HDML (Handheld Device Markup Language) je jednoduch² znaΦkovacφ jazyk urΦen² pro tvorbu strßnek pro mobilnφ za°φzenφ. Populßrnφ je zejmΘna v Severnφ Americe, kde zatφm v∞tÜina telefon∙ WAP nepodporuje. HDML vytvo°ila firma Unwired Planet (nynφ Phone.com), kterß je i jednφm ze Φlen∙ WAP F≤ra. HDML nenφ p°φmou konkurencφ WAPu, ale spφÜe jeho p°edch∙dcem. Jazyk WML je siln∞ inspirovßn prßv∞ jazyky HDML a HTML.

V Japonsku mß dominantnφ postavenφ na mobilnφm trhu spoleΦnost NTT DoCoMo. Ta je autorem slu₧by i-mode, kterß umo₧≥uje prohlφ₧enφ strßnek vytvo°en²ch v zjednoduÜenΘ verzi jazyka HTML. Podporovßny jsou i obrßzky ve formßtu GIF. V²hodou tohoto p°φstupu je, ₧e v²vojß°i se nemusφ uΦit ₧ßdn² nov² jazyk, vystaΦφ si se znalostmi dosavadnφch technologiφ. V souΦasnΘ dob∞ jsou mo₧nosti i-mode v∞tÜφ ne₧ u WAPu û podporovßny jsou nap°φklad barevnΘ obrßzky.

NTT DoCoMo v souΦasnΘ dob∞ zva₧uje, zda se se svou proprietßrnφ technologiφ pokusφ prorazit i na evropsk² a americk² trh. V Japonsku pou₧φvß i-mode 7 mili≤n∙ u₧ivatel∙ a NTT DoCoMo se dφky svΘ slu₧b∞, kterou spustila na zaΦßtku roku 1999, stala nejv∞tÜφm internetov²m providerem. V Japonsku se tak zaΦφnajφ napl≥ovat vize o tom, ₧ k Internetu bude v∞tÜina u₧ivatel∙ p°istupovat z jin²ch za°φzenφ ne₧ jsou klasickΘ osobnφ poΦφtaΦe.

cHTML (Compact HTML) je podobn∞ jako i-mode zjednoduÜenß verze jazyka HTML urΦenß pro mobilnφ za°φzenφ. Sna₧φ se ho prosadit firma Logica, kterß by s nφm rßda zφskala v Evrop∞ podobn² ·sp∞ch jako NTT DoCoMo s i-modem. O cHTML se ve°ejn∞ zaΦalo mluvit v lΘt∞ 2000 a telefony s jeho podporou budou na trhu nejd°φve na konci roku.

V ╚echßch se asi cHTML moc neujme, proto₧e WAP zaΦφnß pomalu zapouÜt∞t ko°eny. Ve zbytku Evropy vÜak WAP nemß zdaleka vyhrßno, zvlßÜt∞ kdy₧ si uv∞domφme, ₧e v ╚eskΘ republice byl WAP spuÜt∞n pom∞rn∞ brzy.

Protokol LEAP (Lightweight and Efficient Application Protocol) se jako kandidßta na protokol pro bezdrßtovou komunikaci sna₧φ prosadit sdru₧enφ FreeProtocols.org. Sdru₧enφ poukazuje p°edevÜφm na to, ₧e WAP obsahuje n∞kolik patent∙, nevyu₧φvß existujφcφ protokoly, tam kde by to bylo mo₧nΘ, a hlavn∞ jeho v²voj je v rukou n∞kolika firem sdru₧en²ch do WAP F≤ra. Nikdo z venku nem∙₧e proces v²voje nov²ch verzφ WAPu ovlivnit.

LEAP se p°itom sklßdß z n∞kolika protokol∙, kterΘ stavφ nad klasick²m internetov²m protokolem TCP/IP. JednotlivΘ protokoly jsou p°itom specifikovßny pomocφ RFC dokument∙, co₧ je ve sv∞t∞ Internetu dlouhou dobou osv∞dΦen² postup, kter² vÜichni uznßvajφ.

LEAP se sklßdß z n∞kolika protokol∙, mezi n∞₧ pat°φ p°edevÜφm ESRO, EMSD a EHTD. ESRO (Efficient Short Remote Operations Protocol) umo₧≥uje spolehliv² p°enos nezßvisl²ch datov²ch paket∙. Pomysln∞ tedy le₧φ mezi protokoly UDP a TCP. Ji₧ z nßzvu protokolu EMSD (Efficient Mail Submission and Delivery Protocol) je jasnΘ, ₧e slou₧φ pro posφlßnφ zprßv a e-mail∙. Pro p°enos hypertextov²ch dokument∙ je urΦen protokol EHTD (Efficient Hyper Text Delivery Protocol) na jeho₧ v²voji se teprve pracuje.

Konsorcium W3C se starß o standardizaci protokol∙ a formßt∙ pou₧φvan²ch na Webu. Pod jeho k°φdly je nap°φklad vyvφjen jazyk HTML, kaskßdovΘ styly, protokol HTTP a mnoho dalÜφch technologiφ. W3C si ji₧ pom∞rn∞ dlouho uv∞domuje, ₧e b∞hem n∞kolika p°φÜtφch let p°evß₧φ mobilnφ p°φstup k Webu. PatrnΘ je to p°edevÜφm na v²voji jazyka HTML. Na zaΦßtku roku 2000 byla zve°ejn∞na jeho novß verze XHTML 1.0. Ta stavφ na syntaxi XML, co₧ mimo jinΘ znamenß, ₧e strßnky u₧ nesm∞jφ obsahovat dnes b∞₧nΘ syntaktickΘ chyby, jako neukonΦenΘ a p°ek°φ₧enΘ tagy. Dφky tomu je jednoduÜφ psßt prohlφ₧eΦe. Nynφ se pracuje na rozd∞lenφ XHTML do n∞kolika nezßvisl²ch modul∙. To umo₧nφ, aby za°φzenφ se slabÜφm v²konem pou₧φvala pouze podmno₧inu dneÜnφho jazyka HTML. Tato podmno₧ina vÜak bude kompatibilnφ s vyÜÜφmi verzemi jazyka HTML.

W3C konsorcium vÜak nenφ konkurentem WAP F≤ra. Podle n∞kolika prohlßÜenφ ob∞ sdru₧enφ na poli Webu pro mobilnφ za°φzenφ spolupracujφ. NejspφÜe se tedy v n∞kterΘ z dalÜφch verzφ WAPu zaΦne mφsto WML pou₧φvat modul jazyka XHTML. Ale na to si jeÜt∞ poΦkßme.