Tuto strßnku zpracoval: Ing. Jan Slφva
Sφ¥ov² Hardware
OpakovaΦe, Mosty, Sm∞rovaΦe a brßny:
Vztah opakovaΦe, mostu, sm∞rovaΦe a brßny k
modelu OSI
OpakovaΦ nenφ ve svΘ podstat∞ nic jinΘho, ne₧ obousm∞rn² Φφslicov² zesilovaΦ. Pou₧φvßme jej pouze jako prost°edek pro zv∞tÜenφ vzdßlenosti, jφ₧ jsme schopni lokßlnφ sφti obsßhnout. Nejednß se tedy v pravΘm smyslu slova o propojenφ dvou r∙zn²ch lokßlnφch sφtφ, ale o tvorbu jednΘ v∞tÜφ lokßlnφ sφt∞ z menÜφch Φßstφ. DalÜφ mo₧nou funkcφ opakovaΦe je propojenφ dvou Φßstφ lokßlnφ sφt∞, pracujφcφ s r∙zn²mi kabely. V p°φpad∞ Ethernetu tak m∙₧eme nap°φklad propojit segment pracujφcφ s tenk²m koaxißlnφm kabelem (10BASE2) se segmentem pracujφcφm s tlust²m koaxißlnφm kabelem (10BASE5). Signßl p°ichßzejφcφ do opakovaΦe ze strany jednΘ Φßsti sφt∞ (nap°. z jednoho sφ¥ovΘho segmentu v p°φpad∞ sφt∞ Ethernet) je v opakovaΦi zesφlen a je okam₧it∞ p°edßn do dalÜφ Φßsti sφt∞ (do dalÜφho segmentu). TotΘ₧ se stane se signßly jdoucφmi opaΦn²m sm∞rem. OpakovaΦ tedy regeneruje rßmce putujφcφ po sφti a je pro ob∞ Φßsti sφt∞ (oba segmenty), kterΘ spojuje, "pr∙hledn²".
Funkce opakovaΦe p°i pr∙chodu signßlu zleva doprava
P°ipomeneme-li si funkce jednotliv²ch vrstev OSI Modelu, je z°ejmΘ, ₧e opakovaΦe pracujφ v nejni₧Üφ, tj. fyzickΘ vrstv∞ OSI Modelu. Krom∞ prßv∞ popsan²ch jednoduch²ch opakovaΦ∙ existujφ takΘ opakovaΦe s vφce porty (tzv. multi-port repeaters), umo₧≥ujφcφ souΦasnΘ p°ipojenφ vφce ethernetovsk²ch segment∙. V tomto p°φpad∞ je signßl p°ichßzejφcφ z jednoho segmentu op∞t zesφlen a potΘ p°enßÜen do vÜech ostatnφch segment∙. P°φkladem takovΘho opakovaΦe je tzv. 10 BASE-T rozboΦovaΦ (hub). Je d∙le₧itΘ si uv∞domit, ₧e p°i instalaci opakovaΦ∙ nesmφ dojφt ke vzniku uzav°en²ch smyΦek. V tom p°φpad∞ by toti₧ v opakovaΦφch znovu a znovu obnovovanß data neustßle krou₧ila takto vytvo°enou smyΦkou (dokonce v obou sm∞rech), co₧ by ve sv²ch d∙slednφch vedlo k "zahlcenφ" sφt∞ (tzv. datovß bou°e - data storm).
Mosty pracujφ na rozdφl od opakovaΦ∙ na zcela jinΘm principu a jsou pou₧φvßny pro spojenφ dvou r∙zn²ch lokßlnφch sφtφ, liÜφcφch se ve dvou nejni₧Üφch vrstvßch OSI Modelu, tj. ve fyzickΘ a linkovΘ vrstv∞. V p°φpad∞ lokßlnφch sφtφ p∙jde o odliÜnost a₧ po tzv. MAC podvrstvu linkovΘ vrstvy (Pro pot°eby standardizace lokßlnφch poΦφtaΦov²ch sφtφ je v²hodnΘ rozd∞lit linkovou vrstvu na dv∞ dalÜφ podvrstvy, na vrstvu °φzenφ p°φstupu k sφ¥ovΘmu mΘdiu MAC - Media Acces Control a na vrstvu °φzenφ logickΘho spojenφ LLC - Logical Link Control). Most sßm o sob∞ je za°φzenφ, kterΘ je souΦßstφ obou propojovan²ch sφtφ, z nich₧ obsahuje ty Φßsti (ty vrstvy OSI Modelu), kter²mi se tyto sφt∞ liÜφ. Data jsou z ka₧dΘ z propojen²ch sφtφ v mostu p°evedena a₧ do tΘ vrstvy, kde se ob∞ sφt∞ neliÜφ, a tam je proveden p°enos dat do druhΘ se sφtφ. V tomto smyslu se dß tudφ₧ °φci, ₧e mosty operujφ nad linkovou vrstvou OSI Modelu (to ale neznamenß, ₧e operujφ v sφ¥ovΘ vrstv∞, znamenß to pouze, ₧e vyu₧φvajφ informace z linkovΘ vrstvy).
Obr.3 FunkΦnφ schΘma mostu
Mosty nejsou, na rozdφl od opakovaΦ∙, pro spojovanΘ sφt∞ pr∙hlednΘ v tom smyslu, ₧e p°es mosty nep°ejdou vÜechna data (rßmce), kterß n∞kterß ze spojovan²ch sφtφ vyprodukuje. Projdou pouze ta data, kterß jsou urΦena stanicφm nachßzejφcφm se na "druhΘ stran∞ mostu". To mß jeden velice podstatn² d∙sledek. Vede to toti₧ k celkovΘmu snφ₧enφ provozu na systΘmu pospojovan²ch lokßlnφch sφtφ. Lokßlnφ data z∙stanou lokßlnφ a "nep°ekß₧φ" v dalÜφch Φßstech sφt∞. V p°φpad∞, ₧e bychom na mφst∞ most∙ pou₧ili opakovaΦe, m∞li bychom cel² systΘm doslova p°epln∞n daty, proto₧e i cest∞ lokßlnφ data, jejich₧ vysφlajφcφ i cφlovß stanice le₧φ na stejnΘ "podsφti" (v p°φpad∞ Ethernetu na stejnΘm segmentu), by dφky pr∙hlednosti opakovaΦ∙ bloudila po celΘm systΘmu. Mostem m∙₧e b²t nap°φklad normßlnφ osobnφ poΦφtaΦ, stejn² jako v p°φpad∞ b∞₧n²ch sφ¥ov²ch pracovnφch stanic, vybaven² ale v tomto p°φpad∞ dv∞ma sφ¥ov²mi adaptΘry (pro ka₧dou p°ipojenou lokßlnφ sφ¥ jedna) a p°φsluÜnΘm programov²m vybavenφm. Most bude sledovat provoz na ka₧dΘ k n∞mu p°ipojenΘ sφti, ale p°enßÜet bude pouze ty rßmce, kterΘ rozpoznß (podle cφlovΘ adresy) jako rßmce urΦenΘ druhΘ sφti, ne₧ je sφ¥, ze kterΘ p°iÜly. Tak nap°φklad v p°φpad∞ mostu, kter² spojuje dv∞ lokßlnφ sφt∞ LAN 1 a LAN 2, p°enese tento most rßmec ze sφt∞ LAN 1 do sφt∞ LAN 2 pouze tehdy, le₧φ-li jeho cφlovß adresa "mimo" sφ¥ LAN 1. Zp∙sob, jak²m most zjiÜ¥uje cφl danΘho rßmce, je zalo₧en na zkoumßnφ informacφ z linkovΘ vrstvy. Most musφ tudφ₧ "znßt" strukturu rßmce na ·rovni tΘto vrstvy a m∙₧e proto slou₧it k propojenφ pouze t∞ch lokßlnφch sφtφ, kterΘ majφ identickΘ protokoly (a tedy i rßmce) linkovΘ vrstvy. Mosty nemohou b²t proto pou₧ity nap°φklad k propojenφ lokßnφ sφt∞ Token Ring s lokßlnφ sφtφ Ethernet. Most p°ijme data z ka₧dΘ z lokßlnφch sφtφ, kterΘ spojuje, ulo₧φ je do pomocnΘ vyrovnßvacφ pam∞ti, prozkoumß je (v nich obsa₧enΘ adresy) a rozhodne, zda je mß ignorovat, nebo zda je mß doslat do druhΘ sφt∞. Pokud se rozhodne poslat je dßl, vyΦkß v souhlase s konkrΘtnφ p°φstupovou metodou, kterß je u p°φsluÜnΘ sφt∞ pou₧ita, podobn∞ jako kterßkoli jinß stanice na okam₧ik, kdy je m∙₧e odeslat dßl ( v p°φpad∞ Ethernetu to znamenß, ₧e vyΦkß na klid na sφti), a uΦinφ tak. Most tedy pracuje na lφti LAN 1 i LAN 2 v podstat∞ nezßvisle. Pro ka₧dou z t∞chto sφtφ je v podstat∞ pouze dalÜφ sφ¥ovou stanicφ. Provoz na sφti LAN 1 nebrßnφ mostu v odeslßnφ dat na sφ¥ LAN 2, je-li tato sφ¥ v danΘm okam₧iku volnß, a naopak. V d∙sledku toho takΘ souΦasnΘ vyslßnφ zprßv na obou sφtφch nezp∙sobφ vznik kolize, nebo¥ zprßvy nejsou okam₧it∞ p°enßÜeny na druhou sφ¥. Most zde tudφ₧ vystupuje jako jakßsi p°estupnφ komora, v nφ₧ se mohou p°enßÜenß data v jistΘm smyslu vzßjemn∞ "vyhnout". JeÜt∞ jsme se ale nezab²vali otßzkou, na zßklad∞ Φeho most zjiÜ¥uje, ke kterΘ ze spojen²ch sφtφ kterß cφlovß adresa pat°φ. K tomuto ·Φelu mu slou₧φ tzv. sm∞rovacφ tabulka, tj. tabulka, v nφ₧ je u ka₧dΘ adresy sφ¥ovΘ stanice uvedeno, ke kterΘ sφti p°φslu₧nß stanice pat°φ. U prvnφch generacφ sφ¥ov²ch most∙ se jednalo o statickΘ tabulky, kterΘ byly na ka₧dΘm mostu definovßny p°edem. Mnohem v²hodn∞jÜφ je ale systΘm tzv. dynamick²ch tabulek, zaveden²ch u nov∞jÜφch generacφ tzv. "uΦφcφch se" most∙. Dynamickß sm∞rovacφ tabulka m∙₧e b²t vytvo°ena nap°φklad nßsledujφcφm zp∙sobem: Most zaΦne svou Φinnost vyslßnφm specißlnφ v²zvy, kterou vyzve vÜechny aktivnφ sφ¥ovΘ stanice na vÜech k n∞mu p°ipojen²ch lokßlnφch sφtφch, aby mu oznßmily svou p°φtomnost. U p°ijat²ch odpov∞dφ pak zjistφ, ze kterΘ lokßlnφ sφt∞ p°φsluÜnß odpov∞∩ p°iÜla, a na zßklad∞ toho si postupn∞ vytvo°φ pot°ebnou sm∞rovacφ tabulku. Stanice, kterΘ nebyly v okam₧iku vytvß°enφ tabulky v provozu, do nφ za°adφ dφky tomu, ₧e neustßle sleduje provoz na vÜech p°ipojen²ch sφtφch a analyzuje nejen vÜechny cφlovΘ, ale takΘ vÜechny zdrojovΘ adresy. V okam₧iku, kdy nov∞ p°ipojenß stanice odeÜle svou prvnφ zprßvu, bude jejφ zdrojovß adresa zaznamenßna a za°azena do sm∞rovacφ tabulky. Most tedy p°enßÜenß data v₧dy na n∞jakou dobu ulo₧φ do pomocnΘ vyrovnßvacφ pam∞ti. To ale znamenß, ₧e data pot°ebujφ pro dosa₧enφ cφlovΘ stanice vφce Φasu, ne₧ vy pot°ebovala kdyby nemusela projφt mostem. Most tedy vnßÜφ do systΘmu lokßlnφch sφtφ urΦitΘ zpo₧d∞nφ. DalÜφm, tentokrßt ji₧ p°φjemn∞jÜφm d∙sledkem toho , jak mosty s p°enßÜen²mi daty zachßzejφ, je to, ₧e v p°φpad∞ most∙ neplatφ omezenφ poΦtu segment∙, kterΘ je mo₧no mosty vzßjemn∞ propojit, jako tomu je u opakovaΦ∙. Mezi dv∞ma sφ¥ov²mi stanicemi m∙₧e b²t zapojen v podstat∞ jak²koliv rozumn² poΦet most∙ a lze tak p°ekonat mnohem delÜφ vzdßlenosti ne₧ v p°φpad∞ pou₧itφ opakovaΦ∙. Pou₧itφ mostu vede ve sv²ch d∙sledcφch takΘ ke zv²Üenφ v²konnosti (celkovΘ kapacity) a spolehlivosti systΘmu. Odd∞lenφm provozu v jednotliv²ch Φßstech sφt∞ toti₧ sni₧uje nebezpeΦφ "zahlcenφ" celΘho systΘmu. To je zvlßÜ¥ d∙le₧itΘ zejmΘna u sφtφ Ethernet, kterΘ jsou dφky pou₧itΘ p°φstupovΘ metod∞ (CSMA/CD) na p°etφ₧enφ sφt∞ zvlßÜt∞ citlivΘ. Pokud jde o zv²Üenφ spolehlivosti, zde p∙sobφ to , ₧er mosty jsou dφky svΘ funkci schopny odd∞lit od zbytku sφt∞ ty jejφ Φßsti, na nich₧ doÜlo k poruÜe. Mosty mohou slou₧it takΘ pro spojenφ lokßlnφch sφtφ pou₧φvajφcφch odliÜnΘ typy sφ¥ov²ch kabel∙.
Obr.4 P°φklad pou₧itφ sm∞rovacφch tabulek
Na rozdφl od opakovaΦ∙ umo₧≥ujφ mosty p°i spojovßnφ lokßlnφch sφtφ vytvß°enφ vφce nßsobn²ch cest. TakovΘ p°φpady mohou v²t v p°φpad∞ most∙ oÜet°eny pomocφ specißlnφch algoritm∙ (nap°. tzv. Spanning Tree Algorithm). Tyto algoritmy umo₧≥ujφ mostu rozhodnout, zda mß konkrΘtnφ data propustit, Φi zda jde o data, kterß majφ projφt jin²m ze "soub∞₧n²ch" most∙. Tφmto zp∙sobem lze takΘ vytvß°et sφ¥ovΘ topologie se zßlo₧nφmi mosty, kterΘ p°evezmou funkci " zßkladnφho" mostu v p°φpad∞ jeho poruchy. To m∙₧e podstatnou m∞rou ovlivnit celkovou spolehlivost systΘmu. Sφ¥ovΘ mosty mohou b²t v zßsad∞ dvojφ. Mφstnφ (local) a vzdßlenΘ (remote). V p°φpad∞ vzdßlenΘho mostu je most rozd∞len na dv∞ Φßsti, spojenΘ nap°φklad sv∞teln²m kabelem. Lze tak propojit i geograficky pom∞rn∞ vzdßlenΘ lokßlnφ sφt∞.
Sm∞rovaΦe pracujφ na podobn²ch principech jako mosty, pouze s tφm rozdφlem, ₧e vyu₧φvajφ informace ze t°etφ, tj. ze sφ¥ovΘ vrstvy OSI Modelu, co₧ je vrstva, kterß se starß o nalezenφ optimßlnφ cesty k cφlovΘ stanici. Sm∞rovaΦe m∙₧eme tudφ₧ chßpat jako mosty dopln∞nΘ o mo₧nost volby sm∞ru. Sφ¥ovß vrstva pracuje krom∞ adres vlastnφch sφ¥ov²ch stanic takΘ se symbolick²mi adresami jednotliv²ch lokßlnφch sφtφ jako takov²ch. Jak pracovnφ stanice, tak sm∞rovaΦe majφ nynφ vytvo°eny sm∞rovacφ tabulky, v nich₧ jsou ka₧dΘ sφti p°i°azeny sm∞rovaΦe, kterΘ mohou zprost°edkovat spojenφ. Chce-li n∞kterß stanice poslat zprßvu stanici, kterß pat°φ k jinΘ sφti, vyhledß programovΘ vybavenφ sφ¥ovΘ vrstvy ve svΘ sm∞rovacφ tabulce adresu odpovφdajφcφho sm∞rovaΦe a p°edß tuto adresu linkovΘ vrstv∞ jako cφlovou adresu pro vytvo°enφ rßmce. Adresu skuteΦnΘ cφlovΘ stanice umφstφ do hlaviΦky paketu sφ¥ovΘ vrstvy. Sm∞rovaΦ, kter² zprßvu p°ijme, odd∞lφ hlaviΦku linkovΘ vrstvy a v hlaviΦce sφ¥ovΘ vrstvy najde skuteΦnou cφlovou adresu. Pak op∞t pou₧ije svou sm∞rovacφ tabulku a zjistφ adresu dalÜφho sm∞rovaΦe a tuto adresu op∞t p°edß linkovΘ vrstv∞ pro vytvo°enφ dalÜφho rßmce. Obsah paketu sφ¥ovΘ vrstvy z∙stane nezm∞n∞n. V p°φpad∞, ₧e cφlovß stanice i sm∞rovaΦ jsou souΦßstφ stejnΘ lokßlnφ sφt∞, p°edß sm∞rovaΦ linkovΘ vrstv∞ mφsto adresy dalÜφho sm∞rovaΦ p°φmo adresu cφlovΘ stanice. Tak nap°φklad, chce-li stanice "A" poslat n∞jakß data stanici "Z", vyÜle rßmec:
Kde symbol "X" p°estavuje adresu sm∞rovaΦe v sφti Φφslo 1 a symbol "Z" adresu cφlovΘ stanice. Symbol na prvnφm mφst∞ p°edstavuje "aktußlnφ" adresu (tj. adresu MAC podvrstvy) v danΘ sφti, kde₧to symbol na druhΘm mφst∞ p°edstavuje koneΦnou cφlovou adresu. Sm∞rovaΦ tento rßmec p°ijme, zpracuje (a₧ do ·rovn∞ sφ¥ovΘ vrstvy) a vygeneruje a vyÜle na sφ¥ Φφslo 2 nov² rßmec, kter² bude vypadat takto:
Jistou v²hodou sm∞rovaΦe proti mostu je to, ₧e nemusφ zpracovßvat vÜechny v sφti si pohybujφcφ rßmce. Zpracovßvß pouze ty, kterΘ jsou mu na ·rovni linkovΘ vrstvy (respektive MAC podvrstvy linkovΘ vrstvy) p°φmo adresovßny. Dochßzφ tedy u sm∞rovaΦe k jeho menÜφmu zatφ₧enφ. Naproti tomu vzhledem k tomu, ₧e u sm∞rovaΦ∙ musφ b²t ka₧d² paket zpracovßn komplexn∞ji, bude zpo₧d∞nφ zprßvy p°φ pr∙chodu sm∞rovaΦem v∞tÜφ ne₧ p°i pr∙chodu mostem. Sm∞rovaΦe mohou dφky svΘ funkci podporovat slo₧it∞jÜφ sφ¥ovΘ topologie, zahrnujφcφ celou °adu nadbyteΦn²ch spojenφ, a mohou p°itom brßt v ·vahu celou °adu dodateΦn²ch informacφ, t²kajφcφch se nap°φklad cen p°enosu rßmce po jednotliv²ch cestßch atp.
Obr. 5 Propojenφ t°φ LAN prost°ednictvφm sm∞rovaΦe
Je z°ejmΘ, ₧e sm∞rovaΦe budou pou₧ity mφsto most∙ zejmΘna tam, kde p∙jde o komplikovan∞jÜφ sφt∞, sklßdajφcφ se nap°φklad z menÜφch lokßlnφch sφtφ vybudovan²ch na zßklad∞ r∙zn²ch IEEE standard∙. U n∞kter²ch souΦasn²ch sφ¥ov²ch operaΦnφch systΘm∙, jako jsou nap°φklad Novell NetWare 3.12 nebo LANcastic 5.0 je programovΘ vybavenφ pro realizaci mostu nebo sm∞rovaΦe p°φmo souΦßstφ programovΘho vybavenφ t∞chto sφ¥ov²ch operaΦnφch systΘm∙. StaΦφ tedy vybavit server p°φdavn²m sφ¥ov²m adaptΘrem a mßme vÜe pot°ebnΘ pro spojenφ dvou segment∙, k nim₧ tento poΦφtaΦ nßle₧φ. V poslednφch letech se m∙₧eme setkat p°i spojovßnφ sφtφ s nov² pojmem brouter jednß se v podstat∞ o kombinaci mostu a sm∞rovaΦe. V p°φpad∞ neznßmΘho protokolu se chovajφ jako mosty, v p°φpad∞ danΘho, p°edem urΦenΘho protokolu jako sm∞rovaΦe.
Ve v²kladu pojmu p°epφnaΦ (switch) je urΦitß nejednoznaΦnost. Podle klasickΘ definice pracujφ p°epφnaΦe na linkovΘ vrstv∞, a to do znaΦnΘ mφry podobn²m zp∙sobem jako mosty. P°i tΘto definici je jedin² rozdφlem mezi mostem a p°epφnaΦem to, ₧e most pracuje jako za°φzenφ pro uklßdßnφ a odesφlßnφ rßmc∙, zatφmco p°epφnaΦ nikoli. Jestli₧e p°epφnaΦ dokß₧e dek≤dovat cφlovou adresu, zahßjφ p°enos rßmce p°es odpovφdajφcφ port. Tento proces m∙₧e p°itom prob∞hnout i b∞hem p°φjmu zbytku rßmce. Z°ejmou v²hodou takovΘhoto schΘmatu je oproti mostu vyÜÜφ rychlost prßce p°epφnaΦe. Na druhΘ stran∞ vÜak p°epφnaΦ odesφlß veÜkerΘ rßmce, tedy vΦetn∞ chybn²ch rßmc∙. P°esn∞ji se tento typ p°epφnaΦe naz²vß p°epφnaΦ sφt∞ LAN. Modernφ definice p°epφnaΦe je pon∞kud odliÜnß, a to zejmΘna v souvislosti s Internetem. DneÜnφ p°epφnaΦ ji₧ nenφ pouze p°epφnaΦem v lokßlnφ sφti LAN; provßdφ takΘ p°epφnßnφ v sφtφch WAN. P°epφnaΦ je nicmΘn∞ i nadßle za°φzenφm, kterΘ pracuje p°edevÜφm na linkovΘ vrstv∞, jeden stejn² p°epφnaΦ vÜak provßdφ takΘ urΦitΘ omezenΘ funkce na sφ¥ovΘ vrstv∞. Dφky tΘto ÜirÜφ mno₧in∞ funkcφ m∙₧eme dneÜnφ p°epφnaΦe p°irovnßvat spφÜe ke sm∞rovaΦi ne₧ k mostu. Z uvedenΘho vyplφvß, ₧e se modernφ p°epφnaΦ stßvß rychlejÜφm konkurentem a rychlejÜφ nßhradou sm∞rovaΦe. Klasick² p°epφnaΦ je pak rychlejÜφm konkurentem a rychlejÜφ nßhradou mostu. Modernφ p°epφnaΦ zjistφ dek≤dovßnφm datovΘho paketu adresu pro sφ¥ovou vrstvu. Tato adresa pro sφ¥ovou vrstvu se mapuje na konkrΘtnφ port p°epφnaΦe. DalÜφ datovΘ pakety, kterΘ posφlß stejn² zdrojov² uzel do stejnΘho cφlovΘho uzlu, se ji₧ nep°epφnajφ v sφ¥ovΘ vrstv∞, v nφ₧ tuto operaci zabezpeΦujφ sm∞rovaΦe, n²br₧ ve spojovΘ vrstv∞. P°epφnaΦe se dßle ne·Φastnφ ₧ßdn²ch sm∞rovacφch protokol∙, jako je nap°φklad protokolu RIP.
Brßna (gateway) je obvykle kombinacφ softwaru a hardwaru, kter² propojuje dv∞ r∙znΘ sφt∞ pracujφcφ pod r∙zn²mi protokoly. Brßny pracujφ zpravidla na sφ¥ovΘ vrstv∞ nebo jeÜt∞ v²Üe. N∞kterΘ brßny krom∞ vlastnφho p°enosu dat z jednΘ sφt∞ do jinΘ zabezpeΦujφ souΦasn∞ s p°enosem takΘ p°evod do jinΘho protokolu; takov²mto branßm se °φkß aplikaΦnφ brßny. P°φkladem m∙₧e b²t e-mailovß brßna, kterß p°evßdφ elektronickou poÜtu z podoby definovanΘ jednφm protokolem do jinΘho protokolu. N∞kdy se pojem brßna pou₧φvß i v situacφch, kdy se neprovßdφ ₧ßdn² p°evod mezi protokoly, ale kdy se data pouze p°enesou z jednΘ sφt∞ do jinΘ. Takovouto brßnu tvo°φ software a hardware, kter² propojuje dv∞ r∙znΘ sφt∞. Jednou z mo₧n²ch charakteristik brßny mohou b²t dv∞ r∙znΘ adresy pro sφ¥ovou vrstvu, nap°φklad vφce r∙zn²ch IP adres.