Tato recenze byla p°eti╣t∞na z 12. Φísla (rok 2000) Φasopisu Softwarové Noviny, http://www.softnov.cz.
(c) 2000, ing. Martin Kamín, IT analytik, nezávislý publicista
I did it!!! Pln oΦekávání jsem se pokusil zlomit své návyky, nervy rodiny a nervy svoje. Poda°ilo se je╣t∞ p°ed dv∞ma lety nemyslitelné, a já odeslal sv∙j první mail, napsal svou první recenzi novým kancelá°ským balíkem StarOffice.
Ale nebylo to jednoduché. Byl jsem mnohokrát na pokraji propasti a stejn∞ tak mnohokrát jsem zíral nad tím, Φím v╣ím nás mohou firmy je╣t∞ p°ekvapit. Pokud bych m∞l shrnout pocity z celého balíku, pak jedin∞: jsem p°ekvapen, jak vysp∞lý produkt tady existuje, jak rychle se jej lze nauΦit, jak je výkonný, kompatibilní a hlavn∞ filozoficky skv∞lý. Ale poj∩me na to.
Zkou╣el jsem anglickou verzi balíku StarOffice 5.2 sta╛enou z internetu (pro domácí pou╛ití je zdarma). StarOffice je nyní v 11 jazykových verzích, vybral jsem si anglickou, dánsky neum∞je. Celkem 97 MB jsem si stáhnul z webu Sun Microsystems (www.sun.com/staroffice) a zvolil jsem linuxovou platformu :-). Rozdíly pro Windows platformu najdete v boxu u Φlánku.
NedoporuΦuji, abyste to stahovali modemem, teoreticky vás to bude stát desítky hodin Φasu, nerv∙ a spoustu pen∞z. Rad∞ji si StarOffice po°i∩te na CD.
U╛ první kroky nebyly lehké. Distribuce celého balíku se dodává bu∩ na CD nebo si jej stáhnete z internetu. Ov╣em manuál, p°esn∞ji PDF soubor popisující instalaci, hovo°í jen o instalaci z CD. Musel jsem se odvá╛n∞ pustit do prohlí╛ení binárního souboru .bin, abych v∙bec zjistil, co s ním. Nakonec jsem mu dal p°íznak pro provád∞ní (chmod) a sm∞le jsem jej spustil (./jmeno), instalace zaΦala. Pokud máte StarOffice na CD, spustíte p°íslu╣ný setup závislý na platform∞.
Chci v této recenzi hovo°it jen o takových vlastnostech StarOffice, které jsou ve srovnání s Microsoft Office unikátní, nebo nefungují, jak bych si p°edstavoval. StarOffice pou╛ívám dva m∞síce, denn∞, intenzívn∞ v plné výbav∞, p°esto je mo╛né, ╛e mi n∞co uteklo. Pro kompletní zvládnutí balíku, jak je slo╛itý, pot°ebujete rok dva.
V╣echny dal╣í kroky, které jsou p°ed vámi, jsou intuitivní a nemáte kam zabloudit - opravdu t°i Φty°i kliknutí a je to hotovo. Pokud budete pou╛ívat Pilota (PDA) nebo chcete nainstalovat databázi Adabas, zvolte si Vlastní instalaci. Je pot°eba p°edem zvá╛it, zda bude vá╣ linuxový stroj pou╛ívat více u╛ivatel∙, a tedy rozhodnout, zda se StarOffice má nainstalovat sdílen∞ (Networking/Server) nebo jen pro jednoho u╛ivatele (Single user). Zvolil jsem první mo╛nost také proto, ╛e v╛dy rozumn∞j╣í manipulovat pouze se svým u╛ivatelským nastavením, ne╛ s celou instalací. Jinak nemusí být cesta zpátky. Musel jsem zvolit cílový adresá°; v mém p°ípad∞ jsem urΦil /opt. Na disk se pak nainstaluje asi 260 MB.
Pro tento p°ípad instalace si po této "administrátorské" instalaci ka╛dý u╛ivatel spustí svou separátní instalaci, která mu do jeho domácího adresá°e (zpravidla /home/kamin) nakopíruje cca 2,5 MB dat vΦetn∞ nastavení prost°edí. Pak se staΦí jen p°ihlásit, a pokud pou╛íváte prost°edí KDE, najít v menu StarOffice a jedeme...
Pokud jste jen tro╣ku konzervativní, nep°echázejte na StarOffice. Je to ztráta Φasu. StarOffice je toti╛ od Microsoft Office odli╣ný celou svou filozofií. U╛ivateli se sna╛í nabídnout skuteΦn∞ celou kancelá° se v╣emi funkcemi, které pro práci pot°ebujete (pozor! bez blond sekretá°ky).
Pod jediným tlaΦítkem najdete textový editor, tabulkový procesor, presentaΦní nástroj, vektorové a jednoduché grafické malovátko, po╣tovního klienta, plánovaΦ, správce úkol∙ a nástroj pro tvorbu HTML stránek a internetový prohlí╛eΦ. V╣echno na jednom míst∞ v prost°edí zvaném Desktop. Analogie s pracovní deskou je zde stoprocentní.
Díky objektovému propojení podobnému OLE m∙╛ete do dokument∙ vkládat jiné dokumenty ze StarOffice. Prost°edí je na první kliknutí pon∞kud slo╛it∞j╣í, ale pokud postupem Φasu nasajete jeho "atmosféru", je to hraΦka. Ve╣keré nastavení celé pracovní místnosti se d∞je z jediného místa p°es Tools/Options. Napoprvé má ale Φlov∞k pocit, ╛e je toho v╣eho p°esp°íli╣, a ╛e ho to zasype.
Jakmile postupn∞ pochopíte jejich význam, budete naprosto jist∞ v∞d∞t, kam sáhnout, kdy╛ je pot°eba zm∞nit proxy server, p°idat nový vyhledávaΦ, nebo zm∞nit podmínky pro import dokument∙ vytvo°ených v Microsoft Office. Je to výborný nápad, v╣echny nastavení kancelá°e máte na jednom míst∞, v╣echny pracovní verze, soubory a jiná nastavení najdete pro v╣echny aplikace na jediném míst∞.
Druhý významný prvek s globální úΦinností slou╛í pro nastavení menu, kláves, chování celého integrovaného prost°edí a maker, najdete jej pod Tools/Configure. Pokud jste nedoΦkaví jako v∞t╣ina a chcete zaΦít pracovat, je nutné nastavit alespo≥ n∞které hlavní polo╛ky v Tools/Options, p°esn∞ji: jméno, mailovou adresu, a doporuΦuji internetový úΦet.
Ve StarOffice najdete dal╣í dv∞ slu╛by: pod menu View je Explorer a Beamer. Expolorer je de-facto prohlí╛eΦ celého prost°edí StarOffice, najdete pod ním také adresá°ový pohled na celý disk Explorer, My Documents, schránky s maily, bookmarky a news skupiny. Pod explorerem jsou je╣t∞ dal╣í nastavení, ale asi není pot°eba je popisovat, souvisí se SQL a nároΦn∞j╣ími slu╛bami StarOffice. Beamer je podmno╛inou Exploreru a zobrazuje slo╛ky nebo polo╛ky kategorie z Exploreru; pokud takové jsou.
Tak a jsme v tom. Pokud migrujete, musíte n∞jak jednodu╣e "p°eklopit" adresá° kontakt∙ z Outlooku do StarOffice. Na internetu na serveru SuSE (www.suse.cz/download) je sice nástroj, který se tvá°í, ╛e to má um∞t, ale vyzkou╣el jsem jej na p°evedení 3800 záznam∙ z Outlooku 2000 do StarOffice, ale výsledek byl neuspokojivý, p°evedla se jen Φást záznam∙ a v databázi se ud∞lal zmatek; na místo jména se dostaly poznámky, písmena s háΦky se mi zobrazovala jako otazníky. No a pokud nechcete p°episovat ruΦn∞ n∞kolik tisíc záznam∙, musíte najít jinou cestu. Není to prost∞ dota╛eno.
Na internetové stránce www.staroffice.com, která se tvá°í jako centrum pro podporu StarOffice, se to podobnými dotazy, jak dostat databázi kontakt∙ ze Outlooku do StarOffice jen hem╛í. Zatím bez valné odpov∞di, která by pomohla. Zjistil jsem, ╛e StarOffice umí importovat DBF formát (prost∞ stará dobrá Dbase), ov╣em export z Outlooku do DBF o°e╛e n∞které del╣í záznamy.
Zkoumal jsem, jak Φasto je StarOffice pou╛ívaná v r∙zných prost°edích. Podle poΦtu dotaz∙ na www.staroffice.com to spí╣e vypadá pro Windows a pak pro Linux, váhy byly tak otázek 260:165. Nebo to také m∙╛e znamenat, ╛e u╛ivatelé Windows jsou mén∞ zku╣ení.
Hlavní výhodou StarOffice je víceu╛ivatelská p°ív∞tivost. Celé je to navr╛eno pro systémy s více u╛ivateli. V╣echny sdílené dokumenty, ╣ablony, binárky jsou v jednom adresá°i. Pokud se do systému p°ihlásí jiný u╛ivatel, p°ekopíruje se mu Φást jeho nastavení pro celý StarOffice do jeho domácího adresá°e. Je to výteΦná vlastnost t°eba pro redakci, kde redakto°i nemají sv∙j vlastní poΦítaΦ, p°esto jejich nastavení StarOffice a v╣echny dokumenty jsou p°ístupny tam, kde se p°ihlásí. V Microsoft Office to jde také, ale myslím, ╛e je to výrazn∞ slo╛it∞j╣í.
Kdyby StarOffice nem∞la OLE, nebyla by StarOffice. Propojení objekt∙ jednotlivých aplikací je podstatnou vlastností StarOffice. Díky tomu m∙╛ete b∞╛n∞ do dokument∙ vkládat grafy, tabulky a obrázky vyrobené v jiných StarOffice aplikacích. P°i jejich poklepání se otev°e zdrojová aplikace a umo╛ní vám objekt modifikovat.
Nejvíce to u╛ijete v p°ípadech, kdy si p°ipravujete prezentace, do kterých vkládáte segmenty tabulek, grafy a jiné objekty, t°eba databáze. Je to výteΦná v∞c °e╣ící hlavní problémy objektové nepropojenosti ostatních aplikací v X Window (a v UNIXu obecn∞).
Mám Palm Pilot IIIx a tak jsem vyzkou╣el jejich propojení. Mimochodem asi jedinou cestu, jak z Outlooku dostat kontakty do StarOffice. Je jen pot°eba si nastavit jméno p°íslu╣ného sériového portu do StarOffice, pak jen stisknete tlaΦítko na kolébce. Vadí mi jen, ╛e StarOffice není moc sdílná, prost∞ sedíte a koukáte, jakoby se nechumelilo. Ct∞lo by to n∞jaký signálek o tom, ╛e synchronizace probíhá.
Ano, je to tak. Nutno podotknout, ╛e jednotlivé Φásti Microsoft Office 2000 (tedy Word, Excel, Outlook) mi nepadla jedinkrát vlastním zap°íΦin∞ním. V p°ípad∞ StarOffice tomu tak není; p°esn∞ji nebylo (hovo°ím o verzi pro Linux, verze pro Windows má vlastní Φást).
K první havárii do╣lo, kdy╛ jsem do textového dokumentu vkládal obrázek .GIF; StarOffice se odporouΦela bez jediného pípnutí. Dlouho jsem zkoumal proΦ, ale na nic jsem nep°i╣el.
N∞kdy jsou problémy se startem StarOffice. Prost∞ se uká╛e úvodní logo a nic, p°itom pohled na procesy a spot°ebu strojového Φasu na nic problémového neukazují. V tomto p°ípad∞ budete mít problém StarOffice "odst°elit", proto╛e má více synovských proces∙, a pokud neodst°elíte správn∞ jejich nad°ízený proces, musíte je ru╣it jeden po druhém. Linux p°i tomto laborování ani jednou nespadl a nemá to vliv na jiné aplikace.
Postupem Φasu jsem byl nucen vyladit jádro s ohledem na jiná za°ízení, která pou╛ívám. Od té doby nemám podobné problémy ani se StarOffice. Tak╛e pouΦení: pou╛ívejte vylad∞né jádro bez zbyteΦných modul∙ a kód∙, StarOffice pak bude fungovat jako dob°e namazaný stroj.
Te∩ mi b∞╛í systém bez problém∙ a p°i 128 MB pam∞ti a spu╣t∞ných dal╣ích p∞ti aplikacích spot°ebuje systém stabiln∞ 27 MB swapu. P°i pou╛ívání StarOffice se mi nepoda°ilo p°ekroΦit hranici 45 MB swapu a to jsem m∞l spu╣t∞ných 15 aplikací souΦasn∞ a celý StarOffice, byl jsem p°ipojený do internetu, a hrál jsem 5 her souΦasn∞... :)
Vzorem nech╗ je Adobe. Programáto°i zabudovali do StarOffice fantastickou "fíΦurku": stiskem obou tlaΦítek na my╣i (u t°ítlaΦítkové toho prost°edního)) se uprost°ed obrazu objeví ikona "kompasu". Pokud tlaΦítka p°idr╛íte a pohnete my╣í do n∞kterého sm∞ru, posune se p°íslu╣ným sm∞rem celý dokument pod kurzorem. A platí to i pro menu, ne jen dokumenty.
PaneΦku, funkce, kterou roky pou╛ívají sazeΦi v QuarkXPress, kterou pou╛íváme v Adobe Acrobat Readeru, a stále ji nemá Microsoft implementovanou ve svém produktu Office za mnoho tisíc korun. Ostuda. P°itom je to p°evelice u╛iteΦné. Orientovat se v dokumentu posouváním li╣ty vpravo a dole, je únavné a neproduktivní.
P°edpokládám, ╛e prvním krokem 99,5 procent u╛ivatel∙ StarOffice bude import dokument∙ ze stávajícího systému Microsoft Office. Tak╛e, jak zaΦít? Je pot°eba mít p°ipojený disk, kde máte data (m∙╛e být MS-DOS, Windows 95, Windows 98 i NT (také 2000), OS/2 atd. P°ipojíte jej pomocí mount s p°íslu╣nými parametry. Pak zvolíte pomocí File/AutoPilot, Import typ importovaného dokumentu (Word, Excel, PowerPoint), adresá°, odkud se soubory budou naΦítat, adresá°, kam se budou ukládat a potvrdíte OK. V╣echny soubory vΦetn∞ podadresá°∙ se p°evedou do formátu StarOffice a ulo╛í do místního adresá°e. Naprosto fantastická a bezproblémová operace. Tím, ╛e se zachová i struktura adresá°∙, m∙╛ete prakticky bez problém∙ pokraΦovat a pracovat okam╛it∞ dál na dokumentech, které jste p°ed minutou m∞li ve Windows, prost∞ jednoduché a rychlé. Kompatibilitu jsem vyzkou╣el i pro verzi Microsoft Office 2000, krom∞ problém∙ s náhradou font∙ se nemáte Φeho bát, spolehliv∞ se importují styly, obrázky i tabulky.
NoΦní m∙rou v╣ech jsou makra v Basicu, která ve v╣ech produktech Microsoft Office stra╣í u╛ivatele. Jen minulý týden mi p°i╣lo 6 tiskových zpráv od poΦítaΦových firem s makro viry. StarOffice to °e╣í radikálním zp∙sobem. P°ed importem si nastavíte, co se s importovanými makry má podniknout. Proto╛e v Linuxu (UNIXu) vir∙ moc nenajdete (p°esn∞ji, nikdy jsem je nevid∞l), jediným zp∙sobem, jak si m∙╛ete sv∙j systém nakazit jsou makra. V Tools/Options/FilterSettings si nastavíte, co se s makry (VBA) má p°i importu z Microsoft Office dít a jak s makrem nakládat, pokud dokument budete ukládat. Ka╛dopádn∞ se vám StarOffice v╛dy zeptá, zda makro provést. Tudy myslím cesta vede. Pamatujte jen: makra z produkt∙ Microsoft Office je pot°eba kompletn∞ p°epsat a p°izp∙sobit pro StarOffice, ta toti╛ v sob∞ nemá p°ekladaΦ Microsoft Basic.
Shrnul jsem základní vlastnosti StarOffice, tady jsou jeho aplikace:
StarOffice Writer - textový editor
StarOffice Calc - tabulkový procesor
StarOffice Impress - program pro vytvá°ení prezentací
StarOffice Draw - vektorový kreslící program
StarOffice Mail and Discussion - po╣tovní program
StarOffice Base - databáze
StarOffice Math - program pro vytvá°ení matematických formulí
Krom∞ t∞chto aplikací jsou k dispozici programy na vytvá°ení jednoduchých HTML stránek, vytvá°ení rámc∙ v HTML dokumentech (noΦní m∙ra v╣ech webových správc∙), vytvá°ení master dokument∙ (vzor∙), vytvá°ení výteΦných graf∙, vytvá°ení a tisk ╣títk∙ a vizitek. N∞kterým Φástem se budu v∞novat podrobn∞ji, a zejména budu hovo°it o funkcích jen takových, které jsou jiné nebo nové ve srovnání s Microsoft Office 2000. ZaΦn∞me tím nejpou╛ívan∞j╣ím, editorem.
Práci zpravidla zahájíte kliknutím na polo╛ku File/New a vybráním p°íslu╣ného typu dokumentu. Celkem máte ve verzi 5.2 k dispozici textový dokument, prezentaci, tabulkový procesor a malování, to jsou ty hlavní, tak se na n∞ podívejme.
Editor má v╣echny standardní (mnohdy a╛ zbyteΦn∞ robustní) vlastnosti, jaké m∙╛ete oΦekávat, p°echázíte-li z Microsoft Office. Nic extrémního navíc, nic mí≥ - ono, up°ímn∞, stejn∞ pou╛íváme tak 5 procent funkcí. Vypíchnu rad∞ji n∞které odli╣nosti, které mohou být dobrým d∙vodem, proΦ p°estoupit na svobodnou lo∩ StarOffice.
Prohledávání textu je chud╣í o mo╛nost najít n∞které speciální znaky, nap°íklad konce odstavc∙, tabulátory apod. Pro slo╛it∞j╣í hledání je to funkce nutná a pou╛ívaná. Na druhou stranu m∙╛ete p°i zám∞nách nechat v╣echny výskyty nejd°íve oznaΦit, a po kontrole v╣echny zam∞nit, to Microsoft Office ned∞lá.
Editor mi nezobrazoval vlo╛ené obrázky, jen prázdný rám. Po Φase jsem odhalil, ╛e po instalaci je implicitn∞ zakázáno jejich zobrazování; no nevím, co na to °eknou zaΦínající u╛ivatelé. Editor umí pracovat s místními odkazy, hypertextovými odkazy (do internetu), p°i zpracování tabulek je rychlej╣í ne╛ Microsoft Office. Editor se p°i otev°ení rozpracovaného dokumentu vrací na místo, kde jste naposledy skonΦili!
Jinak pracuje spolehliv∞ a splní v∞t╣inu v∞cí, o které jej ╛ádáte. Je docela rychlý a naprosto srovnatelný s Microsoft Word 2000. Pozor p°i manipulaci s vlo╛enými obrázky n∞kdy StarOffice padne. Kupodivu padne "ohledupln∞" vzhledem k va╣im dat∙m, tak╛e pokud jste m∞li rozd∞lanou práci, p∞kn∞ ji obnoví a neztratíte ani bajt. Byl bych rad∞ji, kdyby ale nepadal, a kdy╛ u╛ padne a soubor obnoví, aby prozradil, co je to za soubor, nemyslím jméno, ale typ, t°eba: "Soubor aplikace Impress".
K obrázk∙m je╣t∞ poznámka: StarOffice umí k obrázk∙m koneΦn∞ p°ipojit popisek (naho°e i dole vΦetn∞ Φíslování) v∞c pot°ebná jako obrázek sám, no koneΦn∞! Obtékání nefunguje 100procentn∞, a popisek je v p°ípad∞ jeho ohraniΦení nesmysln∞ ohraniΦen takté╛.
Standardn∞ má editor zapnutu mo╛nost automatického dopl≥ování slov podle slovníku, co╛ nepova╛uji za pokrokovou funkci; kdo pí╣e na stroji, prost∞ pí╣e, a nehledí na obrazovku a nep°emý╣lí, zda slovo, které je mu nabízeno chce nebo nechce pou╛ít v textu.
Vývojá°i zakomponovali do StarOffice výteΦnou funkci Navigator. Pokud jej vyberete, v╣echny vlastnosti dokumentu se vám zobrazí jako na dlani. Je to vá╣ kompas v dokumentu. P°ehledn∞ vám zobrazí v╣echny objekty (grafické, OLE), bookmarky, sekce, hyperlinky, poznámky a dal╣í objekty, které v dokumentu m∙╛ete mít. Je to výteΦný pomocník, v okam╛iku, kdy fini╣ujete psaní del╣í stati (jako práv∞ te∩ jsem hledal, zda-li mám v po°ádku v╣echny internetové odkazy).
Spellchecker je po nainstalování p°íslu╣ných kód∙ z internetu v po°ádku, jen nerozli╣uje b∞╛ná slova jako je internet, Obtékání, hypertextovými, Linux apod. B∞╛né je Φervené podtrhávání nerozpoznaných slov a kontrola dokumentu od aktuálního místa pomocí F7.
Pro ka╛dodenní pou╛ití je Star Writer naprosto postaΦující nástroj. Pokud plánujete pou╛ívat nároΦn∞j╣í funkce pro formátování rozsáhlých dokument∙, nejd°íve si StarOffice vyzkou╣ejte.
⌐ok, který jsem za╛il, kdy╛ jsem poprvé vyzkou╣el mo╛nosti Microsoft Excelu, se opakoval i u StarOffice. V╣echny funkce, na které jste zvyklí najdete i tady, vΦetn∞ podmín∞ného formátování a graf∙. Mo╛nosti máte i pro nároΦné u╛ití stejné jako v Microsoft Office. Navíc najdete v StarOffice balík Chart pro precizní návrh stovek efektních druh∙ graf∙ - p°idáte prostor, stínování, osv∞tlení z urΦitého místa pohledu apod. ⌐ikovné; a hlavn∞ propojení p°es OLE ve StarOffice je rychlé a funkΦní. Pro v∞decké pracovníky se hodí také StarMath, jeho╛ produkt - formule a vzorce - snadno vlo╛íte do libovolné aplikace StarOffice.
Kdy╛ jsem zkou╣el naΦíst n∞kolik vzorových dokument∙ do Calcu (nap°íklad z /opt/office52/share/template/english/finance), poka╛dé mi zhavarovalo makro, dostal jsem se sice k jeho lad∞ní, ale tam konΦím. Jakmile uva╛ujete o pou╛ívání maker, doporuΦuji velice pozorn∞ zkou╣et a ladit p°ed tím, ne╛ byste StarOffice nasadili co celé firmy.
Impress ujde. P°ekvapila mn∞ jen tím, ╛e nic nového ne╛ Microsoft nevymysleli. OLE, které jsem tak chválil m∞ zklamalo v p°ípad∞, kdy jsem myslel na vysoko╣kolské p°edná╣ející. Vyzkou╣el jsem vlo╛it vzorec do jednoho slajdu Impress a StarOffice padl jako hru╣ka na podzim.
Efekty nefungují 100procentn∞, nap°íklad na textový °et∞zec nem∙╛ete aplikovat n∞které slo╛it∞j╣í efekty (p°ílet po spirále). ⌐koda, efekt∙ je tam dost a jsou elegantní, je to t°eba dotáhnout.
Zvuky jsou dostaΦující, poΦet p°edp°ipravených slajd∙ je malý a nejsou a╛ tak elegantní, jak se tvá°í. Tady p°ijde na °adu asi internetová komunita a brzy se na internetu objeví tuny podobných roz╣í°ení.
Znáte-li Corel a jiné vektorové nástroje pro grafiky i pro návrh profesionálních materiál∙, není pot°eba p°edstavovat Drawing v StarOffice. Chudá je exportní mo╛nost Drawing, ve vektoru podporuje jen EPS, WMF, EMF, v╣echny ostatní exportní formáty jsou bitmapové, chybí Corel, Xara, Adobe Illustrator apod.
Zajímavá mi p°ipadá mo╛nost exportovat do HTML. Vytvo°íte tím HTML soubor s odkazem na bitmapový obrázek nebo s jeho obrazem, zvolíte si jen rozli╣ení pro GIF nebo JPG.
Díky OLE, o kterém jsem u╛ psal, si m∙╛ete produkty z Drawing p°ipojit do libovolného dokumentu ve StarOffice. Spojení je mo╛né vytvo°it pevné, odkazem nebo obnovovaným odkazem, tedy standardní mo╛nosti. Funguje to spolehliv∞, ani jeden pád :) Dokonce jsem si vyzkou╣el 30MB dokument s p∞ti obrázky 1200x1000 bod∙ v plné barevnosti; naprosto bez problém∙, také díky svi╛nosti Linuxu.
Nep°íjemné p°ekvapení m∞ potkalo, kdy╛ jsem si spojil do skupiny dva objekty a p°evedl je do 3D a poté je cht∞l prostorov∞ natoΦit. Místo toho jsem po transformaci získal jakýsi Φerný Φtverec.
Osobn∞ mám nároky na mail nejv∞t╣í, denn∞ zpracuji cca stovku zpráv a podle tohoto se odvíjí mé p°edstavy, co v╣echno to má um∞t. Tak, v první °ad∞ m∞ zajímala podpora více schránek, to je p°ípad, kdy máte na internetu více úΦt∙, t°eba na Atlasu, Hotmailu a schránku na firemním serveru Exchange. StarOffice je sice otev°ený standard∙m POP, News, IMAP a VIM (to je standard, ke kterému se p°ihlásily Lotus, Apple, (tehdy) Borland, Oracle, Novell a IBM), ale k nastavení VIMP je pot°eba slu╣ných technických znalostí, p°ístup k internetu a instalace samotného API (pro v╣echny platformy, na kterých StarOffice b∞╛í). Tedy ╛ádná procházka r∙╛ovou zahradou. Nezkou╣el jsem to, ale u╛ivatel∙m Lotus Notes doporuΦuji p°edem vyzkou╣et.
Ka╛dopádn∞ StarOffice 5.2 podporuje POP3 a IMAP, to jsou nejd∙le╛it∞j╣í protokoly pro po╣tu a dá se s nimi vystaΦit, chybí ov╣em podpora pro Exchange; do Exchange se m∙╛ete p°ipojit jen pomocí POP3 a IMAP, p°ípadn∞ p°es webovské rozhraní.
StarMail je slu╣ný klient. Umí pracovat s dopisem ve formátu b∞╛ného textu, RTF, HTML a StarOffice, tak╛e, pokud si nejste jisti, kdo je na druhém konci, zvolíte b∞╛ný text. Kódování je standardn∞ pod UNIXem standardní (ISO-8859-2) a pokud n∞kdo neumí Φíst va╣e háΦky a Φárky je na vin∞ jeho klient, který automaticky p°edpokládá kódování t°eba z Windows - ale tyto stavy jsou u╛ snad výjimeΦné. Nechal jsem si maily ze StarMail p°eb∞hnout dokola celý sv∞t a ╛ádný mailový server mi je nezpitvo°il.
P∙vodn∞ jsem se obával, ╛e nebudu schopen ovlivnit, jak se má formátovat mail p°i odpov∞di. ZaΦal jsem se o to více strachovat, kdy╛ mi StarOffice rozsypala fonty v odpov∞di nebo v n∞kterých p°ijatých mailech, kru╣né okam╛iky.
Fonty jsem jako první vy°e╣il jejich substitucí v Tools/Options/General/FontReplacement, pak následoval druhý krok, cht∞l jsem zm∞nit to, jak se formuje má odpov∞∩. Jsem zvyklý, ╛e se p∙vodní text odsadí pomocí zobáΦk∙ ">", do odpov∞di se vlo╛í datum a jméno odesílatele apod. Sáhl jsem po manuálu a nakonec na╣el p°edp°ipravené formulá°e, které sídlí ve sdíleném adresá°i (/opt/office52/...). Správce (nebo n∞kdo s p°íslu╣nými právy, kdo produkt v sítí udr╛uje) jednodu╣e zm∞ní ╣ablonu podle va╣i po╛adavk∙ nebo si ji jednodu╣e zkopírujete do svého adresá°e a nastavíte jako standardní. Stejnou operaci lze ud∞lat pro HTML, RTF a textové zprávy (ka╛dá má svou ╣ablonu).
StarOffice umí v mailu (je jedno, jestli textovém, HTML nebo RTF) pou╛ívat spellchecker, koneΦn∞!! Microsoft Office se omezuje jen na mo╛nost kontroly mailu p°ed jeho odesláním a to je, popravd∞, v p°ípad∞ 80 odeslaných mail∙ denn∞ hodinka Φasu navíc, ╣koda. Nutno podotknout, ╛e n∞které Φásti nápov∞dy jsou je╣t∞ z verze 5.1, co╛ prokazateln∞ mate. Je pot°eba s tím poΦítat.
Z°ízení místní schránky POP, VIM nebo IMAP provedete jednodu╣e dle postupu z manuálu, není s tím ╛ádný problém. Tak m∙╛ete mí pro více internetových úΦt∙ více schránek, stejn∞ tak pro News skupiny.
Nepochopil jsem zcela, proΦ se v mailu nevytvá°í krom∞ Outboxu také adresá° Send (jako v Outlooku), kde by se uchovala ji╛ odeslaná po╣ta. Odeslanou i neodeslanou najdete ve StarOffice na jedné hromad∞ v Outboxu, je to ale mén∞ p°ehledné. Na druhou stranu máte mo╛nost si vytvo°it více Outbox∙ a na ka╛dý (libovolný) aplikovat jiná pravidla pro zobrazování nebo manipulaci s jejich obsahem.
Pokud vám denn∞ spadne do schránky 250 mail∙, musíte si peΦliv∞ prostudovat pou╛ívání pravidel (filtry). Jedin∞ tak si odfiltrujete n∞které zprávy z konferencí a mailinglist∙. StarOffice obsahuje filtry pon∞kud chud╣í, ne╛ najdete v MS Office. Nedoká╛e je toti╛ aplikovat na p°íchozí maily za jiných událostí. Pravidlo ve StarOffice tak je nebo není spu╣t∞no; na druhou stranu vám StarOffice umo╛ní vytvo°it pravidla pro v╣echny slo╛ky, které si pod svou schránkou, i jinými adresá°i, m∙╛ete vytvo°it. SkuteΦn∞ pro v╣echny, tak m∙╛ete nechat StarOffice velice jednodu╣e zálohovat, odkládat, p°esouvat obsahy v╣ech slo╛ek, po╣tovních nevyjímaje. Opravdu výteΦná v∞c.
Tak jsme se koneΦn∞ doΦkali. To, co b∞╛ným postupem není v Microsoft Office realizovatelné, doká╛ete na 5 kliknutí ve StarOffice. Není to tak dávno, co jsem podobnou v∞c °e╣ili ve firm∞. P°edstavte si, ╛e máte 25 zákazník∙, kterým chcete poslat mail. V Microsoft Office si vygenerujete pomocí databáze kontakt∙ 25 samostatných dokument∙, které musíte ka╛dý jednotliv∞ poslat mailem, to je pro 25 mail∙ otrava, pro 250 nemo╛né. StarOffice generuje správn∞ fungující mailmerge, p°esn∞ji e-mailmerge, koneΦn∞!
Je to jednoduché, vytvo°íte si hlavní, tzv. master dokument, tedy draft. Ten bude obsahovat samotný text zprávy, vΦetn∞ b∞╛n∞ pou╛ívaných odkaz∙ do databáze. Zpravidla na jméno, p°íjmení, adresu, oslovení apod. Jakmile to máte, kliknete na Explorer, Address Book a Tables a vyberete si tabulku, ze které chcete adresní data pou╛ít. Tu popadnete my╣í a p°esunete do master dokumentu. Up°esníte Fields a vyberete, která pole z databáze chcete pou╛ít, ty se v dokumentu zobrazí jako ╣edá pole, nap°íklad "Address Book File.address.FIRSTNAME".
Toto zopakujete pro v╣echna pole, která do master dokumentu hodláte vlo╛it. A te∩ pozor, p°ijde zázrak! Zvolíte File/FormLetter a vyberete Mailing. V adresním prostoru samoz°ejm∞ necháte EMAIL, zvolíte si p°edm∞t zprávy, p°ílohy a formát zprávy, zadáte dokument, OK a StarOffice vám do Outboxu vygeneruje tolik samostatných mail∙, kolik je polo╛ek ve va╣í databázi a ulo╛í master dokument na disk. P°ed touto operací je nanejvý╣ rozumné se odpojit od internetu a p°ejít do Offline re╛imu, abyste si maily mohli zkontrolovat v Outboxu. Pou╛íval jsem mnoho kancelá°ských nástroj∙, ale takto jednodu╣e to zatím ╛ádný nedokázal.
Jednotlivá pole m∙╛ete je╣t∞ navíc pomocí r∙zných logických funkcí vy°azovat, t°eba tak, ╛e se dopis vytvo°í jen t∞m, kte°í mají mail a souΦasn∞ mají pra╛skou adresu a souΦasn∞ nemají faxové Φíslo...
Zajímala by m∞ reakce vývojá°∙ Microsoft Office, kdy╛ toto vid∞li. Funkce, kterou umí Pegasus Mail (freeware) n∞kolik let, nyní StarOffice (zdarma), ale kancelá°ský balík nejv∞t╣í softwarové spoleΦnosti sv∞ta to neumí, ostuda.
Mail má jednu nectnost v nelogiΦnosti jeho internetového ovládání, pokud máte komutovanou linku (b∞╛ný modem). V nástrojové li╣t∞ je tlaΦítko pro p°echod z re╛imu Offline do Online, ale pokud jste v re╛imu Offline, nedovolí vám StarOffice p°esouvat zprávy mezi jednotlivými slo╛kami, nerozumím tomu, proΦ? Navíce je informovanost o odesílaných nebo p°ijímaných zprávách p°evelice chabá, ╛e se n∞co d∞je poznáte podle zΦervenalého STOP tlaΦítka naho°e na li╣t∞, ale nevíte, jaký mail se práv∞ zpracovává, ani jak je velký. Navíc nelze nastavit velikostní limit pro stahované maily. Pak nezbývá, ne╛ pou╛ít IMAP.
StaMail umí automaticky posunout listing mail∙, pokud ten poslední, na který jste klikli, je poslední zobrazený na obrazovce, ale dal╣í se nalézají za ním. Automaticky se posune celý seznam a pod ukazovátkem my╣i se objeví nová zpráva.
S internetem souvisí i prohlí╛eΦ, který je integrován p°ímo do StarOffice. Je to jednoduchý prohlí╛eΦ obsahu internetu, ale neobsahuje JavaScript, ani neumí HTTPS. Podporu JavaScriptu lze doplnit dodateΦnou instalací Java Virtual Machine (JVM). Zato zobrazuje Φiteln∞ji ne╛ samotný Netscape Communicator.
K mail∙m je╣t∞ poslední poznámka. Sun p°ipravil (mimo standardní distribuci) server Star Schedule Server, který slou╛í pro intranetové a internetové sdílení informací plánovaΦi. Server je pot°eba stáhnout a separátn∞ instalovat.
Naprosto zoufalý je Image pro tvorbu-malování bitmapových obrázk∙, ani nemá cenu se o n∞m rozepisovat. Pokud si pot°ebuje obΦas s grafikou pohrát (nap°íklad pro web), rad∞ji pou╛ívejte Gimp, který je v Linuxu k dispozici a je pln∞ srovnatelný s Adobe Photoshop (dle tvrzení mého kamaráda grafika). StarOffice a grafika, to je ostuda produktu.
Návrh HTML stránek je urΦený nenároΦným u╛ivatel∙m. Pokud jej srovnám s FrontPage 4.0 je jednodu╣╣í, není vybaven takovým komfortem pro kontrolu platnosti hyperlinek, správu celého stromu serveru apod. Kód, který generuje je velice standardní a Φtiv∞ strukturovaný, tak╛e s ním nejsou problémy.
Co StarOffice umí výborn∞ jsou návrhy rámc∙ na HTML stránkách. To je v∞c, která p°esv∞dΦí ka╛dého, kdo alespo≥ jednou setkal s problémem návrhu stránek s rámci, v∞t╣inou skonΦili u tabulek, ale se StarOffice je to jinak. Existuje tady samostatný nástroj, který pracuje jen s rámci.
Ve StarOffice m∙╛ete pou╛ívat Javu a JavaScript. Ov╣em, musíte mít nainstalován Java Runtime Environment (p∙vodcem je Sun Microsystems). Existují verze pro Windows i Linuxy. JavaScript vyu╛ijete v integrovaném prohlí╛eΦi t°eba p°i p°ístupu k elektronickému bankovnictví nebo pokud chcete vyvíjet své vlastní aplikace.
P°i instalaci StarOffice budete postaveni p°ed rozhodnutí, zda instalovat databázi nebo si vystaΦíte se StarOffice. Pro b∞╛né pou╛ívání doporuΦuji Adabas neinstalovat
Velikým p°ekvapením pro nového u╛ivatele StarOffice m∙╛e být prokazatelné up°ednost≥ování verze pro Microsoft Windows. PGP, které slou╛í pro ╣ifrování a podepisování mail∙ nebo dokument∙ není do StarOffice 5.2 pro Linux integrovatelný, to je ╣koda. PGP je natolik standardní, ╛e bych klidn∞ o╛elel nepou╛itelné malovátko (Image) a uvítal práv∞ integraci s PGP. Bohu╛el, pokud chcete pou╛ívat PGP pod Linuxem nebo Solarisem, musíte se spolehnout na °ádkové p°íkazy.
Zatím je manuál anglický, tak╛e jakási nutná znalost angliΦtiny je pot°ebná. +Cesk0 knihy o StarOffice se zatím v u nás neobjevily, na Amazon.com najdete celkem 9 titul∙ o StarOffice.
Ka╛dopádn∞ jsou v manuálu chyby formální (nap°íklad, místo Sun Microsystems tam najdete ...of StarOffice but in the available CDs from Sun Microelectronics...) a také faktické (odkazy na n∞co, co v menu není nebo dokumentaΦní obrázky z verze 5.1). Jinak je manuál popisný a slu╣ný.
A co bude dál? StarOffice není malý program a to, ╛e jej Sun Microsystems uvolnil jako open source znamená, ╛e si zvolil jiné prost°edky proti de-facto monopolnímu Microsoftu a chce pro to vyu╛ít drive internetových vývojá°∙. ProΦ ne? Fakticky k tomu do╣lo 16. °íjna, kdy Sun zve°ejnil na www.openoffice.org zdrojové kódy StarOffice a hodil je v plén mezi internetovou komunitu. Od ne°ízeného vývoje m∙╛e oΦekávat, ╛e bude rychlej╣í, pro Sun levn∞j╣í, a produkt se dostane rychleji mezi internetový lid. Pro nás to znamená, ╛e se t°eba zm∞ní i tom, ╛e Φeská verze StarOffice nebude d°íve ne╛ v roce 2002.
Díky internetovému zve°ejn∞ní se zm∞ní také vnit°ní binární formát dokument∙, který bude pro v╣echny aplikace XML. Sun také oΦekává, ╛e první produkt, který vznikne z www.openoffice.org, bude 6. verze StarOffice. Má být více modulární a otev°ená.
Výhody
nulová cena za po°ízení balíku.
tím, ╛e je nyní k dispozici na internetu je zaruΦena dobrá podpora a informovanost
stejná data lze pou╛ít na více platformách. StarOffice b∞╛í na Solarisu (OS od Sun Microsystems), na Linuxu a na v╣ech Windows (2000, NT, 98 a 95). Macintosh se plánuje na konec roku 2000.
lze snadno "p°eklopit" data z Microsoft Office do nového prost°edí StarOffice s minimální ztrátou vlastností text∙ (n∞kdy se zamíchají fonty, ztratí se styly).
StarOffice lze pou╛ít v prost°edí klient/server. Pro 5 PC postavíte server, kde b∞╛í StarOffice, v╣ichni u╛ivatelé pak nepot°ebují super-výkonné poΦítaΦe se super grafikou a procesorem, staΦí Pentium II.
v╣echna data této elektronické kancelá°e jsou v jediném adresá°i (dokumenty, bookmarky, internetová nastavení, mailová nastavení, atd.), a to vΦetn∞ u╛ivatelských nastavení prost°edí StarOffice. To velice usnad≥uje archivaci a obnovu celého prost°edí.
StarOffice je nyní ve zdrojové podob∞ k dispozici na internetu. OΦekávám, ╛e se brzy objeví její vylad∞n∞j╣í verze a mnohem více exportní funkcí, podpora více databází apod., sledujte www.openoffice.org.
StaOffice je kompletní elektronickou kancelá°í.
Nevýhody
kód aplikace se stále velice neoptimalizovaný, proto pot°ebuje od 60-90 MB pam∞ti (z toho rezidentní 2/3). Pokud zrovna nemáte 64 MB RAM, pak si se StarOffice Φasto obrací na swap a to zpomaluje poΦítaΦ. Pokud nemáte to ╣t∞stí na rychlou ma╣inu, poΦkejte si, a╛ internetoví vývojá°i rozd∞lí StarOffice na více segment∙.
není zatím lokalizováno menu a nápov∞da. N∞které nápov∞dy jsou pro verzi Windows. Je cítit, ╛e vývojá°i Sunu pouze p°elo╛ili binárky a na help u╛ nezbyl Φas.
jsou stále problémy s fonty. Ikdy╛ si nainstalujete n∞které poΦe╣╗ovací balíky, m∙╛ete mít problémy s tiskem a zobrazováním font∙ v n∞kterých aplikacích StarOffice. Podobn∞, pokud p°evedete n∞které dokumenty z Microsoft Office 2000, místo "╣" a "°" a "∙" se objeví otazníky.
není dota╛ené faxování. Chápu, ╛e k Linuxu lze sehnat n∞kolik faxovacích server∙, ale p°eci jen je to u╛ivatelská zále╛itost, pat°ila by více do StarOffice.
prost°edí jen na první zkou╣ku tro╣ku slo╛ité s p°íli╣ným poΦtem tlaΦítek, polo╛ek a menu. Mo╛ná by stálo za to v instalaci nachystat verzi Beginner nebo Advanced User.
p°i p°ístupu na internet se integrovaný prohlí╛eΦ chová stroze, málo informuje, co d∞lá.
Javovská podpora se musí doinstalovat.
neexistuje mo╛nost, jak vzdálen∞ p°es jednoduchý prohlí╛eΦ p°istupovat k va╣im dat∙m, tedy propojení StaOffice a Apache (webový server).
nefunguje správn∞ synchronizace Palm Pilota a StarOffice. Synchronizace samotná je v po°ádku, ale StarOffice nepochopiteln∞ v╣echny znaky nad 128 p°elo╛í do ISO-8859-1.
StarOfice 5.2 pro Linux
instaloval jsem na Φeský Linux SuSE 6.4
vybavení AMD Athlon, 700 MHz, 128 MB RAM, ATA/66, disk 10 GB, zvuková karta Sound Blaster PRO 128, grafika ATI RAGE Fury 16 MB, monitor 17 palc∙ ViewSonic
instalace mi zabrala 7 minut, podle výkonu poΦítaΦe
v╣ichni u╛ivatelé sdílejí jeden hlavní balík program∙, u╛ivatelská nastavení se automaticky udr╛ují v domácích adresá°ích, tak╛e jejich zálohování je v╛dy snadné.
StarOffice pí╣e a tiskne Φesky (za to je více odpov∞dný Linux), ale menu a nápov∞da je anglická. D∞lení slov a kontrola pravopisu je po nainstalování p°íslu╣né podpory také Φeská. StarOffice existuje v dal╣ích mutacích: holandské, dánské, anglické, francouzské, italské, n∞mecké, polské, portugalské, ruské, ╣pan∞lské a ╣védské. S Φeskou se nepoΦítá ani v roce 2001.
podporuje standardy ODBC3, Active Data Objects (ADO), HTML, RTF, IMAP4, POP, XML ICAL a CDE.
funguje na Microsoft Windows, Solaris SPARC a Linuxu (ov∞°en Linux a Windows) .
existuje o stupe≥ vy╣╣í verze StarOffice s názvem StarPortal, která celá b∞╛í jen na serveru a u╛ivatel k ní p°istupuje p°es prohlí╛eΦ. StarPortal je celý v Jav∞. StarOffice je napsán ΦásteΦn∞ v Jav∞ a hlavn∞ v C++