|
|
Zßkladnφ Φφslovky
0 û 12
- null, eins, zwei, drei, vier, fⁿnf, sechs, sieben, acht, neun, zehn, elf, zw÷lf 13 û 19
- dreizehn, vierzehn, fⁿnfzehn,
sechzehn, siebzehn, achtzehn, neunzehn 20 û 90
- zwanzig, drei▀ig, vierzig, fⁿnfzig, sechzig, siebzig, achtzig, neunzig 100 û hundert,
101 - (ein) hundert(und)eins, 437 û vierhundertsiebenunddrei▀ig 1000
- tausend 1999
- (ein) tausendneunhundertneunundneunzig 1 000 000 û
eine Million 2 400 603
- zwei Millionen vierhunderttausendsechshundert (und) drei 1 000 000 000
û eine Milliarde 6 005 700 000
- sechs Milliarden fⁿnf Millionen siebenhunderttausend LetopoΦet
do 1099 vyjad°ujeme jako zßkladnφ Φφslovky, od 1100 ve stovkßch, nap°. 1999
û neunzehnhundertneunundneunzig.
Vedle toho se vÜak
vyskytujφ i nesklo≥ovanΘ tvary tΘto Φφslovky. Nesklo≥ovan² tvar ein
stojφ:
Tvar eins se u₧φvß:
╚φslovky zwei, drei
majφ sklo≥ovan² 2. pßd na ûer:
die Bⁿcher zweier Kinder /
knihy dvou d∞tφ ╚φslovky hundert, tausend se u₧φvajφ takΘ jako podstatnß jmΘna:
das Hundert û stovka, sto, das Tausend û tisφc: ╚φslovky die Million, die Milliarde, die Billion se sklo≥ujφ jako
podstatnß jmΘna. ╪adovΘ Φφslovky
╪adovΘ Φφslovky se tvo°φ
od zßkladnφch Φφslovek, °adovΘ Φφslovky 1 - 19 pomocφ p°φpony -t, °adovΘ
Φφslovky nad 20 p°φponou -st. N∞kterΘ se tvo°φ nepravideln∞.
U slo₧en²ch Φφslovek se
stßvß °adovou Φφslovkou pouze jejφ poslednφ dφl: 28. - der
achtundzwanzigste, 101. - der hunderterste
╚φslovky °adovΘ se sklo≥ujφ
jako p°φdavnß jmΘna. Zpravidla stojφ p°ed nimi Φlen urΦit² nebo zßjmeno.
U₧φvajφ se v Φasov²ch ·dajφch: Der wie vielte ist heute?/
KolikßtΘho je dnes? - Heute ist der fⁿnfte Mai./ Dnes je pßtΘho
kv∞tna. Den wie vielten haben
wir heute?/ KolikßtΘho dnes mßme?
- Heute haben wir den fⁿnften Mai. / Dnes mßme pßtΘho kv∞tna. Datum se vyjad°uje i p°edlo₧kou
am: Wann / Am wie vielten bist du geboren? Ich bin am 2. (zweiten)
August 1965 geboren Kdy / KolikßtΘho ses narodil? Narodil jsem se 2. srpna
1965 Wann kommen Sie? Ich
komme am Freitag, dem Zw÷lften.
Kdy p°ijdete? P°ijdu v pßtek, dvanßctΘho V dopise se p°i udßvßnφ data obvykle u₧φvß 4. pßd, nßzev mφsta je odd∞lovßn Φßrkou: Berlin, den 7. Januar 1997 Pro ·daje desetiletφ,
kterß se v ΦeÜtin∞ oznaΦujφ °adovou Φφslovkou (v padesßt²ch
letech) mß n∞mΦina nesklonn² tvar zakonΦen² na ûer: in den
50er Jahren U panovnick²ch jmen se °adovß
Φφslovka sklo≥uje se Φlenem urΦit²m: Rudolf II.- Rudolf der Zweite Pou₧itφ
der zweite - der and ╚eskΘmu ten druh² odpovφdß v n∞mΦin∞ spojenφ der zweite v p°φpad∞ oznaΦenφ p°esnΘho
po°adφ: der erste, der zweite, der dritte, der vierte àPosloupnost m∙₧e
dßle pokraΦovat. Der andere je p°ekladem ΦeskΘho ten druh² v p°φpad∞
porovnßvßnφ pouze dvou objekt∙: Ich habe zwei T÷chter. Die eine geht
schon in die Schule. Die andere ist mit mir zu Hause. ZlomkyZlomky se tvo°φ od °adov²ch Φφslovek p°φponou -tel, -stel: ein Drittel (t°etina), zwei Hundertstel (dv∞ setiny), fⁿnf Halbe (p∞t polovin), vier Ganze (Φty°i celΘ). Zlomkovß Φφslovka halb se sklo≥uje jako p°φdavnΘ jmΘno: ein halbes Jahr (p∙l roku). Pro1/2 mß n∞mΦina v²raz die HΣlfte. Pro 1 1/2 jsou tyto mo₧nosti: eineinhalb Kilo, ein und ein halbes Kilo, anderthalb Kilo. ╚φslovky druhovΘDruhovΘ Φφslovky se tvo°φ od Φφslovek zßkladnφch p°φponou - erlei. Jsou nesklonnΘ, neb²vß u nich Φlen: aus zweierlei Gold (z dvojφho zlata), auf dreierlei Art und Weise (trojφm zp∙sobem). ╚eskß pomno₧nß poΦitatelnß substantiva majφ u n∞meckΘho ekvivalentu Φφslovku zßkladnφ: zwei Brillen (dvoje br²le), drei Paar Socken (troje pono₧ky), fⁿnf Schachteln Zigaretten (patery cigarety). ╚φslovky nßsobnΘNßsobnΘ Φφslovky se tvo°φ od zßkladnφch p°φponou -mal (Φφslovky vyjad°ujφ posloupnΘ opakovßnφ d∞j∙) nebo -fach (Φφslovky vyjad°ujφ n∞kolikanßsobn² poΦet t²ch₧ d∞j∙: hundertmal sagen (°φkat stokrßt), in zweifacher ( tΘ₧ v²raz doppelter) Ausfertigung (ve dvojφm vyhotovenφ). ╚φslovky nßsobnΘ se sklo≥ujφ jako p°φdavnß jmΘna. ╚φslovky podφlnΘ╚φslovky podφlnΘ se vyjad°ujφ spojenφm je + zßkladnφ Φφslovka: je zwei Birnen (po dvou hruÜkßch), je zehn Kronen (po deseti korunßch). ╚φslovky neurΦitΘMezi Φφslovkami neurΦit²mi a neurΦit²mi zßjmeny neexistuje pevnß hranice. K neurΦit²m Φφslovkßch °adφme: aller (vÜechen), viele (mnoho), einige (n∞kte°φ), wenige (mßlo), mehrere (n∞kolik) - sklo≥ujφ se jako Φlen urΦit². Dßle: beide (oba), etwas (trochu), ein paar (n∞kolik), lauter (sam²). Od n∞kter²ch Φφslovek m∙₧eme vytvo°it Φφslovky druhovΘ: allerlei(vÜelik²) nebo nßsobnΘ: vielfach (n∞kolikanßsobn²). |
|
Strßnku p°ipravujφ lekto°i vzd∞lßvacφho centra ASSET ╚eskΘ Bud∞jovice od prosince 1999. Zm∞ny a dopl≥ovßnφ strßnky provßdφme minimßln∞ 1x t²dn∞. Prosφme, piÜte nßm VaÜe dotazy, hodnocenφ obsahu, nßm∞ty a p°ipomφnky na nßÜ e-mail: asset@nj.cz |