WAP se sklßdß z n∞kolika nezßvisl²ch protokol∙ a formßt∙. Pro tvorbu wapov²ch strßnek je samoz°ejm∞ nejd∙le₧it∞jÜφ znalost jazyka WML, kterΘmu se budeme v∞novat v nßsledujφcφch dvou dφlech serißlu. Pro lepÜφ pochopenφ celΘ slu₧by se te∩ podrobn∞ji podφvßme i na dalÜφ Φßsti WAPu.
Jako v∞tÜina dneÜnφch sφ¥ov²ch protokol∙ je i WAP slo₧en z n∞kolika vrstev, kterΘ se starajφ o r∙znΘ Φinnosti. Tento p°φstup umo₧≥uje jednotlivΘ protokoly udr₧et na p°ijatelnΘ mφ°e slo₧itosti a zßrove≥ dovoluje, aby existovaly r∙znorodΘ implementace jednotliv²ch vrstev, kterΘ vÜak spolu dokß₧φ spolupracovat dφky p°esn∞ danΘmu rozhranφ.
Na nejni₧Üφ ·rovni (viz obr. 3) probφhß komunikace mezi mobilnφm za°φzenφm a sφtφ operßtora. WAP umo₧≥uje pou₧φt n∞kolik p°enosov²ch mechanism∙, kterΘ podporujφ datovΘ p°enosy. Ze zaΦßtku se pro p°enos pou₧φvaly textovΘ zprßvy SMS, kterΘ vÜak nabφzejφ omezenou p°enosovou kapacitu. Dnes se proto nejΦast∞ji pou₧φvajφ slu₧by CSD a HSCSD, kterΘ jsou b∞₧nΘ i pro ostatnφ datovou komunikaci (nap°. pro p°ipojenφ do Internetu). V budoucnu se nejspφÜ prosadφ GPRS, kterΘ navφc umo₧nφ, aby se p°φstup k WAPu zpoplat≥oval na zßklad∞ objemu p°enesen²ch dat a ne na zßklad∞ doby p°ipojenφ.
R∙znorodΘ p°enosovΘ metody pak zast°eÜuje prvnφ vrstva WAPu û datagramov² protokol WDP. Ten nabφzφ transportnφ slu₧by dalÜφm vrstvßm WAPu. Odsti≥uje tak rozdφly vzniklΘ pou₧itφm r∙zn²ch p°enosov²ch technologiφ jako SMS nebo CSD.
Vzhledem k povaze WAPu nebude asi jeho nejv∞tÜφ pou₧itφ spadat do oblasti zßbavy a r∙zn²ch her, ale spφÜe do oblastφ jako je elektronickΘ obchodovßnφ a p°φstup k podnikov²m informaΦnφm systΘm∙m. VÜechny tyto aplikace kladou zv²ÜenΘ po₧adavky na bezpeΦnost p°enßÜen²ch dat. Nad datagramovou transportnφ vrstvou proto WAP obsahuje bezpeΦnostnφ vrstvu, kterß pou₧φvß protokol WTLS (Wireless Transport Layer Security). Jednß se o drobn∞ upravenou verzi protokolu TLS (resp. SSL), kter² znßme i z webov²ch prohlφ₧eΦ∙.
O vrstvu v²Üe je pak protokol WTP (Wireless Transaction Protokol), kter² umo₧≥uje vytvo°enφ spojovan²ch komunikaΦnφch kanßl∙, kterΘ zajiÜ¥ujφ p°enos v∞tÜφho mno₧stvφ dat (na rozdφl od datagramovΘho protokolu WDP).
WSP (Wireless Session Protocol) je funkΦn∞ velice podobn² protokolu HTTP, a umo₧≥uje, aby se mobilnφ za°φzenφ snadno mohlo p°es brßnu p°ipojit k b∞₧nΘmu webovΘmu serveru.
NejvyÜÜφ vrstvou WAPu je prost°edφ pro tvorbu aplikacφ û WAE (Wireless Aplication Environment). V naÜem serißlu se budeme v∞novat prßv∞ tomuto prost°edφ, proto₧e zahrnuje technologie pot°ebnΘ pro tvorbu mobilnφch aplikacφch a strßnek. Protokoly na ni₧Üφ ·rovni jsou samoz°ejm∞ takΘ d∙le₧itΘ, ale v 99 % procentech p°φpad∙ nßm staΦφ v∞d∞t, ₧e fungujφ.
Zßkladem aplikaΦnφho prost°edφ je jazyk WML, kter² slou₧φ k zßpisu wapov²ch strßnek. Do strßnek lze zakomponovat malΘ a jednoduchΘ programy ve skriptovacφm jazyce WMLScript. Pokud znßte jazyk JavaScript z HTML strßnek, nebude pro vßs WMLScript niΦφm nov²m.
Kombinace WML + WMLScript nßm na mobilnφ za°φzenφ p°inßÜφ äzjednoduÜenou a o°ezanouô verzi Webu. Mobilnφ telefon a celß mobilnφ sφ¥ vÜak nabφzφ spoustu funkcφ, kterΘ by stßlo za to s t∞mito technologiemi integrovat. SouΦßstφ aplikaΦnφho prost°edφ je proto jeÜt∞ rozhranφ WTAI (Wireless Telephony Application Interface), kterΘ umo₧≥uje z WML strßnek a WML skript∙ vyu₧φvat funkce mobilnφho telefonu a sφt∞. Lze ovlßdat takovΘ funkce jako sestavenφ, p°ijetφ Φi odmφtnutφ hovoru, prßce s adresß°em na SIM kart∞ apod. Nenφ proto problΘm vytvo°it nap°. aplikaci, kterß nßm umo₧nφ telefonnφ Φφslo, je₧ jsme naÜli v n∞jakΘ databßzi, rovnou vytoΦit nebo ulo₧it do telefonnφho seznamu v naÜem mobilu.
Nejnov∞jÜφ verze WAPu tyto mo₧nosti dßle rozÜi°uje, tak₧e aplikace se m∙₧e spustit zcela automaticky (samoz°ejm∞ s vaÜφm souhlasem) jako v²sledek po₧adavku zaslanΘho z mobilnφ sφt∞ do telefonu. Pomocφ wapovΘ aplikace pak p∙jde ovlßdat nap°. p°ijetφ hovoru Φi prßci s hlasovou schrßnkou. V krajnφm p°φpad∞ vyu₧itφ tΘto technologie, by mobilnφ telefon nemusel obsahovat ₧ßdn² firemnφ software pro ovlßdßnφ mobilnφho telefonu, ale pouze WAP. Kompletnφ ovlßdßnφ telefonu a jeho vÜech funkcφ by pak obstarala wapovß aplikace operßtora.
Poslednφ Φßst aplikaΦnφho prost°edφ definuje n∞kolik formßt∙, kterΘ mohou b²t pou₧φvßny pro ulo₧enφ r∙zn²ch druh dat û nap°. obrßzk∙.