V²₧iva

Dalo by se °φci, ₧e kulturistika je ze 70% o v²₧iv∞. Tak₧e kdo se chce kulturistikou vß₧n∞ zab²vat, musφ dosti p°φsn∞ dodr₧ovat sv∙j jφdelnφΦek. Co vßm pom∙₧e, ₧e chodφte 4 x t²dn∞ do posilovny, kdy₧ jφte samou nevyvß₧enou stravu jako jsou hranolky, uzeniny, apod. Pro nßs kulturisty je d∙le₧itΘ vÜφmat si t°φ zßkladnφch slo₧ek potravin. A to bφlkoviny, sacharidy a tuky. Pom∞r t∞chto slo₧ek je u ka₧dΘho druhu trΘninku jin². Obecn∞ je vÜak rozd∞lenφ takovΘ:

Bφlkoviny jsou zßkladnφm stavebnφm kamenem sval∙. Proto p°i jejich nedostatku dochßzφ k potrΘninkov²m bolestem sval∙. Je to z toho d∙vodu, ₧e t∞lo p°i nedostatku bφlkovin sahß i po svalov²ch bφlkovinßch a svaly se nemajφ z Φeho obnovovat. Zßkladem bφlkovin jsou aminokyseliny. Pro nßs je d∙le₧itΘ to, ₧e naÜe t∞lo si n∞kterΘ aminokyseliny vyrobit neumφ. Proto, nemßte-li dostatek bφlkovin tak vaÜe svaly neporostou. Pot°eba bφlkovin se liÜφ v zßvislosti na pou₧itΘm trΘninku. Obecn∞ je vÜak pro normßlnφho (zvlßÜ¥ nesportujφcφho) Φlov∞ka pot°eba asi tak 1g bφlkovin/1kg t∞lesnΘ vßhy. U kulturist∙ m∙₧e tato hodnota vzr∙st a₧ na 3g bφlkovin/1kg t∞lesnΘ vßhy tedy i 200 a vφce g bφlkovin d∞nn∞. TakovΘ obrovskΘ mno₧stvφ bφlkovin se za den snad ani snφst nedß, proto v²robci vyvinuli proteinovΘ dopl≥ky. Na n∞kterΘ se m∙₧ete podφvat v sekci dopl≥k∙. Krßtkodob∞ m∙₧ete zv²Üit mno₧stvφ bφlkovin i na 4g (uvidφte, ₧e svaly hned porostou lΘpe). Pozor!!! Ne vÜak dΘle jak n∞kolik t²dn∙. T∞lo by si na takovΘ mno₧stvφ zvyklo. Jezte rad∞ji ₧ivoΦiÜnΘ bφlkoviny, proto₧e rostlinnΘ majφ nevyvß₧en² obsah aminokyselin. Mezi nejlepÜφ zdroje bφlkovin pat°φ ku°ecφ maso, ryby, mlΘΦnΘ v²robky, vejce a r∙znΘ druhy luÜt∞nin (ΦoΦka, hrßch, s≤ja).

P°edevÜφm bych vßm cht∞l vysv∞tlit jednu v∞c, kterou si hlavn∞ zaΦßteΦnφci pletou. Sacharidy, cukry, uhlohydrßty, Ükroby, atd. jsou samoz°ejm∞ ta samß v∞c- sacharidy. Sacharidy se nßm uklßdajφ v podob∞ energetick²ch zßsob ve svalech. Tyto zßsoby se nßm vyΦerpßvajφ tvrd²m trΘninkem. Tedy, Φφm vφce sacharid∙ denn∞ snφme, tφm dosßhneme v∞tÜφho anabolickΘho efektu. Sacharidy m∙₧eme rozd∞lit na jednoduchΘ a komplexnφ (slo₧enΘ). Z hlediska kulturistiky, nejsou pro nßs jednoduchΘ cukry p°φliÜ vhodnΘ. DoporuΦoval bych jich snφst jen malΘ mno₧stvφ po trΘninku (ve v∞tÜφm mno₧stvφ se mohou uklßdat jako tukovΘ zßsoby). JedinΘ cukry, kterΘ m∙₧eme konzumovat ve v∞tÜφm mno₧stvφ jsou cukry komplexnφ. Pot°eba sacharid∙ na den je individußlnφ. Obecn∞ se vÜak spot°eba pohybuje asi na 4g/kg t∞lesnΘ vßhy, u profesionßlnφch kulturist∙ m∙₧e vÜak vzr∙st a₧ na 7g a vφce. TakovΘ obrovskΘ mno₧stvφ sacharid∙ m∙₧eme do t∞la dostat tzv. gainery. Op∞t se m∙₧ete podφvat na strßnku dopl≥k∙. Samoz°ejm∞, ₧e je lepÜφ, Φφm vφce sacharid∙ zkonzumujete p°irozenou cestou. Mezi nejlepÜφ zdroje komplexnφch sacharid∙ doporuΦuji r²₧i, t∞stoviny, ovesnΘ vloΦky, luÜt∞niny. JednoduchΘ sacharidy, hlavn∞ frukt≤zu obsahuje ovoce.