Svalstvo horní končetiny

Na svalstvo horní končetiny připadá asi 28% z celkové hmotnosti svalové hmoty. Anatomicky se dá svalstvo ruky rozdělit na tyto oblasti:

Ruka zepředuRuka zbokuRuka zezadu

1) Velký sval prsní 15) Velký sval prsní 28) Sval deltový
2) Sval deltový 16) Dvojhlavý sval pažní 29) Trojhlavý sval pažní
3) Sval hákový 17) Hluboký sval pažní 30) Sval vřetenní
4) Trojhlavý sval pažní 18) Trojhlavý sval pažní 31) Dl. zevní natahovač zápěstí
5) Dvojhlavý sval pažní 19) Sval vřetenní 32) Sval loketní
6) Hluboký sval pažní 20) Dl. zevní natahovač zápěstí 33) Kr. zevní natahovač zápěstí
7) Pronující sval oblý 21) Sval loketní 34) Vnitřní natahovač zápěstí
8) Sval vřetenní 22) Natahovač prstů a malíku 35) Natahovač prstů
9) Zevní ohybač zápěstí 23) Kr. zevní natahovač zápěstí 36) Dlouhý odtahovač palce
10) Dl. zevní natahovač zápěstí 24) Vnitřní natahovač zápěstí 37) Natahovač malíku
11) Dlouhý sval dlaňový 25) Dlouhý odtahovač palce 38) Krátký natahovač palce
12) Vnitřní ohybač zápěstí 26) Krátký natahovač palce 39) Vnitřní ohybač zápěstí
13) Povrchový ohybač prstů 27) Dlouhý natahovač palce 40) Dlouhý odtahovač palce
14) Sval deltový    

1) Svaly pletence horní končetiny (ramene)
Ke svalů ramene patří vlastní svaly ramene a jak už jsem naznačil dříve, tak i svaly, které sice systematická anatomie řadí ke svalům hrudníku či zad, jež však s přihlédnutím k hlavní funkci patří ke svalům horní končetiny.

Velký sval prsní
(m. pectoralis major)

Toto je mohutný, plochý sval, nacházející se na hrudníku. Začíná na klíční kosti, pne se až k šestému žebru, odkud se masité snopce vějířovitě sbíhají k jamce podpažní, kde se upínají na šlachu. Tento sval se skládá ze tří hlav, řekneme-li laicky pak horní, střední a spodní, odborně pak klíčková-horní, hrudožeberní-střední a břišní-spodní.
Funkce: Stažení celého svalu provádí připažení, spojené s vnitřní rotací paže a sunutím ramene dopředu. Společně se širokým svalem zádovým je nejmohutnějším přitahovačem vzpažené horní končetiny. Při fixovaných pažích zvedá oboustranná akce hrudník a tím napomáhá dýchání.

Malý sval prsní
(m. pectoralis minor)

Malý sval prsní je velký plochý sval, svým tvarem podobný předešlému svalu a nachází se pod a je překryt velkým svalem prsním. Začíná od přední, střední části druhého až pátého žebra a táhne se na výběžek hákový u klíční kosti.
Funkce: Deprese a protrakce ramene. Při fixované lopatce zdvihá žebra.

Pilovitý sval přední
(m. serratus anterior)

Je to velký plochý sval, nacházející se na zevní straně hrudníku. Začíná devíti zuby na prvních devíti žebrech a končí na lopatce. Tento sval má tři části-horní, střední a dolní. Horní část začíná na prvních dvou žebrech a upíná se na vrchní část lopatky. Střední část začíná na druhém až čtvrtém žebru a upíná se po celé délce lopatky. Dolní část se upíná na spodním úhlu lopatky a pne se k pátému až devátému žebru.
Funkce: Dolní část rotuje lopatku a usnadňuje vzpažení. Horní a střední část umožňuje posunutí ramene dopředu. Společně se svalem rombickým tlačí lopatku k hrudníku. Také usnadňuje vdechování.

Sval podklíčkový
(m. subclavius)

Sval podklíčkový je drobný podlouhlý sval vsunutý mezi klíční kost a první žebro.
Funkce: Deprese ramene

Sval rombický
(m. rhomboideus)

Je to plochý sval, svým tvarem připomínající kosočtverec, umístěn mezi lopatkami. Začíná na prvních dvou krčních a čtyřech hrudních obratlích a odtud se pne po celé části vnitřní lopatky. Sval se děli na dvě části: horní část zvaná malý sval rombický a dolní část zvaná velký sval rombický.
Funkce: Přitahuje lopatku k páteři a mírně ji zvedá.

Sval trapézový
(m. trapezius)

Trapézový sval je rozsáhlý plochý sval tvaru čtyřúhelníku. Ze svalů ramene leži nejpovrchněji. Jeho začátek je u posledních žeber, odtud se upíná okolo lopatek až na konec klíční kosti. Odtud se upíná až na týlní kost.
Funkce: Při oboustranné akci se stahují ramena dozadu, tím dojde k vypnutí hrudníku. Při stažení horní části svalu dochází k elevaci ramene. Střední část trapézového svalu stahuje lopatku ke střední dělící čáře. Spodní část stahuje ramena dolů. Při fixovaném pletenci horní končetiny oboustranná kontrakce horní část hlavu zaklání, při jednostranné aktivitě ji uklání.

Sval podhřebenový
(m. infraspinatus)

Je další z povrchních svalů. Má tvar trojúhelníku a začíná na přední žeberní ploše lopatky a upíná se na velký hrbolek kosti pažní.
Funkce: Zevní rotace paže.

Malý sval oblý
(m. teres minor)

Je to malý kuželovitý sval, který začíná od horních dvou třetin okraje lopatky. Zbytek se upíná na dolní plošku velkého hrbolku kosti pažní.
Funkce: Zevní rotace paže.

Velký sval oblý
(m. teres major)

Je to podlouhlý povrchový sval ramenní. Nachází se stejně jako malý sval oblý na lopatce a upíná se na kost pažní.
Funkce: Má podobnou funkci jako široký sval zádový, tedy addukce, extenze a vnitřní rotace paže. Při zatížené horní končetině vytáčí dolní úhel lopatky zevně, tím napíná sval deltový a nadhřebenový a jejich činnost zesiluje.

Široký sval zádový
(m. latissimus dorsi)

Tento sval je téměř přes celá záda. Je to rozlehlý plochý sval obrysu pravoúhlého trojúhelníku. Začíná od hřebene kosti kyčelní a odtud se pnou široké svalové snopce až k části posledních čtyř žeber. Odtud se pak dále pnou přes celou šířku zad až na kost pažní. Přitom probíhají přes dolní úhel lopatky a přitlačuje jej k páteři.
Funkce: Přitahuje, zapažuje a rotuje paži dovnitř. Při zafixovaných horních končetinách zdvihá trup. Také táhne rameno dozadu dolů a tím udržuje správný postoj.

Sval deltový
(m. deltoideus)

Je to mohutný plochý sval. Je umístěn na rameni a kryje nám ramenní kloub. Začíná od středu klíční kosti, nadpažku a hřebene lopatky. Deltový sval se skládá ze tří částí- přední, boční a zadní. anatomicky se nazývají: přední-klíčková část, boční-část nadpažková a zadní-hřebenová část. Snopce všech těchto tří částí se sbíhají ke kosti pažní, na niž se i upínají.
Funkce: Hlavní funkcí všech tří částí je upažování. Jinak každá část vykonává jinou funkci. Část klíčková předpažuje a rotuje paži dovnitř. Část hřebenová pak paži zapažuje a rotuje ji zevnitř. Při fixovaných pažích zvedá celý sval deltový trup. Svým klidovým napětím také udržuje kloubní hlavici v kontaktu s kloubní jamkou.

2) Svalstvo vlastní horní končetiny
Mezi svaly vlastní volné horní končetiny patří svaly, které svou funkcí zejména ohýbají a natahují paži v lokti a nebo i v rameni.

Dvojhlavý sval pažní
(m. biceps brachii)

Tento sval je druhým největším svalem paže. Společně s hlubokým svalem pažním zabírají 1/3 paže (zbylé 2/3 zabírá samotný trojhlavý sval pažní). Dvojhlavý sval pažní se skládá ze dvou hlav- hlava krátká a hlava dlouhá. Obě dvě začínají na lopatce, přičemž krátká začíná na hákovém výběžku a dlouhá v dutině kloubu ramenního. Krátká hlava se napojuje asi ve dvou třetinách hlavy dlouhé. Obě pak končí na drsnatině kosti vřetenní a loketní.
Funkce: Dvojhlavý sval pažní má tři funkce. V kloubu loketním provádí flexi. Dále se trochu projevuje v kloubu ramenním, kde dlouhá hlava abdukuje a krátká hlava addukuje a napomáhá tak flexi. Třetí hlavní funkcí je vyklenování přední strany paže. Při fixovaném předloktí přitahuje za flexi v lokti trup k předloktí.

Hluboký sval pažní
(m. brachialis)

Tento sval je nutný ke flexi v lokti. Začíná na středu kosti pažní a upíná se na drsnatinu kosti loketní.
Funkce: Hlavní funkcí je flexe v kloubu loketním. Také navozuje částečnou extenzi ve svalu ramenním- a to tak, že protahuje dvojhlavý sval pažní a zesiluje tak jeho kontrakci. Také usnadňuje držení předmětu při flexi v lokti.

Sval vřetenní
(m. brachioradialis)

Sval vřetenní je povrchový sval uložený na zevní straně předloktí. Začíná od třetiny zevní strany kosti pažní a přechází po zevní straně předloktí a upíná se až na konec kostí vřetenní.
Funkce: Sval vřetenní je ohybačem kloubu loketního.

Trojhlavý sval pažní
(m. triceps brachii)

Trojhlavý sval pažní je největší sval paže (zabírá asi 2/3 paže). Skládá se ze tří hlav- dlouhé, zevní a vnitřní. dlouhá hlava začíná na lopatce, pod jamkou kloubu ramenního, zavni hlava začíná od zadní plochy kosti pažní pod kloubem ramenním. Vnitřní hlava začíná pod zevní hlavou. Všechny tyto tři hlavy se sbíhají v silnou šlachu, která se upíná na loketní výběžek kosti loketní.
Funkce: Hlavní funkcí je extenze v kloubu loketním. Dlouhá hlava tohoto svalu kromě toho také addukuje a extenduje v kloubu ramenním.

Sval loketní
(m. anconeus)

Toto je malý sval trojúhelníkového obrysu, uložený na zevní straně lokte. Začíná od konce kosti pažní a končí na začátku kosti loketní.
Funkce: Extenze v kloubu loketním.

Pronující sval oblý
(m. pronator teres)

Je menší sval ležící v lokti. Má dvě hlavy: pažní a loketní. Nejdříve začíná hlava pažní, ta se upíná na kosti pažní a pne se k drsnatině kosti loketní, kde se na něj napojuje hlava loketní. Odtud se obě hlavy upínají asi v polovině kosti loketní na její zevní obvod.
Funkce: Sval se uplatňuje při otáčení předloktí. Také se trochu uplatňuje při ohýbání v kloubu loketním.

3) Svalstvo zápěstí
Svalů zápěstí je obrovská spousta. Je jich přes 15. Ať už jde o ohybače zápěstí (vnitřní, vnější), ohybače prstů (hluboké, povrchové), dále natahovače všech nebo jednotlivých prstů (palce, malíku), celého zápěstí. Dále to můžou být odtahovače a podobně. Nebudu se zde zabývat jednotlivými svaly prstů, ale pouze těmi hlavními a důležitými.
Svaly zápěstí se pak dále dají rozdělit na dvě hlavní kategorie:

  • Ohybače
  • Natahovače

Mezi ohybače patří tyto svaly:

Zevní ohybač zápěstí
(m. flexor carpi radialis)

Je to podlouhlý sval určený k ohýbání zápěstí. Je umístěn naa straně předloktí. Začíná na konci kosti pažní, odtud jde svalové bříško, které se uprostřed předloktí zužuje v úzkou šlachu, která se pne na bázi druhého metakarpu.
Funkce: Ohýbání zápěstí, při nataženém lokti silně otáčí ruku a napomáhá tak ohnutí v lokti.

Dlouhý sval dlaňový
(m. palmaris longus)

Je další z ohybačů zápěstí, začíná stejně jako zevní ohybač zápěstí na konci kosti pažní. Uprostřed předloktí se dělí na krátkou šlachu, která se upíná na dlaňovou aponeurózu (první čtyři záprstní kůstky).
Funkce: Ohýbání zápěstí, přitom spoluúčast na ohýbání předloktí.

Vnitřní ohybač zápěstí
(m. flexor carpi ulnaris)

Je další z ohybačů. Skládá se ze dvou hlav- pažní a loketní. Hlava pažní začíná na konci kosti pažní, vnitřně od předešlého svalu, hlava loketní začíná na loketním výběžku. Protáhlé svalové bříško sestupuje podél kosti loketní a teprve v dolní třetině předloktí přechází ve šlachu, která se upíná na zápěstí na kosr hráškovou.
Funkce: Flexe ruky a její vnitřní otáčení.

Povrchový ohybač prstů
(m. flexor digitorum superficialis)

Tento sval je nutný k ohýbání prstů. Začíná zase na kosti pažní (stejně jako téměř všechny ohybače). Má dvě hlavy- hlava pažně-loketní a vřetenní. Obě hlavy začínají na kosti vřetenní, podél úponu pronujícího svalu oblého. Svalové bříško má dvě vrstvy. Z povrchové vrstvy vznikají šlachy pro třetí a čtvrtý prst, z hluboké vrstvy vznikají šlachy pro prst druhý a pátý. Všechny tyto šlachy se upínají na prostřední články tříčlánkových prstů.
Funkce: Flexe prstů (s výjimkou článku posledního), spoluúčast při ohýbání ruky a lokte. Prsty se dají ohýbat nejlépe, je-li ruka natažená. Tento sval slouží hlavně k jemnějším pohybům prstům.

Hluboký ohybač prstů
(m. flexor digitorum profundus)

Tento sval má podobnou funkci jako sval předchozí. Je uložen na podobném místě, jen je v hlubší vrstvě. Je uložen zevně od svalu předešlého. Začíná na přední straně kosti vřetenní (mezi úponem pronujícího svalu oblého a pronujícím svalem čtyřhranným). Ve 2/3 předloktí přechází ve šlachu, která se dělí na čtyři menší šlachy, které se upínají na druhý až pátý prst a to nad prvními články.
Funkce: Hýbání prsty (nyní již všech článků), ale narozdíl od předešlého svalu nedokáže pracovat jemnými pohyby. Další funkce je přitahování natažených a odtažených prstů. Také má svou spoluúčast na ohýbání ruky.

Mezi natahovače patří tyto svaly:

Dlouhý zevní natahovač zápěstí
(m. extensor carpi radialis longus)

Tento sval leží na zadní straně předloktí. Je to povrchový sval. Začíná na kosti pažní (jeho začátek je překryt svalem vřetenním), jeho šlacha sestupuje podél kosti vřetenní a končí na hřbetní ploše báze druhého metakarpu (začátek záprstní kůstky druhého prstu).
Funkce: Natahování ruky a ohýbání v kloubu loketním.

Krátký zevní natahovač zápěstí
(m. extensor carpi radialis brevis)

Je obdobný jako předchozí sval. Začíná na zevním epikondylu kosti pažní a sestupuje překryt svalem předchozím a upíná se na hřbetní plošce báze třetího metakarpu.
Funkce: Obdobná jako u předchozího svalu.

Natahovač prstů
(m. extensor digitorum)

Natahovač prstů je základní sval, který svou funkcí natahuje prsty. Začíná na konco kosti pažní za svalem předešlým. Svalové bříško se na konci předloktí upíná na šlachu, která se dělí ve čtyři šlachy, které se pnou na druhé články všech čtyř prstů (palce ne). Nad hřbetní stranou tříčlánkových prstů se úponové šlachy oplošťují a dělí se na tří pruhy: dva okrajové a střední. Prostřední pruh spojuje druhý až třetí prst, okrajové vždy prostřední a okrajové prsty (tomuto spojení prstů se říká dlaňová aponeuróza).
Funkce: Natahování prstů a ruky. Pro uvedené spojky prstů je ztížena izolovaná extenze některých prstů, zejména malíku a prsteníku.

Vnitřní natahovač zápěstí
(m. extenzor carpi ulnaris)

Začíná jednak na konci kosti pažní a jednak od zadní hrany ulny v její horní polovině. Probíhá při vnitřním okraji zadní plochy předloktí a upíná se na bázi malíkového metakarpu.
Funkce: Extenze ruky a její ulnární dukce.

Ostatními natahovači, ohybači a odtahovači se zde nebudu zabývat, protože nejsou příliš důležité.