424
┌stavnφ soud rozhodl dne 31. °φjna 2001 v plΘnu o nßvrhu III. senßtu ┌stavnφho soudu na zruÜenφ º 272 zßkona Φ. 141/1961 Sb., o trestnφm °φzenφ soudnφm (trestnφ °ßd), ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙,
Ustanovenφ º 272 a º 276 v∞ty ΦtvrtΘ zßkona Φ. 141/1961 Sb., o trestnφm °φzenφ soudnφm (trestnφ °ßd), ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, se dnem 31. prosince 2001 zruÜujφ.
┌stavnφ stφ₧nostφ, podanou k doruΦenφ ┌stavnφmu soudu dne 2. srpna 2000, se st∞₧ovatelka E. ╚. domßhß zruÜenφ usnesenφ KrajskΘho soudu v Plzni ze dne 16. Φervna 2000 sp. zn. 8 To 237/2000 a rozsudku Okresnφho soudu v Rokycanech ze dne 22. dubna 1999 sp. zn. 1 T 69/97, jimi₧ byla uznßna vinnou trestn²m Φinem k°ivΘho obvin∞nφ podle º 174 odst. 1 trestnφho zßkona (dßle jen "tr. zßkon") a byl jφ ulo₧en pen∞₧it² trest. Uveden²mi rozhodnutφmi se cφtφ b²t dotΦena v zßkladnφm prßvu na nedotknutelnost obydlφ a zßkladnφm prßvu na spravedliv² proces vypl²vajφcφch z Φl. 12 a Φl. 36 Listiny zßkladnφch prßv a svobod (dßle jen "Listina").
Ze spisu Okresnφho soudu v Rokycanech sp. zn. 1 T 69/97, jej₧ si ┌stavnφ soud vy₧ßdal, byly zjiÜt∞ny tyto skuteΦnosti:
Rozsudkem Okresnφho soudu v Rokycanech ze dne 22. dubna 1999 Φ. j. 1 T 69/97-17 byla st∞₧ovatelka uznßna vinnou trestn²m Φinem k°ivΘho obvin∞nφ podle º 174 odst. 1 tr. zßkona a podle tΘho₧ zßkonnΘho ustanovenφ byla odsouzena k pen∞₧itΘmu trestu ve v²Üi 11 000 KΦ s nßhradnφm trestem odn∞tφ svobody v trvßnφ 3 m∞sφc∙ a k trestu propadnutφ v∞ci - finanΦnφ Φßstky 1 500 KΦ. UvedenΘho trestnΘho Φinu se m∞la dopustit tφm, ₧e v dopise zaslanΘm Policii ╚eskΘ republiky pod smyÜlen²m jmΘnem nepravdiv∞ obvinila policistu z p°ijetφ ·platku.
K odvolßnφ st∞₧ovatelky Krajsk² soud v Plzni usnesenφm ze dne 18. srpna 1999 sp. zn. 8 To 217/99 rozsudek soudu prvnφho stupn∞ podle º 258 odst. 1 pφsm. a), b) a c) trestnφho °ßdu (dßle jen "tr. °ßd") zruÜil a podle º 260 tr. °ßdu v∞c vrßtil stßtnφmu zßstupci k doÜet°enφ. SvΘ rozhodnutφ krajsk² soud od∙vodnil zejmΘna vadami domovnφ prohlφdky provedenΘ v dom∞ st∞₧ovatelky, p°i nφ₧ byl zajiÜt∞n d∙kaznφ materißl a kterß trp∞la n∞kolika vadami. Ty dle nßzoru soudu spoΦφvaly v neprovedenφ v²slechu toho, u koho se m∞la prohlφdka vykonat (º 84 tr. °ßdu), a v neuvedenφ konkrΘtnφch d∙vod∙, kterΘ k tomuto postupu vedly, dßle v protokole o konßnφ domovnφ prohlφdky shledal odvolacφ soud nedostateΦnou konkretizaci, kterΘ v∞ci byly p°i domovnφ prohlφdce vydßny dobrovoln∞ a kterΘ byly od≥aty (º 85 odst. 3 tr. °ßdu). Ze vÜech uveden²ch d∙vod∙ nepova₧oval Krajsk² soud v Plzni zajiÜt∞nφ p°edm∞tnΘho d∙kaznφho materißlu za zßkonnΘ. Pakli₧e po provedenφ domovnφ prohlφdky st∞₧ovatelka a jejφ obhßjce potvrdili dobrovolnΘ vydßnφ d∙kaznφho materißlu podle º 78 odst. 1 tr. °ßdu (toho, jen₧ byl p°edtφm zajiÜt∞n p°i domovnφ prohlφdce), doÜlo tak dle nßzoru soudu k vydßnφ v∞ci, kterou st∞₧ovatelka (obvin∞nß v trestnφm °φzenφ) ve chvφli vydßnφ nem∞la ve svΘ dispozici, proΦe₧ ani za situace, kdyby tyto v∞ci byly st∞₧ovatelce vrßceny procesn∞ perfektnφm zp∙sobem, nemohl by tento postup zhojit p°edchozφ nezßkonnΘ zφskßnφ v∞ci d∙le₧itΘ pro trestnφ °φzenφ. Jednalo by se tedy o obchßzenφ zßkona, o vyu₧itφ stavu, kter² byl navozen protiprßvnφm jednßnφm, tj. nezßkonn²m provedenφm domovnφ prohlφdky.
Proti uvedenΘmu usnesenφ KrajskΘho soudu v Plzni podal ministr spravedlnosti v neprosp∞ch obvin∞nΘ (st∞₧ovatelky v °φzenφ p°ed ┌stavnφm soudem) stφ₧nost pro poruÜenφ zßkona. NapadenΘmu usnesenφ vytkl poruÜenφ zßkona v ustanovenφch º 254 odst. 1, º 258 odst. 1 pφsm. a), b) a c) a º 260 tr. °ßdu, a to ve prosp∞ch obvin∞nΘ. Ve stφ₧nosti dospφvß ministr spravedlnosti k zßv∞ru, dle n∞ho₧ krajsk²m soudem uvedenß pochybenφ v protokolaci a pr∙b∞hu provedenφ domovnφ prohlφdky nebyla takovΘho rßzu, aby mohla vΘst k zßv∞ru o nezßkonnΘm provedenφ domovnφ prohlφdky a z toho vypl²vajφcφ nezßkonnosti d∙kaz∙ zφskan²ch p°i takto provedenΘ domovnφ prohlφdce.
Na podklad∞ uvedenΘ stφ₧nosti pro poruÜenφ zßkona NejvyÜÜφ soud rozsudkem ze dne 29. b°ezna 2000 sp. zn. 5 Tz 35/2000 rozhodl podle º 268 odst. 2, º 269 odst. 2 a º 270 odst. 1 tr. °ßdu a za spln∞nφ podmφnek podle º 272 tr. °ßdu tak, ₧e pravomocn²m usnesenφm KrajskΘho soudu v Plzni ze dne 18. srpna 1999 sp. zn. 8 To 217/99 byl poruÜen zßkon v ustanovenφch º 254 odst. 1, º 258 odst. 1 pφsm. a), b) a c) a º 260 tr. °ßdu ve prosp∞ch obvin∞nΘ E. ╚. (st∞₧ovatelky v °φzenφ p°ed ┌stavnφm soudem), uvedenΘ usnesenφ zruÜil a KrajskΘmu soudu v Plzni, jako soudu odvolacφmu, p°ikßzal, aby v∞c v pot°ebnΘm rozsahu znovu projednal a rozhodl. V od∙vodn∞nφ uvedenΘho rozhodnutφ se NejvyÜÜφ soud v podstat∞ p°iklonil k nßzoru ministra spravedlnosti, kdy₧ uvedl, ₧e sice doÜlo k urΦit²m nedostatk∙m v procesnφm postupu p°i protokolaci pr∙b∞hu a v²sledk∙ domovnφ prohlφdky, ale tyto nedostatky jsou jen formßlnφho rßzu, lze je p°eklenout s p°ihlΘdnutφm k dalÜφmu obsahu trestnφho spisu, a tedy uvedenß pochybenφ dle jeho nßzoru nejsou takovΘho charakteru, aby mohla d∙vodn∞ vΘst k zßv∞ru o nezßkonnΘm provedenφ domovnφ prohlφdky a z toho vypl²vajφcφ nezßkonnosti d∙kaz∙, kterΘ byly p°i takto provedenΘ domovnφ prohlφdce zφskßny.
PoslΘze usnesenφm ze dne 16. Φervna 2000 sp. zn. 8 To 237/2000 Krajsk² soud v Plzni odvolßnφ st∞₧ovatelky proti rozsudku Okresnφho soudu v Rokycanech ze dne 22. dubna 1999 sp. zn. 1 T 69/97 zamφtl.
V ·stavnφ stφ₧nosti je pak zejmΘna poukazovßno na poruÜenφ podmφnek stanoven²ch pro provedenφ domovnφ prohlφdky v º 84 tr. °ßdu a v tΘto souvislosti polemizovßno s nßzorem NejvyÜÜφho soudu t²kajφcφm se jeho interpretace. V nezßkonnΘm provedenφ domovnφ prohlφdky pak st∞₧ovatelka spat°uje dotΦenφ v zßkladnφm prßvu na nedotknutelnost obydlφ dle Φl. 12 Listiny, ve skuteΦnosti, ₧e odsuzujφcφ rozsudek v trestnφ v∞ci byl dle jejφho p°esv∞dΦenφ zalo₧en na akceptaci d∙kazu zφskanΘho nezßkonn²m zp∙sobem, pak dotΦenφ v zßkladnφm prßvu na spravedliv² proces dle Φl. 36 Listiny.
III. senßt ┌stavnφho soudu mimo ·stnφ jednßnφ bez p°φtomnosti ·Φastnφk∙ dne 26. dubna 2001 usnesenφm p°eruÜil °φzenφ o ·stavnφ stφ₧nosti ve v∞ci vedenΘ pod sp. zn. III. ┌S 464/2000 a p°edlo₧il plΘnu ┌stavnφho soudu k rozhodnutφ nßvrh na zruÜenφ º 272 tr. °ßdu.
Podle º 42 odst. 3 a º 69 zßkona Φ. 182/1993 Sb., o ┌stavnφm soudu, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, zaslal ┌stavnφ soud nßvrh PoslaneckΘ sn∞movn∞. Ve svΘm vyjßd°enφ p°edseda PoslaneckΘ sn∞movny Parlamentu ╚eskΘ republiky prof. Ing. Vßclav Klaus, CSc., ·vodem objas≥uje okolnosti p°ijetφ p°edm∞tnΘ zßkonnΘ ·pravy. Uvßdφ, ₧e institut stφ₧nosti pro poruÜenφ zßkona byl do naÜeho prßvnφho °ßdu zaveden v roce 1950 a pozd∞ji byl p°ejφmßn i do dalÜφch trestnφch °ßd∙, a to vΦetn∞ platnΘho zßkona Φ. 141/1961 Sb. P°edseda PoslaneckΘ sn∞movny dßle upozor≥uje na skuteΦnost, ₧e ji₧ od roku 1990 byly proti tomuto institutu vznßÜeny p°edevÜφm v odbornΘ literatu°e nßmitky, jejich₧ obsah byl prakticky toto₧n² s argumenty obsa₧en²mi v nßvrhu III. senßtu ┌stavnφho soudu. S p°ihlΘdnutφm k obsahu tohoto institutu se ve vyjßd°enφ v zßsad∞ p°ipouÜtφ, ₧e nenφ zcela v souladu se zßsadou rovnosti ·Φastnφk∙ trestnφho °φzenφ podle Φl. 37 odst. 3 Listiny, nebo¥ stφ₧nost pro poruÜenφ zßkona m∙₧e podat pouze ministr spravedlnosti, a nikoli tΘ₧ druhß strana trestnφho °φzenφ, tj. ob₧alovan². Je poukazovßno dßle na opakovanΘ posuzovßnφ tohoto problΘmu p°i dosavadnφch novelizacφch tr. °ßdu a uvßdφ se, ₧e v souΦasnΘ dob∞ je i z tohoto d∙vodu dalÜφ novelou p°ijato zavedenφ novΘho mimo°ßdnΘho opravnΘho prost°edku - dovolßnφ, u n∞ho₧ by byla zaruΦena rovnost stran trestnφho °φzenφ, a ₧e dovolßnφ by m∞lo s ·Φinnostφ od 1. ledna 2002 prakticky zcela nahradit stφ₧nost pro poruÜenφ zßkona, a to vΦetn∞ º 272. Vlastnφ institut stφ₧nosti pro poruÜenφ zßkona vÜak zmφn∞nou novelou navrhovßn ke zruÜenφ nenφ, nebo¥ dle nßzoru p°edsedy PoslaneckΘ sn∞movny a₧ do p°ijetφ rekodifikace trestnφho °ßdu by m∞l °eÜit n∞kterΘ v²jimeΦnΘ p°φpady, kdy eventußlnφ pochybenφ nebude napraveno dovolßnφm nebo jin²m zp∙sobem. Na zßklad∞ v²Üe uvedenΘho se ve vyjßd°enφ konstatuje, ₧e lze v zßsad∞ souhlasit se zruÜenφm º 272 tr. °ßdu, p°iΦem₧ ·Φinnost p°φsluÜnΘho nßlezu ┌stavnφho soudu by vÜak m∞la b²t odlo₧ena alespo≥ do 1. ledna 2002, kdy nabude ·Φinnosti novela trestnφho °ßdu, pop°φpad∞ i na delÜφ dobu, nebo¥ v nßvaznosti na tento nßlez by m∞la b²t pravd∞podobn∞ p°ijata odpovφdajφcφ novela trestnφho °ßdu, zejmΘna pokud jde o mo₧nost nßpravy pochybenφ t²kajφcφch se jin²ch osob ne₧ obvin∞nΘho.
P°edseda PoslaneckΘ sn∞movny dßle potvrdil, a to v souladu s po₧adavky obsa₧en²mi v º 68 odst. 2 zßkona Φ. 182/1993 Sb., ₧e º 272 tr. °ßdu, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, byl schvßlen pot°ebnou v∞tÜinou poslanc∙ zßkonodßrnΘho sboru, samotn² zßkon (trestnφ °ßd), jeho₧ je toto ustanovenφ souΦßstφ, byl podepsßn p°φsluÜn²mi ·stavnφmi Φiniteli a °ßdn∞ vyhlßÜen.
Podle º 42 odst. 3 a º 69 zßkona Φ. 182/1993 Sb., ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, zaslal ┌stavnφ soud nßvrh i Senßtu Parlamentu ╚eskΘ republiky. Ve svΘm vyjßd°enφ jeho p°edseda doc. JUDr. Petr Pithart ·vodem rekapituluje v²voj º 272 v tr. °ßdu. Uvßdφ, ₧e uvedenΘ ustanovenφ je souΦßstφ trestnφho °ßdu ode dne p°ijetφ tohoto zßkona Nßrodnφm shromß₧d∞nφm, tj. od 29. listopadu 1961, p°iΦem₧ do souΦasnosti doznalo z hlediska sledovan²ch problΘm∙ spφÜe nev²znamnΘ zm∞ny: v ustanovenφ se odrß₧elo st°φdßnφ subjekt∙ oprßvn∞n²ch k podßnφ stφ₧nosti - na poΦßtku nßle₧elo generßlnφmu prokurßtorovi a p°edsedovi NejvyÜÜφho soudu, pozd∞ji vyst°φdal p°edsedu soudu ministr spravedlnosti (dle novely tr. °ßdu provedenΘ zßkonem Φ. 149/1969 Sb. ) a po zm∞n∞ uskuteΦn∞nΘ p°ed n∞kolika lety (zßkonem Φ. 292/1993 Sb. ) z∙stal jedin²m oprßvn∞n²m podavatelem stφ₧nosti ministr spravedlnosti; zßkonem Φ. 30/2000 Sb. bylo pak ustanovenφ dopln∞no nov²m odstavcem 2 intimujφcφm dosavadnφ obsah ustanovenφ.
Ve vyjßd°enφ se dßle upozor≥uje na skuteΦnost, ₧e Senßt Parlamentu ╚eskΘ republiky byl ustaven a zahßjil svΘ ·stavnφ p∙sobenφ v prosinci roku 1996, v d∙sledku Φeho₧ Senßt nem∙₧e ┌stavnφmu soudu poskytnout vyjßd°enφ k v∞ci, kterΘ by vychßzelo z p°φmΘho projednßvßnφ a p°ijetφ º 272 tr. °ßdu, resp. celΘho institutu stφ₧nosti pro poruÜenφ zßkona a v∞tÜiny jeho novelizacφ. V dob∞ existence Senßtu byly p°ijaty pouze novela dopl≥ujφcφ º 272 tr. °ßdu jeho druh²m odstavcem (zßkon Φ. 30/2000 Sb. ) a dßle tzv. velkß novela trestnφho °ßdu schvßlenß Senßtem dne 29. Φervna 2001, kterß se ·pravy stφ₧nosti pro poruÜenφ zßkona dotkla obsßhleji. V rßmci zßkona Φ. 30/2000 Sb. bylo drobnΘ dopln∞nφ º 272 tr. °ßdu zcela okrajovou zßle₧itostφ (hlavnφm tΘmatem zßkona byla rozsßhlß novela obΦanskΘho soudnφho °ßdu), p°iΦem₧ v rozprav∞ komory k nßvrhu zßkona nebyla problematika stφ₧nosti pro poruÜenφ zßkona jmenovit∞ v∙bec zmφn∞na. P°edseda Senßtu dßle potvrdil, a to v souladu s po₧adavky obsa₧en²mi v º 68 odst. 2 zßkona Φ. 182/1993 Sb., ₧e p°edm∞tnß zm∞na º 272 tr. °ßdu byla schvßlena Senßtem ve zn∞nφ postoupenΘm mu Poslaneckou sn∞movnou na jeho 15. sch∙zi (2. funkΦnφ obdobφ) usnesenφm Φ. 249 ze dne 12. ledna 2000, kdy₧ v hlasovßnφ ze 72 p°φtomn²ch senßtor∙, p°i kvoru 37, hlasovalo pro jejφ p°ijetφ 68 senßtor∙ a proti nehlasoval nikdo.
V souvislosti s p°ijetφm tzv. velkΘ novely tr. °ßdu se ve vyjßd°enφ uvßdφ, ₧e zm∞ny a dopln∞nφ uΦin∞nΘ danou novelou v ·prav∞ stφ₧nosti pro poruÜenφ zßkona se konkrΘtn∞ net²kajφ problΘm∙, kterΘ se staly p°edm∞tem v²tek proti·stavnosti ze strany III. senßtu ┌stavnφho soudu. V samotnΘm º 272 tr. °ßdu dochßzφ pouze k prodlou₧enφ lh∙t k rozhodovßnφ NejvyÜÜφho soudu o stφ₧nosti. Novelizace institutu stφ₧nosti pro poruÜenφ zßkona se p°i projednßvßnφ Senßtem nestala zvlßÜtnφm tΘmatem rozpravy, komora danΘ zm∞ny a dopln∞nφ akceptovala. P°edseda Senßtu, obdobn∞ jako i v p°φpad∞ novely tr. °ßdu provedenΘ zßkonem Φ. 30/2000 Sb. i v p°φpad∞ p°ijetφ zßkona Φ. 265/2001 Sb., konstatoval, ₧e Senßt schvßlil tento zßkon ve zn∞nφ postoupenΘm mu Poslaneckou sn∞movnou, a dßle potvrdil, v souladu s po₧adavky obsa₧en²mi v º 68 odst. 2 zßkona Φ. 182/1993 Sb., ₧e tak Senßt uΦinil na svΘ 8. sch∙zi (3. funkΦnφ obdobφ) usnesenφm Φ. 141 ze dne 29. Φervna 2001, kdy₧ v hlasovßnφ ze 60 p°φtomn²ch senßtor∙, p°i kvoru 31, pro n∞j hlasovalo 58 senßtor∙ a proti nehlasoval nikdo.
Pro ·Φel posuzovßnφ nßmitek proti·stavnosti a nßvrhu na zruÜenφ º 272 tr. °ßdu upozor≥uje p°edseda Senßtu na n∞kterΘ skuteΦnosti, kterΘ by p°i n∞m bylo mo₧nΘ vzφt jeÜt∞ v ·vahu. Jednß se v prvnφ °ad∞ o poukaz na okolnost, ₧e platnß ·prava vychßzφ spφÜe z v²jimeΦnosti plnΘho uplat≥ovßnφ º 272 tr. °ßdu, kdy₧ ministr spravedlnosti mß b²t p°i jeho u₧φvßnφ v₧dy veden ·vahou, zda zßjem na dodr₧enφ zßkonnosti p°evß₧φ nad zßjmem na stabilit∞ pravomocnΘho rozhodnutφ orgßn∙ Φinn²ch v trestnφm °φzenφ. Na okraj p°edm∞tnΘ zßkonnΘ regulace p°edseda Senßtu upozor≥uje, ₧e jakkoli je odstran∞nφ nezßkonnΘho stavu za cenu zhorÜenφ postavenφ obvin∞nΘho v platnΘ ·prav∞ omezeno zvlßÜtnφmi podmφnkami, napln∞nφm t∞chto podmφnek vÜak nenφ NejvyÜÜφ soud omezen v mo₧nosti vyslovit se ke stφ₧nosti formou akademickΘho v²roku o poruÜenφ zßkona. Dßle se ve vyjßd°enφ analyzuje dopad tzv. velkΘ novely tr. °ßdu na p°edm∞tnou problematiku. Poukazuje se na skuteΦnost, ₧e tato novela v²razn∞ posiluje garance zßsady ob₧alovacφ, co₧ Φinφ mimo jinΘ tφm, ₧e oprav≥uje nejvyÜÜφho stßtnφho zßstupce k p°ezkumu a zruÜenφ ka₧dΘho nezßkonnΘho usnesenφ ni₧Üφch stßtnφch zßstupc∙ o zastavenφ trestnφho stφhßnφ nebo o postoupenφ v∞ci ve lh∙t∞ dvou m∞sφc∙ od jejich prßvnφ moci. Krom∞ toho nov² mimo°ßdn² opravn² prost°edek trestnφho procesu - dovolßnφ - umo₧≥uje vÜem stranßm p°φstup k nejvyÜÜφ instituci struktury obecn²ch soud∙. Oba tyto novΘ instrumenty p°inßÜenΘ tzv. velkou novelou tr. °ßdu dle nßzoru p°edsedy Senßtu relativizujφ mo₧n² dopad vyt²kanΘho nedostatku "rovnosti zbranφ" a naruÜenφ zßsady ob₧alovacφ v rßmci institutu stφ₧nosti pro poruÜenφ zßkona. V zßv∞ru pak vyjad°uje p°esv∞dΦenφ, dle n∞ho₧ redukce nßpravy poruÜenφ zßkona ve prosp∞ch obvin∞nΘho pouze na akademick² v²rok m∙₧e b²t v krajnφch specifick²ch p°φpadech justiΦnφho selhßnφ chßpßno jako nedostatek, proΦe₧ ·prava stφ₧nosti pro poruÜenφ zßkona jako mimo°ßdnΘho opravnΘho prost°edku nemusφ ve vÜech p°φpadech hodnocenφ spadat vjedno s prost°edky sev°en²mi rßmcem standardnφho trestnφho stφhßnφ, tedy vßzanΘ rigor≤zn∞ na zßkladnφ po₧adavky spravedlivΘho procesu.
Vychßzeje z mo₧nosti danΘ º 49 odst. 1 zßkona Φ. 182/1993 Sb., a jeliko₧ aplikace º 272 tr. °ßdu se bezprost°edn∞ dot²kß NejvyÜÜφho soudu a Ministerstva spravedlnosti, obrßtil se ┌stavnφ soud na tyto stßtnφ orgßny se ₧ßdostφ o vyjßd°enφ k nßvrhu na zruÜenφ uvedenΘho zßkonnΘho ustanovenφ.
V ·vodu svΘho vyjßd°enφ se p°edsedkyn∞ NejvyÜÜφho soudu JUDr. EliÜka Wagnerovß, Ph.D., ztoto₧nila s obsahem usnesenφ III. senßtu ┌stavnφho soudu, jφm₧ bylo p°eruÜeno °φzenφ ve v∞ci sp. zn. III. ┌S 464/2000 a jφm₧ byl plΘnu ┌stavnφho soudu p°edlo₧en k projednßnφ a rozhodnutφ nßvrh na zruÜenφ º 272 tr. °ßdu. Nad rßmec d∙vod∙ uveden²ch v danΘm usnesenφ se ve vyjßd°enφ poukazuje i na dalÜφ d∙vody rozporu º 272 tr. °ßdu s ·stavnφm po°ßdkem. Uvßdφ se v n∞m, ₧e ·Φel institutu stφ₧nosti pro poruÜenφ zßkona lze hledat ve dvou rovinßch - jednak v p°edstav∞, ₧e zßkon, tj. objektivnφ prßvo, zasluhuje ochranu, a za druhΘ v kontrole postup∙ stßtnφch orgßn∙ podφlejφcφch se na trestnφm °φzenφ (vyÜet°ovatele, stßtnφho zßstupce, soudce, p°φp. soudu - º 266 odst. 1 tr. °ßdu).
P°edsedkyn∞ NejvyÜÜφho soudu v nßvaznosti na danΘ v²chodisko konstatuje, ₧e stφ₧nost pro poruÜenφ zßkona podßvanß v neprosp∞ch obvin∞nΘho je institutem, kter² zasahuje do prßv obvin∞nΘho na fair proces v ÜirÜφm smyslu, proΦe₧ je nezbytnΘ zkoumat takov² zßsah do uvedenΘho zßkladnφho principu [jen₧ v Üφ°i jdoucφ nad konkrΘtnφ zßkladnφ procesnφ prßva a garance obsa₧enΘ v hlav∞ pßtΘ Listiny je dovoditeln² z Φl. 1 ┌stavy ╚eskΘ republiky (dßle jen "┌stava")] i z hlediska principu proporcionality (rovn∞₧ dovoditelnΘho z Φl. 1 ┌stavy). V tΘto souvislosti pova₧uje za d∙le₧itΘ odpov∞d∞t na otßzku, zda zkouman² institut je opat°enφm v demokratickΘ spoleΦnosti nezbytn²m. Na tuto otßzku je ve vyjßd°enφ formulovßna odpov∞∩, dle nφ₧ ·Φel, kter² stφ₧nost pro poruÜenφ zßkona podanß v neprosp∞ch obvin∞nΘho sleduje - tj. ochrana dodr₧ovßnφ objektivnφho prßva a procesnφch postup∙ - je patrn∞ sßm problematick², nebo¥ oba prvky, kterΘ majφ b²t chrßn∞ny, jsou chrßn∞ny izolovan∞, nikoli ale ve vazb∞ k subjektivnφm prßv∙m obvin∞nΘho nebo poÜkozenΘho, anebo ve vazb∞ k ochran∞ ve°ejnΘho statku. Chrßn∞n je v koneΦnΘm d∙sledku jen produkt stßtu, tj. objektivnφ prßvo v podob∞ zßkona, resp. je sledovßna nßprava chovßnφ stßtnφch Φi ·°ednφch osob nebo orgßn∙. Stφ₧nost pro poruÜenφ zßkona podßvanß v neprosp∞ch obvin∞nΘho je tak dle nßzoru p°edsedkyn∞ NejvyÜÜφho soudu z hlediska ·Φelu institutem problematick²m v demokratickΘm prßvnφm stßtu, jeho₧ imanentnφm znakem je ·cta k prßv∙m a svobodßm jednotlivce, jeliko₧ do t∞ch m∙₧e stßt legitimn∞ zasßhnout jen zßkonem, avÜak jen z d∙vodu ochrany prßv a svobod druh²ch, anebo ochrany ve°ejn²ch statk∙. V tΘto souvislosti se ve vyjßd°enφ zejmΘna zd∙raz≥uje, ₧e zßsah vÜak st∞₧φ m∙₧e b²t od∙vodn∞n pouze nßpravou pochybenφ stßtu samΘho, na kterΘm se pochybenφm dotΦen² jednotlivec sßm nepodφlel. Institut stφ₧nosti pro poruÜenφ zßkona podßvanΘ v neprosp∞ch obvin∞nΘho m∙₧e z uveden²ch d∙vod∙ dle p°esv∞dΦenφ p°edsedkyn∞ NejvyÜÜφho soudu poruÜovat i princip obsa₧en² v Φl. 1 ┌stavy.
D∙vodem druh²m, jen₧ ve svΘm vyjßd°enφ °adφ p°edsedkyn∞ NejvyÜÜφho soudu nad rßmec od∙vodn∞nφ proti·stavnosti º 272 tr. °ßdu obsa₧enΘho v nßvrhu III. senßtu ┌stavnφho soudu, je poukaz na skuteΦnost, ₧e v n∞kter²ch p°φpadech m∙₧e institut stφ₧nosti pro poruÜenφ zßkona podßvanΘ v neprosp∞ch obvin∞nΘho p°edstavovat i zßsah do prßva neb²t stφhßn dvakrßt za tent²₧ trestn² Φin, a to v intencφch Φl. 4 protokolu Φ. 7 k ┌mluv∞ o ochran∞ lidsk²ch prßv a zßkladnφch svobod (dßle jen "┌mluva"). Na rozdφl od Φl. 40 odst. 5 Listiny, kter² hovo°φ v plurßlu o mo₧nosti uplatn∞nφ mimo°ßdn²ch opravn²ch prost°edk∙ (zjevn∞ tak reaguje na platnou zßkonnou ·pravu), kterΘ mohou zmφn∞n² princip prolomit, znß Φl. 4 protokolu Φ. 7 k ┌mluv∞ pouze obnovu °φzenφ, jejφ₧ p°φpustnost, co do rozsahu, sßm definuje. Rozsah p°φpustnosti toti₧ vß₧e pouze na nov∞ odhalenΘ skuteΦnosti, anebo na podstatnou vadu v p°edeÜlΘm °φzenφ, p°iΦem₧ ob∞ se uplatnφ pouze tehdy, mohly-li ovlivnit rozhodnutφ ve v∞ci. Z toho se pak ve vyjßd°enφ dovozuje, ₧e na rozdφl od stφ₧nosti pro poruÜenφ zßkona, jejφm₧ ·Φelem je ochrana objektivnφho prßva Φi nßprava vadnΘho postupu v °φzenφ tak °φkajφc "o sob∞", je obnova ve smyslu protokolu Φ. 7 k ┌mluv∞ p°φsn∞ vßzßna na ovlivn∞nφ konkrΘtnφho individußlnφho rozhodnutφ ve v∞ci. Proto₧e odstavec 3 Φl. 4 protokolu Φ. 7 k ┌mluv∞ stanovφ, ₧e od tohoto Φlßnku nelze ustoupit podle Φl. 15 ┌mluvy, tj. ani ve v²jimeΦn²ch (nap°. vßleΦn²ch) situacφch, pova₧uje se za z°ejmΘ, ₧e nelze rozÜi°ovat prostor pro prolamovßnφ zßkladnφho principu neb²t stφhßn dvakrßt za t²₧ trestn² Φin, jak zjevn∞ Φinφ zejmΘna stφ₧nost pro poruÜenφ zßkona podßvanß v neprosp∞ch obvin∞nΘho. Proto je institut stφ₧nosti pro poruÜenφ zßkona v neprosp∞ch obvin∞nΘho ve vyjßd°enφ pova₧ovßn za zasahujφcφ v n∞kter²ch p°φpadech do zßkladnφho prßva obsa₧enΘho v Φl. 4 protokolu Φ. 7 k ┌mluv∞.
Ze vÜech uveden²ch d∙vod∙ se p°edsedkyn∞ NejvyÜÜφho soudu p°iklßnφ k nßvrhu III. senßtu ┌stavnφho soudu na zruÜenφ º 272 tr. °ßdu pro jeho rozpor s Φl. 1 ┌stavy a Φl. 4 protokolu Φ. 7 k ┌mluv∞. Na ₧ßdost ┌stavnφho soudu p°edsedkyn∞ NejvyÜÜφho soudu p°edlo₧ila pro ·Φely p°edm∞tnΘho °φzenφ statistickΘ ·daje t²kajφcφ se podan²ch stφ₧nostφ pro poruÜenφ zßkona v letech 1996 a₧ 2001.
Z p°edlo₧en²ch ·daj∙ zejmΘna vypl²vß, ₧e v uvedenΘm obdobφ doÜlo jednak ke zm∞n∞ pom∞ru stφ₧nostφ pro poruÜenφ zßkona podan²ch ve prosp∞ch a v neprosp∞ch obvin∞nΘho, jednak k celkovΘmu nßr∙stu podan²ch stφ₧nostφ pro poruÜenφ zßkona. Zatφmco v roce 1996 bylo ministrem spravedlnosti podßno 174 stφ₧nostφ ve prosp∞ch a toliko 49 v neprosp∞ch obvin∞nΘho (p°iΦem₧ 12 bylo podßno zßrove≥ v jeho prosp∞ch i neprosp∞ch), v roce 1997 byl pak pom∞r sledovan²ch ·daj∙ 88 k 58 (p°i 3 podan²ch ve prosp∞ch i neprosp∞ch obvin∞nΘho), v roce 1998 pak 74 k 98 (p°i 6 podan²ch ve prosp∞ch i neprosp∞ch obvin∞nΘho), tj. poprvΘ poΦet stφ₧nostφ podan²ch v neprosp∞ch p°ev²Üil poΦet stφ₧nostφ podan²ch ve prosp∞ch obvin∞nΘho, v roce 1999 pak pom∞r sledovan²ch ·daj∙ Φinil 88 k 117 (p°i 13 podan²ch ve prosp∞ch i neprosp∞ch obvin∞nΘho), v roce 2000 pak 113 k 166 (p°i 22 podan²ch ve prosp∞ch i neprosp∞ch obvin∞nΘho) a koneΦn∞ v prvnφch sedmi m∞sφcφch roku 2001 75 ke 102 (p°i 10 podan²ch ve prosp∞ch i neprosp∞ch obvin∞nΘho). Dßle z p°edlo₧en²ch statistick²ch ·daj∙ vypl²vß, ₧e zatφmco v roce 1996 Φinil podφl podan²ch stφ₧nostφ proti rozhodnutφ v p°φpravnΘm °φzenφ 14 %, v roce 1997 Φinil ji₧ 18 %, v roce 1998 22 %, v roce 1999 21 %, v roce 2000 pak ji₧ 26 % a v prvnφch sedmi m∞sφcφch roku 2001 stoupl na 29 %.
Ministr spravedlnosti JUDr. Jaroslav BureÜ v ·vodu svΘho vyjßd°enφ k nßvrhu III. senßtu ┌stavnφho soudu na zruÜenφ º 272 tr. °ßdu zd∙raz≥uje, ₧e prßvnφ institut stφ₧nosti pro poruÜenφ zßkona byl zaveden do ΦeskoslovenskΘho prßvnφho °ßdu p°ijetφm zßkona Φ. 87/1950 Sb., o trestnφm °φzenφ soudnφm (trestnφ °ßd), a pozd∞ji p°ejφmßn i do dalÜφch zßkon∙ o trestnφm °φzenφ soudnφm [Φ. 64/1956 Sb., o trestnφm °φzenφ soudnφm (trestnφ °ßd), a Φ. 141/1961 Sb.) a z∙stal p°es dφlΦφ novelizace zachovßn v prßvnφm °ßdu ╚eskΘ republiky po roce 1993 (º 266 a nßsl. platnΘho tr. °ßdu). Domnφvß se, ₧e tento mimo°ßdn² opravn² prost°edek do znaΦnΘ mφry navazoval na zmateΦnφ stφ₧nost pro zachovßnφ zßkona, kterß byla na zßklad∞ zßkona Φ. 119/1873 °. z., jφm₧ se uvßdφ trestnφ °ßd, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, (srov. º 33, 292 a 479) na naÜem ·zemφ pou₧φvßna ji₧ za b²valΘho ╚eskoslovenska (v zemφch ╚eskΘ a MoravskoslezskΘ), byl vÜak o n∞kterΘ prvky typickΘ pro tzv. socialistick² prßvnφ °ßd obohacen a dopln∞n. Ve vyjßd°enφ se dßle poukazuje na skuteΦnost, ₧e po roce 1990 byly proti stφ₧nosti pro poruÜenφ zßkona jako mimo°ßdnΘmu opravnΘmu prost°edku zejmΘna v literatu°e vznßÜeny nßmitky obsahujφcφ podobnΘ argumenty jako ve zmφn∞nΘm usnesenφ ┌stavnφho soudu, a to zejmΘna z hlediska rovnosti stran, nebo¥ novela provedenß zßkonem Φ. 292/1993 Sb. sice s ·Φinnostφ od 1. ledna 1994 ponechala oprßvn∞nφ k podßnφ stφ₧nosti pro poruÜenφ zßkona pouze ministru spravedlnosti (do tΘ doby mohl podßvat stφ₧nost pro poruÜenφ zßkona i generßlnφ prokurßtor), ale z hlediska rovnosti zßkladnφch stran v trestnφm °φzenφ (stßt versus obvin∞n²) jde stßle o orgßn stßtu, p°iΦem₧ nenφ rozhodujφcφ, kdo za stßt v konkrΘtnφ fßzi °φzenφ vystupuje. Ministr spravedlnosti p°ipomφnß, ₧e v tΘto souvislosti bylo opakovan∞ zd∙raz≥ovßno, ₧e stφ₧nost pro poruÜenφ zßkona je v hlubokΘm rozporu s koncepcφ prßvnφho stßtu, proto₧e prßvo podat stφ₧nost pro poruÜenφ zßkona, jako tzv. ·°ednφ opravn² prost°edek, ve prosp∞ch odsouzenΘho je sv∞°eno jen urΦitΘmu vrcholnΘmu stßtnφmu funkcionß°i, kter² pak m∙₧e dokonce podat tento opravn² prost°edek i v neprosp∞ch obvin∞nΘho.
Vychßzeje z t∞chto hledisek, ministr spravedlnosti vyjad°uje souhlas s tφm, ₧e jestli₧e stßt, za kter² vystupuje stßtnφ orgßn jako procesnφ strana v trestnφm °φzenφ (nenφ rozhodnΘ, zda jde v zßvislosti na stadiu °φzenφ o stßtnφho zßstupce Φi ministra spravedlnosti), disponuje ve srovnßnφ s obvin∞n²m dalÜφm, by¥ mimo°ßdn²m opravn²m prost°edkem zaklßdajφcφm mo₧nost dosßhnout zruÜenφ pravomocnΘho rozhodnutφ v trestnφ v∞ci, je to v rozporu se zßsadou rovnosti ·Φastnφk∙ °φzenφ ve smyslu Φl. 37 odst. 3 Listiny, kdy₧ z tohoto ustanovenφ je vyvozovßna rovnost procesnφch stran jak v civilnφm, tak v trestnφm °φzenφ, p°iΦem₧ tato zßsada se net²kß jen fyzick²ch a prßvnick²ch osob, ale i stßtu, resp. stßtnφho orgßnu, pokud v danΘm °φzenφ vystupuje jako procesnφ strana (nikoli jako nositel stßtnφ moci - potentior persona). Trestnφ °φzenφ, jak se dßle uvßdφ ve vyjßd°enφ, je toti₧ °φzenφm kontradiktornφm, tj. takov²m °φzenφm, ve kterΘm proti sob∞ stojφ strany jako procesnφ odp∙rci, kdy v trestnφm °φzenφ jde p°edevÜφm o rovnost ₧alobce a ₧alovanΘho, tedy stßtnφho zßstupce a ob₧alovanΘho, ale po₧adavek rovnosti stran ("rovnosti zbranφ") lze vztßhnout, by¥ s urΦitou v²hradou, i na vztah ministra spravedlnosti a ob₧alovanΘho, zejmΘna pokud ministr spravedlnosti podßvß stφ₧nost pro poruÜenφ zßkona v neprosp∞ch obvin∞nΘho (ob₧alovanΘho).
P°i podßnφ stφ₧nosti pro poruÜenφ zßkona ve prosp∞ch obvin∞nΘho je t°eba dle ministra spravedlnosti to chßpat jako urΦit² prost°edek favor defensionis, kter² je mo₧no z ·stavnφch hledisek akceptovat, pon∞vad₧ nem∙₧e zhorÜit jeho postavenφ jak z hmotn∞prßvnφch, tak z procesnφch hledisek, by¥ rovn∞₧ vyvolßvß urΦitΘ pochybnosti z hlediska rovnosti zbranφ ve smyslu Φl. 6 ┌mluvy, zejmΘna v p°φpad∞, kdy se obvin∞n² podn∞tem domßhß stφ₧nosti pro poruÜenφ zßkona ve sv∙j prosp∞ch, ale ministr spravedlnosti ji nepodß, nebo¥ v t∞chto p°φpadech by bylo mo₧no dovozovat rozpor se zßsadami prßvnφho stßtu, kter² by m∞l zaruΦovat rovnost prost°edk∙ k ochran∞ prßv procesnφch stran, resp. ·Φastnφk∙ °φzenφ, jako souΦßsti prßva na spravedliv² proces ve smyslu Φl. 36 odst. 1 Listiny.
Dle ministra spravedlnosti platφ tyto ·vahy tφm vφce, jestli₧e jde o stφ₧nost pro poruÜenφ zßkona v neprosp∞ch obvin∞nΘho proti meritornφmu rozhodnutφ orgßn∙ Φinn²ch v p°φpravnΘm °φzenφ, nap°. proti rozhodnutφ vyÜet°ovatele nebo stßtnφho zßstupce o zastavenφ trestnφho stφhßnφ podle º 172 tr. °ßdu nebo postoupenφ v∞ci jinΘmu orgßnu podle º 171 tr. °ßdu, kdy nepochybn∞ jde v p°φpad∞ rozsudku NejvyÜÜφho soudu, kter²m vyslovφ podle º 268 odst. 2 tr. °ßdu poruÜenφ zßkona a souΦasn∞ podle º 269 odst. 2 a º 272 tr. °ßdu takovΘ napadenΘ usnesenφ zruÜφ a podle º 270 odst. 1 tr. °ßdu p°ikß₧e zpravidla stßtnφmu zßstupci, aby v∞c v pot°ebnΘm rozsahu znovu projednal a rozhodl o nφ, o nep°φpustn² zßsah do zßsady ob₧alovacφ (º 2 odst. 8 tr. °ßdu), by¥ NejvyÜÜφ soud nem∙₧e v takovΘm rozhodnutφ stßtnφmu zßstupci ulo₧it, aby v tΘto v∞ci podal na obvin∞nΘho ob₧alobu. Podle º 270 odst. 4 tr. °ßdu je toti₧ orgßn, jemu₧ v∞c byla p°ikßzßna, vßzßn prßvnφm nßzorem, kter² vyslovil ve v∞ci NejvyÜÜφ soud, a je povinen provΘst procesnφ ·kony, jejich₧ provedenφ NejvyÜÜφ soud na°φdil, Φφm₧ NejvyÜÜφ soud v²znamn∞ ovliv≥uje prßv∞ podklad pro podßnφ ob₧aloby, a tφm i zßsadu ob₧alovacφ, kterß mß sv∙j ·stavnφ zßklad zejmΘna v ustanovenφ Φl. 80 odst. 1 ┌stavy, ale i v navazujφcφch ustanovenφch Φl. 90 ┌stavy a Φl. 40 odst. 1 Listiny.
Ve vyjßd°enφ se dßle konstatuje, ₧e vÜemi t∞mito otßzkami se Ministerstvo spravedlnosti opakovan∞ zab²valo p°i jednotliv²ch novelizacφch trestnφho °ßdu i v souvislosti s p°ipravovanou rekodifikacφ trestnφho prßva procesnφho, je₧ pak doÜly svΘho v²razu v tzv. velkΘ novele trestnφho °ßdu, kde je zakotvena ·prava novΘho mimo°ßdnΘho opravnΘho prost°edku - dovolßnφ, jen₧ se bude t²kat p°esn∞ vyjmenovan²ch soudnφch rozhodnutφ a u n∞ho₧ je zachovßna rovnost stran (srov. º 265a a₧ 265s tr. °ßdu) a kter² byl v souladu se shora uveden²mi nßzory v pr∙b∞hu legislativnφho procesu takΘ z iniciativy Ministerstva spravedlnosti a NejvyÜÜφho soudu dopln∞n o oprßvn∞nφ nejvyÜÜφho stßtnφho zßstupce ve velmi krßtkΘ lh∙t∞ ruÜit nezßkonnß pravomocnß usnesenφ ni₧Üφch stßtnφch zßstupc∙ o zastavenφ trestnφho stφhßnφ nebo o postoupenφ v∞ci (srov. º 173a a 174a tr. °ßdu). Tyto instituty by m∞ly dle nßzoru ministra spravedlnosti s ·Φinnostφ od 1. ledna 2002 v podstat∞ nahradit stφ₧nost pro poruÜenφ zßkona, by¥ se a₧ do p°ijetφ rekodifikace trestnφho °ßdu nadßle zachovßvß (vΦetn∞ º 272 tr. °ßdu) pro urΦitΘ v²jimeΦnΘ p°φpady, kdy pochybenφ nebude napraveno dovolßnφm nebo jin²m opravn²m prost°edkem (nap°. pro zruÜenφ usnesenφ o zastavenφ trestnφho stφhßnφ v trestnφch v∞cech osob obvin∞n²ch z trestn²ch Φin∙ spßchan²ch v dobßch totalitnφho re₧imu v nßvaznosti na zßkon Φ. 119/1990 Sb., o soudnφ rehabilitaci, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, a zßkon Φ. 198/1993 Sb., o protiprßvnosti komunistickΘho re₧imu a o odporu proti n∞mu). Je poukazovßno v tΘto souvislosti zejmΘna na n∞kterΘ p°φpady z poslednφch let, kdy koneΦn∞ byly trestn∞ stφhßny n∞kterΘ osoby odpov∞dnΘ za trestnΘ Φiny spßchanΘ ve prosp∞ch komunistickΘho re₧imu, ale jejich trestnφ stφhßnφ bylo ji₧ v p°φpravnΘm °φzenφ nebo i v °φzenφ p°ed soudem zastaveno, co₧ vedlo Ministerstvo spravedlnosti i vlßdu k ponechßnφ institutu stφ₧nosti pro poruÜenφ zßkona (vΦetn∞ º 272 tr. °ßdu) nadßle v trestnφm °ßdu, nebo¥ jinak by tato pochybenφ nemohla ji₧ b²t napravena. V tΘto souvislosti, ilustruje danou problematiku i na konkrΘtnφm p°φpadu, upozor≥uje ministr spravedlnosti i na º 71 odst. 1 zßkona Φ. 182/1993 Sb. a na problΘmy spojenΘ s jeho dopadem na uvedenΘ p°φpady.
Ministr spravedlnosti upozor≥uje dßle na to, ₧e pokud ┌stavnφ soud zruÜφ º 272 tr. °ßdu, bude tφm vytvo°ena velmi nev²hodnß situace z hlediska dalÜφch podan²ch stφ₧nostφ pro poruÜenφ zßkona, pon∞vad₧ º 272 tr. °ßdu ne°eÜφ jen p°φpady, kdy NejvyÜÜφ soud zruÜφ podle º 269 odst. 2 tr. °ßdu a ve lh∙tßch uveden²ch v º 272 tr. °ßdu napadenΘ rozhodnutφ na zßklad∞ stφ₧nosti pro poruÜenφ zßkona podanΘ v neprosp∞ch obvin∞nΘho po vyslovenφ poruÜenφ zßkona v jeho prosp∞ch, ale i vÜechny dalÜφ p°φpady, kdy zßkon nebyl poruÜen v neprosp∞ch obvin∞nΘho, tedy °eÜφ i p°φpady, kterΘ se nedot²kajφ obvin∞nΘho, ale t²kajφ se dalÜφch osob, v jejich₧ prosp∞ch Φi neprosp∞ch byla stφ₧nost podßna, a soud shledß, ₧e zßkon byl poruÜen v neprosp∞ch nebo ve prosp∞ch takovΘ jinΘ osoby ne₧ obvin∞nΘho (nap°. z·Φastn∞nΘ osoby, znalce v souvislosti se znaleΦn²m, obhßjce v souvislosti s jeho odm∞nou a hotov²mi v²daji apod.). Tyto p°φpady by pak nebyly nadßle stφ₧nostφ pro poruÜenφ zßkona °eÜitelnΘ, p°iΦem₧ by je nebylo mo₧no °eÜit ani dovolßnφm, kterΘ v t∞chto v∞cech vzhledem ke konstrukci dovolßnφ a k p°edpokladu, ₧e stφ₧nost pro poruÜenφ zßkona bude, by¥ v omezenΘ podob∞, i po ·Φinnosti tzv. velkΘ novely nadßle platit, nebude mo₧no podat. Ministr upozor≥uje i na skuteΦnost, ₧e v º 272 odst. 2 tr. °ßdu se °eÜφ p°φpady b∞hu lh∙ty 3 m∞sφc∙ (ve smyslu zm∞ny zakotvenΘ tzv. velkou novelou pak lh∙ty 6 m∞sφc∙), platnΘ i pro uvedenΘ dalÜφ osoby mimo obvin∞nΘho ve v∞ci p°edlo₧enφ stφ₧nosti pro poruÜenφ zßkona velkΘmu senßtu v nßvaznosti na novelu zßkona Φ. 335/1991 Sb., o soudech a soudcφch, ·Φinnou od 1. ledna 2001 (zßkon Φ. 30/2000 Sb.).
V p°φpad∞, p°istoupφ-li ┌stavnφ soud ke zruÜenφ º 272 tr. °ßdu, poukazuje se ve vyjßd°enφ na dv∞ okolnosti. Prvnφ je spojitost º 276 v∞ty ΦtvrtΘ tr. °ßdu s º 272 tr. °ßdu, pro kterou by bylo nutnΘ dle nßzoru ministra spravedlnosti spolu s derogacφ º 272 tr. °ßdu provΘst i derogaci uvedenΘho º 276 v∞ty ΦtvrtΘ tr. °ßdu. Druhou je pak doporuΦenφ odlo₧it ·Φinnost p°φpadnΘho derogaΦnφho nßlezu nejmΘn∞ do 1. ledna 2002 (tj. do data nabytφ ·Φinnosti tzv. velkΘ novely tr. °ßdu), p°φpadn∞ i na delÜφ dobu, nebo¥ bude nutno z°ejm∞ dalÜφ novelou trestnφho °ßdu na takov² nßlez reagovat, zejmΘna pokud jde o mo₧nost "nßpravy pochybenφ t²kajφcφch se jin²ch osob ne₧ obvin∞nΘho".
11. Φervence 2001 byl ┌stavnφmu soudu doruΦen nßvrh NejvyÜÜφho soudu na zruÜenφ º 272 tr. °ßdu podan² podle Φl. 95 odst. 2 ┌stavy, º 224 odst. 5 tr. °ßdu per analogiam a º 64 odst. 4 zßkona Φ. 182/1993 Sb. Nßvrh vychßzφ z usnesenφ NejvyÜÜφho soudu z 26. Φervna 2001 sp. zn. 11 Tz 106/2001, jφm₧ bylo p°eruÜeno °φzenφ o stφ₧nosti pro poruÜenφ zßkona podanΘ ministrem spravedlnosti v neprosp∞ch obvin∞nΘho D. B. proti usnesenφ stßtnφho zßstupce Okresnφho stßtnφho zastupitelstvφ v D∞Φφn∞ z 19. prosince 2000 Φ. j. 2 Zt 897/2000-5 o postoupenφ trestnφ v∞ci, a dle v²Üe uveden²ch ·stavnφch a zßkonn²ch ustanovenφ byla v∞c p°edlo₧ena ┌stavnφmu soudu.
Podle nßzoru senßtu NejvyÜÜφho soudu je institut stφ₧nosti pro poruÜenφ zßkona v rozporu s koncepcφ demokratickΘho prßvnφho stßtu, proto₧e prßvo pou₧φt tohoto mimo°ßdnΘho opravnΘho prost°edku je sv∞°eno pouze do rukou p°edstavitele exekutivy - ministra spravedlnosti. Obvin∞n² se nem∙₧e domoci podßnφ tohoto mimo°ßdnΘho opravnΘho prost°edku ve sv∙j prosp∞ch ani v p°φpadech flagrantnφho zßva₧nΘho poruÜenφ zßkona a je odkßzßn na rozhodnutφ ministra spravedlnosti. Ten, a₧ na ojedin∞lΘ v²jimky plynoucφ z rehabilitaΦnφho zßkona, nemß povinnost tento mimo°ßdn² opravn² prost°edek pou₧φt. Je na jeho zvß₧enφ, zda doÜlo k poruÜenφ zßkona a zda se jednß o tak zßva₧nΘ poruÜenφ, ₧e vy₧aduje zßsah do principu stability soudnφho rozhodovßnφ. Senßt NejvyÜÜφho soudu konstatuje, ₧e se jednß o institut, kter² by nem∞l mφt mφsto v modernφm trestnφm °ßdu. VÜechny uvedenΘ nedostatky dle jeho p°esv∞dΦenφ vystupujφ jeÜt∞ vφc do pop°edφ u stφ₧nostφ pro poruÜenφ zßkona podßvan²ch v neprosp∞ch obvin∞n²ch, a to zejmΘna v p°φpadech, kdy jsou tφmto opravn²m prost°edkem napadßna meritornφ rozhodnutφ orgßn∙ p°φpravnΘho °φzenφ. Senßt NejvyÜÜφho soudu proto dosp∞l k nßzoru, ₧e existence tohoto institutu je pop°enφm rovnosti vÜech ·Φastnφk∙ °φzenφ vyjßd°enΘ v Φl. 37 odst. 3 Listiny a nerespektuje prßvo na spravedliv² proces garantovanΘ Φl. 6 ┌mluvy. Zßkonnou mo₧nostφ NejvyÜÜφho soudu zruÜit v °φzenφ o stφ₧nosti pro poruÜenφ zßkona podanΘ ministrem spravedlnosti v neprosp∞ch obvin∞nΘho pravomocnΘ rozhodnutφ vyÜet°ovatele nebo stßtnφho zßstupce o zastavenφ trestnφho stφhßnφ nebo postoupenφ v∞ci jinΘmu orgßnu a p°ikßzat orgßn∙m Φinn²m v p°φpravnΘm °φzenφ, aby v trestnφm °φzenφ pokraΦovaly, je navφc zßsadnφm zp∙sobem prolomena zßsada ob₧alovacφ, je₧ je v∙dΦφ zßsadou trestnφho °φzenφ v prßvnφm stßt∞. Z uveden²ch d∙vod∙ nenφ mo₧no podle nßzoru senßtu NejvyÜÜφho soudu tolerovat institut stφ₧nosti pro poruÜenφ zßkona v neprosp∞ch obvin∞nΘho.
Usnesenφm z 10. °φjna 2001 Φ. j. Pl. ┌S 19/01-6 ┌stavnφ soud p°edm∞tn² nßvrh senßtu NejvyÜÜφho soudu z d∙vodu litispendence dle º 35 odst. 2 zßkona Φ. 182/1993 Sb. odmφtl a uvedl, ₧e NejvyÜÜφ soud jako oprßvn∞n² navrhovatel mß podle º 35 odst. 2 zßkona Φ. 182/1993 Sb. prßvo ·Φastnit se jako vedlejÜφ ·Φastnφk jednßnφ o d°φve podanΘm nßvrhu vedenΘm pod sp. zn. Pl. ┌S 15/01.
Ze stejn²ch d∙vod∙ ┌stavnφ soud usnesenφmi z 20. zß°φ 2001 Φ. j. Pl. ┌S 23/01-10, z 28. srpna 2001 Φ. j. Pl. ┌S 26/01-11, z 18. zß°φ 2001 Φ. j. Pl. ┌S 30/01-11 a 10. °φjna 2001 Φ. j. Pl. ┌S 32/01-10 odmφtl i sv²m obsahem analogickΘ nßvrhy NejvyÜÜφho soudu na zruÜenφ º 272 tr. °ßdu, p°iΦem₧ i v t∞chto v∞cech NejvyÜÜφ soud jako oprßvn∞n² navrhovatel mß podle º 35 odst. 2 zßkona Φ. 182/1993 Sb. prßvo ·Φastnit se jako vedlejÜφ ·Φastnφk jednßnφ o d°φve podanΘm nßvrhu vedenΘm pod sp. zn. Pl. ┌S 15/01.
Dikce º 272 tr. °ßdu, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, jeho₧ ·stavnost je ┌stavnφm soudem posuzovßna v °φzenφ o kontrole norem, je nßsledujφcφ:
(1) Nebyl-li zßkon poruÜen v neprosp∞ch obvin∞nΘho, m∙₧e NejvyÜÜφ soud postupovat podle º 269 odst. 2 a₧ º 271 jen tehdy, navrhl-li to ministr spravedlnosti ve stφ₧nosti pro poruÜenφ zßkona podanΘ do Üesti m∞sφc∙ od prßvnφ moci napadenΘho rozhodnutφ a rozhodl-li NejvyÜÜφ soud o tΘto stφ₧nosti do t°φ m∞sφc∙ od jejφho podßnφ.
(2) Byla-li stφ₧nost pro poruÜenφ zßkona uvedenß v odstavci 1 p°edlo₧ena do t°φ m∞sφc∙ od jejφho podßnφ k rozhodnutφ velkΘmu senßtu kolegia, m∙₧e NejvyÜÜφ soud postupovat podle º 269 odst. 2 a₧ º 271 jen tehdy, rozhodl-li o tΘto stφ₧nosti do t°φ m∞sφc∙ od jejφho p°edßnφ velkΘmu senßtu kolegia.".
Dle º 68 odst. 2 zßkona Φ. 182/1993 Sb. ┌stavnφ soud p°i rozhodovßnφ v °φzenφ o zruÜenφ zßkon∙ a jin²ch prßvnφch p°edpis∙ posuzuje obsah t∞chto p°edpis∙ z hlediska jejich souladu s ·stavnφmi zßkony, mezinßrodnφmi smlouvami podle Φl. 10 ┌stavy, pop°φpad∞ zßkony, jednß-li se o jin² prßvnφ p°edpis, a zjiÜ¥uje, zda byly p°ijaty a vydßny v mezφch ┌stavou stanovenΘ kompetence a ·stavn∞ p°edepsan²m zp∙sobem. Pokud ┌stavnφ soud v rßmci kontroly norem posuzuje ·stavnost kompetence normotvornΘho orgßnu a ·stavnost normotvornΘho procesu, vychßzφ z º 66 odst. 2 zßkona Φ. 182/1993 Sb., dle n∞ho₧ je nßvrh v °φzenφ o zruÜenφ zßkon∙ a jin²ch prßvnφch p°edpis∙ nep°φpustn², jestli₧e ·stavnφ zßkon nebo mezinßrodnφ smlouva, s nimi₧ jsou podle nßvrhu p°ezkoumßvanΘ p°edpisy v rozporu, pozbyly p°ed doruΦenφm nßvrhu ┌stavnφmu soudu platnosti. Z toho vypl²vß, ₧e u prßvnφch p°edpis∙ vydan²ch p°ed nabytφm ·Φinnosti ┌stavy ╚eskΘ republiky Φ. 1/1993 Sb. je ┌stavnφ soud oprßvn∞n p°ezkoumßvat toliko jejich obsahov² soulad se stßvajφcφm ·stavnφm po°ßdkem, nikoli vÜak ·stavnost procedury jejich vzniku a dodr₧enφ normotvornΘ kompetence. (Viz nßlez sp. zn. Pl. ┌S 9/99, publikovan² ve Sb. n. a u., sv. 16, s. 13 - 14; vyhlßÜen pod Φ. 289/1999 Sb.).
Vychßzeje z uvedenΘ interpretace º 68 odst. 2 zßkona Φ. 182/1993 Sb., v p°φpad∞ º 272 tr. °ßdu zkoumal ┌stavnφ soud, bylo-li napadenΘ zßkonnΘ ustanovenφ p°ijato a vydßno v mezφch ┌stavou stanovenΘ kompetence a ·stavn∞ p°edepsan²m zp∙sobem toliko z hlediska jeho novelizacφ proveden²ch po 1. lednu 1993.
Jde o tyto zßkony:
╚l. I bod 177 zßkona Φ. 292/1993 Sb., kter²m se m∞nφ a dopl≥uje zßkon Φ. 141/1961 Sb., o trestnφm °φzenφ soudnφm (trestnφ °ßd), zßkon Φ. 21/1992 Sb., o bankßch, a zßkon Φ. 335/1991 Sb., o soudech a soudcφch: ²V º 272 se vypouÜt∞jφ slova "generßlnφ prokurßtor nebo".
╚l. XI zßkona Φ. 30/2000 Sb., kter²m se m∞nφ zßkon Φ. 99/1963 Sb., obΦansk² soudnφ °ßd, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, a n∞kterΘ dalÜφ zßkony: ²V º 272 se dosavadnφ text oznaΦuje jako odstavec 1 a dopl≥uje se odstavec 2, kter² znφ:
"(2) Byla-li stφ₧nost pro poruÜenφ zßkona uvedenß v odstavci 1 p°edlo₧ena do t°φ m∞sφc∙ od jejφho podßnφ k rozhodnutφ velkΘmu senßtu kolegia, m∙₧e NejvyÜÜφ soud postupovat podle º 269 odst. 2 a₧ º 271 jen tehdy, rozhodl-li o tΘto stφ₧nosti do t°φ m∞sφc∙ od jejφho p°edßnφ velkΘmu senßtu kolegia." √
Z p°edlo₧en²ch sn∞movnφch tisk∙ a t∞snopiseck²ch zprßv bylo zjiÜt∞no, ₧e zßkon Φ. 292/1993 Sb. byl p°ijat na 14. sch∙zi PoslaneckΘ sn∞movny Parlamentu ╚eskΘ republiky (1. volebnφ obdobφ) dne 10. listopadu 1993, kdy₧ z p°φtomn²ch 155 poslanc∙ hlasovalo pro jeho p°ijetφ 104, 10 hlasovalo proti a 41 se hlasovßnφ zdr₧elo; zßkon byl podepsßn p°φsluÜn²mi ·stavnφmi Φiniteli a byl °ßdn∞ vyhlßÜen v Φßstce 74/1993 Sbφrky zßkon∙, kterß byla rozeslßna dne 10. prosince 1993, ·Φinnosti pak nabyl dne 1. ledna 1994; zßkon Φ. 30/2000 Sb. byl schvßlen na 19. sch∙zi (3. volebnφ obdobφ) PoslaneckΘ sn∞movny dne 9. prosince 1999 usnesenφm Φ. 670, kdy₧ z p°φtomn²ch 187 poslanc∙ hlasovalo pro jeho p°ijetφ 164 a jeden poslanec hlasoval proti; zßkon byl schvßlen Senßtem ve zn∞nφ postoupenΘm mu Poslaneckou sn∞movnou na 15. sch∙zi (2. funkΦnφ obdobφ) usnesenφm Φ. 249 dne 12. ledna 2000, kdy₧ v hlasovßnφ ze 72 p°φtomn²ch senßtor∙, p°i kvoru 37, hlasovalo pro jeho p°ijetφ 68 senßtor∙ a proti nehlasoval nikdo; zßkon byl podepsßn p°φsluÜn²mi ·stavnφmi Φiniteli a byl °ßdn∞ vyhlßÜen v Φßstce 11/2000 Sbφrky zßkon∙, kterß byla rozeslßna dne 23. ·nora 2000, ·Φinnosti pak nabyl dnem 1. ledna 2001.
Stφ₧nost pro poruÜenφ zßkona je dle º 266 a nßsl. tr. °ßdu mimo°ßdn²m opravn²m prost°edkem, jen₧ sluÜφ toliko stßtu a jφm₧ lze dosßhnout zruÜenφ pravomocnΘho rozhodnutφ soudu, stßtnφho zßstupce nebo vyÜet°ovatele. NejvyÜÜφ soud, jen₧ je o stφ₧nosti pro poruÜenφ zßkona p°φsluÜn² rozhodovat (º 266 odst. 1 tr. °ßdu), a krom∞ oprßvn∞nφ ve v∞ci p°ijmout akademick² v²rok (º 268 odst. 2 tr. °ßdu) je nadßn i kompetencφ kasaΦnφ, resp. apelaΦnφ (º 269 odst. 2, º 271 tr. °ßdu), a to i v p°φpad∞ stφ₧nosti podanΘ v neprosp∞ch obvin∞nΘho (º 272 tr. °ßdu).
Prßvnφ institut stφ₧nosti pro poruÜenφ zßkona byl zaveden do ΦeskoslovenskΘho prßvnφho °ßdu p°ijetφm zßkona Φ. 87/1950 Sb., p°ejφmßn byl pak i do dalÜφch kodifikacφ trestnφho procesu (zßkon Φ. 64/1956 Sb. a zßkon Φ. 141/1961 Sb.) a z∙stal zachovßn i v prßvnφm °ßdu ╚eskΘ republiky po roce 1993 (º 266 a nßsl. platnΘho tr. °ßdu).
Zßkon Φ. 87/1950 Sb. p°inesl opuÜt∞nφ p°edchozφ koncepce demokratickΘho trestnφho procesu a p°edstavoval p°evzetφ sov∞tskΘ totalitnφ koncepce stalinskΘho ra₧enφ. P°i projednßnφ osnovy zßkona Nßrodnφm shromß₧d∞nφm dne 11. Φervence 1950 v tΘto souvislosti tehdejÜφ ministr spravedlnosti ètefan Rais prohlßsil: "Bylo-li nßm dop°ßno p°isp∞t k socialistickΘmu budovßnφ naÜφ vlasti vypracovßnφm d∙le₧it²ch nov²ch zßkon∙ a mezi nimi trestnφch p°edpis∙, tak p°edevÜφm pat°φ za to naÜe v°elΘ pod∞kovßnφ sov∞tskΘ socialistickΘ prßvnφ v∞d∞ a vynikajφcφm sov∞tsk²m pracovnφk∙m v oboru trestnφho prßva. (Potlesk) Stejn∞ jako v jin²ch oborech, rovn∞₧ v trestnφm prßvu pat°φ sov∞tskΘ v∞d∞ nespornΘ sv∞tovΘ prvenstvφ. Prßvnφci Sov∞tskΘho svazu pozvedli na neb²valou v²Üi a zpracovali nep°ekonateln²m zp∙sobem problΘmy socialistickΘho trestnφho prßva a obohatili na podklad∞ uΦenφ marxismu-leninismu v∞du o trestnφm prßvu o novΘ d∙le₧itΘ poznatky, ke kter²m m∞Ü¥ßckß v∞da nikdy nedosp∞la a nem∙₧e dosp∞t a o jejich₧ vy°eÜenφ se ji₧ dnes ani nepokouÜφ. Znalost sov∞tsk²ch zßkon∙ a sov∞tskΘ teorie byla nutn²m a zßkladnφm p°edpokladem pro formulaci naÜich nov²ch trestnφch zßkon∙, a bez nφ by nßm nebylo mo₧nΘ v tak krßtkΘm Φase dokonΦit osnovy, kterΘ te∩ projednßvß Nßrodnφ shromß₧d∞nφ. Je samoz°ejmΘ, ₧e p°itom bylo t°eba navßzat na nßÜ dosavadnφ v²voj i na historickΘ zkuÜenosti naÜeho pracujφcφho lidu. T°eba vÜak zd∙raznit, ₧e podstata otßzek, kter²mi se zab²vß novΘ trestnφ prßvo, byla odhalena a vzorn∞ zpracovßna ve zkuÜenostech Sov∞tskΘho svazu. V²sledky legislativnφ prßce na novΘm trestnφm prßvu jsou proto nov²m ·sp∞chem nejen naÜφ d∞lnickΘ t°φdy, n²br₧ i marx-leninskΘho myÜlenφ v∙bec a socialistickΘ v∞dy velikΘho Sov∞tskΘho svazu zvlßÜt∞." (viz www. psp. cz).
Zavedenφ institutu stφ₧nosti pro poruÜenφ zßkona v neprosp∞ch obvin∞nΘho v tr. °ßdu z roku 1950 bylo projevem posφlenφ moci exekutivnφ v∙Φi moci soudnφ (a to zejmΘna prokuratury jako tzv. "strß₧ce socialistickΘ zßkonnosti"). Vychßzelo dßle z ned∙v∞ry ve spolehlivost justice v pozici represivnφho aparßtu totalitnφho stßtu a p°edstavovalo instalovßnφ mo₧nosti centrßlnφm rozhodnutφm dosßhnout revokace jakΘhokoli pravomocnΘho trestn∞prßvnφho rozhodnutφ, a to i v neprosp∞ch obvin∞nΘho.
Lze p°isv∞dΦit jak vyjßd°enφ p°edsedy PoslaneckΘ sn∞movny, tak ministra spravedlnosti, ₧e problΘm ·stavnosti institutu stφ₧nosti pro poruÜenφ zßkona byl opakovan∞ posuzovßn p°i polistopadov²ch novelizacφch tr. °ßdu, a dßle byl v²razn∞ kriticky reflektovßn i v teorii trestnφho prßva procesnφho (viz nap°. P. èßmal, OpravnΘ prost°edky v trestnφm °φzenφ. Stφ₧nost pro poruÜenφ zßkona. Obnova °φzenφ. Praha 1999, s. 160 - 161).
K ·stavnφm princip∙m tvo°φcφm jeden z komponent∙ zßkladnφho prßva na spravedliv² proces pat°φ i princip "rovnosti zbranφ", resp. princip rovnosti p°φle₧itostφ (Φili princip rovnosti vÜech ·Φastnφk∙ °φzenφ) podle Φl. 37 odst. 3 Listiny, Φl. 96 odst. 1 ┌stavy a Φl. 6 odst. 1 ┌mluvy. Uveden² princip nab²vß zvlßÜtnφ d∙le₧itosti v °φzenφ trestnφm, v n∞m₧ je ve vztahu k obvin∞nΘmu ·zce spjat s prßvem na obhajobu, s prßvem skutkov∞ i prßvn∞ argumentovat a s prßvem vyjad°ovat se ke vÜem provßd∞n²m d∙kaz∙m. Princip rovnosti ·Φastnφk∙ trestnφho °φzenφ krom∞ funkce ochrany postavenφ obvin∞nΘho, jemu₧ sv∞dΦφ presumpce neviny, je dßle souΦßstφ i celkovΘ koncepce demokratickΘho trestnφho procesu, jejφm₧ v²razem je zßsada kontradiktornosti °φzenφ.
Princip "rovnosti zbranφ" v trestnφm °φzenφ se promφtß do vÜech stadiφ trestnφho °φzenφ, jako₧ i do vÜech jeho aspekt∙. Uplat≥uje se jak v nalΘzacφm, tak v p°ezkumnΘm °φzenφ, v obou pak v celΘm jejich rozsahu, zejmΘna ale v °φzenφ d∙kaznφm (p°i navrhovßnφ d∙kaz∙, prßvu vyjad°ovat se k provßd∞n²m d∙kaz∙m apod.). Princip "rovnosti zbranφ" v trestnφm °φzenφ nenφ absolutnφ, obecn∞ vÜak platφ maxima, dle nφ₧ stßtu ve srovnßnφ s obvin∞n²m v ₧ßdnΘm kontextu nep°φsluÜφ vφce prßv, resp. v²hodn∞jÜφ procesnφ postavenφ [srov. nap°. ΦasovΘ omezenφ oprßvn∞nφ stßtnφho zßstupce podat nßvrh na obnovu °φzenφ v neprosp∞ch obvin∞nΘho dle º 279 pφsm. a) tr. °ßdu].
Princip "rovnosti zbranφ" (Φl. 6 odst. 1 ┌mluvy) se v²razn∞ promφtl v dosavadnφ judikatu°e EvropskΘho soudu pro lidskß prßva. Lze jej v tΘto souvislosti charakterizovat zejmΘna tφm, ₧e dle nßzoru soudu jeho zßkladem je myÜlenka rovnosti, proΦe₧ je srovnateln² s principem zßkazu diskriminace dle Φl. 14 ┌mluvy. V trestnφm procesu nadto slou₧φ ochran∞ obvin∞nΘho, jemu₧ sv∞dΦφ a₧ do okam₧iku jeho odsouzenφ presumpce neviny, a je ·zce spjat s kontradiktornφ povahou trestnφho °φzenφ. (Viz zejmΘna p°φpady B╬nisch vs. Rakousko a Brandstetter vs. Rakousko - doktrinßrnφ anal²zu podßvß nap°. J. A. Frowein, W. Peukert, Europ╠ische Menschenrechtskonvention. EMRK-Kommentar. Kehl-Stra▐burg-Arlington 1996, s. 219 a nßsl., M. de Salvia, Compendium de la CEDH. Kehl-Stra▐burg-Arlington 1998, s. 147 a nßsl.).
Na rozdφl od vÜech ostatnφch opravn²ch prost°edk∙ upraven²ch v trestnφm °ßdu toliko stφ₧nost pro poruÜenφ zßkona p°φsluÜφ pouze jednΘ procesnφ stran∞ - stßtu. Pakli₧e stßt jako procesnφ strana v trestnφm °φzenφ (p°iΦem₧ nelze pova₧ovat za rozhodnΘ, kter² stßtnφ orgßn ve kterΘm stadiu trestnφho °φzenφ je oprßvn∞n jeho jmΘnem jednat) disponuje ve srovnßnφ s obvin∞n²m dalÜφm procesnφm prost°edkem zaklßdajφcφm mo₧nost dosßhnout zruÜenφ pravomocnΘho rozhodnutφ v trestnφ v∞ci, nelze ne₧ z tΘto skuteΦnosti dovodit dotΦenφ prßva obvin∞nΘho na "rovnost zbranφ" v trestnφm procesu, plynoucφho z Φl. 37 odst. 3 Listiny, Φl. 96 odst. 1 ┌stavy a Φl. 6 odst. 1 ┌mluvy.
Pokud by z uvedenΘho tvrzenφ bylo vyjmuto oprßvn∞nφ podat stφ₧nost pro poruÜenφ zßkona ve prosp∞ch obvin∞nΘho, a to z d∙vodu jeho chßpßnφ jako procesnφho v²razu urΦitΘho "dobrodinφ", jen₧ v oblasti prßva hmotnΘho nenφ zp∙sobil² zasßhnout prßva obvin∞nΘho, v²tka proti·stavnosti se zu₧uje na institut stφ₧nosti pro poruÜenφ zßkona v neprosp∞ch obvin∞nΘho.
V obdobφ p°ed p°ijetφm trestnφho °ßdu Φ. 87/1950 Sb. platn² trestnφ °ßd (zßkon Φ. 119/1873 °. z., ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙) znal v rßmci soustavy mimo°ßdn²ch opravn²ch prost°edk∙ institut zmateΦnφ stφ₧nosti pro zachovßnφ zßkona, jen₧ "v zßjmu jednotnosti prßva" umo₧≥oval "generßlnφmu prokurßtorovi prßvo z moci ·°ednφ nebo z p°φkazu ministra spravedlnosti dovolati se rozhodnutφ nejvyÜÜφho soudu o otßzce, zda urΦit²m 1. rozsudkem, 2. usnesenφm nebo 3. postupem trestnφho soudu (nebo stßtnφho zastupitelstvφ) byl poruÜen zßkon" (J. Kallab, UΦebnice trestnφho °φzenφ. Brno 1930, s. 207). Rozhodnutφ nejvyÜÜφho soudu vÜak zpravidla nem∞lo ·Φinku na ob₧alovanΘho, Ülo "jen o autoritativnφ roz°eÜenφ spornΘ snad prßvnφ otßzky, ani₧ soudy by byly vßzßny mφn∞nφ nejvyÜÜφho soudu vzφti za svΘ" (tamtΘ₧, s. 208). D∙sledky pro obvin∞nΘho ve form∞ reformace anebo kasace byly prßvnφ ·pravou zmateΦnφ stφ₧nosti pro zachovßnφ zßkona (º 292 zßkona Φ. 119/1873 °. z., ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙) p°edvφdßny v²jimeΦn∞, a to toliko ve prosp∞ch obvin∞nΘho v p°φpad∞ jeho odsouzenφ k trestu. Z naznaΦenΘ rekapitulace plyne, ₧e prßvnφ ·prava obsa₧enß v p°ed·norovΘm trestnφm °ßdu v °φzenφ o zmateΦnφ stφ₧nosti pro zachovßnφ zßkona podanΘ v neprosp∞ch obvin∞nΘho umo₧≥ovala p°ijetφ toliko akademickΘho v²roku za ·Φelem sjednocovßnφ judikatury p°i °eÜenφ danΘ prßvnφ otßzky, nep°ipouÜt∞la ale nep°φznivΘ kasaΦnφ, resp. reformaΦnφ ·Φinky pro obvin∞nΘho. Takto koncipovanß stφ₧nost pro zachovßnφ zßkona platφ v RakouskΘ republice a₧ do souΦasnosti.
V zßkladnφm mezinßrodnφm srovnßnφ k institutu stφ₧nosti pro poruÜenφ zßkona, jen₧ je k dispozici toliko jednΘ procesnφ stran∞, stßtu, a jen₧ m∙₧e sm∞°ovat v neprosp∞ch obvin∞nΘho proti pravomocn²m rozhodnutφm soud∙, jako₧ i orgßn∙ p°φpravnΘho °φzenφ, nelze najφt paralelu.
Toliko ilustrativn∞ lze v tΘto souvislosti zmφnit kup°. prßvnφ ·pravu n∞meckou. Soustava opravn²ch prost°edk∙ zakotvenß v platnΘm trestnφm °ßdu (zßkon Φ. 253/1877 RGBl., ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙) zahrnuje instituty stφ₧nosti, odvolßnφ, revize a obnovy °φzenφ, je₧ pln∞ odpovφdajφ po₧adavk∙m plynoucφm z Φl. 6 ┌mluvy, tj. i principu "rovnosti zbranφ".
Relevance v²tky neakceptovßnφ principu "rovnosti zbranφ" vystupuje pak jeÜt∞ nalΘhav∞ji v p°φpadech mo₧nΘho uplatn∞nφ stφ₧nosti pro poruÜenφ zßkona v neprosp∞ch obvin∞nΘho proti rozhodnutφm orgßn∙ Φinn²ch v p°φpravnΘm °φzenφ (kup°. proti rozhodnutφ vyÜet°ovatele, resp. stßtnφho zßstupce o zastavenφ trestnφho stφhßnφ). K v∙dΦφm zßsadßm trestnφho °φzenφ v prßvnφm stßtu, a to od dob osvφcenstvφ, pat°φ zßsada ob₧alovacφ, resp. akuzaΦnφ (º 2 odst. 8 tr. °ßdu), jφ₧ byla v trestnφm procesu p°ekonßna a nahrazena zßsada inkviziΦnφ. Dle zßsady ob₧alovacφ nezbytnou souΦßstφ demokratickΘho trestnφho procesu, respektujφcφho hodnoty nezßvislosti soudnφho rozhodovßnφ, je institucionßlnφ odd∞lenφ procesnφch funkcφ p°φpravy a podßnφ ob₧aloby a rozhodovßnφ o vin∞ a trestu mezi r∙znΘ procesnφ subjekty. Z hlediska ·stavnφho pak tato zßsada plyne z Φl. 80 odst. 1, Φl. 90 ┌stavy a Φl. 40 odst. 1 Listiny. Je-li NejvyÜÜφ soud v °φzenφ o stφ₧nosti pro poruÜenφ zßkona podanΘ ministrem spravedlnosti v neprosp∞ch obvin∞nΘho proti pravomocnΘmu rozhodnutφ vyÜet°ovatele, resp. stßtnφho zßstupce o zastavenφ trestnφho stφhßnφ dle º 272 tr. °ßdu oprßvn∞n takovΘto rozhodnutφ zruÜit a orgßn∙m Φinn²m v p°φpravnΘm °φzenφ p°ikßzat, aby v trestnφm stφhßnφ pokraΦovaly, pak nelze toto oprßvn∞nφ kvalifikovat jinak ne₧ jako ·stavn∞ rozporn² pr∙lom do kautel spojen²ch se zßsadou ob₧alovacφ v trestnφm °φzenφ. Orgßn, jemu₧ v∞c byla p°ikßzßna, je p°itom podle º 270 odst. 4 tr. °ßdu vßzßn prßvnφm nßzorem, kter² vyslovil ve v∞ci NejvyÜÜφ soud, a je povinen provΘst procesnφ ·kony, jejich₧ provedenφ NejvyÜÜφ soud na°φdil. NejvyÜÜφ soud tφmto v²znamn∞ ovliv≥uje skuteΦnosti, z nich₧ podßnφ ob₧aloby vychßzφ, a tφm i zßsadu ob₧alovacφ. V tΘto souvislosti nutno poukßzat i na trval² nßr∙st poΦtu i pom∞r podan²ch stφ₧nostφ proti rozhodnutφ v p°φpravnΘm °φzenφ.
Poukazuje-li se ve vyjßd°enφ ministra spravedlnosti na pozitivnφ efekty institutu stφ₧nosti pro poruÜenφ zßkona v neprosp∞ch obvin∞nΘho v kontextu vyrovnßnφ se s obdobφm totalitnφ zv∙le, nutno konstatovat nßsledujφcφ:
Novela tr. °ßdu Φ. 265/2001 Sb. zavßdφ institut dovolßnφ v neprosp∞ch obvin∞nΘho, jφm₧ lze napadnout pravomocnΘ rozhodnutφ soudu ve v∞ci samΘ a jen₧ je sv∞°en nejvyÜÜφmu stßtnφmu zßstupci [º 265a odst. 1, º 265d odst. 1 pφsm. a) tr. °ßdu, ve zn∞nφ zßkona Φ. 265/2001 Sb.]. Ve vztahu k pravomocn²m usnesenφm ni₧Üφch stßtnφch zßstupc∙ o zastavenφ trestnφho stφhßnφ nebo o postoupenφ v∞ci pak novela zavßdφ oprßvn∞nφ nejvyÜÜφho stßtnφho zßstupce tato rozhodnutφ ruÜit pro jejich rozpor se zßkonem (º 173a, 174a tr. °ßdu, ve zn∞nφ zßkona Φ. 265/2001 Sb.). Ke dni ·Φinnosti novely tr. °ßdu provedenΘ zßkonem Φ. 265/2001 Sb., tj. k 1. lednu 2002, se tφm vytvß°φ prßvnφ mechanismus, jen₧ umo₧≥uje stßtu efektivn∞ uplatnit ve°ejn² zßjem na dosa₧enφ ·Φelu trestnφho °φzenφ, zßrove≥ ale dostßt po₧adavk∙m plynoucφm pro °ßdn² proces z Φl. 37 odst. 3 Listiny a Φl. 6 odst. 1 ┌mluvy, tj. zejmΘna po₧adavku rovnosti ·Φastnφk∙ °φzenφ (po₧adavku "rovnosti zbranφ"). Odlo₧enφm derogaΦnφho ·Φinku nßlezu ┌stavnφho soudu ke dni 31. prosince 2001 pak v prßvnφ ·prav∞ z hlediska analyzovanΘho ·Φelu mimo°ßdnΘho opravnΘho prost°edku nevznikß ₧ßdnß mezera.
V uvedenΘm kontextu nutno poukßzat na skuteΦnost, ₧e otßzkou rovnosti ·Φastnφk∙ trestnφho °φzenφ a hledisky jejφho mo₧nΘho omezenφ v neprosp∞ch obvin∞nΘho se ┌stavnφ soud obsßhle zab²val ve v∞ci sp. zn. Pl. ┌S 4/94 (Sb. n. a u., sv. 2, s. 57 a nßsl.; vyhlßÜen pod Φ. 214/1994 Sb.). V souvislosti s ·stavnostφ institutu anonymnφch sv∞dk∙ v trestnφm °φzenφ konstatoval: "Smyslem prßva na ve°ejnΘ projednßnφ v∞ci, ve spojenφ s prßvem vyjßd°it se ke vÜem provßd∞n²m d∙kaz∙m, je poskytnout ob₧alovanΘmu v trestnφm procesu mo₧nost verifikace d∙kaz∙, sm∞°ujφcφch v∙Φi n∞mu, a to p°ed tvß°φ ve°ejnosti. Tato verifikace v p°φpad∞ sv∞deckΘ v²pov∞di obsahuje dva komponenty: prvnφm je prov∞°enφ pravdivosti skutkov²ch tvrzenφ, druh²m je potom mo₧nost prov∞°enφ v∞rohodnosti sv∞dka. Instituce anonymnφch sv∞dk∙ tudφ₧ omezuje mo₧nost ob₧alovanΘho verifikovat pravdivost v∙Φi n∞mu sm∞°ujφcφ sv∞deckΘ v²pov∞di, proto₧e vyluΦuje mo₧nost vyjßd°it se k osob∞ sv∞dka a k jeho v∞rohodnosti. Omezuje tedy jeho prßva na obhajobu, je v rozporu s principem kontradiktornosti procesu, s principem rovnosti ·Φastnφk∙. ... K omezenφ zßkladnφch prßv Φi svobod, i kdy₧ jejich ·stavnφ ·prava omezenφ nep°edpoklßdß, m∙₧e dojφt v p°φpad∞ jejich kolize. Zßkladnφ je v tΘto souvislosti maxima, podle kterΘ zßkladnφ prßvo Φi svobodu lze omezit pouze v zßjmu jinΘho zßkladnφho prßva Φi svobody. ... VzßjemnΘ pom∞°ovßnφ ve vzßjemnΘ kolizi stojφcφch zßkladnφch prßv a svobod spoΦφvß v nßsledujφcφch kritΘriφch: Prvnφm je kritΘrium vhodnosti, tj. odpov∞∩ na otßzku, zdali institut, omezujφcφ urΦitΘ zßkladnφ prßvo, umo₧≥uje dosßhnout sledovan² cφl (ochranu jinΘho zßkladnφho prßva). ... Druh²m kritΘriem pom∞°ovßnφ zßkladnφch prßv a svobod je kritΘrium pot°ebnosti, spoΦφvajφcφ v porovnßvßnφ legislativnφho prost°edku, omezujφcφho zßkladnφ prßvo, resp. svobodu s jin²mi opat°enφmi, umo₧≥ujφcφmi dosßhnout stejnΘho cφle, avÜak nedot²kajφcφmi se zßkladnφch prßv a svobod. ... T°etφm kritΘriem je porovnßnφ zßva₧nosti obou v kolizi stojφcφch zßkladnφch prßv.".
Z pohledu naznaΦen²ch kautel principu proporcionality institut stφ₧nosti pro poruÜenφ zßkona v neprosp∞ch obvin∞nΘho prolamujφcφ zßkladnφ prßva plynoucφ z ·stavnφho principu rovnosti neobstojφ. Jakkoli sleduje jako sv∙j cφl ochranu ve°ejnΘho zßjmu na spravedlivΘm potrestßnφ pachatele trestnΘho Φinu, a tφm princip panstvφ prßva, nespl≥uje podmφnku pot°ebnosti, tj. podmφnku spoΦφvajφcφ v porovnßnφ legislativnφho prost°edku omezujφcφho zßkladnφ prßvo, resp. svobodu s jin²mi opat°enφmi umo₧≥ujφcφmi dosßhnout stejnΘho cφle, avÜak nedot²kajφcφmi se zßkladnφch prßv a svobod. Tato skuteΦnost vystupuje zvlßÜ¥ v²znamn∞ do pop°edφ v souvislosti se zavedenφm mimo°ßdnΘho opravnΘho prost°edku - dovolßnφ - v trestnφm °φzenφ novelou tr. °ßdu Φ. 265/2001 Sb.
V souvislosti s proklamovan²m ·Φelem v²jimeΦnosti institutu stφ₧nosti pro poruÜenφ zßkona v neprosp∞ch obvin∞nΘho nutno poukßzat i na statistick²mi ·daji prokßzanou stoupajφcφ tendenci zvyÜovßnφ pom∞ru podan²ch stφ₧nostφ v neprosp∞ch obvin∞n²ch.
Dopadß-li zruÜenφ º 272 tr. °ßdu nejen na p°φpady poruÜenφ zßkona ve prosp∞ch obvin∞nΘho, ale i na vÜechny dalÜφ p°φpady, kdy zßkon nebyl poruÜen v neprosp∞ch obvin∞nΘho, ale byl poruÜen u dalÜφch osob, v jejich₧ prosp∞ch Φi neprosp∞ch byla stφ₧nost podßna, a soud shledß, ₧e zßkon byl poruÜen v neprosp∞ch nebo ve prosp∞ch takovΘ jinΘ osoby ne₧ obvin∞nΘho (nap°. z·Φastn∞nΘ osoby, znalce v souvislosti se znaleΦn²m, obhßjce v souvislosti s jeho odm∞nou a hotov²mi v²daji apod.), pak by dle nßzoru ministra spravedlnosti tyto p°φpady nebyly nadßle stφ₧nostφ pro poruÜenφ zßkona °eÜitelnΘ, p°iΦem₧ by je nebylo mo₧no °eÜit ani dovolßnφm. Tato okolnost na d∙vodnosti zruÜenφ institutu stφ₧nosti pro poruÜenφ zßkona v neprosp∞ch obvin∞nΘho vÜak nic nem∙₧e zm∞nit. Äßdn² prßvnφ °ßd nenφ a nem∙₧e b²t z hlediska soustavy procesnφch prost°edk∙ k ochran∞ prßv, jako₧ i z hlediska soustavy uspo°ßdßnφ p°ezkumn²ch instancφ budovßn ad infinitum. Ka₧d² prßvnφ °ßd p°inßÜφ a nutn∞ musφ p°inßÜet i urΦit² poΦet chyb. ┌Φelem p°ezkumnΘho, resp. p°ezkumn²ch °φzenφ m∙₧e reßln∞ b²t takovßto pochybenφ aproximativn∞ minimalizovat, a nikoli bezezbytku odstranit. Soustava p°ezkumn²ch instancφ je proto v²sledkem pom∞°ovßnφ na stran∞ jednΘ ·silφ o dosa₧enφ panstvφ prßva, na stran∞ druhΘ efektivity rozhodovßnφ a prßvnφ jistoty. Z pohledu tohoto kritΘria je zavedenφ mimo°ßdn²ch opravn²ch prost°edk∙, Φili prodlu₧ovßnφ °φzenφ a prolomenφ principu nezm∞nitelnosti rozhodnutφ, kterß ji₧ nabyla prßvnφ moci, adekvßtnφ toliko v p°φpad∞ d∙vod∙ v²jimeΦn²ch. Za takovΘ nelze pak oznaΦit ty, je₧ v tΘto souvislosti uvßdφ ministr spravedlnosti ve svΘm vyjßd°enφ.
Vychßzeje ze vÜech uveden²ch d∙vod∙, dosp∞l ┌stavnφ soud k zßv∞ru, ₧e º 272 tr. °ßdu, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, je v rozporu s Φl. 37 odst. 3 Listiny a Φl. 6 odst. 1 ┌mluvy v souvislosti s jφm zalo₧enou mo₧nostφ ruÜit v neprosp∞ch obvin∞nΘho i pravomocnß rozhodnutφ v p°φpravnΘm °φzenφ, rovn∞₧ i s Φl. 80 odst. 1 a s Φl. 90 ┌stavy a s Φl. 40 odst. 1 Listiny, proΦe₧ plΘnum ┌stavnφho soudu rozhodlo o jeho zruÜenφ. ┌stavnφ soud v tomto kontextu p°ipomφnß, ₧e zruÜenφm º 272 tr. °ßdu se ruÜφ toliko kasaΦnφ a apelaΦnφ pravomoc NejvyÜÜφho soudu v °φzenφ o stφ₧nosti pro poruÜenφ zßkona podanΘ v neprosp∞ch obvin∞nΘho, neruÜφ se ale °φzenφ jako takovΘ, tj. neruÜφ se mo₧nost p°ijmout v danΘ v∞ci akademick² v²rok za ·Φelem sjednocovßnφ judikatury pro futuro (º 268 odst. 2 tr. °ßdu).
Ustanovenφ º 272 tr. °ßdu bylo v pr∙b∞hu °φzenφ p°ed ┌stavnφm soudem ΦßsteΦn∞ novelizovßno zßkonem Φ. 265/2001 Sb., kter²m se m∞nφ zßkon Φ. 141/1961 Sb., o trestnφm °φzenφ soudnφm (trestnφ °ßd), ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, zßkon Φ. 140/1961 Sb., trestnφ zßkon, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, a n∞kterΘ dalÜφ zßkony. Dle Φl. I bodu 199 ²V º 272 odst. 1 a 2 se slova "do t°φ m∞sφc∙ od jejφho podßnφ" nahrazujφ slovy "do Üesti m∞sφc∙ od jejφho podßnφ".<>;<>; Tato zßkonnß ·prava je platnß dnem 31. Φervence 2001, tj. dnem rozeslßnφ Φßstky 102/2001 Sbφrky zßkon∙, v nφ₧ byl p°edm∞tn² zßkon publikovßn, dle Φl. XIV pak nab²vß ·Φinnosti dnem 1. ledna 2002.
Dle º 67 odst. 1 zßkona Φ. 182/1993 Sb. je dßn d∙vod zastavenφ °φzenφ, jestli₧e zßkon, jin² prßvnφ p°edpis, nebo jejich jednotlivß ustanovenφ, jejich₧ zruÜenφ je navrhovßno, pozbudou platnosti p°ed skonΦenφm °φzenφ p°ed ┌stavnφm soudem. K interpretaci uvedenΘho zßkonnΘho d∙vodu zastavenφ °φzenφ se ┌stavnφ soud vyjßd°il zejmΘna v usnesenφ sp. zn. Pl. ┌S 20/99 z 18. dubna 2001. Konstatoval, ₧e v p°φpad∞, je-li novelou zßkona urΦitΘ ustanovenφ zruÜeno a zßrove≥ ve shodnΘ dikci p°ijato, avÜak v systematice zßkona za°azeno odliÜn∞, jednß se o nov² projev v∙le zßkonodßrce, tudφ₧ p∙vodn∞ navrhovatelem napadenΘ ustanovenφ pozbylo platnosti p°ed skonΦenφm °φzenφ p°ed ┌stavnφm soudem. Za tΘto situace ┌stavnφ soud dosp∞l k zßv∞ru, ₧e nejsou dßny ani podmφnky p°ipuÜt∞nφ zm∞ny nßvrhu podle º 63 zßkona Φ. 182/1993 Sb. ve spojenφ s º 95 odst. 1 a 2 obΦanskΘho soudnφho °ßdu.
V p°edm∞tnΘ v∞ci se vÜak jednß o p°φpad odliÜn², na kter² º 67 odst. 1 zßkona Φ. 182/1993 Sb. nedopadß. Novelou tr. °ßdu provedenou zßkonem Φ. 265/2001 Sb., byla toti₧ zm∞n∞na toliko Φßst º 272 tr. °ßdu (prodlou₧enφm lh∙ty pro rozhodovßnφ NejvyÜÜφho soudu o stφ₧nosti pro poruÜenφ zßkona v neprosp∞ch obvin∞nΘho). Tato Φßst z hlediska d∙vod∙ posuzovßnφ ·stavnosti celΘho º 272 tr. °ßdu dot²kajφcφho se institutu stφ₧nosti pro poruÜenφ zßkona jako takovΘho nenφ rozhodnß.
Dle º 276 v∞ty ΦtvrtΘ tr. °ßdu "Zajistit osobu obvin∞nΘho vydßnφm p°φkazu k zatΦenφ a vzetφm do vazby lze vÜak jen tehdy, navrhne-li to ministr spravedlnosti ve stφ₧nosti pro poruÜenφ zßkona podanΘ v neprosp∞ch obvin∞nΘho a pova₧uje-li to NejvyÜÜφ soud za nezbytnΘ vzhledem k zßva₧nosti trestnΘho Φinu a nalΘhavosti vazebnφch d∙vod∙.".
UvedenΘ zßkonnΘ ustanovenφ v p°edm∞tnΘ v∞ci ze strany NejvyÜÜφho soudu uplatn∞no nebylo, a tudφ₧ u n∞j nebyly dßny podmφnky postupu dle º 78 odst. 2 zßkona Φ. 182/1993 Sb.
Podle ustßlenΘho nßzoru ┌stavnφho soudu je tento soud p°i svΘm rozhodovßnφ rozsahem podanΘho nßvrhu vßzßn a ve svΘm rozhodnutφ z jeho hranic (ultra petitum) vykroΦit nem∙₧e (viz nap°. nßlez ve v∞ci sp. zn. Pl. ┌S 8/95, Sb. n. a u., sv. 4, s. 279; vyhlßÜen pod Φ. 29/1996 Sb.).
Ustanovenφ º 276 v∞ty ΦtvrtΘ tr. °ßdu se v d∙sledku zruÜenφ º 272 tr. °ßdu (Φili v d∙sledku zruÜenφ kasaΦnφ, resp. apelaΦnφ pravomoci NejvyÜÜφho soudu v °φzenφ o stφ₧nosti pro poruÜenφ zßkona v neprosp∞ch obvin∞nΘho) stßvß ustanovenφm obsoletnφm. Derogacφ skutkovΘ podstaty obsa₧enΘ v º 272 tr. °ßdu ztrßcφ º 276 v∞ty ΦtvrtΘ tr. °ßdu rozumn² smysl: RuÜφ-li se kasaΦnφ, resp. apelaΦnφ pravomoc NejvyÜÜφho soudu v °φzenφ o stφ₧nosti pro poruÜenφ zßkona v neprosp∞ch obvin∞nΘho a je ponechßna mo₧nost p°ijetφ toliko akademickΘho v²roku bez konkrΘtnφho dopadu na obvin∞nΘho, pak nelze ne₧ ponechßnφ pravomoci NejvyÜÜφho soudu v takovΘm °φzenφ rozhodnout o zatΦenφ obvin∞nΘho, resp. o jeho vzetφ do vazby pova₧ovat za contradictio in adiecto. Jin²mi slovy: V situaci, kdy v d∙sledku zruÜenφ urΦitΘho zßkonnΘho ustanovenφ derogaΦnφm nßlezem ┌stavnφho soudu ustanovenφ jinΘ, obsahov∞ od p°edchozφho odvislΘ, ztrßcφ rozumn² smysl, tj. ztrßcφ opodstatn∞nost svΘ normativnφ existence, je tφm dßn d∙vod pro zruÜenφ i tohoto zßkonnΘho ustanovenφ, a to ani₧ by se jednalo o postup ultra petitum. Platnost takovΘho ustanovenφ zanikß toti₧ na zßklad∞ principu cessante ratione legis, cessat lex ipsa, derogace provedenß ┌stavnφm soudem mß proto toliko evidenΦnφ, technickou povahu.
Proto plΘnum ┌stavnφho soudu v nßvaznosti na zruÜenφ º 272 tr. °ßdu zruÜilo rovn∞₧ ustanovenφ º 276 v∞ty ΦtvrtΘ tr. °ßdu.
Z d∙vod∙ v²Üe vylo₧en²ch ┌stavnφ soud odlo₧il ·Φinnost derogaΦnφho nßlezu i ve vztahu k ustanovenφ º 276 v∞ty ΦtvrtΘ tr. °ßdu k datu 31. prosince 2001.VII/e
Nad rßmec rationis decidendi, toliko jako obiter dictum, pova₧uje ┌stavnφ soud za pot°ebnΘ se vyjßd°it i k prßvnφm d∙sledk∙m tohoto derogaΦnφho nßlezu.
D∙sledkem prvnφm je dopad º 71 odst. 1 zßkona Φ. 182/1993 Sb. na p°edm∞tnou v∞c.
Byl-li na zßklad∞ prßvnφho p°edpisu, kter² byl zruÜen, vydßn soudem v trestnφm °φzenφ rozsudek, kter² nabyl prßvnφ moci, ale nebyl dosud vykonßn, je zruÜenφ takovΘho prßvnφho p°edpisu dle uvedenΘho zßkonnΘho ustanovenφ d∙vodem pro obnovu °φzenφ podle ustanovenφ zßkona o trestnφm °φzenφ soudnφm. V posuzovanΘ v∞ci vÜak o takov² d∙vod nejde. PoruÜenφ principu "rovnosti zbranφ" v zßkonnΘ ·prav∞ aktivnφ legitimace k podßnφ mimo°ßdnΘho opravnΘho prost°edku se toti₧ nedot²kß ·stavnosti, p°φpadn∞ zßkonnosti samotnΘho °φzenφ p°ed NejvyÜÜφm soudem, p°φpadn∞ °φzenφ na n∞ navazujφcφho. ZruÜenφ º 272 tr. °ßdu tudφ₧ d∙vod obnovy °φzenφ dle º 71 odst. 1 zßkona Φ. 182/1993 Sb. nezaklßdß.
D∙sledkem druh²m je pak otßzka intertemporality derogaΦnφho nßlezu, tj. otßzka, zda se p°φpadnß derogace º 272 tr. °ßdu vztahuje i na p°φpady, u nich₧ byla ministrem spravedlnosti podßna stφ₧nost pro poruÜenφ zßkona v neprosp∞ch obvin∞nΘho, avÜak ke dni ·Φinnosti zruÜujφcφho nßlezu o nich nebylo NejvyÜÜφm soudem rozhodnuto. Jeliko₧ ┌stavnφ soud nenφ oprßvn∞n v souvislosti se svou pravomocφ ruÜit zßkony a jinΘ prßvnφ p°edpisy, resp. jejich jednotlivß ustanovenφ pozitivnφm zp∙sobem upravit z toho plynoucφ intertemporßlnφ d∙sledky, nelze ne₧ v tΘto souvislosti odkßzat na obecnΘ principy prßvnφ. Pro oblast intertemporality v civilnφm i trestnφm procesu platφ princip, dle n∞ho₧, nestanovφ-li zßkon jinak, soud postupuje podle procesnφ ·pravy platnΘ a ·ΦinnΘ v dob∞ rozhodovßnφ. V rozhodovanΘ v∞ci zruÜenφm º 272 tr. °ßdu se ruÜφ toliko kasaΦnφ a apelaΦnφ pravomoc NejvyÜÜφho soudu v °φzenφ o stφ₧nosti pro poruÜenφ zßkona podanΘ vé>;neprosp∞ch obvin∞nΘho, neruÜφ se ale °φzenφ jako takovΘ, tj. neruÜφ se mo₧nost p°ijmout v danΘ v∞ci akademick² v²rok za ·Φelem sjednocovßnφ judikatury pro futuro (º 268 odst. 2 tr. °ßdu). Z toho plyne, ₧e v p°φpadech, u nich₧ byla ministrem spravedlnosti podßna stφ₧nost pro poruÜenφ zßkona v neprosp∞ch obvin∞nΘho, avÜak ke dni ·Φinnosti zruÜujφcφho nßlezu o nich nebylo NejvyÜÜφm soudem rozhodnuto, lze po nabytφ ·Φinnosti derogaΦnφho nßlezu ┌stavnφho soudu rozhodnout ji₧ toliko akademick²m v²rokem.
P°edseda ┌stavnφho soudu:
JUDr. Kessler v. r.
OdliÜnΘ stanovisko podle º 14 zßkona Φ. 182/1993 Sb., o ┌stavnφm soudu, zaujal k od∙vodn∞nφ rozhodnutφ plΘna soudce JUDr. Vlastimil èevΦφk.