|
Kosterní
soustava
Kosterní
soustavu dospělého člověka tvoří něco přes
200 kostí. Souboru těchto kostí se v přirozené
poloze říká skelet, kostra. Hlavní funkcí
kostí je poskytování opory tkáním, orgánům
a také kosti tvoří pevný, zároveň však
pohyblivý podklad pro úpon svalů. Poskytují
ochranná pouzdra pro různé vnitřní, často
zranitelné orgány- mozek, mícha, srdce, plíce
a další. Kostra je také důležitou zásobárnou
vápníku. Samotným kostem je pak připisovaná
významná úloha při tvorbě krvinek- jejich většina
se tvoří v tzv. žervené kostní dřeni.
Kost je tvrdý, částečně
pružný útvar bílé barvy. Tvar kostí může
být různý. Často tento tvar odpovídá funkci,
ke které ta kost slouží. Obecně rozeznáváme
tři tvary kosti: dlouhý (stehenní, pažní, vřetenní),
krátký (kosti zápěstí, záprstní) a plochý
(např. lopatka, pánev).
Kosti se spojují tkání vazivovou v souvislosti.
spojení více kostí se často označuje jako
klouby. Nejběžnějším příkladem spojení více
kostí jsou široké nebo úzké pruhy tuhého
vaziva, jdoucí z jedné kosti na druhou, ty se
označují jako vazy. Spojení těchto vazů
je odolné zejména vůči tahu a tlaku. Častými
úrazy v různých sportech jsou právě přetrhané
vazy, zejména v kolenech, ramenech a lokti.
Lidská kostra
Kostra člověka
se dělí na dva hlavní útvary:
 
1) Kostra
osová:
Kostru osovou tvoří obratle spojené v páteř,
kost hrudní , žebra a hlava.
Obratle
Základních obratlů na našem těle máme 33
až 34. Všechny tyto obratle se dělí v 5
skupin:
Svou samostatnost a pohyblivost si zachovávají
pouze první tři skupiny obratlů, obratle křížové
srůstají v kost křížovou, obratle kostrční
v kostrč. Páteř tvoří 24 obratlů (z toho 7
krčních, 12 hrudních a 5 bederních). Všech
24 obratlů se spojuje v pevný, zároveň však
v pružný sloupec zvaný páteř.
Jednotlivé obratle se pak spojují jednak
meziobratlovými ploténkami a jednak vazy.
Meziobratlové ploténky jinak také tlumí nárazy
jednotlivých obratlů při namáhavých činnostech
(běh, skoky, chůze).
Tvar páteře není rovný, ale je
charakteristicky zakřivený. Při pohledu z boku
má tvar dvojitého S. toto zakřivení není předem
dané, ale vyvíjí se od narození. U
novorozence, který leží na rovné podložce je
páteř zcela rovná. Postupem času se tahem
svalů šíjových a zádových začíná páteř
zakřivovat. Páteř je zcela hotová až po šestém
roce života. Při špatném, nebo nadměrně
vyvinutém zakřivení se můžou záda křivit a
můžou nastat dva případy. Buď jsou záda křivá
nebo plochá.Oba tyto případy jdou alespoň
částečne napravit správnou rehabilitací. Podíváme-li
se na páteř zepředu, je částečna zakřivena
do boku. Při nadměrném zakřivení opět nastává
nemoc a to skolióza. Ta vzniká zejména u dětí
při nesprávné poloze při chůzi či sezení.
Opět jde tento stav částečne napravit cvičením.
Kost hrudní
kost hrudní je velká plochá, nepárová
kost., ležící na přední straně hrudníku.
Na tuto kost se upíná prvních sedm párů žeber.
Žebra
Žeber je 12 párů. Každé žebro se skládá
z kostěné části a chrupavčité části. Všechna
žebra nejsou stejně dlouhá. První a poslední
pár jsou nejdelší. Zadní konce žeber se
napojují na hrudní obratle, přední konce prvních
7 párů se napojují na kost hrudní, posledních
5 párů je volných.
2)
Kostra horní končetiny:
Kostru horní končetiny tvoří pletenec
horní končetiny a kostra volné končetiny.
Pletenec
horní končetiny
Pletenec se skládá ze dvou základních částí:
Lopatka
je plochá, trojúhelníková
kost. Je umístěna na zádech. Na této lopatce
je pak umístěna kloubní jamka kloubu ramenního,
do kterého se upíná kost pažní.
Kost
klíční
je až 16 cm dlouhá, esovitě
prohnutá kost. Tato kost tvoří hmatnou i
viditelnou hranici mezi krkem a hrudníkem. Pro
své povrchové uložení je snadno vystavena nárazům
a snadno se láme.
Volná
horní končetina
Volná horní končetina se skládá z několika
hlavních kostí: kosti pažní, loketní, vřetenní
a kostí ruky (anatomicky se rukou označuje
pouze zakončení končetiny, tedy zápěstí).
Kost
pažní je dlouhá,
oblá kost. Horní konec kosti pažní se upíná
na hlavici kosti pažní do jamky kloubu ŕamenního.
Tělo této kosti je oblé a téměř hladké,
pouze na zevní polovině kosti je výrazná
drsnatina (úpon svalu deltového). Těsně pod
horní hlavicí se kost zužuje v chirurgický krček,
v místo, kde se kost nejčastěji láme. Spodní
hlavice má dvě části, na které se stýká
kost vřetenní a loketní. Na této hlavici jsou
také drobné hrbolky tzv. epikondyly, na které
se upínají některé svaly.
Základem pro předloktí jsou dvě kosti: kost
loketní a vřetenní.
Kost
vřetenní
leží na palcové straně předloktí.
Je to dlouhá kost trojbokého průřezu, ostrá
hrana je namířena proti kosti loketní. Horní
konec kosti vřetenní je úzký a zakončený
hlavicí ve tvaru válečku. Dolní konec je velký
a je zakončen rozšířenou styčnou plochou pro
spojení se zápěstím.
Kost
loketní
je druhá z kostí předloktí.
Leží na malíkové straně předloktí. Průřez
kosti je také trojboký, s ostro hranou namířenou
na kost vřetenní. Horní konec této kosti je
objemný a je zakončen styčnou plochou pro kost
pažní. Dolní konec je úzký, je zakončen úzkou,
malou styčnou plochou pro zápěstí.
Ruka se
skládá ze tří oddílů: kostí zápěstních,
záprstních a článků prstů.
Kostí zápěstních je osm. Jsou seřazeny do
dvou řad po čtyřech.
Kostní záprstních je pět. Jsou to kosti dlouhého
typu, spojují kosti záprstní se články prstů.
Článků prstů ma každý prst až na palec (palec
má poue 2 články) 3. První články prstů bývají
nejdelší, poslední nejkratší.
2) Kostra
dolní končetiny:
Kostru dolní končetiny tvoří pletenec a volná
dolní končetina.
Pletenec
dolní končetiny
Pletenec dolní končetiny tvoří v dospělosti
jediná kost a to kost pánevní.
Kost
pánevní má tvar přesýpacích
hodin (má úzkou střední část a rozšířenou
horní a spodní část). Horní oddíl tvoří
kost kyčelní, spodní část tvoří kost stydká
a kost sedací. Pánev společně s kostí křížovou
a kostrčí tvoří útvar zvaný pánev.
Volná
dolní končetina
Kostra volné dolní končetiny je tvořena několika
kostmi- kostí stehenní, lýtkovou, holenní,
čéškou a kostmi nohy (i zde se anatomicky uvažuje
pouze o konci dolní končetiny, tedy o chodidle).
Kost
stehenní
je nejmohutnější kostí lidského
těla. Je to dlouhá, mohutná kost. Její horní
část je velká a je ukončena velkou hlavicí,
která patří do kyčelní jamky kloubu kyčelního.
Dolní část této kosti se na konci rozšiřuje
na dva hrbolky, čímž vzniká ohbí pro čéšku.
Čéška
má tvar zaobleně kulatý a je
umístěna mezi dva hrboly kosti stehenní. Také
se pomocí vazů upíná na spojení kosti holenní
a lýtkové.
Kost
holenní
leží na palcové straně bérce.
Je to mohutná a dlouhá kost. Horní konec kosti
se rozšiřuje ve dva hrboly (zevní a vnitřní-
také sem se upíná čéška). Spodní konec se
také rozšiřuje a přechází v tzv. vnitřní
kotník. Tento spodní konec je hladký a na zevní
straně se spojuje s kostí lýtkovou.
Kost
lýtková
leží na malíkové straně bérce.
Je menší než kost holenní, je štíhlá a
tenká. Horní konec se spojuje s kostí holenní.
Na dolním konci přechází kost lýtková v tzv.
zevní kotník a spojuje se s kostí holenní.
Noha se
skládá z kostí zánártních, nártních a článků
prstů.
Kostí zánártních je sedm. Všechny tyto kosti
jsou poměrně velké, největší je kost patní
a hlezenní.
Kostí nártních je pět, jsou obdobně uloženy
jako na prstech. Kosti nártní vlastně vytváří
spojnici mezi kostmi zánártními a články
prstů.
Články prstů jsou podobné jako články na
ruce, jsou však menší a kratší.
|
|