Svalstvo
horní končetiny
Na svalstvo horní
končetiny připadá asi 28% z celkové hmotnosti
svalové hmoty. Anatomicky se dá svalstvo ruky
rozdělit na tyto oblasti:
  
1) Svaly
pletence horní končetiny (ramene)
Ke
svalů ramene patří vlastní svaly ramene a jak
už jsem naznačil dříve, tak i svaly, které
sice systematická anatomie řadí ke svalům
hrudníku či zad, jež však s přihlédnutím k
hlavní funkci patří ke svalům horní končetiny.
Velký sval
prsní
(m. pectoralis major)
Toto je mohutný, plochý sval, nacházející
se na hrudníku. Začíná na klíční kosti,
pne se až k šestému žebru, odkud se masité
snopce vějířovitě sbíhají k jamce podpažní,
kde se upínají na šlachu. Tento sval se skládá
ze tří hlav, řekneme-li laicky pak horní, střední
a spodní, odborně pak klíčková-horní,
hrudožeberní-střední
a břišní-spodní.
Funkce: Stažení celého svalu provádí
připažení, spojené s vnitřní rotací paže
a sunutím ramene dopředu. Společně se širokým
svalem zádovým je nejmohutnějším přitahovačem
vzpažené horní končetiny. Při fixovaných pažích
zvedá oboustranná akce hrudník a tím napomáhá
dýchání.
Malý
sval prsní
(m. pectoralis minor)
Malý sval prsní je velký plochý sval, svým
tvarem podobný předešlému svalu a nachází
se pod a je překryt velkým svalem prsním. Začíná
od přední, střední části druhého až pátého
žebra a táhne se na výběžek hákový u klíční
kosti.
Funkce: Deprese a protrakce ramene. Při
fixované lopatce zdvihá žebra.
Pilovitý
sval přední
(m. serratus anterior)
Je to velký plochý sval, nacházející se
na zevní straně hrudníku. Začíná devíti
zuby na prvních devíti žebrech a končí na
lopatce. Tento sval má tři části-horní, střední
a dolní. Horní část začíná na prvních
dvou žebrech a upíná se na vrchní část
lopatky. Střední část začíná na druhém až
čtvrtém žebru a upíná se po celé délce
lopatky. Dolní část se upíná na spodním úhlu
lopatky a pne se k pátému až devátému žebru.
Funkce: Dolní část rotuje lopatku a
usnadňuje vzpažení. Horní a střední část
umožňuje posunutí ramene dopředu. Společně
se svalem rombickým tlačí lopatku k hrudníku.
Také usnadňuje vdechování.
Sval
podklíčkový
(m. subclavius)
Sval podklíčkový je drobný podlouhlý sval
vsunutý mezi klíční kost a první žebro.
Funkce: Deprese ramene
Sval
rombický
(m. rhomboideus)
Je to plochý sval, svým tvarem připomínající
kosočtverec, umístěn mezi lopatkami. Začíná
na prvních dvou krčních a čtyřech hrudních
obratlích a odtud se pne po celé části vnitřní
lopatky. Sval se děli na dvě části: horní
část zvaná malý
sval rombický a dolní část zvaná velký sval rombický.
Funkce: Přitahuje lopatku k páteři a
mírně ji zvedá.
Sval
trapézový
(m. trapezius)
Trapézový sval je rozsáhlý plochý sval
tvaru čtyřúhelníku. Ze svalů ramene leži
nejpovrchněji. Jeho začátek je u posledních
žeber, odtud se upíná okolo lopatek až na
konec klíční kosti. Odtud se upíná až na týlní
kost.
Funkce: Při oboustranné akci se stahují
ramena dozadu, tím dojde k vypnutí hrudníku. Při
stažení horní části svalu dochází k
elevaci ramene. Střední část trapézového
svalu stahuje lopatku ke střední dělící
čáře. Spodní část stahuje ramena dolů. Při
fixovaném pletenci horní končetiny oboustranná
kontrakce horní část hlavu zaklání, při
jednostranné aktivitě ji uklání.
Sval
podhřebenový
(m. infraspinatus)
Je další z povrchních
svalů. Má tvar trojúhelníku a začíná na přední
žeberní ploše lopatky a upíná se na velký
hrbolek kosti pažní.
Funkce: Zevní rotace paže.
Malý
sval oblý
(m. teres minor)
Je to malý kuželovitý
sval, který začíná od horních dvou třetin
okraje lopatky. Zbytek se upíná na dolní plošku
velkého hrbolku kosti pažní.
Funkce:
Zevní rotace paže.
Velký
sval oblý
(m. teres major)
Je to podlouhlý
povrchový sval ramenní. Nachází se stejně
jako malý sval oblý na lopatce a upíná se na
kost pažní.
Funkce: Má podobnou funkci jako široký
sval zádový, tedy addukce, extenze a vnitřní
rotace paže. Při zatížené horní končetině
vytáčí dolní úhel lopatky zevně, tím napíná
sval deltový a nadhřebenový a jejich činnost
zesiluje.
Široký
sval zádový
(m. latissimus dorsi)
Tento sval je téměř přes
celá záda. Je to rozlehlý plochý sval obrysu
pravoúhlého trojúhelníku. Začíná od hřebene
kosti kyčelní a odtud se pnou široké svalové
snopce až k části posledních čtyř žeber.
Odtud se pak dále pnou přes celou šířku zad
až na kost pažní. Přitom probíhají přes
dolní úhel lopatky a přitlačuje jej k páteři.
Funkce: Přitahuje, zapažuje a rotuje
paži dovnitř. Při zafixovaných horních končetinách
zdvihá trup. Také táhne rameno dozadu dolů a
tím udržuje správný postoj.
Sval deltový
(m. deltoideus)
Je to mohutný plochý sval. Je umístěn na
rameni a kryje nám ramenní kloub. Začíná od
středu klíční kosti, nadpažku a hřebene
lopatky. Deltový sval se skládá ze tří částí-
přední, boční a zadní. anatomicky se nazývají:
přední-klíčková
část, boční-část nadpažková
a zadní-hřebenová
část. Snopce všech těchto tří
částí se sbíhají ke kosti pažní, na niž
se i upínají.
Funkce: Hlavní funkcí všech tří
částí je upažování. Jinak každá část
vykonává jinou funkci. Část klíčková předpažuje
a rotuje paži dovnitř. Část hřebenová pak
paži zapažuje a rotuje ji zevnitř. Při
fixovaných pažích zvedá celý sval deltový
trup. Svým klidovým napětím také udržuje
kloubní hlavici v kontaktu s kloubní jamkou.
2)
Svalstvo vlastní horní končetiny
Mezi svaly
vlastní volné horní končetiny patří svaly,
které svou funkcí zejména ohýbají a natahují
paži v lokti a nebo i v rameni.
Dvojhlavý
sval pažní
(m. biceps brachii)
Tento sval je druhým největším svalem paže.
Společně s hlubokým svalem pažním zabírají
1/3 paže (zbylé 2/3 zabírá samotný trojhlavý
sval pažní). Dvojhlavý sval pažní se skládá
ze dvou hlav- hlava
krátká
a hlava
dlouhá. Obě dvě začínají na
lopatce, přičemž krátká začíná na hákovém
výběžku a dlouhá v dutině kloubu ramenního.
Krátká hlava se napojuje asi ve dvou třetinách
hlavy dlouhé. Obě pak končí na drsnatině
kosti vřetenní a loketní.
Funkce: Dvojhlavý sval pažní má tři
funkce. V kloubu loketním provádí flexi. Dále
se trochu projevuje v kloubu ramenním, kde dlouhá
hlava abdukuje a krátká hlava addukuje a napomáhá
tak flexi. Třetí hlavní funkcí je vyklenování
přední strany paže. Při fixovaném předloktí
přitahuje za flexi v lokti trup k předloktí.
Hluboký sval
pažní
(m. brachialis)
Tento sval je nutný ke
flexi v lokti. Začíná na středu kosti pažní
a upíná se na drsnatinu kosti loketní.
Funkce: Hlavní funkcí je flexe v
kloubu loketním. Také navozuje částečnou
extenzi ve svalu ramenním- a to tak, že
protahuje dvojhlavý sval pažní a zesiluje tak
jeho kontrakci. Také usnadňuje držení předmětu
při flexi v lokti.
Sval vřetenní
(m. brachioradialis)
Sval vřetenní je
povrchový sval uložený na zevní straně předloktí.
Začíná od třetiny zevní strany kosti pažní
a přechází po zevní straně předloktí a upíná
se až na konec kostí vřetenní.
Funkce: Sval vřetenní je ohybačem
kloubu loketního.
Trojhlavý
sval pažní
(m. triceps brachii)
Trojhlavý sval pažní je největší sval paže
(zabírá asi 2/3 paže). Skládá se ze tří
hlav- dlouhé,
zevní a vnitřní.
dlouhá hlava začíná na lopatce, pod jamkou
kloubu ramenního, zavni hlava začíná od zadní
plochy kosti pažní pod kloubem ramenním. Vnitřní
hlava začíná pod zevní hlavou. Všechny tyto
tři hlavy se sbíhají v silnou šlachu, která
se upíná na loketní výběžek kosti loketní.
Funkce: Hlavní funkcí je extenze v
kloubu loketním. Dlouhá hlava tohoto svalu kromě
toho také addukuje a extenduje v kloubu ramenním.
Sval loketní
(m. anconeus)
Toto je malý sval trojúhelníkového obrysu,
uložený na zevní straně lokte. Začíná od
konce kosti pažní a končí na začátku kosti
loketní.
Funkce:
Extenze v kloubu loketním.
Pronující
sval oblý
(m. pronator teres)
Je menší sval ležící v lokti. Má dvě
hlavy: pažní a loketní.
Nejdříve začíná hlava pažní, ta se upíná
na kosti pažní a pne se k drsnatině kosti
loketní, kde se na něj napojuje hlava loketní.
Odtud se obě hlavy upínají asi v polovině
kosti loketní na její zevní obvod.
Funkce:
Sval se uplatňuje při otáčení předloktí.
Také se trochu uplatňuje při ohýbání v
kloubu loketním.
3)
Svalstvo zápěstí
Svalů zápěstí
je obrovská spousta. Je jich přes 15. Ať už
jde o ohybače zápěstí (vnitřní, vnější),
ohybače prstů (hluboké, povrchové), dále
natahovače všech nebo jednotlivých prstů (palce,
malíku), celého zápěstí. Dále to můžou být
odtahovače a podobně. Nebudu se zde zabývat
jednotlivými svaly prstů, ale pouze těmi hlavními
a důležitými.
Svaly zápěstí se pak dále dají rozdělit na
dvě hlavní kategorie:
Mezi ohybače patří tyto svaly:
Zevní ohybač
zápěstí
(m. flexor carpi radialis)
Je to podlouhlý sval určený k ohýbání zápěstí.
Je umístěn naa straně předloktí. Začíná
na konci kosti pažní, odtud jde svalové bříško,
které se uprostřed předloktí zužuje v úzkou
šlachu, která se pne na bázi druhého
metakarpu.
Funkce:
Ohýbání zápěstí, při nataženém lokti
silně otáčí ruku a napomáhá tak ohnutí v
lokti.
Dlouhý sval
dlaňový
(m. palmaris longus)
Je další z ohybačů zápěstí, začíná
stejně jako zevní ohybač zápěstí na konci
kosti pažní. Uprostřed předloktí se dělí
na krátkou šlachu, která se upíná na dlaňovou
aponeurózu (první čtyři záprstní kůstky).
Funkce:
Ohýbání zápěstí, přitom spoluúčast na ohýbání
předloktí.
Vnitřní
ohybač zápěstí
(m. flexor carpi ulnaris)
Je další z ohybačů. Skládá se ze dvou
hlav- pažní
a loketní.
Hlava pažní začíná na konci kosti pažní,
vnitřně od předešlého svalu, hlava loketní
začíná na loketním výběžku. Protáhlé
svalové bříško sestupuje podél kosti loketní
a teprve v dolní třetině předloktí přechází
ve šlachu, která se upíná na zápěstí na
kosr hráškovou.
Funkce:
Flexe ruky a její vnitřní otáčení.
Povrchový
ohybač prstů
(m. flexor digitorum superficialis)
Tento sval je nutný k ohýbání prstů. Začíná
zase na kosti pažní (stejně jako téměř všechny
ohybače). Má dvě hlavy- hlava
pažně-loketní a vřetenní.
Obě hlavy začínají na kosti vřetenní, podél
úponu pronujícího svalu oblého. Svalové bříško
má dvě vrstvy. Z povrchové vrstvy vznikají šlachy
pro třetí a čtvrtý prst, z hluboké vrstvy
vznikají šlachy pro prst druhý a pátý. Všechny
tyto šlachy se upínají na prostřední články
tříčlánkových prstů.
Funkce:
Flexe prstů (s výjimkou článku posledního),
spoluúčast při ohýbání ruky a lokte. Prsty
se dají ohýbat nejlépe, je-li ruka natažená.
Tento sval slouží hlavně k jemnějším pohybům
prstům.
Hluboký
ohybač prstů
(m. flexor digitorum profundus)
Tento sval má podobnou funkci jako sval předchozí.
Je uložen na podobném místě, jen je v hlubší
vrstvě. Je uložen zevně od svalu předešlého.
Začíná na přední straně kosti vřetenní (mezi
úponem pronujícího svalu oblého a pronujícím
svalem čtyřhranným). Ve 2/3 předloktí přechází
ve šlachu, která se dělí na čtyři menší
šlachy, které se upínají na druhý až pátý
prst a to nad prvními články.
Funkce:
Hýbání prsty (nyní již všech článků),
ale narozdíl od předešlého svalu nedokáže
pracovat jemnými pohyby. Další funkce je přitahování
natažených a odtažených prstů. Také má
svou spoluúčast na ohýbání ruky.
Mezi natahovače patří tyto svaly:
Dlouhý zevní
natahovač zápěstí
(m. extensor carpi radialis longus)
Tento sval leží na zadní straně předloktí.
Je to povrchový sval. Začíná na kosti pažní
(jeho začátek je překryt svalem vřetenním),
jeho šlacha sestupuje podél kosti vřetenní a
končí na hřbetní ploše báze druhého
metakarpu (začátek záprstní kůstky druhého
prstu).
Funkce:
Natahování ruky a ohýbání v kloubu loketním.
Krátký zevní
natahovač zápěstí
(m. extensor carpi radialis brevis)
Je obdobný jako předchozí sval. Začíná
na zevním epikondylu kosti pažní a sestupuje překryt
svalem předchozím a upíná se na hřbetní plošce
báze třetího metakarpu.
Funkce:
Obdobná jako u předchozího svalu.
Natahovač
prstů
(m. extensor digitorum)
Natahovač prstů je základní sval, který
svou funkcí natahuje prsty. Začíná na konco
kosti pažní za svalem předešlým. Svalové bříško
se na konci předloktí upíná na šlachu, která
se dělí ve čtyři šlachy, které se pnou na
druhé články všech čtyř prstů (palce ne).
Nad hřbetní stranou tříčlánkových prstů
se úponové šlachy oplošťují a dělí se na
tří pruhy: dva okrajové a střední. Prostřední
pruh spojuje druhý až třetí prst, okrajové vždy
prostřední a okrajové prsty (tomuto spojení
prstů se říká dlaňová
aponeuróza).
Funkce:
Natahování prstů a ruky. Pro uvedené spojky
prstů je ztížena izolovaná extenze některých
prstů, zejména malíku a prsteníku.
Vnitřní
natahovač zápěstí
(m. extenzor carpi ulnaris)
Začíná jednak na konci kosti pažní a
jednak od zadní hrany ulny v její horní
polovině. Probíhá při vnitřním okraji zadní
plochy předloktí a upíná se na bázi malíkového
metakarpu.
Funkce:
Extenze ruky a její ulnární dukce.
Ostatními
natahovači, ohybači a odtahovači se zde nebudu
zabývat, protože nejsou příliš důležité.
|