Standard, norma, doporuΦenφ
V²robci v²poΦetnφ techniky se dlouhou dobu sna₧ili prosadit na trhu se strategiφ, kterou lze charakterizovat jako snahu "b²t pro vÜechny vÜφm". Sna₧ili se dosßhnout toho, aby si zßkaznφk kupoval vÜechno od nich - jak hardware se vÜemi pot°ebn²mi dopl≥ky, tak i nezbytn² software, Ükolenφ u₧ivatel∙, servis atd.
V dob∞ sßlovΘ v²poΦetnφ techniky byla takovßto strategie jeÜt∞ realizovatelnß, nebo¥ zßjmy odb∞ratel∙ nebyly tak diversifikovanΘ a specificky zam∞°enΘ jako dnes, a takΘ po₧adavky na vzßjemnou spoluprßci jednotliv²ch poΦφtaΦ∙ nebyly p°φliÜ velkΘ.
V²robci, kte°φ se p°φliÜ neohlφ₧eli na sebe navzßjem, si mohli dovolit koncipovat svΘ produkty v²hradn∞ podle sv²ch vlastnφch p°edstav a uplatnit v nich takovß °eÜenφ, kterß sami pova₧ovali za nejvhodn∞jÜφ - ke kter²m dosp∞li na zßklad∞ vlastnφch zkuÜenostφ, tradicφ, vlastnφho v²zkumu a v²voje - a kterß je Φinila nesluΦiteln²mi a neschopn²mi spoluprßce s produkty jin²ch v²robc∙. Tφm ovÜem vznikla specifickß forma vßzanosti na jedinΘho v²robce, danß nikoli jeho monopolnφm postavenφm, ale nesluΦitelnostφ jφm pou₧φvanΘho technickΘho °eÜenφ s tφm, kterΘ pou₧φvajφ jinφ v²robci. V angliΦtin∞ se takovΘto °eÜenφ oznaΦuje p°φvlastkem proprietary, stejn∞ tak jako produkty, kterΘ z tohoto °eÜenφ vychßzejφ.
Prosadit vlastnφ °eÜenφ, a to jeÜt∞ se ziskem, si vÜak v dlouhodobΘm v²hledu mohly dovolit jen ty nejv∞tÜφ firmy. MenÜφ firmy, kterΘ nemohly nΘst stßle v∞tÜφ nßklady na v²voj a marketing vlastnφch °eÜenφ, se ve vlastnφm zßjmu musely p°izp∙sobit t∞m °eÜenφm, kterΘ si zvolily velkΘ firmy. NeÜlo p°itom ani tak o p°evzetφ technologiφ Φi v²robnφch postup∙ (kterΘ jsou Φasto peΦliv∞ chrßn∞nΘ), jako spφÜe o p°evzetφ konvencφ, parametr∙ a protokol∙, s cφlem zajistit kompatibilitu (sluΦitelnost) vlastnφch produkt∙ s produkty jin²ch v²robc∙. Nßzorn²m p°φkladem m∙₧e b²t architektura osobnφch poΦφtaΦ∙ PC - zde se prakticky vÜichni v²robci p°izp∙sobili °eÜenφ, kterΘ si podle svΘho zvolila jedinß mamutφ firma - IBM.
╪eÜenφ, kterΘmu se p°izp∙sobujφ r∙znφ v²robci a kterΘ tak p°edstavuje urΦitou spoleΦnou konvenci, zajiÜtujφcφ vzßjemnou kompatibilitu produkt∙ od r∙zn²ch v²robc∙, si ji₧ zaslou₧φ p°φvlastek standardnφ, jako protip≤l anglickΘho proprietary. Samotn² obsah resp. podstata tohoto °eÜenφ se pak v ÜirÜφm slova smyslu oznaΦuje jako standard.
Standardnφ °eÜenφ resp. standard m∙₧e vniknout tak, ₧e se z podn∞tu Φi pod zßÜtitou urΦitΘ instituce, kterß je k tomu p°φsluÜnß, sejde skupina odbornφk∙ a vypracuje nßvrh p°φsluÜnΘho °eÜenφ. Ten je poslΘze kodifikovßn (tj. dostane formu oficißlnφho dokumentu p°φsluÜnΘ instituce), a pak je prosazovßn do praxe. PodstatnΘ p°itom je, ₧e zmφn∞nΘ standardizaΦnφ instituce obvykle nereprezentujφ p°φmo jednotlivΘ v²robce (i kdy₧ tito se na jejich prßci mohou v²znamn∞ podφlet). Standard, kter² je kodifikovßn, je standardem de jure. Jeho zßvaznost pro v²robce i u₧ivatele je ovÜem r∙znß podle toho, jak² mß prßvnφ statut resp. jak² je statut toho, kdo jej formßln∞ vydßvß.
Nap°φklad standardy, vypracovanΘ a vydßvanΘ mezinßrodnφmi standardizaΦnφmi institucemi, majφ Φasto pouze formu doporuΦenφ a po formßlnφ strßnce nejsou prßvn∞ zßvaznΘ. Prßvnφ zßvaznost pak mφvajφ a₧ nßvrhy ve form∞ norem, kterΘ v rßmci jednotliv²ch zemφ vypracovßvajφ k tomu oprßvn∞nΘ instituce, Φasto na zßklad∞ doporuΦenφ, p°ijat²ch mezinßrodnφmi organizacemi.
Samotnφ v²robci nemajφ mo₧nost vydßvat standardy de jure, nebo¥ obvykle nemohou vydßvat oficißlnφ doporuΦenφ Φi dokonce normy, zßvaznΘ pro jinΘ v²robce. Pokud jejich vlastnφ °eÜenφ spontßnn∞ a na dobrovolnΘm zßklad∞ p°ebφrajφ i jinφ v²robci, stßvß se toto °eÜenφ standardardem de facto. P°φkladem takovΘhoto standardu m∙₧e b²t jazyk pro ovlßdßnφ modem∙ (tzv. °φdφcφ jazyk AT, viz desßt² dφl naÜeho serißlu), kter² u sv²ch produkt∙ zavedla firma Hayes, a ostatnφ v²robci se mu p°izp∙sobili.
Jsou ovÜem i p°φpady, kdy se vlastnφ ("proprietary") °eÜenφ urΦitΘho v²robce m∙₧e stßt "oficißlnφm" standardem (standardem de jure). Jde o takovß °eÜenφ, kterß se ukß₧φ b²t natolik ₧ivotaschopnß, ₧e se nejprve stanou standardy de facto, a poslΘze je p°φsluÜnΘ standardizaΦnφ instituce p°evezmou jako "svΘ" standardy - bu∩ bez jak²chkoli zm∞n, nebo s urΦit²mi ·pravami. P°φkladem m∙₧e b²t koncepce sφtφ Ethernet, kterß p∙vodn∞ vznikla jako vlastnφ °eÜenφ firmy Xerox, zßhy se stala standardem de facto, a poslΘze se s drobn²mi ·pravami stala i standardem de jure (standardem IEEE 802.3).
Jestli₧e v oblasti poΦφtaΦ∙ majφ standardy neobyΦejn² v²znam, v oblasti komunikacφ a poΦφtaΦov²ch sφtφ jsou p°φmo ₧ivotn∞ d∙le₧itΘ. Umo₧≥ujφ vzßjemnou spoluprßci nejr∙zn∞jÜφch komunikaΦnφch i v²poΦetnφch prost°edk∙ od r∙zn²ch v²robc∙, stejn∞ tak jako jejich vazbu na p°enosovΘ prost°edky spojov²ch organizacφ a jejich vyu₧itφ. T²kajφ se prakticky vÜech aspekt∙ komunikacφ a Φinnostφ sφtφ - od typu pou₧φvan²ch konektor∙ a jejich zapojenφ, p°es zp∙sob modulace p°enßÜen²ch signßl∙ a₧ nap°. po formßt zprßv elektronickΘ poÜty.
Kdo je kdo - ve sv∞t∞ standard∙
Mezinßrodnφ organizace, kterΘ se zab²vajφ tvorbou standard∙ (standard∙ de jure, viz minule), obvykle spadajφ do dvou kategoriφ - jsou to jednak organizace, vytvo°enΘ na zßklad∞ mezivlßdnφch dohod z·Φastn∞n²ch stßt∙, a jednak dobrovolnΘ organizace, vytvo°enΘ na jinΘm zßklad∞. V oblasti poΦφtaΦov²ch sφtφ jde p°edevÜφm o dv∞ organizace - CCITT a ISO, po jednΘ z ka₧dΘ kategorie.
Pro koordinaci telekomunikacφ v celosv∞tovΘm m∞°φtku byla v rßmci OSN vytvo°ena Mezinßrodnφ telekomunikaΦnφ unie (ITU - International Telecommunications Union) jako odbornß mezinßrodnφ organizace. Mß t°i slo₧ky - dv∞ se zab²vajφ oblastφ rozhlasovΘho a televiznφho vysφlßnφ, zatφmco t°etφ mß na starosti otßzky telefonie a komunikaΦnφch systΘm∙ pro p°enos dat. Touto t°etφ slo₧kou je Mezinßrodnφ poradnφ sbor pro telegraf a telefon, znßm∞jÜφ spφÜe pod zkratkou CCITT (CommitΘ Consultatif International de TΘlegraphique et TΘlΘphonique). ╚leny CCITT jsou p°edevÜφm spojovΘ organizace, kterΘ v jednotliv²ch Φlensk²ch zemφch odpovφdajφ za oblast telekomunikacφ (a majφ na to vesm∞s ze zßkona monopol). V n∞kter²ch zemφch to jsou podniky °φzenΘ stßtem, v jin²ch zemφch to jsou p°φmo vlßdnφ instituce - oznaΦovanΘ souhrnnou zkratkou PTT (Post, Telegraph & Telephone). Krom∞ toho mohou b²t Φleny CCITT i dalÜφ organizace, ovÜem ji₧ bez hlasovacφho prßva.
Standardy, kterΘ organizace CCITT vydßvß, majφ formu doporuΦenφ (nikoli norem), a jsou schvalovßny na plenßrnφch zasedßnφch, kterß se konajφ jednou za Φty°i roky - z tohoto d∙vodu jsou jednotlivß doporuΦenφ vydßvßna ve Φty°let²ch cyklech (jubilejnφ desßtΘ plenßrnφ zasedßnφ se bude konat prßv∞ v letoÜnφm roce).
SkupinaTematickΘ zam∞°enφDoporuΦenφ SG VIIDatovΘ sφt∞X.nnnSG VIII Koncovß za°φzenφ telematick²ch slu₧ebS.nnn, T.nnnSG IX Telegrafnφ sφt∞ a koncovß za°φzenφ R.nnn, W.nnnSG XVII P°enos dat po telefonnφ sφti V.nnnSG XVIII╚φslicovΘ sφt∞G.nnn Tab. 22.1.: N∞kterΘ studijnφ skupiny CCITT P°φpravou nßvrh∙ jednotliv²ch doporuΦenφ se v rßmci CCITT zab²vajφ tematicky zam∞°enΘ studijnφ skupiny (SG, Study Group). Vlastnφ doporuΦenφ CCITT se oznaΦujφ pφsmenem a Φφslem, p°iΦem₧ pφsmeno odpovφdß studijnφ skupin∞, kterß nßvrh doporuΦenφ p°ipravila, a tφm souΦasn∞ i tematickΘmu zam∞°enφ doporuΦenφ. Mezi nejznßm∞jÜφ standardy v oblasti poΦφtaΦov²ch sφtφ, kterΘ pochßzφ od organizace CCITT, pat°φ nap°. doporuΦenφ X.25 pro ve°ejnΘ datovΘ sφt∞, doporuΦenφ V.21, V.22, V.22 bis a dalÜφ pro modemy atd.
Reprezentantem druhΘ skupiny standardizaΦnφch organizacφ nevlßdnφho charakteru je Mezinßrodnφ organizace pro standardizaci (ISO - International Standards Organization, formßln∞ sprßvn² nßzev vÜak znφ: International Organization for Standardization).
ISO je dobrovolnou nevlßdnφ organizacφ. Jejφmi Φleny jsou nßrodnφ organizace, zab²vajφcφ se standardizacφ v jednotliv²ch zemφch. SvΘ standardy vydßvß organizace ISO sice formßln∞ jako normy, ty vÜak stejn∞ jako doporuΦenφ CCITT nemusφ b²t pro jednotlivΘ ΦlenskΘ zem∞ zßvaznΘ. Jejich nedodr₧ovßnφ je ale spφÜe v²jimkou.
V rßmci organizace ISO existuje p°ibli₧n∞ 200 technick²ch komisφ (TC, Technical Committee), kterΘ se dßle Φlenφ na podkomise (SC, Subcommittees), kterΘ se sklßdajφ z pracovnφch skupin (WG, Workgroups). Vlastnφ nßvrhy standard∙ jsou p°ipravovßny v pracovnφch skupinßch (WG), kterΘ nejprve vytvo°φ koncept nßvrhu (DP, Draft Proposal). Ten je rozdßn vÜem z·Φastn∞n²m organizacφm, kterΘ pak majφ Üest m∞sφc∙ na jeho p°ipomφnkovßnφ. Pokud koncept nßvrhu zφskß podporu sv²ch posuzovatel∙, je po zapracovßnφ p°ipomφnek vytvo°en koncept normy (DIS, Draft International Standard), kter² je op∞t rozdistribuovßn a stßvß se zßkladem pro hlasovßnφ o svΘm p°ijetφ. V p°φpad∞ ·sp∞chu pak vznikß norma (International Standard).
V oblasti poΦφtaΦov²ch sφtφ je snad nejznßm∞jÜφm standardem organizace ISO jejφ tzv. referenΦnφ model OSI (o kterΘm si budeme povφdat podrobn∞ji). Oblast, kterou pokr²vajφ standardy resp. normy ISO, je velmi Üirokß, a zahrnuje i "nepoΦφtaΦovou" tematiku. V oblasti telekomunikacφ se p°ekr²vß se "sfΘrou zßjmu" CCITT - ob∞ organizace zde naÜt∞stφ dokß₧φ spolupracovat alespo≥ natolik, aby se vyhnuly existenci vzßjemn∞ nesluΦiteln²ch standard∙. Organizace ISO je dokonce Φlenem CCITT (ovÜem bez hlasovacφho prßva).
Velmi v²znamnΘ jsou ovÜem i n∞kterΘ nßrodnφ organizace, kterΘ se zab²vajφ standardizacφ v jednotliv²ch zemφch. V USA jsou takovΘto organizace hned t°i. Prvnφ je NIST (National Institute of Standards and Technology, d°φve NBS resp. National Bureau of Standards), kterß je ·Φelov²m orgßnem ministerstva obchodu USA, a vydßvß normy pro oblast p∙sobnosti federßlnφ vlßdy. V Evrop∞ znßm∞jÜφ je nevlßdnφ nev²d∞leΦnß organizace ANSI (American National Standards Institute), jejφmi₧ Φleny jsou v²robci, poskytovatelΘ spojov²ch slu₧eb a dalÜφ zainteresovanΘ organizace z USA. Organizace ANSI je reprezentantem USA v ISO, a mnohΘ ANSI standardy jsou organizacφ ISO p°ejφmßny a stßvajφ se mezinßrodnφmi standardy (tj. normami ISO). Nejznßm∞jÜφm standardem, kter² pochßzφ od organizace ANSI, je bezesporu znakov² k≤d ASCII.
T°etφ nßrodnφ standardizaΦnφ organizacφ v USA je EIA (Electronic Industries Assocation), sdru₧ujφcφ ve sv²ch °adßch p°edevÜφm v²robce za°φzenφ pro telekomunikace. Snad nejznßm∞jÜφm standardem, kter² pochßzφ od tΘto organizace, je standard RS-232-C pro seriovΘ rozhranφ mezi terminßlem a modemem, p°evzat² s minimßlnφmi ·pravami i jako standard CCITT pod oznaΦenφm V.24.
Standardy vÜak mohou pochßzet i od r∙zn²ch profesnφch sdru₧enφ. P°φkladem zde m∙₧e b²t presti₧nφ americkß spoleΦnost elektrotechnick²ch a elektronick²ch in₧en²r∙ IEEE (Institute of Electrical and Electronics Engineers), kterß krom∞ vydßvßnφ odborn²ch Φasopis∙ a po°ßdßnφ konferencφ mß i vlastnφ orgßn, zab²vajφcφ se tvorbou standard∙. Pro oblast lokßlnφch poΦφtaΦov²ch sφtφ je z nich nejv²znamn∞jÜφ p°edevÜφm skupina standard∙ IEEE 802, p°evzatß i organizacφ ISO jako norma ISO 8802.