Svalstvo dolních končetin

Svaly na nohou zabírají největší podíl celkové svalové musculatury. Celkem asi 56% celé hmotnosti svalů. Anatomicky se dá svalstvo nohou rozdělit na:

Noha zepředuNoha zbokuNoha zezadu

1) Sval bedrokyčlostehenní 15) Krátký sval lýtkový 29) Dlouhý sval lýtkový
2) Sval hřebenový 16) Dlouhý odtahovač palce 30) Krátký natahovač prstů a palce
3) Sval krejčovský 17) Střední sval hýžďový 31) Střední sval hýžďový
4) Dlouhý přitahovač 18) Napínač povázky stehenní 32) Velký sval hýžďový
5) Přímý sval stehenní 19) Velký sval hýžďový 33) Velký přitahovač
6) Štíhlý sval stehenní 20) Přímý sval stehenní 34) Sval pološlašitý
7) Vnitřní hlava svalu stehenního 21) Zevní hlava svalu stehenního 35) Zevní hlava svalu stehenního
8) Zevní hlava svalu stehenního 22) Dvojhlavý sval stehenní 36) Dvojhlavý sval stehenní
9) Dvojhlavý sval lýtkový 23) Pruh kyčlostehenní 37) Sval poloblanitý
10) Dlouhý sval lýtkový 24) Dvojhlavý sval lýtkový 38) Sval krejčovský
11) Šikmý sval lýtkový 25) Přední sval holenní 39) Dlouhý sval chodidlový
12) Přední sval holenní 26) Šikmý sval lýtkový 40) Dvojhlavý sval lýtkový
13) Dlouhý natahovač prstů 27) Dlouhý natahovač prstů a palce 41) Šikmý sval lýtkový
14) Dlouhý ohybač prstů 28) Krátký sval lýtkový  

1) Svaly pletence dolní končetiny
Pletenec dolní končetiny tvoří v dospělosti jediná kost- pánev. Tyto svaly svou funkcí zejména ohýbají a natahují nohu v kyčli. Nejdůležitější svaly jsou: sval bedrokyčelní, velký, střední a malý sval hýžďový, sval hřebenový a další.

Sval bedrokyčlostehenní
(m. iliopsoas)

Toto je mohutný sval, skládající se ze dvou částí- sval bedrostehenní a sval kyčlostehenní.
Sval bedrostehenní začíná od meziobratlových plotének a horních čtyř obratlů. Sval podbíhá tříselný vaz a upíná se na malý výběžek horní části kosti stehenní.
Sval kyčlostehenní začíná na lopatě kosti kyčelní, spojuje se s předešlým svalem a spolu s ním se upíná na kost stehenní.
Funkce: Hlavní funkcí je flexe v kyčli a zevní rotace stehna. Při fixované končetině ohýbá spolu s břišními svaly bederní páteř.

Velký sval hýžďový
(m. gluteus maximus)

Je rozlehlý sval tvaru čtyřúhelníku. Nachází se na zadní straně pánve, začíná na kosti křížové a kostrči a upíná se na drsnatinu hýžďovou a část tohoto svalu se také upíná do pruhu kyčloholenního. Tento sval se při sedu sune vzhůru, takže není stlačován mezi hrbolem sedacím a podložkou.
Funkce: Sval je hlavním natahovačem v kyčli. Také se uplatňuje při zevní rotaci stehna. Horní snopce tohoto svalu naopak působí při abdukci stehna a při natažení v kloubu kolenním.

Střední sval hýžďový
(m. gluteus medius)

Střední sval hýžďový je mohutný sval, který začíná na zevní ploše lopatky kosti kyčelní. Část tohoto svalu je překryta velkým svalem hýžďovým. Svalové snopce tohoto svalu se sbíhají do krátké šlachy, upínající se na konec kosti stehenní.
Funkce: Společně s malým svalem hýžďovým je hlavním abduktorem stehna. Přední snopce tohoto svalu vnitřně rotují stehno, zadní snopce stehno natahují a zevně rotují. Důležitou funkcí je to, že při stoji na jedné končetině udržuje střední sval hýžďový pánev horizontálně a brání tak přepádávání pánve-zvlášť důležité při chůzi.

Malý sval hýžďový
(m. gluteus minimus)

Nachází se pod svalem předešlým, rozměry je o něco menší a upíná se na tytéž místa jako střední sval hýžďový.
Funkce: Funkcí je shodný se svalem předchozím.

Napínač povázky stehenní
(m. tensor fasciae latae)

Tomuto svalu se také někdy nazývá přední sval hýžďový. Je to dlouhý sval na přední straně. Začíná na zevní části lopatky kosti kyčelní, upíná se do povázky stehenní, která je na zevní straně stehna zesílena v pruh kyčloholenní, který se upíná na kost holenní.
Funkce: Flexe, abdukce a vnitřní rotace stehna. Pomocí kyčloholenního pruhu se uplatňuje i při pohybech v kloubu kolenním a při jeho rotaci a extenzi.

Sval hřebenový
(m. pectineus)

Je první z důležitých vnitřních svalů. Začíná na horním okraji kosti stydké a upíná se na kostní hranu.
Funkce: Sval hřebenový provádí addukci stehna, kromě toho také provádí flexi a zevní rotaci stehna.

Velký přitahovač
(m. adductor brevis)

Velký přitahovač je nejmohutnějším vnitřním svalem. Stejně jako ostatní svaly vnitřní skupiny se i on upíná na kost stydkou a jeho masité snopce se upínají až na kost stehenní.
Funkce: Tento sval je hlavním přitahovačem v kloubu kyčelním. Tento sval také provádí extenzi i flexi v kloubu kyčelním.

Dlouhý přitahovač
(m. adductor longus)

Je to mohutný sval vnitřní strany. Začíná na kost istydké po straně spony stydké a upíná se na vnitřní okraj kosti stehenní asi do prostřední třetiny této kosti.
Funkce: Tento sval se uplatňuje hlavně při addukci, flexi a zevní rotaci v kloubu kyčelním.

Štíhlý sval stehenní
(m. gracilis)

Je dlaší z vnitřních svalů. Začíná na kosti stydké pod začátkem dlouhého přitahovače. Jde přes vnitřní stranu stehna a upíná se na horní část kosti holenní.
Funkce: Štíhlý sval stehenní se uplatňuje ve dvou kloubech. V kloubu kyčelním působí addukci, v kloubu kolenním dělá flexi a vnitřní rotaci.

2) Svaly volné dolní končetiny
Svaly volné končetiny se dále dají z anatomického hlediska rozdělit na svaly stehna a svaly bérce.

Mezi svaly stehna patří:

Čtyřhlavý sval stehenní
(m. quadriceps femoris)

Tento sval je nejmohutnějším svalem na celém našem těle. Může dosáhnout až váhy 2 kg a více. Celý tento sval se skládá ze čtyř hlav: Přímý sval stehenní, prostřední, zevní a vnitřní hlava čtyřhlavého svalu stehenního.
Přímý sval stehenní je nejmohutnější ze všech hlav. Začíná na předním trnu kyčelním, kosti pánevní. Bříško svalu přechází ve šlachu, která se upíná na drsnatinu kosti holenní.
Prostřední hlava čtyřhlavého svalu stehenního se nachází pod přímým svalem stehenním. Upíná se na první 2/3 kosti stehenní a běží až na konec kosti stehenní, kde ses pojuje s přímým svalem stehenním.
Vnitřní hlava čtyřhlavého svalu stehenního obaluje vnitřní stranu kosti stehenní. Bříško svalu přechází v plochou šlachu, která se upíná na horní okraj čéšky a na šlachu přímého svalu stehenního.
Zevní hlava čtyřhlavého svalu stehenního obaluje zevní stranu kosti stehenní. Tato hlava začíná na zevním okraji kosti stehenní a upíná se na horní okraj čéšky.
Funkce: Tento sval je jediný, který udržuje natažený kolenní kloub oproti celé hmotnosti těla. Celý sval způsobuje extenzi v kloubu kolenním. Přímá hlava tohoto svalu se navíc uplatňuje při flexi v kloubu kyčelním.

Sval krejčovský
(m. sartorius)

Je to dlouhý, plochý sval, který začíná od předního trnu kosti kyčelní, přetáčí se přes přední stranu stehna, kde přechází ve šlachu, která se upíná na zevní hrbol kloubní, kosti stehenní.
Funkce: Spirálovité točení svalu způsobuje, že sval může ohýbat, abdukovat a zevně rotovat v kloubu kyčelním. Také dokáže ohýbat kloub kolenní (toto ohýbání je provázeno rotací bérce)

Dvojhlavý sval stehenní
(m. biceps femoris)

Je jeden z hlavních zadních stehenních svalů. Skládá se ze dvou hlav. dlouhá hlava začíná na hrbolku kosti sedací, krátká hlava na zevním okraji drsné čáry kosti stehenní. Obě hlavy se spojují a upínají na hlavici kosti lýtkové.
Funkce: Hlavní funkcí je flexe a zevní rotace kloubu kolenního. Dlouhá hlava tohoto svalu se navíc uplatňuje i při extenzi v kyčli.

Sval pološlašitý
(m. semitendinosus)

Tento sval je dlouhý, plochý sval na zadní straně stehna. Začíná na hrbolu kosti sedací a upíná se na vnitřní kondyl kosti holenní.
Funkce: Flexe a vnitřní rotace v kloubu kolenním. Sval pološlašitý se také uplatňuje v kloubu kyčelním při extenzi.

Sval poloblanitý
(m. semimembranosus)

Sval poloblanitý je dlouhý sval, tvarem i funkcí podobný svalu předchozímu. Začíná na stejném místě, tedy hrbolu sedacím a upíná se třemi´šlašitými pruhy na konec kosti holenní. Dva tyto pruhy zůstávají na kosti holenní, třetí se vrací šikmo vzhůru a zpevňuje zadní stěnu pouzdra kloubu kolenního jako šikmý vaz zákolenní.
Funkce: Obdobně jako sval předešlý ohýbá a vnitřně rotuje nohu v kloubu kolenním. Dále pak extenze v kyčli.

Pozn. Dvojhlavý sval stehenní, sval pološlašitý a poloblanitý se v rehabilitaci nazývají "Hamstringy". Všechny tři tyto svaly se výrazně uplatňují při extenzi v kyčli.

Mezi svaly bérce patří:

Dvojhlavý sval lýtkový
(m. gastrocnemius)

Je to dlouhý mohutný sval umístěný na zadní straně lýtka. Skládá se ze dvou hlav. vnitřní hlava začíná na vnitřním epikondylu kosti stehenní a hlava zevní začíná na zevním epikondylu kosti stehenní. Svalová bříška obou hlav se v polovině bérce spojují v mohutnou šlachu, která se upíná na kost patní. Tato šlacha se také nazývá šlacha Achillova.

Šikmý sval lýtkový
(m. soleus)

Je druhým svalem zadní strany bérce. Začíná na spojení kosti holenní a lýtkové, mohutné svalové bříško přechází na konci bérce ve šlachu, která se upíná do Achillovy šlachy.

Pozn. Dvojhlavý sval lýtkový a šikmý sval lýtkový se souhrně označují jako trojhlavý sval lýtkový (m. triceps surae).
Funkce: Šikmý sval lýtkový má hlavní funkci při flexi chodidla (ať už při plantární nebo dorziální flexi). Dvojhlavý sval lýtkový se výrazně zapojuje při různých polohách chodidel. Funkcí celého svalu trojhlavého lýtkového je udržování správné polohy chodidla při chůzi.

Přední sval holenní
(m. tibialis anterior)

Je jeden z hlavních natahovačů, je umístěn na přední straně bérce. Začíná od zevního kondylu kosti holenní a až do poloviny bérce a upíná se na vnitřní kost klínovou na chodidle
Funkce: Jak už jsem řekl, je to především extenze nohy, sval se také uplatňuje při vytáčení nohy.

Dlouhý natahovač prstů
(m. extensor digitorum longus)

Je další z extenzorů nohy, je uložen také na přední straně bérce. Začíná od konce kosti holenní až na horních dvou třetinách této kosti, masité bříško běží po kosti holenní a na konci této kosti se dělí na pět šlach. Čtyři tyto šlachy se upínají na poslední články všech tříčlánkových prstů, pátá šlacha se upíná na bázi malíčkového metakarpu.
Funkce: Sval provádí natahování prstů, také se uplatňuje při vytáčení nohy.

Sval chodidlový
(m. plantaris)

Je uložen mezi šikmým svalem lýtkovým a dvojhlavým svalem lýtkovým. Začíná nad zevním epikondylem kosti stehenní a upíná se do Achillovy šlachy.
Funkce: Pomáhá dvojhlavému svalu lýtkovému.

Dlouhý ohybač prstů
(m. flexor digitorum longus)

Je to dlouhý, plochý sval na zadní straně. Začíná v 1/3 kosti holenní, v dolní části bérce se dělí na čtyři menší šlachy, které se každá upínají na poslední článek tříčlánkových prstů.
Funkce: Sval ohýbá všechny čtyři tříčlánkové prsty, podílí se i na ohýbání chodidla a jejím vytáčení.

Dlouhý sval lýtkový
(m. peroneus longus)

Je to dlouhý sval, nacházející se na zevní straně. Začíná na horní polovině kosti lýtkové, běží ke kotníku, kde se otáčí a upíná se na zevní okraj kosti patní. V místech, kde sval běží zaa zevním kotníkem je přidržován vazivovými poutky společně se šlachou krátkého svalu lýtkového.
Funkce: Sval provádí pronaci nohy a její abdukci. Také mimo jiné pomáhá udržovat klenbu nožní.

Krátký sval lýtkový
(m. peroneus brevis)

Je druhý ze zevních svalů. Má podobnou polohu jako sval předchozí, jen je trochu kratší. Začíná v dolní polovině kosti lýtkové, společně se šlachou předchozího svalu probíhá přes vazivová poutka a pak se upíná na bázi malíčkového metakarpu.
Funkce: Obdobná jako u svalu předchozího.

Mezi další svaly bérce (převážně pak jen chodidla) patří především krátké natahovače, odtahovače, přitahovače, ohybače a to ať už prstů, palce či celého chodidla. Jejich funkcí je ohýbání, natahování, případně přitahování jednotlivých prstů, palce či chodidla. Jejich funkcí a popisem se zde již nebudu věnovat.