NaÜe t∞lo se dle nejnov∞jÜφch studiφ sklßdß z 35 d∙le₧it²ch prvk∙, p°iΦem₧ hlavnφ z nich tvo°φ 99% hmotnosti naÜeho t∞la. Mezi tyto hlavnφ prvky pat°φ p°edevÜφm: kyslφk (65% hmotnosti), uhlφk (18%), vodφk (10%) a dusφk (asi 3%). Mezi dalÜφ nemΘn∞ d∙le₧itΘ prvky pat°φ vßpnφk, fosfor, draslφk, ₧elezo. Ostatnφ prvky jsou pot°ebnΘ v naÜem t∞le jen ve stopovΘm mno₧stvφ- j≤d, k°emφk, zinek, lithium a dalÜφ. Pro dokonalΘ zdravφ je pot°eba 25 ze vÜech 35 prvk∙, z toho 18 prvk∙ je naprosto nezbytn²ch a dalÜφch 7 je velmi u₧iteΦn²ch. Zbyl²ch 10 prvk∙ nenφ p°φliÜ pot°eba, ba dß se °φci, ₧e nßm ve v∞tÜφm mno₧stvφ Ükodφ (ve stopov²ch mno₧stvφch jsou u₧iteΦnΘ) nebo jsou jedovatΘ (olovo, rtu¥, kadmium, berylium). Tak to bylo jen tak na ·vod a nynφ p°ejd∞me k jednotliv²m prvk∙m.

Draslφk

Draslφk je dalÜφ z celkem pot°ebn²ch prvk∙. Mß zejmΘna vliv na sprßvnou funkci sval∙. Jeho nedostatek se projevuje k°eΦemi (tyto k°eΦe m∙₧ou b²t takΘ zp∙sobeny nedostatkem soli), poruchami svalovΘ soustavy, krevnφho ob∞hu, trßvφcφho traktu, srdce a nervovΘho systΘmu. DoiporuΦenß dennφ dßvka se pohybuje mezi 2-4 gramy. Zv²Üenß pot°eba draslφku je po chirurgick²ch zßkrocφch, p°i dlouhotrvajφcφch pr∙jmech, zvracenφch, p°i nadm∞rnΘm pocenφ, zkrßtka p°i v∞tÜφ ztrßt∞ tekutin. Zdrojem draslφku jsou b∞₧nΘ potraviny jako fazole (1190 mg na 100g), hrßch (1000), o°echy (868), mandle, rozinky (850). Maso mß celkem mßlo draslφku (max. 300 mg). Patrn∞ nejrozmanit∞jÜφm zdrojem je paprika, kterß m∙₧e mφt od 170 do 2075 mg na 100g.

Fluor

Fluor je v naÜem t∞le nezbytn² prvek, ale takΘ je velmi nebezpeΦn². Nedostatek fluoru je Ükodliv², ale jeho nadbytek je jeÜt∞ nebezpeΦn∞jÜφ.

P°ebytek flouru: Zp∙sobuje osteoskler≤zu, soli fluoru se akumulujφ v kostech, vznikß nadm∞rnΘ zvßpn∞nφ, m∞nφ se kvalita r∙stu a barvy zub∙, zbytn∞nφ a tuhnutφ kloub∙, kostnφ v²rustky. VelkΘ dßvky fluoru pak berou ho°Φφk z krve, tφm mobilizujφ vßpnφk z kostφ, tak₧e je odvßp≥ujφ a zp∙sobujφ °φdnutφ kostφ. P°i nadm∞rn²ch dßvkßch, a₧ otravßch mß Φlov∞k bledou poko₧ku, srdce mu bije stßle pomaleji, dochßzφ k nevolnostem a chrapotu.
Projevy p°i nedostatku: P°edevÜφm jsou to skvrny na sklovin∞ zub∙, zpoΦßtku bφlΘ, pak ÜedΘ a nakonec hn∞dΘ i ΦernΘ.
Dßvkovßnφ: Maximßlnφ p°φpustnß dßvka pro d∞ti je 2 mg, pro dosp∞lΘ je to pak 3 mg.
Zdroje: Nejvφce fluoru se pravd∞podobn∞ vyskytuje ve vod∞. V potravinßch je ho pak mΘn∞, ve v∞tÜin∞ asi 0,2-0,3 mg fluoru na 1 kg potravin. V rybßch je ho 5-15 mg na 100g, v mlΘce (0,1-0,2). Dost fluoru b²vß takΘ v Φaji (a₧ 0,2 mg na jeden Üßlek).

Hlinφk

Fyziologick² v²znam hlinφku nenφ zatφm objasn∞n, tedy nenφ jasnß ani jeho nepostradatelnost. Vychßzφme-li vÜak z toho, ₧e v lidskΘm t∞le nenφ nic zbyteΦnΘ, musφme jeho pot°ebu p°edpoklßdat.

Funkce: Nenφ p°φliÜ objasn∞na.
Dßvkovßnφ: P°edpoklßdß se, ₧e postaΦφ denn∞ asi 5-100 mg. Samoz°ejm∞ m∙₧e b²t toto mno₧stvφ klidn∞ vyÜÜφ.
Zdroje: Z potravin se p°φliÜ mnoho hlinφku zφskat nedß, ale dejte si pozor na uvol≥ovßnφ hlinφku z hlinφkov²ch nßdob. Proto₧e je nadbytek hlinφku Ükodliv², bylo by dobrΘ vy°adit toto nßdobφ z provozu.

Ho°Φφk

Ho°Φφk je prvek, bez kterΘho nem∙₧e b²t Φlov∞k zdrav². Iont ho°Φφku mß svou nezastupitelnou ·lohu prakticky ve vÜech procesech, probφhajφcφch v organismu- p∙sobφ jako Φinitel antistresov², antitoxick², protialergick², protizßn∞tliv², regulujφcφ teplotu a dalÜφ. Ho°Φφk je nutnΘ podßvat spolu s vßpnφkem v pom∞ru Ca:Mg = 2:1, dßle pak s vitaminem E, C a komplexem vitamφn∙ B. Ho°Φφk jee naruÜovßn lΘky, analgetiky, laxativy, antikoncepΦnφmi prost°edky a vÜemi chemick²mi v²robky.

Funkce: Ho°Φφk utiÜuje nervov² systΘm, reguluje nervovou a svalovou rovnovßhu, aktivuje enzymy a je nutn² pro tvorbu ochrann²ch lßtek. Dßle hraje ·lohu v precesu srß₧enφ krve, p°i vzniku estrogen∙, v Φinnosti st°ev, ₧luΦnφku, a moΦovΘho m∞ch²°e. Mezi dalÜφ v²znamnou funkci pat°φ pat°φ obrana proti vzniku hemeroid∙ a ledvinov²ch kamen∙. TakΘ v²znamn∞ chrßnφ proti vzniku infarktu srdce a ostatnφch srdeΦnφch chorob a v²razn∞ sni₧uje hladinu cholesterolu v krvi.
Projevy p°i nedostatku: Hlavn∞ jsou to projevy nesnßÜenlivosti, hlasitosti, agresivity, neur≤zy, nevyrovnan² psychick² stav. V∞tÜφ nedostatek ho°Φφku zp∙sobuje vznik nemocφ srdce, t°es konΦetin, tetanie, k°eΦovΘ pohyby, poruchy orientace, halucinace, epileptickΘ k°eΦe sval∙, cΘvnφ poruchy, deprese, silnß popudlivost. Dßle jsou to rannφ ·nava, nespavost, noΦnφ pocenφ, buÜenφ srdce, svalovß arytmie, t°es vφΦek, padßnφ vlas∙, lßmavΘ nehty, ΦastΘ bolesti hlavy, obΦasnΘ bolesti zub∙, kloub∙.
Dßvkovßnφ: Mu₧i pot°ebujφ denn∞ 350 mg, ₧eny 300 mg, co₧ je asi polovina dennφ dßvky vßpnφku. Vφce ho°Φφku pot°ebujφ t∞hotnΘ ₧eny (a₧ 450 mg). Pot°eba ho°Φφku se dß takΘ spoΦφtat takto: v₧dy 5 mg ho°Φφku na 1 kg hmotnosti.
Zdroje: Nejvφce ho°Φφku obsahuje kakao (a₧ 450 mg ho°Φφku na 100g), dßle pak bukvice (310), s≤ja (250), fazole, hrßch a vÜechny luÜt∞niny (100-150). Proto₧e je nutnΘ dodat ho°Φφk spoleΦn∞ s vßpnφkem napφÜu potraviny, kterΘ jsou na tom s ob∞ma prvky dob°e: banßny (320 mg ho°Φφku, 600 mg vßpnφku na 100g), mßk (526, 1961), fazole (523, 1026), s≤ja (372, 231), lφskovΘ o°echy (274, 57), ovesnΘ vloΦky (133, 100). Pozor: nasycenΘ mastnΘ kyseliny zvyÜujφ pot°ebu ho°Φφku a₧ Üestnßctkrßt.

Chrom

Chrom je pot°ebn² hlavn∞ pro lidi s cukrovkou, proto₧e spolu s inzulinem reguluje hladinu cukru nebo gluk≤zy v krvi. Chrom m∙₧e b²t organick² nebo anorganick², anorganick² se h∙°e p°isvojuje.

Funkce: Chrom podporuje metabolismus cukr∙, dßle ulehΦuje p°isvojovßnφ gluk≤zy a jejφ pronikßnφ do bun∞k. Chrom je takΘ vhodn² pro lΘΦbu astma.
Projevy p°i nedostatku: Nedostatek chromu zp∙sobuje zvedßnφ hladiny cholesterolu a cukru v krvi, takΘ zp∙sobuje usazovßnφ tuk∙ v aort∞.
Dßvkovßnφ: Pro sprßvnou funkci celΘho organismu je t°eba asi 150 mg denn∞.
Zdroje: NejlepÜφm zdrojem jsou kvasnice, Φern² pep°, telecφ jßtra a pÜeniΦnΘ klφΦky

J≤d

J≤d je v dneÜnφ "zlΘ" dob∞ velmi nedostatkov²m prvkem. Jeho nedostatek je p°φΦinou celΘ °ady onemocn∞nφ.

Funkce: J≤d je nezbytn∞ nutn² prvek pro tvorbu hormon∙ ÜtφtnΘ ₧lßzy. Tyto hormony majφ vliv na r∙znΘ pochody v lßtkovΘ v²m∞n∞, jsou d∙le₧itΘ pro r∙st a v²voj vÜech tkßnφ a jsou nutnΘ pro normßlnφ v²voj mozku, zejmΘna v obdobφ nitrod∞lo₧nφho v²voje plodu a v prvnφm roce ₧ivota.
Projevy p°i nedostatku: Nedostatek j≤du v prvnφm roce ₧ivota zp∙sobuje Üpatv² v²voj centrßlnφho nervovΘho systΘmu, a tφm omezenφ duÜevnφch schopnostφ dφt∞te. U dospφvajφcφch se nedostatek projevuje zv∞tÜenφm ÜtφtnΘ ₧lßzy, zv²Üenou ·navou, poruchou plodnosti. ╪φkß se, ₧e nedostatek m∙₧e zp∙sobovat rakovinu prsu a ÜtφtnΘ ₧lßzy.
Dßvkovßnφ: Pro b∞₧nou pot°ebu postaΦφ 2-4 mikrogramy na 1 kg hmotnosti Φlov∞ka, tedy asi 150-300 mcg. Vφce j≤du pot°ebujφ kojenci, d∞ti t∞hotnΘ a kojφcφ ₧eny, lidΘ s poruchou ÜtφtnΘ ₧lßzy (a₧ 400 mcg), a dospφvajφcφ lidΘ.
Zdroje: ┌pln∞ nejlepÜφm zdrojem jsou t°eÜn∞ a viÜn∞ (a₧ 300 mcg na 100g), ryby, p°evß₧n∞ treska a tu≥ßk (100-200), celß vejce (100), s²ry, mlΘko a ₧ivoΦiÜnΘ tuky (okolo 40 mikrogram∙ na 100g). Dostatek j≤du mß takΘ mo°skß a kopanß s∙l, a kvalitnφ pitnß voda.

Kobalt

Kobalt je naz²vßn prvkem krve. Je p°edevÜφm svßzßn s vitamφnem B₁₂ a to tak, ₧e ve vitamφnu B₁₂ je asi 4,5% kobaltu. Kobalt podporuje trvorbu krve. Hlavn∞ po operacφch, ·razech a poran∞nφch je vhodnΘ brßt kobalt. Kobalt je vhodnΘ takΘ brßt jako podp∙rn² Φinitel p°i lΘΦb∞ chudokrevnosti. Dennφ dßvka se pohybuje asi kolem 20 mg. Nejvφce kobaltu je v pÜenici a krupici (0,3 mg na 1 kg), v kakaov²ch bobech, kuku°ici a Φaji.

K°emφk

K°emφk je d∙le₧it² pro sprßvn² r∙st a vzhled Φlov∞ka. SpoleΦn∞ s k°emφkem spolupracujφ na lßtkovΘ v²m∞n∞ i ho°Φφk a vßpnφk.

Funkce: Jak u₧ jsem naznaΦil v ·vodu, je k°emφk nutn² pro sprßvnou lßtkovou v²m∞nu. Dßle podporuje r∙st, proto₧e pomßhß p°i stavb∞ kostφ, posiluje mineralizaci. TakΘ mß p°φzniv² vliv na srdce, zuby, kosti, vlasy a nehty.
Projevy p°i nedostatku: Nedostatek k°emφku mß nep°φzniv² vliv na vlasy, tedy vlasy jsou mastnΘ, t°epφ se, lßmou se a vypadßvajφ. Lßmou se nehty, mßme Üpatnou poko₧ku, snadn² sklon ke krvßcivosti, zßn∞tliv²m stav∙m, ko₧nφm chorobßm apod.
Dßvkovßnφ: P°esnß pot°eba k°emφku zatφm nebyla p°esn∞ stanovena. Ale provßd∞ly se t°eba pokusy na zvφ°atech, kdy se jim podßval k°emφk v dßvce asi 50 mg na ka₧d²ch 100g p°ijatΘ potravy a jejich r∙st se urychlil a₧ o 30%.
Zdroje: Nejvφce k°emφku je v p°esliΦce rolnφ, dßle v otrubßch, ovesn²ch vloΦkßch, ΦernΘm chlebu, p²ru, kop°iv∞, podb∞lu.

Lithium

Lithiu se takΘ °φkß "prvek radosti". Lithium zp∙sobuje , ₧e lidΘ jsou radostn∞jÜφ, srdeΦn∞jÜφ, benevolentn∞jÜφ a v t∞chto krajφch je pak mΘn∞ brutality nßsilφ.

Funkce: Lithium chrßnφ p°ed skler≤zou, srdeΦnφmi nemocemi, cukrovkou, vysok²m tlakem a spolu s ho°Φφkem podporuje aktivaci kostnφ d°en∞-lΘΦba anΘmie. Lithium mß takΘ znaΦnΘ psychotronnφ ·Φinky a tak se hodφ k lΘΦb∞ narkoman∙, alkoholik∙, agresivity, nesnßÜenlivosti.
Dßvkovßnφ: Pro obecnou pot°ebu postaΦφ dßvka asi 5-15 mg.
Zdroje: Lithium se vyskytuje hlavn∞ v minerßlnφch vodßch a rostlinnßch. V rostlinnßch r∙zn²ch druh∙ (r∙₧ovitΘ, prysky°nφkovitΘ, lilkovitΘ, silenkovitΘ) b²vß p°ibli₧n∞ od 3 do 1 mg lithia na 1 kg rostlin.

Mangan

Mangan je dalÜφ z velmi pot°ebn²ch kov∙. Je nutn² p°edevÜφm pro °ßdn² v²voj bun∞k a pak takΘ pro sprßvn² ·Φinek vitamφnu B₁ -thiaminu. Dßle je mangan spoleΦn∞ s vßpnφkem a ₧elezem pot°ebn² pro sprßvnou tvorbu krve. TakΘ s kobaltem zabra≥uje Üediv∞nφ vlas∙ a starß se o jejich zdravφ. Mangan je d∙le₧it² takΘ tφm, ₧e zmφr≥uje toxickΘ ·Φinky ostatnφch slouΦenin. Dennφ pot°eba manganu se pohybuje mezi 10-30 mg. Mangan je obsa₧en hlavn∞ v Φaji, je°abinßch, pep°i, kaÜtanech, kakau, mouce (hlavn∞ pÜeniΦnΘ), trochu v s²rech a celeru.

M∞∩

.P°esto₧e je m∞∩ ve v∞tÜφm mno₧stvφ jedovatß, je v naÜem organismu pot°ebnß pro p°isvojovßnφ ₧eleza a pro Φinnost n∞kter²ch enzym∙.

Funkce: M∞∩ nßs chrßnφ p°ed v°edy, rakovinou prostaty a ostatnφch orgßn∙. Je takΘ velmi d∙le₧itß pro tvorbu myelinu.
Dßvkovßnφ: B∞₧n∞ postaΦφ asi 2 mg denn∞.
Zdroje: M∞∩ je nejvφce obsa₧ena ve vlaÜsk²ch a para o°eÜφch, hov∞zφch a telecφch jßtrech, houbßch, ·st°φcφch. V mlΘku, medu a margarφnu je trochu, ale tΘm∞° nic.

Selen

Selenu nenφ v naÜem t∞le p°φliÜ mnoho, p°esto mß v naÜem organismu nezastupitelnou roli. Spolu s vitamφnem E p∙sobφ jako antioxydanty a proto by se m∞li udr₧ovat v rovnovßze. Selen b²vß Φasto naruÜovßn hlavn∞ uhlovodany.

Funkce: Selen je nutn² k ochran∞ srdce a krevnφho ob∞hu. TakΘ v²znamn∞ omezuje a lΘΦφ vznik anginy pectoris. ╪φkß se, ₧e selen podporuje r∙st antit∞lφsek a proto tedy p∙sobφ proti vzniku rakoviny. TakΘ p∙sobφ proti r∙stu jak²hkoliv plφsnφ.
Dßvkovßnφ: Pro dokonalΘ zdravφ pot°ebujeme denn∞ asi 10 mcg (mikrogram∙). V∞tÜφ mno₧stvφ m∙₧e b²t jedovatΘ, v ka₧dΘm p°φpad∞ je ÜkodlivΘ, proto₧e zvyÜuje krevnφ tlak a podporuje vznik ateroskler≤zy.
Zdroje: P°edevÜφm je selen v mo°skΘ a kopanΘ soli, v zrnech, mo°sk²ch rybßch, krabech, humrech a podobnΘ mo°skΘ hav∞ti. Dost je ho pak ve vnit°nostech. MΘnb∞ je ho v dro₧dφ, Φesneku a kuku°ici.

S∙l - Sodφk

S∙l je v lidskΘm organismu velmi pot°ebnß. P°esto nenφ vhodnΘ jejφ mno₧stvφ jakkoliv p°ehßn∞t - hlavn∞ v dneÜnφ dob∞ se nenφ Φemu divit, ₧e denn∞ snφme a₧ p∞tinßsobek dennφ doporuΦennΘ dßvky.

Funkce: Udr₧enφ rovnovßhy mezi dalÜφmi minerßly (vßpnφk, draslφk).
Projevy p°i nedostatku: S nedostatkem se u nßs p°φliÜ Φasto nesetkßme, spφÜe s jejφm nadbytkem. P°esto jsou p°i nedostatku tyto projevy: silnß ₧φzen, pocity ·navy, k°eΦe ve svalech, oslabovßnφ organismu, mdloby, zvracenφ. Pozor: v lΘt∞ je nutnΘ dßt pozor na nebezpeΦnΘ odpa°ovßnφ soli z organismu.
Dßvkovßnφ: Jak u₧ jsem °ekl, s nadbytkem soli se setkßte snad u ka₧dΘho z nßs. Prtoto doporuΦenß dennφ dßvka je asi mezi 5 a 15 mg. Samoz°ejm∞ musφte dbßt ohled na sv∙j zdravotnφ stav a dalÜφ okolnosti jako t°eba prost°edφ. Lidem trpφcφm vysok²m krevnφm tlakem postaΦφ 1 gram soli denn∞.
Zdroje: NejlepÜφm je jednoznaΦn∞ s∙l odpa°enß z mo°skΘ vody, dßle pak kopanß s∙l. Potraviny, kterΘ jsou na tom se sodφkem dob°e pat°φ hlavn∞ r∙znΘ drzhy chleba, zelφ, houby, tu≥ßk, r∙znΘ druhy masa, ryby, trochu pak ovoce a zelenina.

Vßpnφk

Vßpnφk je dalÜφ z nejd∙le₧it∞jÜφch prvk∙ v naÜem t∞le. Vßpnφk blφzce spolupracuje s fosforem. V t∞le mßme asi od 1 do 2,5 kg vßpnφku, z toho tΘm∞° vÜechen se nachßzφ v kostech a zbytek je v krvi. SpoleΦn∞ s vßpnφkem je t°eba dodßvat takΘ vitamφn D.

Funkce: Mezi nejhlavn∞jÜφ funkci vßpnφku pat°φ udr₧enφ kostφ a zub∙ v dobrΘm stavu, dßle zabra≥uje vzniku k°ivice u d∞tφ a osteorop≤zy u dosp∞l²ch, sni₧ovßnφ cholesterolu a vysokΘho tlaku v krvi.
Projevy p°i nedostatku: p°i nedostatku dochßzφ k odebφrßnφ vßpnφku z kostφ, nejd°φve z Φelistφ, pak ze ₧eber, obratl∙ a kostφ a tedy dochßzφ ke ÜpatnΘmu v²vinu kostφ nebo zub∙, nßsledn∞ pak paradent≤za a osteorop≤za, m∞knutφ a lßmavost kostφ, bolesti kostφ, kloub∙ a sval∙.
Dßvkovßnφ: Pr∙m∞rnß dennφ dßvka je asi kolem 1 g vßpnφku. Vφce vßpnφku pot°ebujφ zejmΘna t∞hotnΘ a kojφcφ ₧eny (a₧ 2g) , d∞ti a dospφvajφcφ (chcete-li dop°ßt zdrav² v²voj dospφvajφcφmu jedinci, dop°ejte mu a₧ 1,5 g vßpnφku a takΘ dostatek vitamφnu D- pobyt na slunci, dßle vitamφn A, C a dalÜφ pot°ebnΘ minerßly).
Zdroje: NejlepÜφm zdrojem jsou mlΘΦnΘ v²robky, jako t°eba mlΘko v prßÜku (1277 mg na 100g), s²ry (700-1000), tavenΘ s²ry (430-550), . Dßle pak ryby jako t°eba Üproty (1000), sardinky bez oleje (437), mΘn∞ ₧eleza mß pak zelenina (45 a₧ 95 mg na 100g).

Zinek

Zinek je dalÜφ ze zcela nezbytn²ch prvk∙. ╚asto b²vß takΘ naz²vßn jako prvek zdrav²ch vlas∙. Je d∙le₧it² hlavn∞ v obdobφ dospφvßnφ u chlapc∙ (pro sprßvnß v²vin pohlavnφch orgßn∙) a takΘ ve stß°φ. Zinek je naruÜovßn Üpatnou v²₧ivou, lΘky, lΘΦebn²mi k∙rami s kortizonem, antikoncepΦnφmi tabletami, dlouhodob²m po₧φvßnφm slan²ch a sladk²ch jφdel.

Funkce: Jako hlavnφ funkce zinku je neodmyslitelnß lΘΦba a prevence rakoviny. Dßle lΘΦφ v°edy, rßny, jizvy, p∙sobφ antivirov∞ a antitoxicky, mß v²razn² vliv p°i lΘΦb∞ epilepsie, schizofrenie, lupΘnky, aknΘ, ekzΘm∙, ko₧nφch defekt∙. TakΘ lΘΦφ bΘrcovΘ v°edy, k°eΦovΘ ₧φly, vypadßvßnφ vlas∙, anφmii, prostatu, ateroskler≤zu, revma.
Projevy p°i nedostatku: ÜpatnΘ hojenφ ran a ·raz∙, vypadßvßnφ vlas∙, Üpatn² v²voj pohlavnφch orgßn∙, u mu₧∙ nφzkß potence.
Dßvkovßnφ: Pro b∞₧nou dennφ pot°ebu postaΦφ asi 10-20 mg zinku. P°i drobn²ch problΘmech je vhodnΘ brßt a₧ 50 mg denn∞. P°i vß₧n∞jÜφch onemocn∞nφch, nap°, nßdorov²ch se tato dßvka m∙₧e zv²Üit a₧ na 180 mg. P°ebytku zinku se nenφ t°eba obßvat, proto₧e zinek spolupracuje s vitamφnem A a toho nikdy nemßme dostatek. Navφc se p°ebytek zinku vyluΦuje moΦφ a stolicφ.
Zdroje: Mezi ·pln∞ nejlepÜφ zdroje pat°φ d²≥ovß semφnka (nad 200 mg zinku na 100g), pÜeniΦnΘ a ovesnΘ klφΦky (a₧ 200 mg), houby (a₧ 150 mg), ku°ecφ jßtra a v∞tÜina ryb (30-85), maso, o°echy, kakao, ₧loutek, maso, fazole, ΦoΦka, luÜt∞niny (vÜe asi 20-50 mg). VeÜkerΘ ovoce obsahuje vesm∞s velmi mßlo zinku, mΘn∞ pak r²₧e, mlΘko, zelenina, veÜkerΘ rybφ konzervy (2-8 mg).

Äelezo

Äelezo je dalÜφ ze zcela nezbytn²ch prvk∙. V dneÜnφ dob∞ je bohu₧el zcela nedostatkov². Äelezo mß d∙le₧it² v²znam p°i tvorb∞ krve. P°isvojovßnφ ₧eleza je dßno dostatkem vitaminu C (alespo≥ 500 mg).

Funkce: Jak u₧ jsem °ekl, zßkladnφ v²znam je p°i tvorb∞ hemoglobinu (je nutn² dostatek vitaminu C a vitamφny skupiny B).. Äelezo je nutnΘ pro sprßvn² v²voj mozku a takΘ pro dopravu kyslφku do plic. Äelezo je tΘ₧ vhodnΘ pro lΘΦbu anΘmie.
Projevy p°i nedostatku: Bledß a nezdravß poko₧ka, bolesti hlavy, iritaΦnφ stavy, krßtk² a rychl² dech, zßcpa, nad²mßnφ, pr∙jem, stavy slabosti a mdlob, ÜpatnΘ zm∞ny poko₧ky, vlas∙, neht∙ a zub∙. TakΘ Üpatnß tvorba krve, a anΘmie je hlavnφm p°φznakem velkΘho nedostatku ₧eleza.
Dßvkovßnφ: V naÜem t∞le mßme asi 3-5 gram∙ ₧eleza. Pro zdravφ je nutnΘ dodat t∞lu asi 10-15 mg. Vφce ₧eleza pot°ebujφ ₧eny p°i menstruaci (kv∙li ztrßtßm, kterΘ Φinφ a₧ 80 mg je nutnΘ brßt a₧ 20 mg ₧eleza na den).
Zdroje: Na ₧elezo nenφ p°φliÜ mnoho potravin. Stejn∞ jako vÜude je nejlepÜφm zdrojem melasa (25 mg na 100g), telecφ a hov∞zφ jßtra (7-12 mg), Ü¥ßva ze Üvestek, meru≥ky, o°echy, d²n∞, sluneΦnice, rozinky. Pozor: Nep°φtelem Φφslo jedna je mlΘko. Pijeme-li hodn∞ mlΘka, pak rozhodn∞ pot°ebujeme vφce ₧eleza.

Prvky nebezpeΦnΘ zdravφ

Arsen

Arsen je nebezpeΦn² tφm, ₧e p°i jeho p°ebytku vznikß nebezpeΦφ vzniku rakoviny hrtanu a leukΘmie. P°esto je vhodn² k lΘΦb∞ anΘmie a ke zv²Üenφ chuti k jφdlu. Arsenu je hodn∞ v mo°skΘ hav∞ti (krabi, hum°i, langusty), a v mo°sk²ch rybßch. V naÜem t∞le je asi 15-20 mg arsenu.

Berylium

Berylium je takΘ velmi nebezpeΦnΘ. Mno₧stvφ berylia ve vzduchu je v dneÜnφ dob∞ a₧ p°φliÜ vysokΘ. Mo₧nΘ otravy m∙₧ou zp∙sobovat horeΦky, toxick² zßn∞t plic a nakonec beryli≤zu (10% p°φpad∙ je smrteln²ch).

Kadmium

Kadmium nenφ v naÜem organismu v∙bec prosp∞ÜnΘ, a navφc je takΘ siln∞ nebezpeΦnΘ. Jeho velkΘ mno₧stvφ v naÜem t∞le zp∙sobuje silnΘ bolesti sval∙, k°eΦe, lßmou se kosti, deformuje kostra, poÜkozujφ plφce, ledviny a srdce. Denn∞ p°ijmeme asi 48 mg kadmia, z toho vÜechno se vylouΦφ moΦφ a stolicφ.

Olovo

S olovem jsme na tom v dneÜnφ dob∞ velmi Üpatn∞. Hlavn∞ lidΘ, ₧ijφcφ blφzko silnic a industrißlnφch z≤n jsou nejvφce ohro₧eni. Olovo mß za nßsledek zv²Üenφ mo₧nosti r∙stu novotvar∙, hlavn∞ rakoviny. Je-li Φlov∞k otrßven olovem, prudce mu klesß hladina ho°Φφku v krvi. Pokud zv²Üφme hladinu ho°Φφku je mo₧nΘ otravu trochu zmφrnit. Olovo poÜkozuje p°edevÜφm mozek- lidΘ jsou popudliv² a otupenφ, chovajφ se agresivne a nemajφ zßjem o zßbavu.

Rtu¥

P°esto₧e je rtu¥ velmi jedovatß, my se jφ p°φliÜ obßvat nemusφme. Ohro₧eni jsou p°edevÜφm lidΘ v zemφch v²chodnφ evropy a p°φmo°sk²ch stßt∙. Otrava rtutφ se projevuje ochrnutφm konΦetin, ztφ₧enou °eΦφ a nakonec i smrtφ. Rtu¥ se z organismu vyluΦuje velmi pomalu a p°itom jeÜt∞ stihne poÜkodit mozek, zrak, chu¥, hmat, zkrßtka vÜechny smysly. Otrava rtutφ se dß ΦßsteΦn∞ zmφrnit podßvßnφm selenu.