|
|
Osobnφ zßjmena
ich / jß, du / ty,
er / on, es / ono, sie / ona, wir / my, ihr /
vy, sie / oni,
Sie / Vy, zvratnΘ zßjmeno sich je jen ve 3. os. Φ. j. a mn., zßjmeno
vespolnΘ - einander
Neosobnφ zßjmeno es stojφ v pasivnφch v∞tßch jen na zaΦßtku v∞ty: Es werden zwei Hotels gebaut. Zßjmeno es zastupujφcφ podm∞t lze vynechat, pokud nestojφ na zaΦßtku v∞ty: Mir gefΣllt, dass ......... Zßjmeno es m∙₧e stßt na zaΦßtku v∞ty, pokud se vztahuje k podm∞tu, kter² je za slovesem. Je-li na zaΦßtku podm∞t nebo jin² v∞tn² Φlen, es se vypouÜtφ. (Es kamen viele Leute zu ihm. x Zu ihm kamen viele Leute.) Zßjmeno es se n∞kdy odkazuje na infinitivnφ vazbu zßvislou na slovese: es aufgeben (vzdßt se), es ⁿbernehmen (p°evzφt), es unterlassen (opomenout), es vertragen (snßÜet), es aushalten (vydr₧et): Wir gaben es auf, dorthin zu fahren. Es vyjad°uje v n∞mΦin∞ tzv. formßlnφ podm∞t ve v∞tßch se slovesy oznaΦujφcφmi p°φrodnφ ·kazy (Es regnet. Es blitzt.), zvuk nebo v∙ni (Es klingelt. Es duftet.), se slovesy sein, werden ve spojenφ s p°φdavn²m jmΘnem (Es ist warm. Es ist kalt. Es wurde dunkel.) nebo se vyskytuje v ustßlen²ch spojenφch (Wie geht es dir?), vÜude tam, kde v ΦeÜtin∞ je jednoΦlennß v∞ta slovesnß. Zßjmeno es zastupuje u sein, werden, scheinen a bleiben p°edtφm zmφn∞nΘ podstatnΘ nebo p°φdavnΘ jmΘno v p°φsudku: Sie bleib ledig. Ihre Schwester blieb es auch. Zßjmeno es zastupuje jako subjekt ve spojenφ se sein i ₧ivotnß podstatnß jmΘna rodu mu₧skΘho a ₧enskΘho: Kennst du sie? Es (sie) ist unsere Nachbarin. Es se vyskytuje ve vazb∞ es gibt (je, jsou, existuje), kterß se pojφ se 4. pßdem. (Es gibt keinen Park hier. Das gibt es nicht.) VespolnΘ zßjmeno einander vyjad°uje vztah minimßln∞ mezi dv∞ma osobami. Ve spojenφ s p°edlo₧kou se pφÜe dohromady. Sie stehen nebeneinander. / Stojφ vedle sebe. Wir besuchen einander. / NavÜt∞vujeme se navzßjem. Sie spielen miteinander. / Hrajφ si spolu. Sie reden durcheinander. / Mluvφ jeden p°es druhΘho. P°ivlast≥ovacφ zßjmena mein/m∙j, dein/tv∙j,
sein/jeho, sein/jeho, ihr/jejφ, unser/nßÜ, euer/vßÜ,
ihr/jejich, Ihr/VßÜ û v jednotnΘm Φφsle se sklo≥ujφ jako
Φlen neurΦit², v mno₧nΘm Φφsle jako Φlen urΦit². N∞mΦina nemß p°ivlast≥ovacφ
zßjmeno sv∙j. P°ivlast≥ujeme p°ivlast≥ovacφm zßjmenem p°φsluÜnΘ
osoby:
Tßzacφ zßjmena wer / kdo, was
/co, welcher, welche, welches / kter², kterß, kterΘ, was fⁿr ein,
was fⁿr eine, was fⁿr ein / jak², jakß, jakΘ û zßjmenem welcher se
ptßme, vybφrßme-li z urΦitΘho mno₧stvφ: Welches Auto ist am besten? Zßjmenem
was fⁿr ein se ptßme na vlastnost: Was fⁿr eine Bluse soll es sein?
Vzta₧nß zßjmena û der, die, das, die (welcher, welche, welches, welche) / kter², kterß, kterΘ, kte°φ
NeurΦitß zßjmena jemand/n∞kdo,
niemand/nikdo, jeder, -e, -es/ka₧d² (mno₧nΘ Φφslo û alle),
kein/₧ßdn², etwas/n∞co, nichts/nic, ein paar/n∞kolik,
mancher, -e, -es /mnoh², mehrere/vφce, n∞kolik,
viele/mnozφ, wenige/mßlokte°φ, mßlo, einige/n∞kte°φ,
n∞kolik, beide/oba, ander-(andere)/druh², jin², irgendein
(mno₧nΘ Φφslo irgendwelche)/n∞jak², jak²koliv Zßjmeno
jeder,
mancher se sklo≥uje jako Φlen urΦit², zßjmena etwas,
nichts, ein paar jsou nesklonnß, zßjmeno kein
se sklo≥uje v jednotnΘm Φφsle jako Φlen neurΦit², v mno₧nΘm
Φφsle jako Φlen urΦit². Stojφ-li samostatn∞, sklo≥uje se jako Φlen urΦit²:
Wartet hier ein Kind? Nein, hier wartet keines .Zßjmena viel-
a wenig- jsou v jednotnΘm Φφsle nesklonnß, pokud stojφ p°ed podstatn²mi
jmΘny, v mno₧nΘm Φφsle a stojφ-li osamocen∞ p°ibφrajφ koncovky Φlenu
urΦitΘho. Zßjmena einige, beide, viele, mehrere se v mno₧nΘm Φφsle sklo≥ujφ
jako Φlen urΦit². Wenige se spojuje se Φlenem urΦit²m a mß koncovky p°φdavnΘho
jmΘna.Ve spojenφ s irgend dßle existujφ: irgendein (n∞jak²), irgendwelcher
(n∞kter²), irgendwer (kdo, kdokoliv), irgendwas (co, cokoliv)
|
|
Strßnku p°ipravujφ lekto°i vzd∞lßvacφho centra ASSET ╚eskΘ Bud∞jovice od prosince 1999. Zm∞ny a dopl≥ovßnφ strßnky provßdφme minimßln∞ 1x t²dn∞. Prosφme, piÜte nßm VaÜe dotazy, hodnocenφ obsahu, nßm∞ty a p°ipomφnky na nßÜ e-mail: asset@nj.cz |