XML

Ji°φ Kosek ml.

V poΦφtaΦovΘ bran₧i m∙₧eme stßle Φast∞ji slyÜet o jazyku XML (eXtensible Markup Language). VÜichni p°isuzujφ XML velice slibnou budoucnost a mluvφ o n∞m jen v superlativech. Pravdou ovÜem je, ₧e p°esnou p°edstavu o tom, co XML je, mß jen velice mßlo poΦφtaΦov²ch odbornφk∙. V dneÜnφm tΘmatu t²dne rozpt²lφme mlhu, kterß XML zahaluje. Po jeho p°eΦtenφ budete sami schopni posoudit, zda si XML pozornost zaslou₧φ oprßvn∞n∞.

V souΦasnΘ dob∞ se o XML hovo°φ nejΦast∞ji v souvislosti s Webem a pova₧uje se za nßstupce dnes pou₧φvanΘho jazyka HTML. V²hoda XML spoΦφvß v tom, ₧e autor strßnky m∙₧e pou₧φvat vlastnφ tagy, kterΘ dokß₧φ mnohem p°esn∞ji oznaΦit v²znam prezentovan²ch informacφ. To mß velk² v²znam p°edevÜφm pro vyhledßvßnφ informacφ. DneÜnφ Web je informacemi p°ehlcen a nalΘzt konkrΘtnφ informacφ je stßle obtφ₧n∞jÜφ a mnohdy i nemo₧nΘ. Tento problΘm nevy°eÜφ sebelepÜφ prohledßvacφ servery, pokud jim nepomohou auto°i strßnek, kte°φ pomocφ XML ulo₧φ do strßnek mnohem vφce metainformacφ.

V jazyce HTML musφme z v∞tÜφ Φßsti definovat, jak se mß dan² text zobrazit, a ne co znamenß. P°edstavme si nynφ, ₧e by Φßst cenφku na webovΘ strßnce byla zapsßna pomocφ XML nßsledujφcφm zp∙sobem:

<v²robek>
    <nßzev>Hifi v∞₧ SuperSound PX 537</nßzev>
    <cena>8356</cena>
    <m∞na>KΦ</m∞na>
</v²robek>

Nynφ vφme, jak² v²znam majφ jednotlivΘ Φßsti strßnky. Vφme, ₧e "Hifi v∞₧ SuperSound PX 537" je nßzev v²robku a ₧e stojφ 8356 korun. S t∞mito znalostmi nenφ problΘm zadat vyhledßvacφmu serveru p°φkaz k nalezenφ vÜech strßnek, kterΘ obsahujφ informace o danΘ hifi v∞₧i, a jejich se°azenφ podle ceny. Vidφme obrovsk² posun oproti HTML -- v n∞m jsme nanejv²Ü mohli hledat vÜechny strßnky, kterΘ obsahujφ nßzev hifi v∞₧e.

Dokumenty nejen prohledßvßme, ale v koneΦnΘ fßzi i zobrazujeme. V jazyce HTML je vÜe jednoduchΘ -- jednotlivΘ tagy urΦujφ, jak se mß danß Φßst strßnky zobrazit. V XML ₧ßdnß podobnß p°φmß vazba neexistuje, a proto musφme zp∙sob zobrazenφ jednotliv²ch element∙ dokumentu definovat jin²m zp∙sobem -- pomocφ styl∙. Ve stylu pak m∙₧eme pro ka₧d² element urΦit, jak se mß zobrazit (°ez a velikost pφsma, barva, zarovnßnφ, umφst∞nφ apod.). Podle naÜeho p°ßnφ tak m∙₧eme v²Üe uvedenou Φßst cenφku zobrazit t°eba v p°ehlednΘ tabulce nebo p∞kn∞ pod sebou jako v n∞jakΘm katalogu.

Velkß v²hoda styl∙ spoΦφvß v tom, ₧e jsou od samotnΘho dokumentu odd∞leny a jsou v samostatnΘm souboru. Jeden styl m∙₧eme vyu₧φvat v mnoha XML-dokumentech a dosßhnout tak jednotnΘho vzhledu mnoha strßnek. Na druhou stranu, pokud pot°ebujeme zm∞nit design strßnky, staΦφ drobn∞ opravit styl a zm∞na se promφtne na vÜech strßnkßch, kterΘ styl pou₧φvajφ.

KaskßdovΘ styly (CSS) bylo mo₧nΘ pou₧φvat i v HTML. Jejich pou₧itφ vÜak bylo pouze dopl≥kem, kter²m jsme mohli modifikovat vzhled n∞kter²ch element∙. Auto°i strßnek mohli zcela beztrestn∞ "zneu₧φvat" jednotlivΘ HTML tagy pro dosa₧enφ po₧adovanΘho vzhledu strßnky. XML-dokument bez stylu nelze zobrazit, auto°i tak ztratφ d∙vod pro vytvß°enφ Üpatn∞ strukturovan²ch strßnek, kterΘ vÜak dosahujφ po₧adovanΘho vzhledu.

Vyu₧itφ XML

Na nßsledujφcφch °ßdkßch se pokusφme nastφnit oblasti, kde je vhodnΘ XML nasadit a kde m∙₧e pou₧itφ XML p°inΘst n∞co novΘho. V ₧ßdnΘm p°φpad∞ vÜak nep∙jde o kompletnφ v²Φet. XML je nov² jazyk, a tak dnes vÜechny jeho aplikace neznajφ ani ti nejv∞tÜφ vizionß°i.

O XML se nejΦast∞ji hovo°φ jako o novΘm jazyku pro tvorbu webov²ch strßnek. Situace se dnes vyvφjφ tak, ₧e nßm XML umo₧nφ rozÜi°ovat mno₧inu element∙, kterΘ nßm p°i tvorb∞ strßnek nabφzφ HTML. Strßnky v XML jsou zßrove≥ snazÜφ pro Φtenφ ne₧ ty souΦasnΘ v HTML, kterΘ obsahujφ mnoho chyb. To umo₧nφ v²voj nov²ch jednoduch²ch prohlφ₧eΦ∙ urΦen²ch zejmΘna pro r∙znß kapesnφ mobilnφ za°φzenφ. Vφce informacφ o budoucnosti HTML naleznete v Φlßnku XHTML -- novß budoucnost pro jazyk HTML, kter² je souΦßstφ dneÜnφho tΘmatu t²dne.

XML vÜak nez∙stßvß pouze technologiφ urΦenou pro Web. Vyu₧itφ nalezne vÜude, kde je pot°eba jedny informace prezentovat v n∞kolika formßtech -- v tiÜt∞nΘ podob∞ na papφ°e, jako publikaci na CD-ROM a na Webu. V²hoda XML spoΦφvß v tom, ₧e krom∞ samotnΘho textu nese i informaci o jeho v²znamu. Konverze do libovolnΘho formßtu je pak snadnß a m∙₧e probφhat zcela automaticky. XML proto nalΘzß uplatn∞nφ p°i tvorb∞ technickΘ dokumentace, co₧ v n∞kter²ch oblastech pr∙myslu znamenß prßci s tisφcistrßnkov²mi dokumenty, kterΘ je pot°eba n∞kolikrßt roΦn∞ aktualizovat a distribuovat u₧ivatel∙m v r∙zn²ch formßch. P°φsp∞vky do r∙zn²ch v∞deck²ch a odborn²ch Φasopis∙ je dnes rovn∞₧ pot°eba publikovat i elektronicky krom∞ tradiΦnφ papφrovΘ podoby. XML se nabφzφ jako otev°en² standard pro uchovßvßnφ a v²m∞nu tohoto typu dat.

XML dokumenty v sob∞ majφ "nejvφce energie"

Vyu₧itφ XML m∙₧e b²t v²hodnΘ i p°i klasickΘm publikovßnφ na papφr. Pokud budou rukopisy odevzdßvßny v XML, bude jejich import a zalomenφ v n∞jakΘm sßzecφm systΘmu mnohem jednoduÜÜφ, ne₧ kdy₧ import provedeme z textovΘho editoru, kde m∙₧e autor zcela neodborn∞ m∞nit vzhled dokumentu. Prßce se uÜet°φ sazeΦi, kter² nemusφ opravovat chyby autora, a autor se m∙₧e soust°edit na vlastnφ psanφ textu, na jeho obsah a v²slednou grafickou ·pravu ponechß na odbornφcφch.

Hovo°φme-li o XML-dokumentech, m∙₧e to v nßs vyvolat dojem, ₧e se XML hodφ pouze pro textovΘ dokumenty -- webovΘ strßnky, dopisy, knihy apod. Opak je vÜak pravdou. Nejv∞tÜφ objem dat, kter² bude v podob∞ XML p°enßÜen, budou strukturovanß data, kterß se dnes uklßdajφ do relaΦnφch databßzφ. XML poslou₧φ jako vhodn² p°enosov² formßt p°i komunikaci mezi aplikacemi r∙zn²ch v²robc∙, mezi webov²m serverem a prohlφ₧eΦem apod.

V USA se p°ipravuje pilotnφ projekt, kter² umo₧≥uje odeslat da≥ovΘ p°iznßnφ ve formßtu XML bernφmu ·°adu. Dφky tomu, ₧e je definovßn po₧adovan² datov² formßt, m∙₧e b²t k odeslßnφ da≥ovΘho p°iznßnφ pou₧ita libovolnß aplikace -- staΦφ kdy₧ zvlßdne vyexportovat data do XML. N∞kdo si da≥ovΘ p°iznßnφ vyplnφ ruΦn∞ v obyΦejnΘm textovΘm editoru, n∞kdo si m∙₧e vygenerovat da≥ovΘ p°iznßnφ p°φmo z ·Φetnφho programu, kter² pou₧φvß.

XML m∙₧e obrovsk²m zp∙sobem pomoci p°i rozvoji elektronickΘho obchodovßnφ. P°i virtußlnφch nßkupech je pot°eba p°enßÜet data mezi u₧ivatelem, internetov²m obchodnφm domem, bankou a certifikaΦnφmi autoritami. Pro v²m∞nu t∞chto dat m∙₧e b²t pou₧it formßt zalo₧en² na XML. Tφm odpadne pou₧itφ nekompatibilnφch proprietßrnφch a drah²ch °eÜenφ.

Ji₧ n∞kolik let se ·sp∞Ün∞ pou₧φvß EDI (Electronic Data Interchange), kterΘ umo₧≥uje elektronickΘ zprost°edkovßnφ objednßvek a plateb mezi obchodnφmi partnery. ProblΘmem EDI je jeho slo₧itost a nekompatibilita. Ka₧dß velkß firma m∞la svoje vlastnφ °eÜenφ EDI. Pokud n∞jak² dodavatel spolupracoval s vφce velk²mi odb∞rateli, musel si za velkΘ penφze po°φdit tolik EDI aplikacφ, kolik m∞l odb∞ratel∙. Pokud by se jako formßt pro v²m∞nu dat mezi EDI aplikacemi pou₧φvalo XML, odpadly by problΘmy s kompatibilitou a EDI by se mohlo masov∞ rozÜφ°it do oblasti malΘho a st°ednφho podnikßnφ.

T°φvrstvß webovß aplikace -- XML slou₧φ jako formßt pro v²m∞nu dat

Poslednφ oblastφ, ve kterΘ se XML dnes pou₧φvß, je pro p°enos metadat. VÜichni asi znßme formßt CDF, kter² slou₧φ k definici kanßl∙ pro prohlφ₧eΦ Internet Explorer 4.0. Zcela obecn∞ pak problΘm metadat °eÜφ nov² standard RDF (Resource Description Framework) konsorcia W3C.

SyntaktickΘ minimum

Pro toho, kdo mß n∞jakΘ zkuÜenosti s HTML nebo SGML, nebude prßce s XML ₧ßdn² problΘm. Nutno ovÜem podotknout, ₧e oproti HTML musφ XML-dokument spl≥ovat mnohem p°φsn∞jÜφ pravidla. Pokud tato pravidla spl≥uje, °φkßme, ₧e dokument je sprßvn∞ strukturovan² (well-formed). Takov²to dokument pak mohou zpracovßvat r∙znΘ aplikace. Ka₧dß aplikace obsahuje tzv. parser, kter² XML-dokument naΦte a pomocφ p°edem danΘho rozhrannφ ho zp°φstupnφ aplikaci k dalÜφmu zpracovßnφ.

Zßkladnφm po₧adavkem na sprßvn∞ strukturovan² XML-dokument je, aby byl cel² uzav°en v jednom elementu -- cel² dokument tedy musφ b²t uzav°en mezi n∞jak² poΦßteΦnφ a ukonΦovacφ tag:

<dokument>
   ...t∞lo dokumentu
</dokument>

VÜechny tagy musφ b²t pßrovΘ, to znamenß, ₧e pro poΦßteΦnφ tag <tag> musφ v₧dy existovat i ukonΦovacφ tag </tag>. V²jimku tvo°φ prßzdnΘ elementy, kterΘ nemajφ ₧ßdn² obsah. Jim odpovφdajφcφ tag vÜak musφ b²t ukonΦen znaky `/>' mφsto pouhΘho `>'. To umo₧nφ parseru snadnΘ rozpoznßnφ prßzdn²ch element∙. P°φkladem prßzdnΘho elementu m∙₧e b²t nap°φklad <br/>.

V XML m∙₧eme pou₧φvat atributy podobn∞, jak je znßme z HTML. Narozdφl od HTML vÜak musφme v₧dy obsah atributu uzav°φt do uvozovek nebo apostrof∙:

<para security="public">...ve°ejn∞ p°φstupn² text...</para>

V XML jsou jmΘna vÜech element∙ a atribut∙ citlivß na velikost pφsmen. Na to musφme dßvat pozor, zejmΘna pokud dokumenty p°ipravujeme ruΦn∞. Zvykem b²vß psßt vÜechna jmΘna mal²mi pφsmeny, abychom si nemuseli pamatovat, kde je nßhodou velkΘ pφsmeno.

PoΦφtaΦe nejsou dnes ji₧ jen zßle₧itostφ anglicky hovo°φcφch zemφ, a tak bylo v XML hned od zaΦßtku pamatovßno na pot°eby ostatnφch jazyk∙. Jako standardnφ znakovß sada se v XML-dokumentu pou₧φvß Unicode (ISO 10646), kterß obsahuje vÜechny dnes pou₧φvanΘ znaky. Zajφmavostφ je, ₧e r∙znΘ nßrodnφ znaky m∙₧eme pou₧φvat i v nßzvech element∙ a atribut∙. Nic tedy nebrßnφ tomu, aby si Japonci svΘ elementy pojmenovali v JaponÜtin∞.

Standardn∞ se p°edpoklßdß, ₧e dokument bude ulo₧en v k≤dovßnφ UTF-8, kterΘ mß prvnφch 128 znak∙ shodn²ch s ASCII. Pokud v dokumentu pou₧ijeme jinΘ k≤dovßnφ, musφme to uvΘst v XML deklaraci:

<?xml version="1.0" encoding="iso-8859-2"?>
<dokument>
 ...
</dokument>

Pokud dodr₧φme v²Üe popsanß pravidla, m∙₧eme vytvß°et XML-dokumenty. Velkß v²hoda XML vÜak spoΦφvß v tom, ₧e u dokumentu m∙₧eme urΦit jeho typ. Typ dokumentu m∙₧e b²t nap°. webovß strßnka, dopis, kapitola knihy, databßze zßkaznφk∙ apod. Typ dokumentu urΦφme v deklaraci typu dokumentu (DOCTYPE):

<?xml version="1.0"?>
<!DOCTYPE dopis SYSTEM "dopis.dtd">
<dopis>
  <adresßt>
    <jmΘno>Jan Novßk</jmΘno>
    <adresa>...</adresa>
    ...
  </adresßt>
  <p°edm∞t>Pozvßnka na besedu o XML</p°edm∞t>
  <t∞lo>
    <para>Vß₧en² pane,</para>
    <para>rßd bych Vßs jmΘnem naÜφ...</para>
    ...
  </t∞lo>
</dopis>

Druhß °ßdka ukßzkovΘho XML-dokumentu nßm °φkß, ₧e definice typu dokumentu (DTD -- Document Type Definition) je ulo₧ena v souboru dopis.dtd. DTD definuje elementy a atributy, kterΘ m∙₧eme v dokumentu danΘho typu pou₧φt. NaÜe DTD pro psanφ dopis∙ by nadefinovalo, ₧e dopis se sklßdß z informaci o adresßtovi, z p°edm∞tu dopisu a z jeho t∞la. U adresßta m∙₧eme zadat jmΘno a adresu. T∞lo dopisu se sklßdß z jednotliv²ch odstavc∙ textu.

V DTD definujeme jakΘ jsou p°φpustnΘ vzßjemnΘ kombinace element∙, kterΘ elementy mohou b²t vynechßny, kterΘ se mohou opakovat atd. Pokud je XML-dokument spojen s n∞jak²m DTD, m∙₧eme snadno pomocφ parseru zjistit, zda dokument spl≥uje po₧adavky definovanΘ v DTD.

DTD je "mal² hlφdacφ pes", kter² donutφ autora do dokumentu zadat vÜechny ·daje, kterΘ musφ dan² typ dokumentu obsahovat. DTD tu slou₧φ jako Üablona, jak ji znßme z dneÜnφch textov²ch editor∙. Schopnosti DTD jsou vÜak mnohem v∞tÜφ. Pokud XML-dokument editujeme v editoru, kter² obsahuje parser a umφ naΦφst DTD, editor nßm neumo₧nφ vytvo°it Üpatn² dokument a dokonce nßm napovφ, kterΘ elementy m∙₧eme v jednotliv²ch mφstech dokumentu pou₧φt.

Pro efektivnφ v²m∞nu a sdφlenφ informacφ je pot°eba, aby se pou₧φvala standardizovanß DTD. P°ehled nejΦast∞ji pou₧φvan²ch DTD naleznete v Φlßnku Nejb∞₧n∞jÜφ DTD.

P∞kn² kabßt pro dokumenty

V ·vodu Φlßnku jsme naznaΦili, ₧e vzhled jednotliv²ch element∙ a tφm i celΘho dokumentu je pot°eba definovat pomocφ stylu. Pro definici vzhledu XML-dokument∙ se dnes pou₧φvajφ t°i stylovΘ jazyky CSS, XSL a DSSSL.

CSS (Cascading Style Sheets) nenφ nic jinΘho ne₧ kaskßdovΘ styly pou₧φvanΘ v HTML. Tento stylov² jazyk bude ze zaΦßtku podporovat nejvφce aplikacφ, proto₧e je velmi jednoduch² a dneÜnφ "Φty°kovΘ" verze prohlφ₧eΦ∙ jej umφ. KaskßdovΘ styly byly p∙vodn∞ urΦeny pouze pro prezentovßnφ informacφ na obrazovce. DalÜφ parametry formßtovßnφ, kterΘ je pot°eba zadat pro tiÜt∞n² v²stup, byly p°idßny do novΘ verze kaskßdov²ch styl∙ CSS2. Pro pot°eby XML byly do CSS2 p°idßna i dalÜφ rozÜφ°enφ, kterß umo₧≥ujφ konkrΘtnφ styl aplikovat i na zßklad∞ hodnoty atributu. CSS1 umo₧≥ovalo styl aplikovat pouze na urΦit² element bez nßvaznosti na obsah jeho atribut∙.

Protip≤lem k CSS je jazyk DSSSL (Document Style Semantics and Specification Language). DSSSL je rozsßhl² jazyk, kter² byl p∙vodn∞ vyvinut pro pou₧itφ s SGML. Jeho pou₧itφ s XML vÜak nic nebrßnφ. DSSSL je tak komplexnφ jazyk, ₧e jej zatφm nepodporuje p°φliÜ mnoho aplikacφ. Pro pot°ebu elektronickΘho publikovßnφ byla definovßna jeho podmno₧ina DSSSL-O, kterß se hodφ pro mΘn∞ nßroΦnΘ aplikace.

Zlatou st°ednφ cestou mezi ob∞ma jazyky je XSL (eXtensible Stylesheet Language). Tento jazyk mß mo₧nosti srovnatelnΘ s DSSSL, jeho syntaxe je vÜak mnohem jednoduÜÜφ. Zajφmavostφ je, ₧e XSL se zapisuje v jazyce XML. Pro tvorbu styl∙ m∙₧eme tedy pou₧φt stejn² editor, kter² pou₧φvßme pro tvorbu dokument∙.

Jednoduchß manipulace s dokumentem a jeho elementy m∙₧e b²t v XSL provßd∞na p°φmo. Pokud mßme n∞jakΘ nßroΦn∞jÜφ po₧adavky, m∙₧eme je vy°eÜit pomocφ ECMAScriptu. ECMAScript je standardizovanß verze JavaScriptu a v XSL jej m∙₧eme pou₧φt pro manipulaci s dokumentem -- nap°φklad m∙₧eme automaticky vygenerovat obsah dokumentu apod.

XLink a XPointer -- hypertextovΘ odkazy pro t°etφ tisφciletφ

HypertextovΘ odkazy tak, jak je znßme z HTML, byly v dob∞ svΘho vzniku p°evratnou technologiφ, kterß se dnes dostala na stoly mili≤n∙ u₧ivatel∙. Po deseti letech jejich pou₧φvßnφ se vÜak objevily novΘ po₧adavky, kterΘ bylo pot°eba °eÜit. Problematiku odkaz∙ v XML-dokumentech °eÜφ samostatnΘ jazyky XLink a XPointer, kterΘ n∞kdy b²vajφ souhrn∞ oznaΦovßny jako XLL.

XLL samoz°ejm∞ umo₧≥uje vytvß°enφ jednoduch²ch odkaz∙, kterΘ znßme z HTML. P°ichßzφ vÜak s velkou novinkou. Odkaz nynφ m∙₧e vΘst i na tu Φßst strßnky, kterß neobsahuje ₧ßdnΘ nßv∞stφ. Odkazy v XLL mohou b²t definovßny mnohem flexibiln∞jÜφm zp∙sobem. M∙₧eme se nap°φklad odkßzat na t°etφ odstavec, kter² nßsleduje po kapitole, je₧ se jmenuje "Ze ₧ivota hmyzu". Tφmto zp∙sobem m∙₧eme vytvß°et odkazy i na ta mφsta dokumentu, kam autor neumφstil ₧ßdnΘ nßv∞stφ.

DalÜφ novinkou je mo₧nost vytvß°et obousm∞rnΘ odkazy, kterΘ jasn∞ vyjad°ujφ souvislost dvou strßnek. ProblΘmem nejsou ani odkazy, kdy jeden odkaz ukazuje najednou na n∞kolik dalÜφch zdroj∙. U₧ivatel pak mß mo₧nost vybrat si zdroj, kter² jej nejvφce zajφmß.

Odkazy lze pomocφ XLL uklßdat i zcela mimo dokumenty, kter²ch se t²kajφ. Tφmto zp∙sobem m∙₧eme vytvß°et nap°φklad anotace ke strßnkßm, ke kter²m nemßme jinak p°φstup pro zßpis. Na svΘm poΦφtaΦi nebo na firemnφm serveru m∙₧eme mφt databßzi odkaz∙, se kterou bude spolupracovat nßÜ prohlφ₧eΦ, a budeme pak mφt na cizφch strßnkßch p°φstupnΘ anotace vlastnφ i naÜich koleg∙. Nenφ vylouΦeno, ₧e se najdou provozovatelΘ server∙, kterΘ budou spravovat ve°ejnΘ databßze odkaz∙. Strßnky tak p∙jde snadno dopl≥ovat o dalÜφ informace, kterΘ mohou b²t u₧iteΦnΘ pro vÜechny u₧ivatele Webu.

Po tomto struΦnΘm ·vodu do problematiky XML na vßs Φekajφ dalÜφ, mnohem podrobn∞jÜφ, informace. Tφmto tΘmatem t²dne se pro Φtenß°e Computerworldu problematika XML neuzavφrß. Na strßnkßch naÜeho t²denφku se od nyn∞jÜka jednou za Φtrnßct dnφ setkßte se strßnkou v∞novanou XML a elektronickΘmu publikovßnφ v∙bec. Na tomto prostoru naleznete popis zajφmavΘho software, kter² pracuje s XML, podrobn∞ji se seznßmφte se syntaxφ XML, XLL a stylov²ch jazyk∙. Nevyhneme se ani seznßmenφ s nejb∞₧n∞ji pou₧φvan²mi DTD, jako je nap°φklad MathML, CDF, RDF, DocBook apod. Na svΘ si p°ijdou i programßto°i, kter²m p°ineseme popis pou₧itφ knihoven, s jejich₧ pomocφ mohou Φφst a zapisovat XML-dokumenty v jejich oblφbenΘm prost°edφ, a¥ je to C++, JavaScript, PHP Φi Perl. Aby nßÜ serißl nebyl odtr₧en od reality, bude obsahovat p°φklady vhodnΘho pou₧itφ XML a p°φpadovΘ studie popisujφcφ systΘmy, kterΘ jsou zalo₧eny na XML.

Jazyk XML je pom∞rn∞ nov², a proto vßs jist∞ napadß spoustu otßzek, jejich₧ zodpov∞zenφ by vßm pomohlo celou problematiku XML lΘpe pochopit. Nesty∩te se a dotazy nßm zaÜlete do redakce nebo na e-mailovou adresu xml@kosek.cz. Pokud to bude v naÜich silßch, pokusφme se odpov∞∩ na vßÜ dotaz p°inΘst na strßnkßch naÜeho t²denφku.