Faximilnφ p°enos

DalÜφm, dnes velmi roÜφ°en²m zp∙sobem vyu₧itφ ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞, kter² jen zdßnliv∞ nemß s poΦφtaΦi a poΦφtaΦov²mi sφt∞mi mnoho spoleΦnΘho, je faksimilnφ p°enos, zkrßcen∞ faxov² p°enos Φi pouze fax. Jakß je vlastn∞ jeho podstata?

Faksimilnφ resp. faxov² p°enos je v principu p°enos grafiky. V takovΘ form∞, jakß je dnes nejrozÜφ°en∞jÜφ, p°edstavuje p°enos jakΘkoli p°edlohy (nap°. tiÜt∞nΘho Φi ruΦn∞ psanΘho dokumentu, obrßzku apod.) v ΦφslicovΘ form∞ po analogov²ch linkßch ve°ejnΘ komutovanΘ telefonnφ sφt∞, prost°ednictvφm specializovan²ch faxov²ch p°φstroj∙. P°i odesφlßnφ n∞jakΘho dokumentu prost°ednictvφm faxovΘho p°enosu je nejprve nutnΘ p°evΘst p°edlohu (tj. odesφlan² dokument, chßpan² jako grafick² obrßzek) do ΦφslicovΘ formy. Postup, kter²m se tak d∞je, se naz²vß optick²m snφmßnφm (optical scanning), a za°φzenφ, kterΘ jej provßdφ, je tzv. snφmaΦ (scanner), zabudovan² do faxovΘho p°φstroje.

Pro nßzornost si lze p°edstavit, ₧e optick² snφmaΦ se p°i snφmßnφ "dφvß" na p°edlohu p°es hustou sφ¥, tak₧e mφsto souvislΘho rovinnΘho obrßzku "vidφ" jen jednotlivΘ izolovanΘ body. NejjednoduÜÜφ optickΘ snφmaΦe vyhodnocujφ ka₧d² bod bu∩to jako Φern² nebo jako bφl², zatφmco dokonalejÜφ snφmaΦe rozeznßvajφ u jednotliv²ch bod∙ urΦit² poΦet odstφn∙ Üedi. Existujφ samoz°ejm∞ takΘ barevnΘ snφmaΦe, kterΘ jsou schopnΘ rozeznßvat i barevnΘ odstφny. Dnes pou₧φvan² faksimilnφ p°enos vÜak nepracuje ani s barvou, ani s odstφny Üedi. P°i snφmßnφ ve faxovΘm p°φstroji je tedy ka₧d² bod p°edlohy chßpßn bu∩to jako Φern² nebo jako bφl². K vyjßd°enφ jeho stavu pak staΦφ jeden jedin² dvojkov² bit.

Objem dat, kter² vznikne nasnφmßnφm celΘ p°edlohy, je samoz°ejm∞ zßvisl² na hustot∞ naÜeho pomyslnΘho sφta, p°esn∞ji na rozliÜenφ (resolution), se kter²m snφmaΦ faxovΘho p°φstroje pracuje. Toto rozliÜenφ je dnes u faksimilnφch p°enos∙ standardn∞ 200 bod∙ na palec ve vodorovnΘm sm∞ru, a 100 bod∙ na palec ve svislΘm sm∞ru. Jen pro p°edstavu: jedna strßnka b∞₧nΘho formßtu A4 mß rozm∞ry p°ibli₧n∞ 8,5 x 11 palc∙, p°i rozliÜenφ 200x100 bod∙ to p°edstavuje celkem 200x8,5x100x11 neboli 1870000 bod∙. Je-li ka₧d² z nich vyjßd°en jednφm bitem, je to 1,87 Megabit∙ resp. cca 234 kilobyt∙. A to jeÜt∞ dneÜnφ faxovΘ p°φstroje obvykle nabφzφ i tzv. fine (jemn²) re₧im, p°i kterΘm je rozliÜenφ ve svislΘm sm∞ru dvojnßsobnΘ, tedy 200 bod∙ na palec. P°enΘst Φtvrt megabytu by trvalo ne·m∞rn∞ dlouho, proto dneÜnφ faxovΘ p°φstroje pou₧φvajφ zvlßÜtnφ techniku komprese dat (data compression), kterß dokß₧e jejich objem snφ₧it a₧ p°ibli₧n∞ 8-krßt. Tφm se objem dat, reprezentujφcφ jednu strßnku A4, dostßvß na hodnoty °ßdov∞ desφtek kilobyte.

╚φslicovß data, kterß vzniknou optick²m nasnφmßnφm p°edlohy, se pak p°enßÜφ po analogov²ch linkßch ve°ejnΘ komutovanΘ telefonnφ sφt∞ prost°ednictvφm modem∙. Modemy, zabudovanΘ ve faxov²ch p°φstrojφch, obvykle zvlßdajφ p°enos rychlostφ 9600 bit∙/sekundu - v takovΘm p°φpad∞ trvß p°enos jednΘ strßnky formßtu A4 pod p∙l minuty. P°i horÜφ kvalit∞ linek je skuteΦnß p°enosovß rychlost ni₧Üφ, a doba p°enosu jednΘ strßnky se ·m∞rn∞ s tφm prodlu₧uje. Faxov² p°φstroj p°φjemce na druhΘ stran∞ telefonnφ linky m∙₧e po nezbytnΘ dekompresi p°ijat²ch dat zp∞tn∞ sestavit z jednotliv²ch bod∙ p∙vodnφ p°edlohu. Vznikß tak op∞t grafick² obrßzek, kter² vytiskne bodovß tiskßrna, zabudovanß do faxovΘho p°φstroje.

DneÜnφ velkou oblibu a ÜirokΘ nasazenφ fax∙ lze vysv∞tlit p°edevÜφm tφm, ₧e umo₧≥ujφ p°enΘst (tΘm∞°) jakoukoli p°edlohu kamkoli v dosahu ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞, a to prakticky okam₧it∞ a p°i ·nosn²ch nßkladech. Navφc obsluha faxov²ch p°φstroj∙ je obvykle tak jednoduchß, ₧e je dokß₧e ovlßdat skuteΦn∞ ka₧d². FaxovΘ p°φstroje b²vajφ velmi Φasto kombinovßny s b∞₧n²mi telefonnφmi p°φstroji, a obvykle nabφzφ i r∙znΘ dalÜφ u₧iteΦnΘ funkce, jako je nap°. automatickΘ podßvßnφ jednotliv²ch list∙ p°edlohy, mo₧nost naprogramovat odeslßnφ na urΦenou dobu apod.

Faksimilnφ p°enos ve svΘ dneÜnφ podob∞ mß vÜak i svΘ ΦetnΘ nedostatky. FaxovΘ p°φstroje ni₧Üφch a st°ednφch kategoriφ jsou vybavovßny zabudovanou tiskßrnou, kterß netiskne na b∞₧n² papφr, ale pouze na specißlnφ teplotn∞ citliv² papφr. TakΘ samotnß kvalita tisku neb²vß nejlepÜφ. RozliÜenφ 200x100 resp. 200x200 bod∙ na ΦtvereΦnφ palec je dostateΦnΘ nap°. pro b∞₧nou obchodnφ korespondenci, ale pro r∙znΘ technickΘ v²kresy Φi podrobnß schemata ji₧ nikoli. TakΘ neschopnost p°enßÜet barvu Φi alespo≥ odstφny Üedi m∙₧e b²t Φasto na zßvadu. P°i praktickΘm pou₧φvßnφ faxu m∙₧e b²t velmi nep°φjemnß i skuteΦnost, ₧e p°enßÜenß data nejsou nijak zabezpeΦovßna proti chybßm p°i p°enosu. Nejr∙zn∞jÜφ poruchy, kter²ch b²vß ve ve°ejnΘ telefonnφ sφti Φasto vφce ne₧ by bylo ·nosnΘ, se pak projevujφ zkreslenφm p°ijatΘho obrßzku. Zßle₧φ samoz°ejm∞ na intenzit∞ t∞chto poruch a mφ°e zkreslenφ, kterΘ vyvolajφ, zda p°enesen² obrßzek bude jeÜt∞ srozumiteln² Φi nikoli.

V²hodou faksimilnφho p°enosu je takΘ jeho relativn∞ dobrß standardizace. Drtivß v∞tÜina dneÜnφch faxov²ch p°φstroj∙ pracuje podle doporuΦenφ mezinßrodnφ organizace CCITT pro faksimilnφ p°enos tzv. skupiny III (Group III) - co₧ je prßv∞ ten druh faksimilnφho p°enosu, kter² jsme si doposud popisovali. Nov∞jÜφ standard skupiny IV (Group IV), kter² zatφm jeÜt∞ nenφ tak rozÜφ°en², ji₧ pracuje s rozliÜenφm a₧ 400x400 bod∙ na palec, p°edpoklßdß p°enos po pevn²ch okruzφch (tedy ji₧ nikoli prost°ednictvφm ve°ejnΘ komutovanΘ telefonnφ sφt∞), a p°enos jednΘ strßnky A4 zvlßdne p°ibli₧n∞ za p∞t sekund.

 

Faksimilnφ p°enos a poΦφtaΦe

Jak jsme si ji₧ naznaΦili minule, umo₧≥uje faksimilnφ (faxov²) p°enos p°enßÜet prost°ednictvφm ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞ psanΘ Φi tiÜt∞nΘ dokumenty, obrßzky, obecn∞ jakΘkoli grafickΘ p°edlohy.

P°edstavme si ale nynφ, ₧e jsme prost°ednictvφm faksimilnφho p°enosu p°ijali od svΘho spolupracovnφka strßnku textu, kterou pot°ebujeme dßle zpracovat, nejlΘpe pomocφ svΘho oblφbenΘho textovΘho editoru. ProblΘm je nynφ v tom, ₧e to co jsme p°ijali, je ve skuteΦnosti obrßzek s grafick²m vyobrazenφm textu (kter²m m∙₧e b²t nap°φklad i rukou psan² text), a nikoli textov² soubor, kter² by mohl nßÜ textov² editor zpracovßvat. Mßme proto v podstat∞ dv∞ mo₧nosti - cel² text ruΦn∞ p°epsat, nebo vyu₧φt prost°edk∙ pro tzv. optickΘ rozpoznßvßnφ znak∙ (optical character recognition - OCR).

╚lov∞k, kter² Φte psan² text, vyhledßvß v p°edloze grafickΘ tvary, kter²m p°isuzuje v²znam jednotliv²ch pφsmen, z nich si pak sklßdß celß slova, z nich v∞ty atd. P°i optickΘm rozpoznßvßnφ znak∙ tuto Φinnost Φlov∞ka vykonßvß program - takΘ on se sna₧φ vyhledßvat na obrßzku takovΘ grafickΘ tvary, kterΘ mu "p°ipomφnajφ" pφsmena, ta sklßdß v celß slova, v∞ty atd., a v²sledn² text produkuje ve form∞ textovΘho souboru, kter² ji₧ je obecn∞ zpracovateln² textov²mi editory. AΦkoli pro Φlov∞ka je Φtenφ spφÜe rutinnφ zßle₧itostφ, pro program je to neobyΦejn∞ t∞₧kß ·loha. Dnes samoz°ejm∞ existujφ mnohΘ programovΘ balφky pro optickΘ rozpoznßvßnφ znak∙ (tzv. OCR programy). Jsou pou₧itelnΘ jen na tiÜt∞nΘ pφsmo, nikoli na rukopisy, a p°edevÜφm jejich ·Φinnost resp. spolehlivost neb²vß zdaleka stoprocentnφ. Je znaΦn∞ zßvislß na mnoha faktorech, jako nap°. na rozliÜenφ, se kter²m byla p°edloha nasnφmßna, na natoΦenφ p°edlohy apod. Navφc jde o velmi drahΘ programy, obvykle zahraniΦnφ provenience, kterΘ mohou mφt nep°ekonatelnΘ problΘmy s Φeskou a slovenskou diakritikou. Pro texty je tedy faksimilnφ p°enos v²hodn² spφÜe v p°φpad∞, ₧e text nepot°ebujeme dßle zpracovßvat na poΦφtaΦi.

Faksimilnφ p°enos vÜak nenφ vßzßn jen na jedno·ΦelovΘ faxovΘ p°φstroje. Je dobrΘ si uv∞domit, ₧e ka₧d² faxov² p°φstroj se vlastn∞ sklßdß ze t°φ za°φzenφ - optickΘho snφmaΦe, modemu a tiskßrny - realizovan²ch jako jedin² kompaktnφ celek. Tiskßrny, navφc vesm∞s kvalitn∞jÜφ ne₧ u b∞₧n²ch faxov²ch p°φstroj∙, jsou b∞₧n²mi periferiemi dneÜnφch osobnφch poΦφtaΦ∙, a takΘ optickΘ snφmaΦe ji₧ p°estßvajφ b²t vzßcnostφ. To, co jeÜt∞ zb²vß, abychom mohli odesφlat a p°ijφmat faxy na poΦφtaΦi, je vlastn∞ ji₧ jen takov² modem, jak² se zabudovßvß do faxov²ch p°φstroj∙. V principu jde o obdobn² modem, jak² se pou₧φvß p°i "b∞₧n²ch" datov²ch p°enosech, pouze konkrΘtnφ technika a parametry p°enosu se liÜφ (vychßzφ z jinΘ normy resp. doporuΦenφ pro faksimilnφ p°enos). Navφc je zde jeÜt∞ otßzka komprese a dekomprese dat, p°edstavujφcφch Φφslicov² tvar p°enßÜenΘ p°edlohy - viz minule.

Pokud mß b²t poΦφtaΦ pou₧φvßn v roli faxovΘho p°φstroje, musφ b²t vybaven specißlnφm p°φdavn²m za°φzenφm, kterΘ je schopnΘ fungovat jako modem pro faksimilnφ p°enos. V p°φpad∞ osobnφch poΦφtaΦ∙ je toto za°φzenφ tΘm∞° v₧dy konstrukΦn∞ provedeno jako karta resp. deska, kterß se instaluje do jednΘ z rozÜi°ujφcφch pozic, tzv. slot∙ (slots). Jde tedy o faxovou kartu (fax card). DalÜφ funkce, spojenΘ s p°ijφmßnφm a odesφlßnφm fax∙, se pak ji₧ zajiÜ¥ujφ programov²mi prost°edky. Jde mj. takΘ o kompresi a dekompresi dat resp. p°evod dat z/do takovΘho tvaru, v jakΘm se pak skuteΦn∞ p°enßÜejφ. Vedle faxovΘ karty tedy musφ b²t na poΦφtaΦi instalovßn i pot°ebn² software, kter² tyto funkce zajiÜ¥uje, a souΦasn∞ i ovlßdß vlastnφ faxovou kartu.

Pot°ebujeme-li z poΦφtaΦe odeslat prost°ednictvφm faxovΘho p°enosu n∞jak² text, kter² mßme k dispozici ve form∞ textovΘho souboru, nepot°ebujeme k tomu nutn∞ mφt optick² snφmaΦ (scanner). P°evΘst textov² soubor do grafickΘ podoby, p°esn∞ji vyrobit z textovΘho souboru grafick² soubor, nenφ ₧ßdn²m principißlnφm problΘmem - m∙₧e to zajistit p°φmo obslu₧n² program, kter² ovlßdß faxovou kartu a zajiÜ¥uje odesφlßnφ. Podobn∞ je tomu v p°φpad∞, ₧e pot°ebujeme odeslat obrßzek, kter² mßme k dispozici ve form∞ vhodnΘho grafickΘho souboru. Nap°φklad takov² obrßzek, kter² jsme vytvo°ili pomocφ naÜeho oblφbenΘho programu pro malovßnφ (nap°. Paintbrush, Corel Draw apod.) - zde mß faxov² software jeÜt∞ lehΦφ prßci ne₧ u textov²ch soubor∙. Optick² snφmaΦ vlastn∞ pot°ebujeme jen v p°φpad∞, ₧e mßme odeslat obrßzek, kter² mßme jen na papφ°e. Ten musφme s pomocφ snφmaΦe nasnφmat, tφm jej zφskßme ve form∞ grafickΘho souboru, a ten by ji₧ naÜe faxovß karta m∞la um∞t odeslat.

Schopnosti n∞kter²ch faxov²ch karet zde mohou konΦit - existujφ toti₧ faxovΘ karty, urΦenΘ jen pro odesφlßnφ. FaxovΘ karty, schopnΘ takΘ p°ijφmat, produkujφ p°ijatΘ faxy op∞t ve form∞ grafick²ch soubor∙. Ty lze vytisknout, nebo je dßle zpracovat (jako obrßzky!!) vhodn²m grafick²m programem. Jde-li o texty, je principißln∞ mo₧nΘ je p°evΘst do formy textovΘho souboru pomocφ rozpoznßvßnφ znak∙ (OCR). Je takΘ mo₧nΘ je pouze uschovat pro pozd∞jÜφ zpracovßnφ, ale zde je dobrΘ si uv∞domit, ₧e ve zkomprimovanΘm formßtu p°edstavuje jedinß strßnka velikosti A4 typicky n∞kolik desφtek kilobyte dat, a v nezhuÜt∞nΘm tvaru (ve form∞ grafickΘho souboru) °ßdov∞ stovky kilobyte!

Kvalitnφ faxov² p°φstroj m∙₧e b²t sßm o sob∞ velmi drah², nap°. je-li mφsto mßlo kvalitnφ zabudovanΘ tiskßrny vybaven tiskßrnou laserovou, dφky kterΘ m∙₧e p°ijatΘ faxy tisknout kvalitn∞ na b∞₧n² kancelß°sk² papφr. Kvalitnφ faxov² p°φstroj tak m∙₧e b²t typick²m p°φkladem pom∞rn∞ nßkladnΘ periferie, kterou se vyplatφ sdφlet v lokßlnφ poΦφtaΦovΘ sφti. V takovΘ ·prav∞, aby mohl b²t v sφti pou₧φvßn, pak plnφ funkci tzv. faxovΘho serveru. Z ka₧dΘho uzlu sφt∞ je mo₧nΘ jeho prost°ednictvφm odeslat textov² Φi grafick² soubor jako fax stejn²m zp∙sobem, jako kdyby Ülo o faxovou kartu, instalovanou p°φmo v uzlovΘm poΦφtaΦi. Podobn∞ m∙₧e faxov² server slou₧it i pro p°φjem fax∙. Zde vÜak nastßvß mal² problΘm - kterΘmu uzlu v sφti mß b²t p°ijat² fax p°edßn? Faxy se odesφlajφ v₧dy na urΦitΘ telefonnφ Φφslo, kde je n∞kdo prohlΘdne, a pak p°φpadn∞ p°edß dßl. Jak to ale d∞lat v p°φpad∞ faxovΘho serveru, kter² slou₧φ nap°. lokßlnφ sφti se stovkami uzlov²ch poΦφtaΦ∙?