Zkratka B2B je dnes v m≤d∞. V praxi se vÜak nejednß o nic jinΘho, ne₧ o v²m∞nu informacφ mezi obchodnφmi partnery v elektronickΘm formßtu. Jako vhodn² formßt pro p°enos dat se jevφ prßv∞ jazyk XML, kter² je velice jednoduch² a podporovan² na mnoha poΦφtaΦov²ch platformßch. Pomocφ XML si firmy mohou vym∞≥ovat objednßvky, faktury a mnoho dalÜφch ·daj∙.

To bylo mo₧nΘ ji₧ d°φve dφky EDI (Electronic Data Interchange). DatovΘ formßty pou₧φvanΘ v EDI byly vÜak dost slo₧itΘ a jejich implementace byla pom∞rn∞ nßkladnß. Navφc jednotlivΘ EDI systΘmy nebyly mezi sebou kompatibilnφ, a tak bylo Φasto pot°eba informaΦnφ systΘm specißln∞ upravit pro ka₧dΘho dalÜφho obchodnφho partnera, se kter²m jsme cht∞li komunikovat elektronicky.

Pou₧itφ XML vÜak nenφ omezeno jen na v²m∞nu dat mezi obchodnφmi partnery. V USA lze ji₧ pomocφ XML posφlat Φtvrtletφ finanΦnφ v²kazy EDGAR pro ·°ad U. S. Securities. Dovedu si p°edstavit i formßt, kter² umo₧nφ zasφlßnφ da≥ov²ch p°iznßnφ v elektronickΘ podob∞. Pou₧itφ XML pro tyto ·Φely se jevφ jako zcela ideßlnφ, proto₧e p°idßnφ podpory tohoto formßtu do stßvajφcφch ·Φetnφch a ekonomick²ch systΘm∙ je velice jednoduchΘ.

Asi nejv∞tÜφ p°ekß₧kou, kterß dnes brßnφ masovΘmu nasazenφ XML a dalÜφch technologiφ pro d∙le₧itou obchodnφ a sprßvnφ komunikaci, je neexistence zßkona o digitßlnφm podpisu, kter² by elektronicky Φin∞nΘ prßvnφ ·kony postavil na rove≥ s klasicky podepsan²mi papφrov²mi lejstry. Bohu₧el Zemanova vlßda v prosinci moud°e rozhodla o tom, ₧e digitßlnφ podpis jeÜt∞ nepot°ebujeme.

S nasazenφm jazyka XML se poΦφtß p°edevÜφm na Webu. Mo₧nost definice vlastnφch znaΦek, kterΘ p°esn∞ vyznaΦφ v²znam jednotliv²ch Φßstφ strßnky bude mφt pozitivnφ efekt na p°esnost a rychlost vyhledßvßnφ informacφ.

V zßsad∞ lze XML pro tvorbu strßnek vyu₧φt dv∞ma zp∙soby. Prvnφ, vφce revoluΦnφ p°φstup, poΦφtß s tφm, ₧e strßnky budou pou₧φvat zcela vlastnφ sady znaΦek. Pro mnoho aplikacφ je vÜak mnohem jednoduÜÜφ pou₧φvat ji₧ za₧itΘ HTML znaΦky a pouze je vhodn∞ doplnit o pßr dalÜφch, kter²mi se oznaΦφ Φßsti strßnky d∙le₧itΘ pro vyhledßvßnφ. Aby bylo rozÜi°ovßnφ HTML znaΦek snadnΘ, pracuje konsorcium W3C na p°evodu jazyka HTML do XML. Prvnφm v²sledkem je jazyk XHTML 1.0, kter² odpovφdß HTML 4.0. DrobnΘ rozdφly mezi XHTML a HTML dokumenty jsou dßny tφm, ₧e strßnky v XHTML jsou zapisovßny v souladu s XML.

Nynφ se pracuje na tom, aby se velkΘ mno₧stvφ element∙, kterΘ XHTML (HTML 4.0) obsahuje, rozd∞lilo do n∞kolika nezßvisl²ch modul∙. Budeme pak mφt modul pro formßtovßnφ textu, pro tvorbu odkaz∙, pro tabulky, pro v²robu formulß°∙ nebo pro za°azovßnφ obrßzk∙. Nebude problΘm vytvo°it si vlastnφ modul (tedy sadu znaΦek), kterΘ budeme na naÜich strßnkßch pou₧φvat nap°. pro oznaΦenφ d∙le₧it²ch informacφ o nabφdce naÜφ firmy. Tyto informace pak mohou vyu₧φt inteligentnφ prohledßvacφ slu₧by.

W3C jde ve sv²ch ·vahßch jeÜt∞ dßl. Ka₧d² XHTML dokument bude obsahovat i sv∙j profil û seznam modul∙, kterΘ pou₧φvß, spoleΦn∞ se seznamem grafick²ch a dalÜφch formßt∙, kterΘ se pou₧φvajφ pro vlo₧enΘ objekty (jako nap°. obrßzky). Ka₧d² prohlφ₧eΦ pak bude spoleΦn∞ s po₧adavkem na strßnku posφlat i sv∙j profil û informaci o tom, co danΘ za°φzenφ zvlßdne. Pokud bude strßnka dostupnß ve vφce variantßch, server vybere tu s odpovφdajφcφm profilem. V p°φpad∞ pot°eby m∙₧e server automaticky strßnku zkonvertovat pro profil klienta. Tento pom∞rn∞ obecn² model umo₧nφ v²voj strßnek pro mnoho za°φzenφ s rozdφln²mi schopnostmi û PC, mobilnφ telefony, WebTV, organizΘry nebo t°eba hernφ konzole. Dnes nßm to m∙₧e p°ipadat jako futuristickß vize, ale podle mnoha v²zkum∙ a studiφ ji₧ za pßr let bude v∞tÜina u₧ivatel∙ p°istupovat k Internetu prßv∞ pomocφ r∙zn²ch specißlnφch za°φzenφ. Klasickß PC budou v menÜin∞.

Modernφ mobilnφ telefony podporujφ protokol WAP, kter² je obdobou slu₧by World-Wide Web prßv∞ pro jednoduchß bezdrßtovß za°φzenφ. Pro tvorbu strßnek ve WAPu se pou₧φvß jazyk WML (Wireless Markup Language), kter² je zalo₧en na XML a je definovßn pomocφ DTD.

Kdy₧ vynalezl Guttenberg knihtisk, byla to skuteΦnß revoluce v Üφ°enφ informacφ. Do tΘ doby se vÜechny knihy musely rozmno₧ovat ruΦnφm opisovßnφm. Guttenberg∙v vynßlez umo₧nil jednou p°ipravit p°edlohu strßnky a z nφ tiskem po°φdit mnoho kopiφ. Tento princip vyu₧φvßme i dnes û z jednΘ p°edlohy vyrobφme mnoho kopiφ. Cel² postup je sice odliÜn², pro p°φpravu textu a jeho zlom se pou₧φvajφ poΦφtaΦe, ale princip z∙stal stejn².

Papφr vÜak dnes nenφ jedinΘ cφlovΘ mΘdium. Jak jsme se ji₧ zmφnili, Φasto pot°ebujeme jeden dokument v n∞kolika r∙zn²ch formßtech û jako tiÜt∞nou knihu, sadu provßzan²ch webov²ch strßnek nebo hypertextovou p°φruΦku na CD-ROMu. Stojφme p°ed nov²m problΘmem û u₧ nestaΦφ pohodln∞ vytvo°it text a ten rozmno₧it v libovolnΘm poΦtu v²tisk∙. My navφc pot°ebujme jeden text publikovat v n∞kolika naprosto odliÜn²ch formßtech.

DneÜnφ textovΘ editory nßm pomohou s p°φpravou dokument∙, kterΘ se majφ tisknout. Z vlastnφ zkuÜenosti vÜak vφte, ₧e HTML strßnky vytvo°enΘ pomocφ b∞₧n²ch textov²ch editor∙ z dlouh²ch dokument∙ nejsou zrovna to pravΘ o°echovΘ. N∞kolika set strßnkovou knihu prost∞ nem∙₧eme dßt na Web jako jednu dlouhou strßnku. O mo₧nosti vytvo°enφ dalÜφch formßt∙ vhodn²ch nap°. pro publikovßnφ na CD-ROMu nebo jako on-line nßpov∞da v aplikacφch ani nemluv∞.

NovΘ mo₧nosti do tΘto oblasti (n∞kdy pon∞kud vßgn∞ naz²vanΘ elektronickΘ publikovßnφ) p°inßÜejφ prßv∞ technologie SGML a XML. Pokud mßme naÜe dokumenty ulo₧eny v XML, m∙₧eme je pomocφ styl∙ velice snadno zcela automatizovan∞ konvertovat do mnoha dalÜφch formßt∙. StylovΘ jazyky jako DSSSL a XSL jsou velice flexibilnφ. Jednou proto m∙₧eme z dokumentu vygenerovat PDF soubor vhodn² pro DTP, podruhΘ zase sadu HTML strßnek, kde co jedna strßnka, to jedna kapitola dokumentu.

XML se proto pou₧φvß zejmΘna p°i tvorb∞ r∙znΘ technickΘ dokumentace, kdy lze z jednoho zdroje generovat mnoho formßt∙ podle pot°eb jednotliv²ch u₧ivatel∙. ╪eÜenφ zalo₧enß na SGML pou₧φvaly zejmΘna velkΘ firmy, proto₧e byla pom∞rn∞ nßkladnß. Pou₧itφ XML vÜak vÜe zjednoduÜuje, a vyplatφ se v podstat∞ komukoliv. Nap°φklad celou tuto sΘrii Φlßnk∙ o XML pro SWN pφÜφ v XML. Pro pot°eby redakce ji zkonvertuji do formßtu RTF. N∞jak² Φas po otiÜt∞nφ v Φasopise zve°ejnφm Φlßnky na m²ch webov²ch strßnkßch. Konverze do HTML op∞t prob∞hne zcela automaticky pomocφ stylu. A koneΦn∞ po skonΦenφ serißlu jej cel² naleznete na redakΦnφm CD-ROMu v podob∞ jednoho kompaktnφho souboru HTML Help, kter² se dnes pou₧φvß v mnoha nov²ch windowsov²ch aplikacφch. Kdybych toho vÜeho cht∞l dosßhnout pomocφ n∞jakΘho b∞₧nΘho editoru z kancelß°skΘho balφku, asi bych se dost zapotil.

Jen pro ilustraci, jak rozdφlnφ mohou b²t jednotlivφ u₧ivatelΘ znaΦkovacφch jazyk∙ urΦen²ch pro tvorbu dokumentace: dodavatelΘ americkΘho ministerstva obrany, v²robce letadel Boeing, v²vojovΘ t²my Linuxu, FreeBSD, PHP a mnoha dalÜφch open-source projekt∙. Pokud budete chtφt vydat encyklopedii na CD-ROMu a zßrove≥ jako sΘrii tiÜt∞n²ch svazk∙ pro bibliofily, t∞₧ko pro to naleznete lepÜφ technologii ne₧ XML.

Pokud jste n∞kdy psali n∞jak² v∞tÜφ program, brzy jste asi zjistili, ₧e je pot°eba, aby si program n∞kde pamatoval nastavenφ sv²ch parametr∙. Klasicky se parametry uklßdajφ do r∙zn²ch textov²ch nebo INI soubor∙, do registr∙ Windows apod. Pro uklßdanφ slo₧it∞jÜφch parametr∙ se vÜak tyto zp∙soby nehodφ a navφc je pom∞rn∞ komplikovanΘ psßt program, kter² bude naΦφtat jednotlivΘ parametry z konfiguraΦnφho souboru. Pokud by si program uklßdal data v XML, mohl by je programßtor velice snadno Φφst pomocφ n∞kterΘ z knihoven pro prßci s XML. Do souboru by Ülo ulo₧it i slo₧itΘ struktury a navφc by byl soubor po°ßd jen textov²m souborem, kterΘmu by zkuÜen² u₧ivatel rozum∞l a na jeho₧ ·pravy by si vystaΦil s jednoduch²m editorem (u₧ te∩ slyÜφm, jak vÜichni administrßto°i volajφ hurß ;û).

Pokud by se navφc v²robci jednotliv²ch druh∙ aplikacφ shodli na spoleΦn²ch formßtech, t∞₧ili by z toho p°edevÜφm u₧ivatelΘ. Kdyby nap°φklad pro uklßdßnφ zßlo₧ek pou₧φval Internet Explorer i Netscape Navigator stejn² formßt zalo₧en² na XML, byl by konec nep°φjemnostem s konverzφ zßlo₧ek p°i p°echodu z jednoho typu prohlφ₧eΦe na druh². Navφc by Ülo adresy naÜich oblφben²ch strßnek velice snadno poslat komukoliv e-mailem û vÜem by bylo jedno, jak² kdo pou₧φvß prohlφ₧eΦ.

Pokud majφ informaΦnφ a komunikaΦnφ systΘmy fungovat efektivn∞, je pot°eba, aby se pou₧φvaly jednotnΘ formßty dat. Bez nich se spousta prost°edk∙ zbyteΦn∞ vypl²tvß na implementaci r∙zn²ch pomocn²ch utilit a modul∙, kterΘ umo₧nφ spoluprßci softwaru od r∙zn²ch v²robc∙. Dnes si je toho v∞doma v∞tÜina komerΦnφch firem i akademick²ch institucφ. Profesnφ sdru₧enφ proto vytvß°ejφ formßty zalo₧enΘ na XML, kterΘ vyhovujφ jejich pot°ebßm.