Jirkovy strßnky o kulturistice- Kosternφ soustava

Kosternφ soustavu dosp∞lΘho Φlov∞ka tvo°φ n∞co p°es 200 kostφ. Souboru t∞chto kostφ se v p°irozenΘ poloze °φkß skelet, kostra. Hlavnφ funkcφ kostφ je poskytovßnφ opory tkßnφm, orgßn∙m a takΘ kosti tvo°φ pevn², zßrove≥ vÜak pohybliv² podklad pro ·pon sval∙. Poskytujφ ochrannß pouzdra pro r∙znΘ vnit°nφ, Φasto zranitelnΘ orgßny- mozek, mφcha, srdce, plφce a dalÜφ. Kostra je takΘ d∙le₧itou zßsobßrnou vßpnφku. Samotn²m kostem je pak p°ipisovanß v²znamnß ·loha p°i tvorb∞ krvinek- jejich v∞tÜina se tvo°φ v tzv. ₧ervenΘ kostnφ d°eni.

Kost je tvrd², ΦßsteΦn∞ pru₧n² ·tvar bφlΘ barvy. Tvar kostφ m∙₧e b²t r∙zn². ╚asto tento tvar odpovφdß funkci, ke kterΘ ta kost slou₧φ. Obecn∞ rozeznßvßme t°i tvary kosti: dlouh² (stehennφ, pa₧nφ, v°etennφ), krßtk² (kosti zßp∞stφ, zßprstnφ) a ploch² (nap°. lopatka, pßnev).
Kosti se spojujφ tkßnφ vazivovou v souvislosti. spojenφ vφce kostφ se Φasto oznaΦuje jako klouby. Nejb∞₧n∞jÜφm p°φkladem spojenφ vφce kostφ jsou ÜirokΘ nebo ·zkΘ pruhy tuhΘho vaziva, jdoucφ z jednΘ kosti na druhou, ty se oznaΦujφ jako vazy. Spojenφ t∞chto vaz∙ je odolnΘ zejmΘna v∙Φi tahu a tlaku. ╚ast²mi ·razy v r∙zn²ch sportech jsou prßv∞ p°etrhanΘ vazy, zejmΘna v kolenech, ramenech a lokti.

1) Lebka	10) Kost stehennφ	18) Lopatka
2) KrΦnφ obratle	11) ╚ΘÜka	19) Hrudnφ obratle
3) Kost hrudnφ	12) Kost holennφ	20) Loketnφ kloub
4) Kost pa₧nφ	13) Kost l²tkova	21) Bedernφ obratle
5) Kosti zßp∞stnφ	14) Kosti chodidla	22) K°φ₧ovΘ a kostrΦnφ obratle
6) Äebra	15) Lebka	23) KyΦelnφ kloub
7) Kost v°etennφ	16) KrΦnφ obratle	24) Kolennφ kloub
8) Kost loketnφ	17) Ramennφ kloub	25) Kost patnφ
9) Kost pßnevnφ

1) Kostra osovß:
Kostru osovou tvo°φ obratle spojenΘ v pßte°, kost hrudnφ , ₧ebra a hlava.

Zßkladnφch obratl∙ na naÜem t∞le mßme 33 a₧ 34. VÜechny tyto obratle se d∞lφ v 5 skupin:

Svou samostatnost a pohyblivost si zachovßvajφ pouze prvnφ t°i skupiny obratl∙, obratle k°φ₧ovΘ sr∙stajφ v kost k°φ₧ovou, obratle kostrΦnφ v kostrΦ. Pßte° tvo°φ 24 obratl∙ (z toho 7 krΦnφch, 12 hrudnφch a 5 bedernφch). VÜech 24 obratl∙ se spojuje v pevn², zßrove≥ vÜak v pru₧n² sloupec zvan² pßte°. JednotlivΘ obratle se pak spojujφ jednak meziobratlov²mi plotΘnkami a jednak vazy. MeziobratlovΘ plotΘnky jinak takΘ tlumφ nßrazy jednotliv²ch obratl∙ p°i namßhav²ch Φinnostech (b∞h, skoky, ch∙ze).
Tvar pßte°e nenφ rovn², ale je charakteristicky zak°iven². P°i pohledu z boku mß tvar dvojitΘho S. toto zak°ivenφ nenφ p°edem danΘ, ale vyvφjφ se od narozenφ. U novorozence, kter² le₧φ na rovnΘ podlo₧ce je pßte° zcela rovnß. Postupem Φasu se tahem sval∙ Üφjov²ch a zßdov²ch zaΦφnß pßte° zak°ivovat. Pßte° je zcela hotovß a₧ po ÜestΘm roce ₧ivota. P°i ÜpatnΘm, nebo nadm∞rn∞ vyvinutΘm zak°ivenφ se m∙₧ou zßda k°ivit a m∙₧ou nastat dva p°φpady. Bu∩ jsou zßda k°ivß nebo plochß.Oba tyto p°φpady jdou alespo≥ ΦßsteΦne napravit sprßvnou rehabilitacφ. Podφvßme-li se na pßte° zep°edu, je ΦßsteΦna zak°ivena do boku. P°i nadm∞rnΘm zak°ivenφ op∞t nastßvß nemoc a to skoli≤za. Ta vznikß zejmΘna u d∞tφ p°i nesprßvnΘ poloze p°i ch∙zi Φi sezenφ. Op∞t jde tento stav ΦßsteΦne napravit cviΦenφm.

kost hrudnφ je velkß plochß, nepßrovß kost., le₧φcφ na p°ednφ stran∞ hrudnφku. Na tuto kost se upφnß prvnφch sedm pßr∙ ₧eber.

Äeber je 12 pßr∙. Ka₧dΘ ₧ebro se sklßdß z kost∞nΘ Φßsti a chrupavΦitΘ Φßsti. VÜechna ₧ebra nejsou stejn∞ dlouhß. Prvnφ a poslednφ pßr jsou nejdelÜφ. Zadnφ konce ₧eber se napojujφ na hrudnφ obratle, p°ednφ konce prvnφch 7 pßr∙ se napojujφ na kost hrudnφ, poslednφch 5 pßr∙ je voln²ch.

2) Kostra hornφ konΦetiny:
Kostru hornφ konΦetiny tvo°φ pletenec hornφ konΦetiny a kostra volnΘ konΦetiny.

Pletenec se sklßdß ze dvou zßkladnφch Φßstφ:
Lopatka je plochß, troj·helnφkovß kost. Je umφst∞na na zßdech. Na tΘto lopatce je pak umφst∞na kloubnφ jamka kloubu ramennφho, do kterΘho se upφnß kost pa₧nφ.
Kost klφΦnφ je a₧ 16 cm dlouhß, esovit∞ prohnutß kost. Tato kost tvo°φ hmatnou i viditelnou hranici mezi krkem a hrudnφkem. Pro svΘ povrchovΘ ulo₧enφ je snadno vystavena nßraz∙m a snadno se lßme.

Volnß hornφ konΦetina se sklßdß z n∞kolika hlavnφch kostφ: kosti pa₧nφ, loketnφ, v°etennφ a kostφ ruky (anatomicky se rukou oznaΦuje pouze zakonΦenφ konΦetiny, tedy zßp∞stφ).
Kost pa₧nφ je dlouhß, oblß kost. Hornφ konec kosti pa₧nφ se upφnß na hlavici kosti pa₧nφ do jamky kloubu αamennφho. T∞lo tΘto kosti je oblΘ a tΘm∞° hladkΘ, pouze na zevnφ polovin∞ kosti je v²raznß drsnatina (·pon svalu deltovΘho). T∞sn∞ pod hornφ hlavicφ se kost zu₧uje v chirurgick² krΦek, v mφsto, kde se kost nejΦast∞ji lßme. Spodnφ hlavice mß dv∞ Φßsti, na kterΘ se st²kß kost v°etennφ a loketnφ. Na tΘto hlavici jsou takΘ drobnΘ hrbolky tzv. epikondyly, na kterΘ se upφnajφ n∞kterΘ svaly.
Zßkladem pro p°edloktφ jsou dv∞ kosti: kost loketnφ a v°etennφ.
Kost v°etennφ le₧φ na palcovΘ stran∞ p°edloktφ. Je to dlouhß kost trojbokΘho pr∙°ezu, ostrß hrana je namφ°ena proti kosti loketnφ. Hornφ konec kosti v°etennφ je ·zk² a zakonΦen² hlavicφ ve tvaru vßleΦku. Dolnφ konec je velk² a je zakonΦen rozÜφ°enou styΦnou plochou pro spojenφ se zßp∞stφm.
Kost loketnφ je druhß z kostφ p°edloktφ. Le₧φ na malφkovΘ stran∞ p°edloktφ. Pr∙°ez kosti je takΘ trojbok², s ostro hranou namφ°enou na kost v°etennφ. Hornφ konec tΘto kosti je objemn² a je zakonΦen styΦnou plochou pro kost pa₧nφ. Dolnφ konec je ·zk², je zakonΦen ·zkou, malou styΦnou plochou pro zßp∞stφ.
Ruka se sklßdß ze t°φ oddφl∙: kostφ zßp∞stnφch, zßprstnφch a Φlßnk∙ prst∙.
Kostφ zßp∞stnφch je osm. Jsou se°azeny do dvou °ad po Φty°ech.
Kostnφ zßprstnφch je p∞t. Jsou to kosti dlouhΘho typu, spojujφ kosti zßprstnφ se Φlßnky prst∙.
╚lßnk∙ prst∙ ma ka₧d² prst a₧ na palec (palec mß poue 2 Φlßnky) 3. Prvnφ Φlßnky prst∙ b²vajφ nejdelÜφ, poslednφ nejkratÜφ.

2) Kostra dolnφ konΦetiny:
Kostru dolnφ konΦetiny tvo°φ pletenec a volnß dolnφ konΦetina.

Pletenec dolnφ konΦetiny tvo°φ v dosp∞losti jedinß kost a to kost pßnevnφ.
Kost pßnevnφ mß tvar p°es²pacφch hodin (mß ·zkou st°ednφ Φßst a rozÜφ°enou hornφ a spodnφ Φßst). Hornφ oddφl tvo°φ kost kyΦelnφ, spodnφ Φßst tvo°φ kost stydkß a kost sedacφ. Pßnev spoleΦn∞ s kostφ k°φ₧ovou a kostrΦφ tvo°φ ·tvar zvan² pßnev.

Kostra volnΘ dolnφ konΦetiny je tvo°ena n∞kolika kostmi- kostφ stehennφ, l²tkovou, holennφ, ΦΘÜkou a kostmi nohy (i zde se anatomicky uva₧uje pouze o konci dolnφ konΦetiny, tedy o chodidle).

Kost stehennφ je nejmohutn∞jÜφ kostφ lidskΘho t∞la. Je to dlouhß, mohutnß kost. Jejφ hornφ Φßst je velkß a je ukonΦena velkou hlavicφ, kterß pat°φ do kyΦelnφ jamky kloubu kyΦelnφho. Dolnφ Φßst tΘto kosti se na konci rozÜi°uje na dva hrbolky, Φφm₧ vznikß ohbφ pro ΦΘÜku.
╚ΘÜka mß tvar zaoblen∞ kulat² a je umφst∞na mezi dva hrboly kosti stehennφ. TakΘ se pomocφ vaz∙ upφnß na spojenφ kosti holennφ a l²tkovΘ.
Kost holennφ le₧φ na palcovΘ stran∞ bΘrce. Je to mohutnß a dlouhß kost. Hornφ konec kosti se rozÜi°uje ve dva hrboly (zevnφ a vnit°nφ- takΘ sem se upφnß ΦΘÜka). Spodnφ konec se takΘ rozÜi°uje a p°echßzφ v tzv. vnit°nφ kotnφk. Tento spodnφ konec je hladk² a na zevnφ stran∞ se spojuje s kostφ l²tkovou.
Kost l²tkovß le₧φ na malφkovΘ stran∞ bΘrce. Je menÜφ ne₧ kost holennφ, je Ütφhlß a tenkß. Hornφ konec se spojuje s kostφ holennφ. Na dolnφm konci p°echßzφ kost l²tkovß v tzv. zevnφ kotnφk a spojuje se s kostφ holennφ.
Noha se sklßdß z kostφ zßnßrtnφch, nßrtnφch a Φlßnk∙ prst∙.
Kostφ zßnßrtnφch je sedm. VÜechny tyto kosti jsou pom∞rn∞ velkΘ, nejv∞tÜφ je kost patnφ a hlezennφ.
Kostφ nßrtnφch je p∞t, jsou obdobn∞ ulo₧eny jako na prstech. Kosti nßrtnφ vlastn∞ vytvß°φ spojnici mezi kostmi zßnßrtnφmi a Φlßnky prst∙.
╚lßnky prst∙ jsou podobnΘ jako Φlßnky na ruce, jsou vÜak menÜφ a kratÜφ.