SuSE LINUX 7.2

Po delÜφm Φekßnφ jsem od SuSE CR obdr₧el balφΦek s poslednφ verzφ jejich distribuce LINUXu. Byla to moje prvnφ zkuÜenost s touto firmou, kdy₧ nepoΦφtßm zkuÜebnφ Evaluation Pack SuSE 6.4. P°edtφm jsem pou₧φval RedHat Linux, kter² jsem obdr₧el s poΦφtaΦem od protimicrosoftskΘ firmy Mironet. SystΘm Linux nedßvno oslavil 10 let existence, u jeho zrodu byl tehdy student Linus Torvalds (Linux=Linus UNIX). Pokud se chcete dozv∞d∞t vφce o historii UNIXu a LINUXu, doporuΦuji Φasopis SoftwarovΘ noviny 4/2001, str.82-94 nebo slavnou knihu Marka G. Sobella: LINUX Praktick² pr∙vodce, Computers Press 1999.

informace http://www.linux.com

Nejprve krßtce o firm∞ SuSE CR. Tato firma je Φeskou poboΦkou firmy SuSE Linux AG, kterß se sv²mi cca 500 zam∞stnanci pat°φ k nejv∞tÜφm Linuxov²m specialist∙m na sv∞t∞. Mß poboΦky v N∞mecku, Itßlii, Venezuele, USA, VelkΘ Britßnii a samoz°ejm∞ takΘ u nßs. Jejφ produkt SuSE Linux pou₧φvß po celΘm sv∞t∞ milion u₧ivatel∙ a asi 50 000 obchodnφch klient∙. ╚eskß poboΦka provozuje od kv∞tna on-line obchod, kter² umo₧≥uje objednat zbo₧φ z p∞ti kategorii: SuSE Linux, SuSE Linux Enterprise Server, obchodnφ produkty, VMWare a reklamnφ p°edm∞ty. Pokud n∞komu vrtß v hlav∞ jako mn∞, co znamenß zkratka SuSE, pak je to Software und System Entwicklung.

Balenφ SuSE Linuxu obsahovalo äInstalaΦnφ p°φruΦkuô (QIM- ₧e by Quick Installation Manual?) , p°φruΦku äVÜe o SuSE LINUXU - systΘmovß a referenΦnφ p°φruΦkaô, p°φruΦku äSuSE Linux 7.2 -Aplikaceô a dv∞ diskety, jednu startovacφ a druhou s moduly a leporelo s 8 instalaΦnφmi CD. Zde se SuSE Cr opravdu "pochlapilo", proto₧e vÜechny p°φruΦky jsou v ΦeÜtin∞. K tomu letßΦek distributora firmy SuSE brn∞nskΘho INTAC o BYNARI TradeSuite- kompletnφm °eÜenφ firemnφho serveru pro spoluprßci a komunikaci a o programu WIN4LIN pro provozovßnφ windows program∙ pod Linuxem. Dßle zßruΦnφ podmφnky v ΦeÜtin∞, n∞mΦin∞ a angliΦtin∞. V t∞ch se pφÜe, ₧e firma neposkytuje ₧ßdnΘ zßruky ani jin² druh ruΦenφ za programy. Äßdn² majitel vlastnick²ch prßv nep°ejφmß odpov∞dnost nebo zßruky za Ükodu, kterß vßm vznikla p°i pou₧φvßnφ nebo nemo₧nosti pou₧φvßnφ programu.

Na krabici a v p°φruΦce jsou uvedeny tyto nßroky: 486DX a₧ Pentium IV a procesory s nimi kompatibilnφ AMD, CYRIX, IBM, pam∞¥ minimßln∞ 32 MB. 64 MB pro grafickΘ prost°edφ, mφsto na disku od 400 MB do 6 GB, doporuΦeno 1,5 GB a vφce.

Co je v SuSE Linuxu 7.2 novΘho:

	SuSE YOU	aktualizace p°es internet- souΦßst YaST2
	LVM	Logical Volume Manager
	èifrovan² souborov² systΘm
	AmaViS (A Mail Virus Scanner)	antivirovß ochrana pro vßÜ poÜtovnφ server
	Cups (Common Unix Printing system)	revoluΦnφ tiskov² systΘm
	KDE 2.1.2 SuSE Desktop	YaST, SuSE WM, centrum nßpov∞dy
	Gnome 1.4.	alternativa ke KDE
	Kompletnφ Φeskß dokumentace	p°es 1000 stran

Na krabici, ve kterΘ je program ( p°esn∞ji °eΦeno balφk 2000 program∙) dodßn, se zßkaznφk dozvφ, co SuSE LINUX 7.2 p°inßÜφ:

YAST2

Optimalizace: jßdro ve verzi 2.4.4.
    podpora USB za°φzenφ (v∞tÜina myÜφ, klßvesnic a tiskßren)
    podpora a₧ 64 GB RAM
    souborov² systΘm ReifeserFS (₧urnßlovacφ souborov² systΘm) vysoce v²konn² ReiserFS vznikl v t∞snΘ spoluprßci s t²mem SuSE, kde hlavnφ roli hrßli HANS REISER a CHRIS MASON. DiskovΘ oblasti lze zv∞tÜovat p°i operacφch s LVM - Logical Volume Manager. LVM rozÜi°uje mo₧nosti Linuxu p°idßnφm dalÜφ vrstvy mezi fyzickß za°φzenφ a I/O rozhranφ. Tak m∙₧ete vyu₧φvat virtußlnφ disky nezßvisle na fyzick²ch °azenφch.
    Podpora RAW I/O za°φzenφ, RAID °adiΦ∙ Adaptec a Mylex
    Podpora procesor∙ Pentium IV
    Kerberos 5
    Apache 1.3.19 a balφk profesionßlnφch webov²ch nßstroj∙ zahrnujφcφch PHP4, ZOPE, Midgard, Jserv, Backhand Φi WebDAV
    XFree 4.0.3
    Podpora antialiasingu pφsma (vyhlazovßnφ hran pφsem)
    SaX2: grafick² konfiguraΦnφ nßstroj pro XFree 4.0
    Podpora pφsem TrueType
    Kdevelop 1.4
    Samba 2.2 - sφ¥ovΘ propojenφ s Windows
    Alice (Automatic Linux Installation and Configuration- automatickß instalace SuSE Linuxu p°es sφ¥, umo₧≥uje jednotnou v²stavbu server∙. Jednotnost se t²kß verzφ systΘmu a softwaru, struktury souborov²ch systΘm∙ a konfiguraΦnφch soubor∙. Mß v²hody i p°i sprßv∞ systΘmu- vzhledem k jednotn²m konfiguraΦnφm strukturßm nenφ t°eba na ka₧dΘm serveru prohledßvat konfiguraΦnφ soubory Obecn∞ se pou₧φvß pro replikaci systΘmu na zßklad∞ p°edem definovan²ch Üablon
    LDAP
    Pracuje na bßzi knihovny glibc 2.2.2 (nadßle je mo₧nΘ spouÜt∞t programy proti libc5)
    Autentizace u₧ivatele pomocφ PAM ( Pluggable Autentication Modules ), dokumentaci pro programßtory a systΘmovΘ administrßtory obsahuje adresß° /usr/share/doc/packages/pam
    KDE 2.1.2 s desktopem SuSE, GNOME 1.4
    SuSE Linux 7.2 CZ je p°izp∙soben zrakov∞ posti₧en²m

N∞kolik slov o dvou novinkßch
Zatφmco Linux sßm je imunnφ proti ·toku vir∙, je Φasto pou₧it jako file a mail server pro Windows klienty. H+BEDV byla prvnφ spoleΦnost, kterß vytvo°ila antivirov² balφk pro Linux. AntiVir?for Linux je schopn² antivirov² program zalo₧en² na spolehlivΘm a testovanΘm AntiVirovΘm softwaru od H+BEDV. Tento program m∙₧e b²t pou₧it k systematickΘm skenovßnφ vir∙ a oprav∞ naka₧en²ch soubor∙ pou₧itφm r∙zn²ch parametr∙ °ßdkov²ch p°φkaz∙ Role file serveru, brßna e-mailovΘho serveru atd. je dßna stßle v∞tÜφ d∙le₧itostφ Linuxov²ch poΦφtaΦ∙. To znamenß, ₧e se takΘ transportujφ a uklßdajφ data (. documenty z balφk∙ Office a e-mailovΘ p°φlohy) , kterß nejsou p°φmo spojena s Linux. To je ideßlnφ prost°edφ pro souborovΘ viry, makro viry a jinΘ ohavnosti, kterΘ jsou volnΘ k uskuteΦn∞nφ jejich ∩ßbelsk²ch skutk∙ na Windows klientovi nap°. kdy₧ jsou naka₧enΘ soubory nahrßny nebo spuÜt∞ny z n∞j. Pro e-mailovΘ servery b∞₧φcφ pod Linuxem, AntiVir poskytuje ochranu proti naka₧en²m e-mail∙m skenovßnφm p°φchozφch a odchozφch mail∙ s pou₧itφm shellov²ch script∙. AntiVir for Linux je voln² jen pro privßtnφ (!) pou₧itφ. ProΦ registrovat i pro soukromΘ pou₧itφ? Budete dostßvat licenΦnφ soubor (hbedv.key), kter² vßm dß p°φstup pro nßsledujφcφ volby:

Jestli₧e AntiVir nenφ schopen najφt licenΦnφ soubor nebo je zadanß licence neplatnß, AntiVir se bude °φdφt v tzv. non-key mode. V tomto p°φpad∞, jsou naho°e uvedenΘ volby vypnuty.

Funkce AntiVir?for Linux pro servery:

K automatickΘm skenovßnφ p°φloh e-mailu budete pot°ebovat AmaViS AMaViS je "A Mail Virus Scanner", kter² opravuje /etc/sendmail.cf tak, ₧e mail p°enesen² pomocφ sendmail bude zkontrolovßn, proto₧e to je skript, je CPU intenzivn∞ vyu₧φvßn a nedoporuΦuje se pro aplikace s vφce ne₧ 50 u₧ivateli na e-mail serveru, jak se zmi≥ujeme v²Üe , strß₧ce pro nativnφ skener sendmailu, kter² se zdßnliv∞ integruje do vaÜeho mail serveru pro rychlou ochranu po cel² Φas. AMaViS je voln∞ Üi°iteln² software podlΘhajφcφ GPL.

Instalace a instalaΦnφ p°φruΦka
Nejprve k instalaci a instalaΦnφ p°φruΦce. Ta mß 64 stran a je velmi p∞kn∞ graficky a₧ pou¥ov∞ zpracovßna. Obsahuje °adu obrßzk∙, podle kter²ch by m∞l nainstalovat systΘm, ka₧d² trochu lepÜφ u₧ivatel. V p°φruΦce se obΦas liÜφ skuteΦn² obsah obrßzku od popisu a mφsto klßvesy ENTER, kterß je z°ejm∞ na v∞tÜin∞ naÜich klßvesnic, je u₧φvßno oznaΦenφ RETURN. V p°φruΦce jsou podrobn∞ a₧ polopatisticky vΦetn∞ ilustraΦnφch obrßzku ukßzßny vÜechny detaily instalace. P°φruΦka neobsahuje rejst°φk, ale obsahuje v²klad n∞kter²ch zßkladnφch pojm∙. P°es nßzornost instalaΦnφ p°φruΦky se mi instalace na prvnφ pokus nezda°ila. Zvolil jsem "Aktualizovat stßvajφcφ instalaci" a "Instalovat vÜechny balφky". Na poΦφtaΦi jsem m∞l ji₧ nainstalovßn SuSE Linux 6.4, tak₧e jsem nemusel rozd∞lovat disk pro dosa₧enφ mφruplnΘho (jak je napsßno v p°φruΦce) sou₧itφ Linuxu a Windows. Instalace trvala t°i a p∙l hodiny. Nepoda°ilo se mi spustit instalaci z prvnφho CD, tak₧e jsem pou₧il startovacφ disketu z balφku. Instalace z neznßmΘho d∙vodu prob∞hla v textovΘm re₧imu. Po skonΦenφ instalace se mi nepoda°ilo se p°ihlßsit jako superu₧ivatel, z°ejm∞ jsem zapomn∞l heslo tohoto u₧ivatele nebo jsem mo₧nß m∞l zapnut² Caps Lock, a proto₧e se rozliÜujφ malß a velkß pφsmena, systΘm nerozeznal heslo a tak se mi nepoda°ilo spustit konfiguraΦnφ utilitu SaX ( SuSE Advanced X Configuration Tool) ani SaX2. Pokud jsem n∞co nep°ehlΘdl, z°ejm∞ by bylo na mφst∞, aby p°ed spuÜt∞nφm instalace byl u₧ivatel po₧ßdßn o zadßnφ hesla u₧ivatele "root", p°φpadn∞ vyzvßn, aby p°ed instalacφ vyzkouÜel spustit Linux a p°ihlßsit se jako superu₧ivatel. P°ed zahßjenφm instalace je v p°φruΦce po₧ßdßn u₧ivatel, aby si zßlohoval data, to jsem neprovedl, ale k ₧ßdnΘ nehod∞ na Üt∞stφ nedoÜlo. B∞hem instalace se uklßdß LILO (LInux LOader), kter² umo₧≥uje sou₧itφ vφce systΘm∙ na poΦφtaΦi. P°ed ulo₧enφm na disketu jsem zapomn∞l vyjmout z mechaniky startovacφ disketu dodßvanou firmou, tak₧e se LILO ulo₧ilo na tuto disketu, proto₧e jsem samoz°ejm∞ nem∞l zapnutou ochranu p°ed zßpisem.

Nezb²valo nic jinΘho ne₧ provΘst kompletnφ novou instalaci. Tentokrßt jsem zvolil expertnφ instalaci LILO a zvolil jsem ulo₧it do MBR (Master Boot Record). Op∞t se nepoda°ilo spustit instalaci z prvnφho CD ani ze startovacφ diskety (dφky p°edchozφmu zßpisu LILO na tuto startovacφ disketu), tak₧e jsem v souladu s p°φruΦkou pou₧il CD Φφslo 2. Instalace programu tentokrßt prob∞hla v grafickΘm re₧imu a trvala op∞t dlouho a na jejφm konci se YAST2 (Yet another Setup-Tool) pokusil o rozeznßnφ znaΦky a modelu monitoru. Program rozeznal monitor BELINEA, zvolil jsem sprßvn∞ model, ale obraz zmizel a objevila se bφlß obrazovka. Zavolal jsem na technickou podporu. Ta mi sd∞lila, ₧e jsem nem∞l instalovat vÜechny balφky, ₧e n∞kterΘ mohou spolu kolidovat, a to m∙₧e b²t p°φΦinou potφ₧φ. Dßle mi sd∞lila, abych systΘm nainstaloval s p°edem p°edvolenou sadou program∙, aby bylo mo₧nΘ problΘm snadn∞ji identifikovat.

Konfigurace X Window
Tak₧e jsem provedl dalÜφ instalaci, tentokrßt minimßlnφ systΘm bez KDE, ani pak se mi nepoda°ilo nakonfigurovat pomocφ SaX2 X Window. InstalaΦnφ podpora mi poradila, abych zkusil pou₧φt SaX s parametrem -server vga16. Op∞t se mi to nepoda°ilo, nebo¥ mi op∞t zcela zmizel obraz. ZaΦal jsem proto studovat "SystΘmovou a referenΦnφ p°φruΦku". Kdy₧ jsem op∞t zavolal technickou podporu, po₧ßdala m∞ o telefonickΘ Φφslo, ₧e se pokusφ vy°eÜit m∙j problΘm a zavolat mi. Nakonec jsem v p°φruΦce na stran∞ 195 naÜel, ₧e bych m∞l spustit SaX2 s parametrem -m 0=fbdev, tedy SAX2 -m 0=fbdev.

Po tΘ jsem se rozhodl p°idat ke svΘ instalaci dalÜφ balφky pomocφ YAST2. Zvolil jsem volbu "Instalovat balφky" a cht∞l jsem si sßm zvolit sßm individußln∞ balφky, kterΘ chci nainstalovat. Ani zde se to neobeÜlo bez problΘm∙. Kdy₧ jsem prochßzel oddφl "Popis balφk∙", zjistil jsem, ₧e kdy₧ se dostanu na konec seznamu a najedu kurzorem nφ₧e, ztratφm nad programem kontrolu. Kdy₧ se to opakovalo n∞kolikrßt a v₧dy jsem musel zaΦφnat znovu s v²b∞rem balφk∙, ztratil jsem trp∞livost a p°eÜel jsem k nabφdce hlavnφho menu "Aktualizovat systΘm" a vybral jsem "Standardnφ systΘm s kancelß°sk²m balφkem" a po instalaci trvajφcφ asi 15 minut se mi vÜe bez problΘm∙ poda°ilo. Pak se mi poda°ilo spustit grafickΘ prost°edφ. Zjistil jsem, ₧e kdy₧ jsem p°ihlßÜen jako root, spustφ se anglickß verze KDE a kdy₧ jsem p°ihlßÜen jako obyΦejn² u₧ivatel spustφ se Φeskß verze KDE2. InstalaΦnφ podpora mi vysv∞tlila, ₧e je to vhodn∞jÜφ pro prßci superu₧ivatele se systΘmem a abych to nem∞nil. Recenze KDE 2.1 je v Softwarov²ch novinßch 4/2001 str. 43- 46. Popis prßce s KDE je obsa₧en na zaΦßtku p°φruΦky "Aplikace SuSE Linux 7.2".

Pßr slov z historie X Window
P∙vodnφ X Window naz²van² tΘ₧ X11, vznikl v rßmci projektu Athena spolupracφ firmy DEC s MIT (Massachussettsk² technologick² institut v Bostonu) . Prvnφ verze X11R1 se objevila v roce 1987. Od verze Release 6 bylo za systΘm zodpov∞dnΘ X Consortium Inc. Pozd∞ji od roku 1996 pak The Open Group. XFree86 je dnes dostupnß verze X server∙ pro IBM PC. Byla vyvinuta nezßvisl²mi autory, kte°φ v roce 1992 zalo₧ili t²m Xfree86-Team, jeho nßsledovnφky byl od roku 1994 t²m The XFree86 Project, Inc. SuSE dnes nabφzφ p°epracovanou verzi Xfree86 4.x, kter² se sklßdß z pom∞rn∞ malΘho zßkladu, ke kterΘmu se pokud je to t°eba zavedou pot°ebnΘ moduly. Podobn∞ je to p°i podpo°e r∙zn²ch vstupnφch za°φzenφ, font∙ nebo X protokol∙. Tato modulßrnφ koncepce umo₧≥uje snadnou implementaci ovladaΦ∙ pro nov² hardware. Navφc jsou moduly p°enositelnΘ mezi r∙zn²mi variantami Unixu. ZlepÜil se celkov² grafick² v²kon- grafickΘ operace zpravidla trvajφ dφky p°epracovanΘ architektu°e XAA (angl. Xfree86 Accelaration Architecture). V novΘ verzi ji₧ nenajdete ovladaΦe pro n∞kterΘ zastaralΘ grafickΘ karty. Pro takovΘ p°φpady mß vÜak SuSE Linux v zßloze verzi 3.3.6 s konfigurßtorem SaX.

Z historie KDE
TehdejÜφ student informatiky v n∞meckΘm Tⁿbingenu Matthias Ettrich zahßjil v²voj K Desktop Enviroment, kterΘ je dnes nejpou₧φvan∞jÜφm a nejznßm∞jÜφm grafick²m prost°edφm pro X Window SystΘm. Na dneÜnφ verzi KDE se podφlφ n∞kolik set nezßvisl²ch programßtor∙ po celΘm sv∞t∞.

Novinky KDE2

Pßr slov o KDE2
ZaΦφnajφcφ u₧ivatel KDE2 je p°ekvapen, ₧e na ploÜe nenφ zobrazena ₧ßdnß ikona nainstalovan²ch aplikacφ a jejich zobrazenφ nedosßhnete tak jako ve Windows stiskem pravΘho tlaΦφtka na polo₧ce v nabφdce Start a p°eta₧enφm na plochu. V KDE2 musφte kliknout prav²m tlaΦφtkem na plochu a z nabφdky zvolit "Odkaz na aplikaci" a pomocφ n∞kolika zßlo₧ek vytvo°it zßstupce na ploÜe. Tvorba ikony nenφ automatickß, u₧ivatel si ji m∙₧e vybrat z rozsßhlΘho seznamu. Podobn∞ je to s vytvo°enφm ikon k p°φstupu k za°φzenφm jako je CD ROM a disketovΘ jednotce, kterß umo₧≥uje p°ipojit za°φzenφ. Rovn∞₧ zobrazenφ nabφdky pracovnφ plochy, kterou, jak se v p°φruΦce pφÜe znajφ u₧ivatelΘ MacOS, musφ u₧ivatel povolit volbou p°φsluÜnΘho p°φkazu z nabφdky po stisku pravΘho tlaΦφtka na ploÜe. TakΘ je trochu odliÜn² titulkov² pruh, kter² umo₧≥uje uzav°enφ okna, zobrazenφ nßpov∞dy, p°iÜpendlenφ okna do vÜech pracovnφch ploch, maximalizaci okna a minimalizaci. OvÜem, kdyby to vÜe bylo stejnΘ, pak by to nebylo KDE, ale Windows. U₧ivatel si m∙₧e vytvo°it a₧ 16 pracovnφch ploch a pomocφ klßvesovΘ zkratky CTRL+TAB je cyklicky p°epφnat nebo kliknutφm na hlavnφm panelu, kde jsou umφst∞na tlaΦφtka reprezentujφcφ plochy. Pokud u₧ivatel chce spustit n∞jak² program a nemß zßstupce na ploÜe, staΦφ stisknou ALT+F2 a zadat p°φkaz, kter²m se aplikace spustφ, nap°. StarOffice se spouÜtφ p°φkazem soffice. Nepoda°ilo se mi zjistit, na Φem zßle₧φ chovßnφ SuSE Helpcentra. Mßm pocit, ₧e jednou, kdy₧ jsem si ho aktivoval a kliknul na "KDE", objevil se mi seznam, kter² byl zcela Φesk², jindy zpola Φesk² a zpola anglick². Pokud vßm vrtß v hlav∞, co znamenß ono K v KDE, pak jsem se dozv∞d∞l, ₧e je to od Kool, ale co toto slovo znamenß, to nevφm.

StarOffice 5.2.
Jako ka₧d² u₧ivatel pou₧φvßm p°evß₧n∞ kancelß°skΘ aplikace jako je textov² editor, proto jsem byl zv∞dav² na Φeskou verzi kancelß°skΘho balφku StarOffice firmy SUN Microsystems, kter² prßv∞ firma SuSE CR lokalizovala do ΦeÜtiny. ProblΘmy pokraΦovaly. Vlo₧il jsem do CD mechaniky 8. CD a postupoval podle nßvodu, kter² je vlo₧en do balenφ SuSE Linux. Kdy₧ jsem kliknul na ikonu CD na ploÜe a podle zobrazenΘho nßvodu jsem spustil z KDE Yast2, objevilo se hlßÜenφ "Chyba v konfiguraΦnφm souboru". Zavolal jsem op∞t na technickou podporu a op∞t se mi dostalo rady, jak program nainstalovat z emulßtoru terminßlu, tedy to, co u₧ivatelΘ Windows znajφ jako p°φkazovou °ßdku. Nejprve p°ipojφme CD jednotku tφm, ₧e klikneme na ikonu CD ROM, pak klikneme na hlavnφm panelu na tlaΦφtko s muÜlφ a po spuÜt∞nφ emulßtoru terminßlu zadat mc.

Spustφ se obdoba Norton Commanderu, program Midnight Commander, p°ejdeme na CD za°φzenφ, tφm, ₧e proklikßme do adresß°e /dev a p°ejdeme do adresß°e cdrom. P°edtφm ovÜem musφme mφt v CD mechanice vlo₧en 8. disk distribuce. Tam p°ejdeme do adresß°e soffice a klikneme na skriptov² soubor install_so.sh - pak zaΦne instalace. Tu ovÜem m∙₧eme spustit i z KDE, kdy₧ klikneme na hlavnφm panelu na tlaΦφtko se zk°φ₧en²m kladivem a klφΦem, kterΘ p°edstavuje YasT2. Klikneme pak na Yast2 CONTROL CENTRUM. Jß jsem klikal na YasT2 modules a pak na Software a potΘ se mi objevilo v²Üe uvedenΘ chybovΘ hlßÜenφ. Pak klikneme na instalovat/odebrat balφky a v seznamu klikneme na soffice_czup. Musφme respektovat, ₧e musφme odinstalovat anglickou verzi so_en, kterß se s Φeskou verzφ ·dajn∞ nesnßÜφ. O instalaci je zmφnka v p°φruΦce "SuSe Linux 7.2 Aplikace", co₧ jsem zjistil a₧ po jejφm provedenφ. Je tam krßtce popsßno pou₧itφ tohoto balφku. Kdy₧ jsem si po instalaci znovu spustil popis instalace uz 8. CD, zjistil jsem, ₧e je tam obrßzek, kter² odpovφdß tomu, jak se mß p°i instalaci StarOffice sprßvn∞ postupovat. ChybiΦka se tedy vloudila na mΘ stran∞.

N∞co k pou₧φvßnφ StarOffice
ObΦas, kdy₧ jsem cht∞l pou₧φt klßvesovΘ zkratky CTRL+S k ulo₧enφ rozpracovanΘho souboru, objevilo se hlßÜenφ, ₧e dokument obsahuje atributy, kterΘ nelze ulo₧it ve formßtu MS Word 97 a nabφzel mi ulo₧enφ ve formßtu StarWriteru, ani₧ bych pou₧il n∞co specißlnφho. Kdy₧ jsem dokument ulo₧il pomocφ "Ulo₧it jako", prob∞hlo vÜe bez tohoto hlßÜenφ. Trochu nezvyklΘ je to, ₧e StarOffice nepou₧φvß klßvesovΘ zkratky k aktivaci nabφdek hlavnφho menu jako je Alt+S k aktivaci nabφdky "Soubor" , musφte pou₧φt nejprve F10. Rovn∞₧ nereaguje na stisk klßvesy ENTER k vyvolßnφ vyskakovacφ nabφdky z hlavnφho menu, musφte pou₧φt klßvesy kurzor dol∙. Rovn∞₧ p°i pou₧φvßnφ dialogov²ch oken jako je "Ulo₧enφ souboru" nenφ z°etelnΘ, kterΘ tlaΦφtko je aktivnφ a bude aktivovßno p°i stisku ENTER. Domnφvßm se, ₧e p°i oznaΦovßnφ bloku pomocφ klßvesnice nefunguje pou₧itφ klßvesy SHIFT a klßvesy CTRL v kombinaci s klßvesami pro pohyb kurzoru stejn∞ jako v MS Office. Rovn∞₧ se mi nepoda°ilo zjistit, zda lze pou₧φt svislΘho pravφtka. Nabφzφ se takΘ pou₧itφ Üablon p°i vytvß°enφ nov²ch dokument∙. Ty vÜak nejsou poΦeÜt∞ny. StarOffice umo₧≥uje prßci s dokumenty formßtu MS Office 97, respektive MS Office 2000. Kdy₧ vytvo°φte soubor ve StarWriteru a naΦtete ho do MS Word zjistφte drobnΘ rozdφly nap°. u ·vozovek. ProblΘmy nastanou pokud se pokusφte pracovat s RTF (Rich Text Format) v k≤dovßnφ Windows, p°edtφm je t°eba text p°ed naΦtenφm do StarOffice p°ekonvertovat. K tomu slou₧φ dva filtry rtfms2rtfso a rtfso2rtfms. Prvnφ p°evßdφ RTF v k≤dovßnφ Windows 1250 do ISO-Latin2 a druh² pracuje opaΦn∞. Jak je z°ejmΘ, zkouÜel jsem hlavn∞ p°esn∞ji °eΦeno v²hradn∞ StarWriter. Co m∞ velmi zaujalo, je mo₧nost p°i vyhledßvßnφ najφt a oznaΦit najednou vÜechny v²skyty hledanΘho °et∞zce a pak je nap°. najednou zv²raznit jako tuΦnΘ. P°i p°esouvßnφ oken jsem zjistil, ₧e program nestφhß dostateΦn∞ rychle reagovat a obraz se trhß. To vÜak m∙₧e b²t zp∙sobeno mojφ konfiguracφ X serveru. Firma SuSE odvedla velk² kus p°i lokalizaci StarOffice. A₧ na drobnΘ chybiΦky, kterΘ se projevujφ obΦas polsk²mi texty, nebo¥ firma SuSE, jak sama uvßdφ, pou₧ila oficißlnφ polskou lokalizaci. Uvidφme, t°eba n∞kdo p°elo₧φ i nßpov∞dy k StarOffice. ╚tenß°i urΦit∞ zaznamenali, ₧e SUN zve°ejnil novou verzi StarOffice, tuÜφm 6. Uvidφme, zda se doΦkßme alespo≥ ΦßsteΦnΘ lokalizace jako u p°edchozφ.

SuSE LINUX 7.2 - VÜe o SuSE Linuxu: SystΘmovß a referenΦnφ p°φruΦka
Mß cca 499 stran, slovnφk pojm∙ a rozsßhl² rejst°φk. Je rozd∞lena na sedm hlavnφch Φßstφ- instalace, konfigurace sφt∞, systΘm X Window, Linux a hardware, jßdro a jeho parametry, distribuce SuSE Linuxu, bezpeΦnost a dalÜφ tipy. Prvnφ Φßst SuSE Linux-instalace podrobn∞ popisuje °eÜenφ nejr∙zn∞jÜφch zßdrhel∙ p°i instalaci nap°. jestli₧e nenφ vaÜe CD mechanika podporovßna Linuxem. Popisuje prßci s programem YaST, p°φpravu disku, jeho rozd∞lovßnφ, instalaci z DOS oddφlu.

T°etφ kapitola tΘto Φßsti, kterß se zab²vß startovßnφm a zavad∞Φi, popisu LILO, jeho konfiguraci, instalaci, problΘmy s LILO, mi p°ipadß mφsty p°φliÜ obecnß. ZaΦßteΦnφk neznal² Linuxu by mohl mφt problΘmy s aplikacφ informacφ, ale tomu nenφ asi p°φruΦka urΦena. P°φruΦka pou₧φvß oznaΦenφ klßves Bild a Strg, co₧ je z°ejm∞ poz∙statek p°ekladu nßvodu z n∞mΦiny a nezjistil jsem, jakΘ jim odpovφdajφ klßvesy na ΦeskΘ klßvesnici.

T°etφ Φßst knihy je o systΘmu X Window. èestß kapitola je o konfiguraci pomocφ SaX2 a konfigurace starÜφ verze Xfree 3.3.x pomocφ SaX. Obsahuje hlavn∞ detaily technickΘ povahy o tom, jak odstranit n∞kterΘ zßdrhele. Bohu₧el jsou nßvody n∞kdy obecn∞jÜφ povahy a ne v₧dy bude u₧ivatel v∞d∞t, jak je okam₧it∞ provΘst. Sedmß kapitola je o sprßvcφch oken, t∞ch je pod Linuxem n∞kolik. SouΦßstφ SuSE Linuxu jsou:

DalÜφ sprßvce obsahuje instalaΦnφ sΘrie xwm.

Krom∞ toho jsou v SuSE Linuxu nßsledujφcφ pracovnφ prost°edφ:

U n∞kter²ch sprßvc∙ oken je mo₧nΘ za b∞hu zm∞nit sprßvce bez ztrßty oken a b∞₧φcφch proces∙. U sprßvc∙ oken jako Ctwm, kwin (KDE) nebo CDE nenφ tato funkce implementovßna.- Pou₧φvß se k tomu SuSE DyDe (SuSE dynamic desktop). Dßle nßsleduje popis sprßvc∙ oken Fvwm2, jejich nastavenφ, konfiguraΦnφ soubory, nastavenφ grafickΘho prost°edφ.

╚tvrtß Φßst knihy je v∞novßna vztahu Linuxu a hardwaru. Osmß kapitola se v∞nuje perifernφm za°φzenφm. Nejprve se popisuje konfigurace karet ISA, PCI. V dalÜφ Φßsti je popsßna konfigurace zvukov²ch karet. Na n∞kolika strßnkßch je vφce p°eklep∙ ne₧ ve vÜech ostatnφch p°φruΦkßch dohromady. Nßsleduje popis konfigurace port∙ PS/2, sΘriov²ch a paralelnφch. Zde se Φtenß° dozvφ, ₧e p°ed pou₧itφm za°φzenφ na paralelnφm portu musφ nejprve zavΘst jeho modul, proto se mi z°ejm∞ p°edtφm nepoda°ilo nic vytisknout. Ani kdy₧ jsem si na p°edchozφ stran∞ naÜel, ₧e pro Linux je nutnΘ zm∞nit nastavenφ paralelnφho portu v BIOS a nem∞lo by se pou₧φvat nastavenφ auto, nepoda°ilo se m∞ nic vytisknout. Nakonec jsem zavolal na instalaΦnφ podporu a tam mi °ekli, ₧e pro zprovozn∞nφ mΘ tiskßrny Epson FX-1050 budu pot°ebovat si stßhnout z internetu ovladaΦ z webovΘ strßnky Epsonu. V∞tÜina u₧ivatel∙ asi pou₧φvß nov∞jÜφ tiskßrnu. NicmΘn∞ by bylo vhodnΘ, aby v²robci tiskßren vφce podporovali Linux Kdy₧ jsem navÜtφvil webovou adresu Epsonu, nenaÜel jsem tam ovladaΦ pro v²Üe uvedenou tiskßrnu a po dalÜφm kontaktu s instalaΦnφ podporou, jsem se dozv∞d∞l, ₧e tiskßrna Epson FX 1050 se nainstaluje p°φmo pomocφ YaSTu 2, z nabφdky R∙znΘ -> CUPS.

Nßsledujφcφ popis pou₧itφ USB rozhranφ, mechanik ZIP nebyl pro m∞ zajφmav², nebo¥ p°ipojitelnß za°φzenφ nevlastnφm. Zajφmav∞jÜφ byla Φßst o modemech. P°esv∞dΦil jsem se o tom, ₧e s modemy pod Linuxem to nenφ vzhledem k malΘ podpo°e Linuxu v²robci modem∙ zcela jednoduchΘ. O skenerech jsem se dozv∞d∞l, ₧e Linux p°edpoklßdß skener s °adiΦem SCSI a podpora paralelnφho portu a USB je u Linuxu ve v²voji. NezajφmavΘ pro m∞ byl rovn∞₧ postup p°ipojenφ streamer∙ a televiznφch karet. Devßtß kapitola je o noteboocφch- zp°φstupn∞nφ PCMCIA (Personal Computer Memory Card International Association), APM (Advenced Power Management) a IrDA (Infrared Data Association) pod SuSE Linuxem.

Desßtß kapitola je o tiskßrnßch, urΦenφ vhodnΘho ovladaΦe, konfiguraci port∙ a jejich testovßnφ, tisku v sφti TCP/IP. Jedna Φßst je v∞novßna Ghostscriptu, kter² akceptuje jako vstup PostScriptovΘ soubory a provßdφ konverzi do formßtu PDF nebo pro zobrazenφ na monitoru. To je dost d∙le₧itΘ, proto₧e PostScript je nejvφc podporovan² jazyk pro tisk v Linuxu a levn∞jÜφ tiskßrny ho nepodporujφ.

Pßtß Φßst je o jßdru a jeho parametrech. Jedenßctß kapitola mß nßzev LinuxovΘ jßdro. Popisuje prßci s moduly, konfiguraci jßdra i pod X Window a jeho instalaci. Dvanßctß kapitola popisuje parametry jßdra. Parametry pro jßdro p°edßte jßdru informace o vaÜem hardwaru a kterΘ hodnoty se majφ nastavit. Vzhledem k velkΘ r∙znorodosti komponent PC jsou t°eba ovladaΦe, kterΘ p°izp∙sobujφ jßdro Linuxu specifickΘmu hardwaru. Jßdro m∙₧e b²t bu∩ monolitickΘ, kdy jsou ovladaΦe jeho pevnou souΦßstφ, nebo je jßdro modulßrnφ a ovladaΦe se zavßd∞jφ a₧ v p°φpad∞ pot°eby. Dßle jsou popsßny podrobn∞ jednotlivΘ parametry a zp∙sob jejich p°edßnφ jßdru.

èestß Φßst je o Distribuci SuSE Linux. Popisuje aktualizaci SuSE Linuxu pomocφ YasT2 a YaST, rozdφly mezi jednotliv²mi verzemi SuSE Linuxu a sprßvu balφku pomocφ databßze RPM, kterß poskytuje detailnφ informace o nainstalovan²ch balφcφch. DalÜφm nßstrojem pro prßci s archivy a databßzφ RPM je Midnight Commander, kter² dokß₧e prochßzet archiv RPM a pracovat s jeho souΦßstmi. KDE poskytuje nßstroj krpm, co₧ je grafickΘ rozhranφ pro obsluhu RPM. GNOME poskytuje podobn² nßstroj gnorpm. 14. kapitola popisuje speciality SuSE LINUX. Zde se Φtenß° doΦte nejr∙zn∞jÜφ rady ke specißlnφm softwarov²m balφk∙m, jako popis prßce s manußlov²mi strßnkami, pou₧φvßnφ RAMdisku, systΘm nßpov∞dy pro SuSE Linux. Tato distribuce obsahuje zßchrannΘ prost°edky, kterΘ umo₧≥ujφ dostat se v p°φpad∞ nouze na linuxovΘ diskovΘ oddφly: startovacφ disketu a zßchrann² systΘm, kter² se zavede z n∞kterΘho mΘdia- diskety, CD, sφt∞ nebo FTP serveru SuSE. K poÜkozenφ souborovΘho systΘmu dochßzφ zejmΘna v p°φpad∞, ₧e systΘm nebyl °ßdn∞ zastaven, nap°. p°i v²padku napßjenφ nebo zhroucenφ systΘmu. 15. kapitola popisuje startovßnφ SuSE Linuxu.

╚ßst VII je o bezpeΦnosti a dalÜφch tipech. 16. kapitola - Linux a bezpeΦnost. Auto°i vysv∞tlujφ, co vÜechno znamenß bezpeΦnost poΦφtaΦe a jakΘ jsou zdroje ohro₧enφ poΦφtaΦ∙: u₧ivatelΘ, vinou chybnΘ obsluhy, nebo i ·mysln²m napadenφm v rßmci podniku. Dßle je to sφ¥- p°es internet m∙₧e b²t vßÜ systΘm ohledßvßn, zda neobsahuje bezpeΦnostnφ dφru. DalÜφ nebezpeΦφ je fyzickΘ proniknutφ- vloupßnφ se k serveru a start z diskety, p°φpadn∞ sabotß₧. Dßle ₧ivelnΘ udßlosti- povode≥, po₧ßr, vadn² hardware nebo software, vada pam∞¥ov²ch mΘdiφ, elektromagnetickΘ vyza°ovßnφ- pomocφ odposlouchßvacφho za°φzenφ lze rekonstruovat p∙vodnφ informace. Na zßklad∞ toho se dßle popisujφ vhodnΘ zp∙soby zabezpeΦenφ: hesla, p°φstupovß prßva. JakΘ jsou bezpeΦnostnφ nßstroje SuSE Linuxu - SuSEfirewall. Dßle skript harden_suse z balφku hardsuse, serie sec, pro zablokovßnφ potencißln∞ nebezpeΦn²ch slu₧eb a p°itvrzenφ konfigurace. Program se ptß na dev∞t otßzek, podle odpov∞dφ se systΘm p°ekonfiguruje. DalÜφ balφk scslog, sΘrie sec obsahuje modul pro jßdro, kter² po zavedenφ protokoluje vÜechna p°φchozφ a odchozφ sφ¥ovß spojenφ. DalÜφ modul, kter² obsahuje balφk secumod, sΘrie sec, se sna₧φ znemo₧nit ·tok na systΘm.

17. kapitola obsahuje ·vod do Linuxu. N∞kterΘ knihy, kterΘ podlΘhajφ licenci GPL obsahuje balφk books, sΘrie doc. P°φlohy obsahujφ informace o podmφnkßch instalaΦnφ podpory, p°ehled d∙le₧it²ch klßves a klßvesov²ch zkratek. Teprve tam jsem zjistil, ₧e klßvesou Strg se mφnφ z°ejm∞ klßvesa Ctrl, ale kterß klßvesa se skr²vß za klßvesou Bild se mi nepoda°ilo zjistit. Dßle je zde p°ehled stromovΘ struktury adresß°∙, vΦetn∞ obsahu nejv²znamn∞jÜφch z nich. Dßle nejΦast∞jÜφ otßzky FAQ a odpov∞di na n∞, zde staΦφ upozorn∞nφ, ₧e u₧ivatel Linuxu nemusφ mφt strach z vir∙, kterΘ zde mohou b²t pouze p°edßny dßle, pokud je poΦφtaΦ ve funkci routeru. DalÜφ p°φloha obsahuje neautorizovan² p°eklad GNU General Public Licence (GPL), tedy ObecnΘ ve°ejnΘ licence, zaruΦujφcφ volnost Üφ°enφ programovΘho vybavenφ Free Software Foundation. Poslednφ p°φloha je slovnφΦek pojm∙.

SuSE LINUX 7.2 Aplikace
T°etφ p°φruΦka je v∞novßna, jak napovφdß nßzev, aplikacφm dodßvan²mi s operaΦnφm sytΘmem. A je jich na 2000, tak₧e se p°φruΦka m∙₧e zab²vat jen n∞kter²mi. Je rozd∞lena na sedm hlavnφch Φßstφ, kterΘ se zab²vajφ zßklady KDE2, konfiguracφ KDE2, Konquerorem- webov²m prohlφ₧eΦem a sprßvcem soubor∙, kancelß°sk²m balφkem Kofficem pro KDE, StarOfficem, zvukem v Linuxu a emulßtorem windowsovΘho prost°edφ Wine.

Prvnφ Φßst se v∞nuje zßklady KDE2. Popisuje instalaci pomocφ YaST2, jak dosßhnout, aby systΘm startoval p°φmo do KDE2, bez nutnosti ruΦnφho startu z konzole, nßpov∞dou, sprßvci pßd∙ aplikacφ, zßkladnφmi prvky KDE, p°ehled zßkladnφch aplikacφ KDE jako je poÜtovnφ klient Kmail, stahovaΦ obrazovek KSnapshot, programem pro organizaci sch∙zek a udßlostφ a KOrganizerem, kter² umo₧≥uje rovn∞₧ definovat ·koly a sledovat jejich pln∞nφ. Pomocφ programu KSnapshot jsem vytvo°il obrßzky k tomuto p°φsp∞vku. Zastavil bych se u nastavenφ rejst°φku. V p°φruΦce je popsßno, jak dosßhnout aktualizace rejst°φku kliknutφm na stejnojmennΘ tlaΦφtko. To se mi vÜak v∙bec nezobrazuje. Teprve po n∞jakΘ dob∞ jsem p°iÜel, jak na to. Pomocφ aplikace KDF a KWIKDISK je mo₧nΘ snadno p°ipojit a odpojit za°φzenφ., vΦetn∞ disku s Windows. Dßle jsou popsßny aplikace PIXIE a KVIEW , kterΘ slou₧φ k zobrazenφ a manipulaci s obrßzky, druh² program umo₧≥uje zobrazit obrßzky jako Slideshow.

Druhß Φßst knihy o konfiguraci KDE2 ukß₧e Φtenß°i, jak konfigurovatelnΘ je KDE2. Zm∞nit lze prakticky vÜe od pozadφ jednotliv²ch pracovnφch ploch, p°es zm∞nu chovßnφ sprßvce soubor∙ a webovΘho prohlφ₧eΦe, kter²m je v obou p°φpadech Konqueror, barvy pro vÜechny prvky pracovnφ plochy. V Control centru m∙₧ete nastavit takΘ pou₧φvanΘ klßvesovΘ zkratky. V sekci "Informace" se zobrazit vÜechna za°φzenφ jako jsou blokovß za°φzenφ, zvuk, PCMCIA, PCI sb∞rnice, procesor, SCSI, pam∞¥, X-Server, DMA kanßly, vsupn∞- v²stupnφ porty, stav SAMBY. V Φßsti "Prohlφ₧enφ internetu" lze najφt nastavenφ cookies a zde kvituji, ₧e v²chozφ nastavenφ, je p°i vytvß°enφ po₧ßdat o potvrzenφ, co₧ se liÜφ od v²chozφho nastavenφ Internet Exploreru, kde je povoleno vytvß°enφ cookies bez souhlasu. V∞tÜina u₧ivatel∙ o tom nic nevφ a ani netuÜφ, k Φemu slou₧φ a v Φem je nebezpeΦφ cookies pro u₧ivatele. Rovn∞₧ m∙₧ete zvolit, kterΘ vyhledßvaΦe budou slou₧it k vyhledßvßnφ informacφ na Internetu. V Φßsti "Email" je velmi v²hodnΘ, ₧e u₧ivatel si zvolφ providery (poskytovatele p°ipojenφ k internetu) a automaticky jsou nastavena i jejich telefonnφ Φφsla, kterß u₧ivatel nemusφ zjiÜ¥ovat. To vÜe je v tΘto Φßsti struΦn∞ popsßno. ZkuÜen∞jÜφ poΦφtaΦov² u₧ivatel by si s tφm asi poradil i bez p°φruΦky, ale mΘn∞ zruΦn² to urΦit∞ p°ivφtß.

T°etφ Φßst popisuje prßci s Konquerorem, sprßvcem soubor∙ a webov²m prohlφ₧eΦem. Ten takΘ umo₧≥uje prohlφ₧enφ manußlov²ch a info strßnek a archivnφch soubor∙ tar, soubor∙m na FTP serverech a p°φstup na Samba poΦφtaΦe. DalÜφ Φßst obsahuje popis KOffice, beta verze kancelß°skΘho balφku pro KDE. Koffice obsahuje:

P°ednosti KOffice:

Tento balφk jsem zatφm p°φliÜ nezkouÜel, tak nemohu napsat nic bli₧Üφho.

Pßtß Φßst p°φruΦky popisuje na 28 stranßch StarOffice 5.2, kancelß°sk² balφk firmy Sun Microsystems, kter² poΦeÜtila prßv∞ firma SuSE.

StarOffice se sklßdß z t∞chto aplikacφ

StruΦn∞ je popsßna prßce s pr∙vodcem a zmφnka je i o Üablonßch, chybφ popis oznaΦovßnφ bloku pomocφ klßvesnice, ale to Φlov∞k zvlßdne sßm. Na dvou stranßch je popsßna nabφdka Stylista, kterß umo₧≥uje pou₧φt r∙znΘ styly pro odstavce, znaky, rßmce, strßnky a styly Φφslovßnφ. Nßsleduje popis StarCalc na p∞ti strßnkßch a na dvou je popis StarBase. Velmi skromn² je popis StarSchedule, StarDraw a StarImpress. NaÜt∞stφ je ji₧ delÜφ dobu k dispozici kniha o StarOffice 5.2 dokonce i s programem samotn²m ve verzi pro Linux, Windows a Solaris. Tato kniha mß vÜak podle mΘho nßzoru vφce nedostatk∙ ne₧ p°ednostφ.

èestß Φßst je v∞novßna zvuku v Linuxu. Je zde upozorn∞nφ, ₧e se teprve vyvφjφ architektura pro zpracovßnφ zvuku v Linuxu. VyzkouÜel jsem program kscd, kter² slou₧φ pro p°ehrßvßnφ audio CD. P°i prvnφm spuÜt∞nφ mφ sice spadl, ale pak p°ehrßval bez problΘm∙ a kvalitn∞. Trochu horÜφ to bylo s programem noatun pro p°ehrßvßnφ MP3 a WAV. Ten m∞ MP3 nahrßvku p°ehrßval k nepoznßnφ deformovan². Nßsleduje popis zvukovΘho serveru aRts, kter² umo₧≥uje hrßt na poΦφtaΦi multimedißlnφ hry a zßrove≥ na pozadφ pouÜt∞t MP3. V p°φruΦce je popsßna jeho konfigurace. Pro p°ehrßvßnφ MP3 jsem nakonec pou₧il kvalitnφ p°ehrßvaΦ xmms. Ten vÜak pro zm∞nu k nepoznßnφ zdeformoval pracovnφ plochu, ale p°ehrßval bez problΘm∙ a hlavn∞ kvalitn∞ m∞ vysv∞tlila, ₧e potφ₧e s noatun i xmms jsou zp∙sobeny tφm, ₧e standardnφ jßdro Linuxu nenφ optimalizovßno pro Duron a tφm, ₧e moje integrovanß grafickß karta obsazuje Φßst pam∞ti RAM. V p°φruΦce nßsleduje popis r∙zn²ch program∙ pro pou₧itφ MIDI funkcφ. To jsem rad∞ji nezkouÜel, rovn∞₧ tak soundfonty pro Soundblaster AWE a Live!, kterΘ na svΘm poΦφtaΦi zatφm nemßm. V p°φpad∞ n∞kolika program∙ nenφ dostateΦn∞ z°eteln∞ zd∙razn∞no, ₧e se spouÜt∞jφ z p°φkazovΘ °ßdky, tak₧e jsem to zjistil a₧ po marn²ch pokusech spustit je z KDE.

Poslednφ kapitola obsahuje popis emulßtoru wine, kter² umo₧≥uje pod Linuxem spouÜt∞nφ windows program∙ pod Linuxem. Program je popsßn na Φty°ech stranßch s upozorn∞nφm, ₧e pokud s nφm budete mφt potφ₧e, m∙₧ete vyzkouÜet demoverzi programu Vmware. Ten mi neb∞₧el, proto₧e ·dajn∞ vy₧aduje zaregistrovat na strßnkßch www.vmware.com a licenci obdr₧φte na 30 dnφ zdarma. NaÜt∞stφ je o programu wine k dispozici dokumentace. Ob∞ma program∙m bych se cht∞l v∞novat v samostatn²ch Φlßncφch.

Zßv∞r
SuSE Linux je velmi atraktivnφ, v²konnou, stabilnφ a levnou variantou k MS Windows a MS Office. Ti, kte°φ uva₧ujφ o p°echodu z Windows k Linuxu a majφ strach z toho, ₧e se budou muset mnoho nauΦit, bych uklidnil, ₧e nap°. KDE se pou₧φvß podobn∞ jako Windows a staΦφ si p°eΦφst n∞jakou struΦnou p°φruΦku, nap°. Teufel: Linux a KDE, nakladatelstvφ Grada Publishing, kterß mß cca 260 stran. ZaΦßteΦnφk∙m, kte°φ nemajφ dostateΦnΘ zkuÜenosti s instalacemi doporuΦuji, aby si SuSE Linux nechali nainstalovat od dodavatele, i kdy₧ se s nejv∞tÜφ pravd∞podobnostφ nesetkajφ s problΘmy, se kter²mi jsem se i vlastnφ vinou potkal jß. Ostatn∞ drtivß Φßst u₧ivatel∙, zejmΘna z °ad t∞ch domßcφch, si p°edevÜφm na nov² poΦφtaΦ nechß nainstalovat i MS Windows. Ten, kdo nemß zatφm zkuÜenosti s instalacφ Linuxu, musφ poΦφtat s tφm, ₧e bude muset proΦφst nßvody, co₧ jsem dosud nebyl zvykl², nebo¥ prvnφ instalaci Windows jsem zvlßdl bez jakΘkoliv p°φruΦky. OvÜem Windows mß za sebou zcela jinΘ zßzemφ a tomu odpovφdajφcφ vysokou cenu.

InstalaΦnφ podpora vßm pom∙₧e s °eÜenφm v∞tÜiny potφ₧φ p°i uvßd∞nφ SuSE Linuxu 7.2 do provozu. Trvß 90 dnφ je velkou v²hodou tΘto distribuce Linuxu, kterß prßvem nese oznaΦenφ nej·pln∞jÜφ. DalÜφ p°ednostφ je rozsßhlß vytiÜt∞nß dokumentace, kterß je dnes kompletn∞ p°elo₧ena. Velkou v²hodou tΘto distribuce je YasT2 - program, kter² umo₧nφ z jednoho mφsta p°idßvat a odebφrat balφky, konfigurovat hardware, p°idßvat u₧ivatele atd. I kdy₧ ani ten nenφ bez chybiΦek. Dßleje to SaX, konfiguraΦnφ nßstroj pro X Window. Tento text jsem psal zprvu v MS Word 2000 a po instalaci StarOffice 5.2 CZ jsem pokraΦoval v nich. Bohu₧el jsem se doΦkal zamrznutφ StarWriteru, kdy₧ jsem se sna₧il vlo₧it do dokumentu obrßzky a nßsledn∞ dokument ulo₧it na disketu. Z°ejm∞ proto, ₧e se soubor na disketu neveÜel. Tak₧e jsem vÜe nakonec musel dokonΦit v 602Text. ZkouÜel jsem rovn∞₧ StarOffice pod Windows z CD ke knize o StarOffice, o nφ₧ se zmi≥uji v²Üe, tento program mn∞ vÜak v∙bec neÜel po instalaci spustit

Tento text by nevznikl bez podpory pana Radima Gelnera ze SuSE a sleΦny KotyzovΘ z instalaΦnφ podpory SuSE, kterΘ d∞kuji za trp∞livost a nadstandardnφ ochotu, se kterou na mΘ dotazy odpovφdala.

SuSE Linux 7.2 Poskytl: SuSE CR (http://www.suse.cz) Cena: 2 310 KΦ plnß verze/ 1 440 upgrade

RNDr. Karel VaÜφΦek