Ve°ejnß telefonnφ sφ¥

Ve°ejnß telefonnφ sφ¥ je pro poΦφtaΦovΘ sφt∞ velmi atraktivnφ. Ne snad proto, ₧e by byla tφm optimßlnφm p°enosov²m kanßlem pro p°enos dat. D∙vod je mnohem prozaiΦt∞jÜφ: ve°ejnß telefonnφ sφ¥ existuje, je dostupnß (tΘm∞°) odkudkoli a umo₧≥uje snadno vytvo°it doΦasnΘ spojenφ s kter²mkoli jin²m mφstem ve svΘm dosahu. Zastavme se u nφ proto pon∞kud podrobn∞ji.

B∞₧n² telefonnφ p°φstroj, v terminologii naÜich spoj∙ "·ΦastnickΘ za°φzenφ", je p°ipojen na tzv. ·Φastnick² p°φpojn² okruh, ·Φastnickou p°φpojku - local loop, subscriber loop kter² tvo°φ tΘm∞° v₧dy dva vodiΦe, vedoucφ do nejbli₧Üφ (mφstnφ) telefonnφ ·st°edny - central office (end office, exchange office).

JednotlivΘ telefonnφ ·st°edny jsou mezi sebou propojeny pomocφ tzv. spojovacφch vedenφ - trunks, interexchange channels (IXC). Za°φzenφ, kterΘ v rßmci telefonnφ ·st°edny zajiÜ¥uje p°epojovßnφ (komutaci) telefonnφch okruh∙, se v angliΦtin∞ oznaΦuje jako switch, switchboard.

Pro zadßnφ telefonnφho Φφsla, tedy tzv. volbu - dialing, existujφ dva odliÜnΘ mechanismy. U nßs se pou₧φvß tzv. pulsnφ volba - pulse dialing, p°i kterΘ jsou jednotlivΘ Φφslice ·ΦastnickΘho Φφsla vyjßd°eny poΦtem impuls∙, p°enßÜen²ch do telefonnφ ·st°edny po ·ΦastnickΘm p°φpojnΘm okruhu. Tento mechanismus p∙vodn∞ vznikl pro telefonnφ p°φstroje, vybavenΘ rotaΦnφ Φφselnicφ, u kter²ch je poΦet impuls∙ dßn dobou, pot°ebnou k otoΦenφ Φφselnice po jejφm vych²lenφ zp∞t do v²chozφ polohy. To ovÜem znamenß, ₧e vytoΦenφ r∙zn²ch telefonnφch Φφsel trvß r∙zn∞ dlouho. Snad i to byl d∙vod, proΦ nap°. v USA zavedli tzv. t≤novou volbu - tone dialing, p°i kterΘ jsou jednotlivΘ Φφslice vyjßd°eny nikoli poΦtem impuls∙, ale t≤nem (tj. frekvencφ) impulsu.

Zastavme se na chvφli prßv∞ u ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞ v USA. Ta se toti₧ liÜφ od evropsk²ch telefonnφch sφtφ i v dalÜφch aspektech. V Evrop∞ i ve v∞tÜin∞ dalÜφch zemφ po celΘm sv∞t∞ provozujφ ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞ spojovΘ organizace (sprßvy spoj∙), kterΘ pat°φ stßtu, jsou jφm p°φmo °φzeny a na svou Φinnost majφ p°φmo ze zßkona stanoven monopol. V USA jsou vlastnφky a provozovateli spojov²ch prost°edk∙ (vΦetn∞ ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞) r∙znΘ v²d∞leΦnΘ organizace, kterΘ poskytujφ spojovΘ slu₧by na komerΦnφm zßklad∞. PodstatnΘ p°itom je, ₧e tyto organizace, oznaΦovanΘ jako common carriers, nejsou stßtnφmi institucemi, ale organizacemi soukromΘho sektoru. Stßt si pouze zachovßvß prßvo regulace a technickΘho dozoru nad t∞mito organizacemi, a urΦuje maximßlnφ v²Üe tarif∙ (poplatk∙ za poskytovanΘ spojovΘ slu₧by), kterΘ si tyto organizace mohou ·Φtovat. Za tφmto ·Φelem byl z°φzen jeden orgßn s celofederßlnφ p∙sobnostφ, Federal Communications Commission (FCC), do jeho₧ kompetence spadajφ komunikace z/do zahraniΦφ a komunikace mezi jednotliv²mi stßty v rßmci USA, a v ka₧dΘm z t∞chto stßt∙ pak orgßn naz²van² Public Utilities Commission (PUC), kter² mß mφstnφ p∙sobnost.

Existence vφce poskytovatel∙ spojov²ch slu₧eb znamenß jejich vzßjemnou konkurenci, a v d∙sledku toho i existenci r∙zn²ch tarif∙ za spojenφ mezi stejn²mi mφsty. Z°izovatelΘ a provozovatelΘ poΦφtaΦov²ch sφtφ si tak mohou vybφrat, od koho a za jakou cenu si objednajφ pot°ebnΘ spojovΘ slu₧by, a¥ ji₧ jde o pevnΘ okruhy Φi komutovanΘ okruhy ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞.

Telefonnφ modemy

Jak jsme si ji₧ uvedli, b∞₧n² komutovan² telefonnφ okruh je °eÜen tak, aby byl schopen p°enßÜet frekvence v rozsahu od 300 do 3400 Hz, co₧ je pro b∞₧nΘ hovory telefonnφch ·Φastnφk∙ vcelku dostateΦnΘ. Jak jsme ji₧ takΘ d°φve naznaΦili, Üφ°ka pßsma 3100 Hz tohoto telefonnφho okruhu by m∞la umo₧≥ovat dosßhnout p°enosov²ch rychlostφ teoreticky a₧ kolem 30 000 bit∙ za sekundu. Prakticky dosahovanΘ rychlosti jsou ovÜem mnohem ni₧Üφ.

Existuje celß °ada telefonnφch modem∙ nejr∙zn∞jÜφch typ∙ a nejr∙zn∞jÜφch vlastnostφ. Ka₧d² z nich je vÜak v₧dy konstruovßn pro urΦitou maximßlnφ p°enosovou rychlost - modemy pro p°enosovΘ rychlosti 300 bit∙/sekundu (bps, bits per second) jsou dnes ji₧ prakticky minulostφ, rychle zastarßvajφ i modemy pro 1200 bps. Na komutovan²ch okruzφch se dnes pou₧φvajφ nejΦast∞ji modemy pro p°enosovou rychlost 2400 bps. Stßle vφce se vÜak zaΦφnajφ prosazovat i modemy pro 9600 Φi 14400 bit∙/sekundu, urΦenΘ taktΘ₧ pro komutovanΘ okruhy, kterΘ dnes p°edstavujφ technologickou ÜpiΦku. Pro pevnΘ okruhy se pou₧φvajφ specißlnφ modemy pro takovΘ p°enosovΘ rychlosti, kterΘ lze na p°φsluÜnΘm pevnΘm okruhu dosßhnout.

Samoz°ejm²m po₧adavkem na ka₧d² modem je to, aby se dokßzal "domluvit" s druh²m modemem, kter² je zapojen na opaΦnΘm konci telefonnφho okruhu. To znamenß, ₧e oba modemy musφ pou₧φvat stejn² zp∙sob modulace, stejnou p°enosovou a modulaΦnφ rychlost atd. - p°iΦem₧ nemusφ nutn∞ jφt o modemy stejnΘho typu Φi modemy od stejn²ch v²robc∙. Musφ tedy existovat spoleΦn² standard, kter² pot°ebnou kompatibilitu modem∙ umo₧nφ. Takov²mito standardy jsou v oblasti modem∙ doporuΦenφ mezinßrodnφ organizace CCITT (o kterΘ si jeÜt∞ povφme podrobn∞ji). Tak nap°φklad vlastnosti modem∙ pro komutovanΘ okruhy, umo₧≥ujφcφ pln∞ duplexnφ provoz p°enosovou rychlostφ 2400 bps, urΦuje doporuΦenφ V.22 bis, obdobnΘ doporuΦenφ pro modemy 9600 bps mß oznaΦenφ V.32. Pro ni₧Üφ p°enosovΘ rychlosti vÜak existujφ i konkurenΦnφ standardy - nap°. pro rychlosti 1200 bps doporuΦenφ CCITT V.22 a americkß norma Bell 212A, kterΘ nejsou vzßjemn∞ sluΦitelnΘ.

D°φve se modemy ovlßdaly pomocφ r∙zn²ch °φdφcφch signßl∙, p°epφnaΦ∙ a propojek. To vÜak bylo p°φliÜ komplikovanΘ a nepru₧nΘ. R∙znφ v²robci modem∙ proto p°ichßzeli s vlastnφmi mechanismy ovlßdßnφ - nap°. firma Hayes u svΘho p°φznaΦn∞ pojmenovanΘho modemu Smartmodem (doslava "chytr²" modem) zavedla koncepci "pln∞ programovatelnΘho" modemu. VeÜkerΘ jeho ovlßdßnφ se zajiÜ¥uje prost°ednictvφm °φdφcφch p°φkaz∙, kterΘ se modemu zasφlajφ naprosto stejn²m zp∙sobem, jako vlastnφ data, urΦenß k p°enosu. Tyto p°φkazy jsou navφc ve znakovΘm tvaru, tak₧e jsou v p°φpad∞ pot°eby srozumitelnΘ i pro Φlov∞ka (mß-li k ruce jejich tabulku). Nap°φklad p°φkaz pro vytoΦenφ telefonnφho Φφsla 123456 s pou₧itφm pulsnφ volby se zadß p°φkazem:

ATDP123456

Zp∙sob ovlßdßnφ, zaveden² firmou Hayes, se ukßzal b²t natolik pru₧n² a efektivnφ, ₧e jej p°evzali i ostatnφ v²robci modem∙ a stal se (zatφm nepsan²m, ale dodr₧ovan²m) standardem, oznaΦovan²m jako Hayes standard. Modemy, jejich₧ ovlßdßnφ odpovφdß tomuto standardu, se oznaΦujφ za Hayes-kompatibilnφ. Jsou to prakticky vÜechny dnes vyrßb∞nΘ modemy. P°φkazov² jazyk, pomocφ kterΘho se ovlßdajφ Hayes-kompatibilnφ modemy, se oznaΦuje takΘ jako (°φdφcφ) jazyk AT - AT (command) language kv∙li charakteristickΘmu prefixu, kter² ka₧d² p°φkaz uvozuje. Pomocφ °φdφcφho jazyka AT je mo₧nΘ nejen p°φmo °φdit bezprost°ednφ Φinnost modemu, ale je takΘ mo₧nΘ nastavovat nejr∙zn∞jÜφ jeho parametry (kter²ch b²vß nemßlo) - nap°. kolikrßt mß v re₧imu odpov∞di nechat "zazvonit telefon", ne₧ jej "zvedne". V∞tÜina dneÜnφch modem∙ je vybavena nevolatilnφ pam∞tφ pro Φtenφ i zßpis (tj. takovou, do kterΘ lze zapisovat, a kterß si sv∙j obsah podr₧φ i po dobu, kdy nenφ napßjena). Dφky tomu si modemy dokß₧φ "pamatovat" svΘ nastavenφ i po svΘm vypnutφ.

Vyu₧itφ ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞

Ve°ejnß telefonnφ sφ¥ mß pro komunikace s vyu₧itφm poΦφtaΦ∙ a pro poΦφtaΦovΘ sφt∞ obrovsk² v²znam. Vlastnφte-li poΦφtaΦ, vhodn² modem (kter² spl≥uje vÜechny po₧adavky p°φsluÜnΘ sprßvy spoj∙) a takΘ komunikaΦnφ program, schopn² pracovat s tφmto modemem, okam₧it∞ se vßm otevφrß celß °ada mo₧nostφ. M∙₧ete se nap°. domluvit s jin²m Ü¥astn²m vlastnφkem podobnΘ sestavy "poΦφtaΦ-modem-komunikaΦnφ program", ₧e mu v urΦenou dobu zavolßte. Vlastn∞ ₧e vßÜ modem, ovlßdan² vaÜφm komunikaΦnφm programem (jeÜt∞ o nich bude °eΦ podrobn∞ji) sßm vytoΦφ jeho telefonnφ Φφslo, a na n∞m se mφsto vaÜeho kolegy ozve op∞t modem, p°ipojen² k jeho poΦφtaΦi. Jakmile oba modemy navß₧φ spojenφ, vstoupφ do hry komunikaΦnφ programy, b∞₧φcφ na obou poΦφtaΦφch. Jejich prost°ednictvφm pak m∙₧ete komunikovat s tφm, kdo druh² poΦφtaΦ obsluhuje. VaÜe komunikaΦnφ programy vßm obvykle nabφdnou alespo≥ mo₧nost p°enosu soubor∙ (file transfer), a mo₧nost vzßjemn∞ si popovφdat prost°ednictvφm zprßv, kterΘ vy pφÜete na svΘm poΦφtaΦi, a kterΘ se souΦasn∞ objevujφ i na monitoru vaÜeho prot∞jÜku - v angliΦtin∞ se tomuto zp∙sobu poΦφtaΦovΘho rozhovoru °φkß chat.

Ovlßdßnφ poΦφtaΦe na dßlku vÜak sk²tß jeÜt∞ celou °adu dalÜφch mo₧nostφ. Nap°φklad r∙znΘ poradenskΘ a konzultaΦnφ firmy v poΦφtaΦov∞ vysp∞l²ch zemφch dnes instalujφ na poΦφtaΦφch sv²ch zßkaznφk∙ vhodn² modem a komunikaΦnφ program pro dßlkovΘ ovlßdßnφ. V p°φpad∞ jak²chkoli problΘm∙ pak staΦφ, kdy₧ pracovnφk poradenskΘ firmy ze svΘho poΦφtaΦe "zavolß" poΦφtaΦ zßkaznφka. Program, kter² b∞₧φ souΦasn∞ na obou poΦφtaΦφch, pak umo₧nφ, aby poradce na dßlku pracoval s poΦφtaΦem zßkaznφka, "vid∞l" jeho obrazovku, mohl na dßlku "maΦkat" klßvesy na jeho klßvesnici - zkrßtka provßd∞l vÜe co je t°eba, aby identifikoval p°φΦinu zßkaznφkov²ch problΘm∙, a takΘ mu mohl na dßlku nßzorn∞ p°edvΘst, co a jak mß sprßvn∞ d∞lat.

P°φvlastek "on-line" (Φesky "sp°a₧enΘ") majφ tyto slu₧by z toho d∙vodu, ₧e jejich u₧ivatel je na n∞ se sv²m poΦφtaΦem napojen p°φmo (prost°ednictvφm modemu a ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞), a bezprost°edn∞ komunikuje s programem na vzdßlenΘm poΦφtaΦi, kter² p°φsluÜnΘ slu₧by zprost°edkovßvß. Jde vesm∞s o interaktivnφ zp∙sob vzßjemnΘ komunikace, p°i kterΘm on-line slu₧ba p°edklßdß nabφdku mo₧n²ch akcφ, ze kterΘ si u₧ivatel vybφrß, a on-line slu₧ba pak reaguje podle v²sledku jeho volby. Snad nejpopulßrn∞jÜφ formou on-line slu₧eb jsou dnes tzv. Bulletin Board Systems (BBS), kter²m stojφ za to v∞novat samostatn² dφl naÜeho serißlu.

Nesmφme vÜak zapomφnat ani na poΦφtaΦovΘ sφt∞ v pravΘm slova smyslu. I pro n∞ mß ve°ejnß telefonnφ sφ¥ velk² v²znam. Nenφ toti₧ ₧ßdn²m problΘmem, aby si prost°ednictvφm ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞ kdykoli "zavolaly" dva uzlovΘ poΦφtaΦe a v bezobslu₧nΘm provozu si navzßjem p°edaly veÜkerß data, kterß si p°edat pot°ebujφ. Je to sice pomalejÜφ a mΘn∞ spolehlivΘ ne₧ kdyby mezi ob∞ma uzlov²mi poΦφtaΦi existoval pevn² okruh, umo₧≥ujφcφ trvalΘ spojenφ, ale na druhΘ stran∞ to mß i svΘ velkΘ v²hody. Pevn² okruh m∙₧e b²t dosti nßkladnou zßle₧itostφ, a nenφ-li dostateΦn∞ vyu₧it, m∙₧e jφt o znaΦn∞ neefektivnφ investici. TakΘ jeho pouhΘ z°φzenφ m∙₧e trvat dosti dlouho. Naproti tomu spojenφ po komutovan²ch linkßch ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞ je okam₧it∞ k dispozici, a nßklady na n∞j jsou p°φmo ·m∞rnΘ provozu. Zßle₧φ v₧dy na charakteru konkrΘtnφ poΦφtaΦovΘ sφt∞, zda vy₧aduje trvalΘ spojenφ mezi uzlov²mi poΦφtaΦi, velkou p°enosovou rychlost a dostateΦnou spolehlivost, co₧ lze splnit pouze pomocφ pevnΘho okruhu, nebo zda vystaΦφ se spojenφm prost°ednictvφm ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞, kterΘ je nutn∞ pomalejÜφ, mΘn∞ spolehlivΘ a mß dßvkov² charakter. PoΦφtaΦovΘ sφt∞, poskytujφcφ slu₧by interaktivnφ povahy, nutn∞ vy₧adujφ trvalΘ spojenφ pomocφ pevn²ch okruh∙. Naopak sφt∞, kterΘ nabφzφ p°evß₧n∞ jen elektronickou poÜtu a p°enos soubor∙, tedy slu₧by spφÜe dßvkovΘ povahy, mohou vystaΦit se spojenφm pomocφ komutovan²ch linek ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞. P°φkladem mohou b²t sφt∞ Eunet a Fidonet, o kter²ch si budeme povφdat pozd∞ji.