322
┌stavnφ soud rozhodl dne 12. Φervence 2001 v plΘnu o nßvrzφch Mgr. J. T. a JUDr. V. R. na zruÜenφ n∞kter²ch ustanovenφ zßkona Φ. 148/1998 Sb., o ochran∞ utajovan²ch skuteΦnostφ a o zm∞n∞ n∞kter²ch zßkon∙, ve zn∞nφ zßkona Φ. 164/1999 Sb., zßkona Φ. 18/2000 Sb., zßkona Φ. 29/2000 Sb., zßkona Φ. 30/2000 Sb., zßkona Φ. 363/2000 Sb. a zßkona Φ. 60/2001 Sb.,
Dnem 30. 6. 2002 se v zßkon∞ Φ. 148/1998 Sb., o ochran∞ utajov a n²ch skuteΦnostφ a o zm∞n∞ n∞kter²ch zßkon∙, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, zruÜuje ustanovenφ º 23 odst. 2 ve slov∞ " zejmΘna", ustanovenφ t°etφ v∞ty º 36 odst. 3 a ustanovenφ º 73 odst. 2.
Nßvrh na zruÜenφ v∞ty prvnφ ustanovenφ º 73 odst. 1 zßkona Φ. 148/1998 Sb., o ochran∞ utajovan²ch skuteΦnostφ a o zm∞n∞ n∞kter²ch zßkon∙, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, se zamφtß.
Rozhodnutφm z 24. 11. 1999 Φ. j. 780/1999-BIS-1 °editel BezpeΦnostnφ informaΦnφ slu₧by (dßle jen "BIS") p°ezkoumal rozhodnutφ nßm∞stka - bezpeΦnostnφho °editele BIS ze 4. 11. 1999 Φ. j. 242-13/1999-BIS-37, jφm₧ st∞₧ovateli Mgr. J. T. nebylo podle º 36 odst. 3 zßkona Φ. 148/1998 Sb., o ochran∞ utajovan²ch skuteΦnostφ a o zm∞n∞ n∞kter²ch zßkon∙, vydßno osv∞dΦenφ ke styku s utajovan²mi skuteΦnostmi, a shledal, ₧e napadenΘ rozhodnutφ bylo d∙vodnΘ a v souladu se zßkonem. Proto stφ₧nost proti n∞mu zamφtl.
St∞₧ovatel Mgr. J. T. v ·stavnφ stφ₧nosti p°edevÜφm tvrdφ, ₧e napaden²mi rozhodnutφmi byl poruÜen Φl. 26 odst. 1 Listiny zßkladnφch prßv a svobod (dßle jen "Listina"). Tato rozhodnutφ byla vydßna v d∙sledku v zßhlavφ citovan²ch ustanovenφ zßkona Φ. 148/1998 Sb., a proto se st∞₧ovatel domßhß jejich zruÜenφ, nebo¥ pr² slovo "zejmΘna" uvedenΘ v ustanovenφ º 23 odst. 2 zßkona Φ. 148/1998 Sb. je v rozporu s Φl. 26 odst. 2 Listiny a ustanovenφ º 73 odst. 2 zßkona Φ. 148/1998 Sb. je v rozporu s Φl. 4 ┌stavy ╚eskΘ republiky (dßle jen "┌stava") a s Φl. 36 odst. 2 Listiny.
St∞₧ovatel uvßdφ, ₧e v d∙sledku napaden²ch rozhodnutφ ztratil mo₧nost vykonßvat dßle svΘ povolßnφ, kterΘ si svobodn∞ zvolil. Podle ustanovenφ º 17 odst. 1 zßkona Φ. 148/1998 Sb. se toti₧ s utajovan²mi skuteΦnostmi m∙₧e seznamovat fyzickß osoba p°i spln∞nφ uveden²ch podmφnek, z nich₧ jednu p°edstavuje vydßnφ osv∞dΦenφ. Spln∞nφ t∞chto podmφnek je tedy p°edpokladem pro v²kon takovΘho povolßnφ, kde je nezbytnΘ se seznamovat s utajovan²mi skuteΦnostmi. Mezi podmφnkami pro vydßnφ osv∞dΦenφ [º 18 pφsm. f) zßkona Φ. 148/1998 Sb.] je i to, ₧e se jednß o osobu bezpeΦnostn∞ spolehlivou, p°iΦem₧ za bezpeΦnostn∞ spolehlivou nenφ pova₧ovßna osoba, u nφ₧ bylo zjiÜt∞no bezpeΦnostnφ riziko (º 23 zßkona Φ. 148/1998 Sb.). Odstavec 2 tohoto ustanovenφ stanovφ demonstrativnφ v²Φet bezpeΦnostnφch rizik, kter² "umo₧≥uje, aby byl ┌°adem nebo zpravodajskou slu₧bou naprosto neomezen∞ rozÜi°ovßn v podstat∞ o jakΘkoliv dalÜφ Φinnosti Φi skuteΦnosti". P°itom st∞₧ovatel pova₧uje za problematickou ji₧ formulaci n∞kter²ch bezpeΦnostnφch rizik i pojmu "zßjem ╚eskΘ republiky" pro ·Φely zßkona Φ. 148/1998 Sb. (º 2 odst. 1). Rozhodovßnφ o vydßnφ Φi nevydßnφ osv∞dΦenφ je tak souΦasn∞ rozhodovßnφm o p°φstupu k v²konu povolßnφ a ustanovenφ º 23 odst. 2 zßkona Φ. 148/1998 Sb. je v rozporu s Φl. 26 odst. 2 Listiny, podle n∞ho₧ zßkon m∙₧e stanovit podmφnky a omezenφ pro v²kon urΦit²ch povolßnφ nebo Φinnostφ. NapadenΘ ustanovenφ toti₧ v²slovn∞ p°edpoklßdß existenci dalÜφch podmφnek, kterΘ nejsou v zßkon∞ v²slovn∞ zakotveny.
Ustanovenφ º 73 odst. 2 zßkona Φ. 148/1998 Sb. vyluΦuje rozhodnutφ podle tohoto zßkona (s v²jimkou rozhodnutφ o pokutßch) ze soudnφho p°ezkumu. V tom spat°uje st∞₧ovatel rozpor s Φl. 36 odst. 2 Listiny, nebo¥ podle tohoto ustanovenφ z pravomoci soudu nesmφ b²t vylouΦeno p°ezkoumßvßnφ rozhodnutφ t²kajφcφch se zßkladnφch prßv a svobod, p°iΦem₧ prßvo na svobodu povolßnφ mezi zßkladnφ prßva nesporn∞ pat°φ. Proto je pr² napadenΘ ustanovenφ rovn∞₧ v rozporu s Φl. 4 ┌stavy, podle n∞ho₧ jsou zßkladnφ prßva a svobody pod ochranou soudnφ moci.
Ze vÜech uveden²ch d∙vod∙ st∞₧ovatel Mgr. J. T. navrhuje zruÜit v zßhlavφ uvedenß rozhodnutφ, dßle zruÜit slovo "zejmΘna" v ustanovenφ º 23 odst. 2 a zruÜit ustanovenφ º 73 odst. 2 zßkona Φ. 148/1998 Sb.
Oznßmenφm z 5. 9. 2000 Φ. j. 896/2000-NB┌/PFO-1 °editel Nßrodnφho bezpeΦnostnφho ·°adu (dßle jen "NB┌") st∞₧ovateli JUDr. V. R. sd∞lil, ₧e v souladu s ustanovenφm º 36 odst. 3 zßkona Φ. 148/1998 Sb. byla k jeho osob∞ provedena bezpeΦnostnφ prov∞rka III. stupn∞, kterou bylo ov∞°eno, ₧e nespl≥uje podmφnky pro vydßnφ osv∞dΦenφ podle º 18 zßkona Φ. 148/1998 Sb. V zßv∞ru tohoto oznßmenφ byl st∞₧ovatel pouΦen o tom, ₧e "proti tomuto rozhodnutφ je ve smyslu ustanovenφ º 75 odst. 1 zßkona mo₧nß stφ₧nost, kterou je nutno podat do 15 dn∙ ode dne doruΦenφ tohoto oznßmenφ".
Rozhodnutφm z 19. 10. 2000 Φ. j. 896/2000-NB┌/PFO-1 °editel NB┌ p°ezkoumal v²Üe citovanΘ oznßmenφ a zamφtl stφ₧nost st∞₧ovatele sm∞°ujφcφ proti n∞mu. V od∙vodn∞nφ tohoto rozhodnutφ uvedl, ₧e bezpeΦnostnφ prov∞rka byla zahßjena dne 22. 6. 1999 a 5. 9. 2000 bylo st∞₧ovateli odeslßno oznßmenφ o nespln∞nφ podmφnek pro vydßnφ osv∞dΦenφ. Proto₧e pr² pr∙b∞h a vyhodnocenφ bezpeΦnostnφ prov∞rky odpovφdajφ zjiÜt∞nΘmu stavu, podanou stφ₧nost zamφtl.
St∞₧ovatel JUDr. V. R. v ·stavnφ stφ₧nosti p°edevÜφm upozor≥uje na skuteΦnost, ₧e ob∞ napadenß rozhodnutφ jsou podepsßna °editelem NB┌, co₧ pova₧uje za absurdnφ, nebo¥ oznßmenφ mu sd∞lovala stejnß osoba jako ta, kterß rozhodovala o jeho stφ₧nosti jako odvolacφ orgßn. St∞₧ovatel pr² pracuje ve stßtnφ sprßv∞ ji₧ od roku 1982 a p°ed vydßnφm zßkona Φ. 148/1998 Sb. byl po °adu let osobou urΦenou ke styku se stßtnφm tajemstvφm. Nenφ si v∞dom toho, ₧e by se v jeho ₧ivot∞ vyskytovala jakßkoliv bezpeΦnostnφ rizika ve smyslu ustanovenφ º 23 zßkona Φ. 148/1998 Sb. St∞₧ovatel pracoval ve funkci °editele odboru mezinßrodn∞-finanΦnφch vztah∙ Ministerstva financφ a z tΘto funkce byl s ·Φinnostφ ke dni 25. 11. 2000 odvolßn prßv∞ vzhledem k nevydßnφ bezpeΦnostnφho osv∞dΦenφ. St∞₧ovatel uvßdφ, ₧e krom∞ toho, ₧e nem∙₧e vykonßvat svΘ d°φv∞jÜφ zam∞stnßnφ, je poÜkozovßn i po lidskΘ strßnce, by¥ neznß d∙vod, pro kter² mu p°edm∞tnΘ osv∞dΦenφ nebylo vydßno.
St∞₧ovatel se domnφvß, ₧e ustanovenφ º 36 odst. 3 zßkona Φ. 148/1998 Sb., podle n∞ho₧ NB┌ nemß povinnost uvßd∞t d∙vody nevydßnφ osv∞dΦenφ, je v rozporu s Φl. 36 Listiny. St∞₧ovateli je tφm toti₧ odnφmßno prßvo na jakoukoliv prßvnφ ochranu, jeliko₧ nevφ, proΦ bylo o jeho prßvech rozhodnuto negativn∞. Rozpor s Φl. 36 Listiny spat°uje st∞₧ovatel i v ustanovenφ º 73 zßkona Φ. 148/1998 Sb., podle n∞ho₧ se na rozhodovßnφ podle tohoto zßkona nevztahuje sprßvnφ °ßd a nenφ mo₧n² p°ezkum soudem. Nevydßnφm osv∞dΦenφ bylo ·dajn∞ poruÜeno jeho prßvo na svobodnou volbu povolßnφ podle Φl. 26 odst. 1 Listiny a za tΘto situace nelze vylouΦit ani aplikaci Φl. 36 odst. 2 Listiny. Dan² postup je pr² v rozporu i s Φl. 6 odst. 1 ┌mluvy o ochran∞ lidsk²ch prßv a zßkladnφch svobod (dßle jen "┌mluva"). St∞₧ovatel toti₧ zastßvß nßzor, ₧e pokud je bezpeΦnostnφ prov∞rka podmφnkou v²konu n∞kterΘho povolßnφ, pak je dßn prßvnφ nßrok toho, komu je odep°eno takovΘto povolßnφ vykonßvat v²luΦn∞ z d∙vodu nespln∞nφ podmφnky bezpeΦnostnφho osv∞dΦenφ, aby se seznßmil s d∙vody jeho nevydßnφ. Zßrove≥ musφ mφt mo₧nost soudnφho p°ezkumu, zda tyto d∙vody jsou dßny, Φi nikoliv a zda p°φsluÜn² stßtnφ orgßn v jeho v∞ci rozhodoval objektivn∞ a spravedliv∞.
Proto st∞₧ovatel JUDr. V. R. navrhuje, aby byla uvedenß rozhodnutφ a napadenß ustanovenφ zßkona Φ. 148/1998 Sb. zruÜena.
1. Podle ustanovenφ º 74 zßkona Φ. 182/1993 Sb., o ┌stavnφm soudu, m∙₧e b²t spolu s ·stavnφ stφ₧nostφ podßn nßvrh na zruÜenφ zßkona nebo jinΘho prßvnφho p°edpisu anebo jejich jednotliv²ch ustanovenφ, jejich₧ uplatn∞nφm nastala skuteΦnost, kterß je p°edm∞tem ·stavnφ stφ₧nosti, jestli₧e podle tvrzenφ st∞₧ovatele jsou v rozporu s ·stavnφm zßkonem nebo mezinßrodnφ smlouvou podle Φl. 10 ┌stavy, pop°. se zßkonem, jednß-li se o jin² prßvnφ p°edpis.
Vzhledem k tomu, ₧e st∞₧ovatel Mgr. J. T. spolu s ·stavnφ stφ₧nostφ podal podle tohoto zßkonnΘho ustanovenφ i nßvrh na zruÜenφ slova "zejmΘna" v ustanovenφ º 23 odst. 2 a nßvrh na zruÜenφ ustanovenφ º 73 odst. 2, ₧e st∞₧ovatel JUDr. V. R. podal nßvrh na zruÜenφ t°etφ v∞ty ustanovenφ º 36 odst. 3, na zruÜenφ v∞ty prvnφ ustanovenφ º 73 odst. 1 a º 73 odst. 2 zßkona Φ. 148/1998 Sb. a ₧e podle nßzoru ┌stavnφho soudu uplatn∞nφm t∞chto ustanovenφ nastaly skuteΦnosti, kterΘ jsou p°edm∞tem obou ·stavnφch stφ₧nostφ, ┌stavnφ soud podle ustanovenφ º 78 odst. 1 zßkona Φ. 182/1993 Sb. usnesenφm ze dne 16. 3. 2000 sp. zn. I. ┌S 102/2000 °φzenφ o ·stavnφ stφ₧nosti Mgr. J. T. a usnesenφm ze dne 10. 1. 2001 sp. zn. I. ┌S 738/2000 °φzenφ o ·stavnφ stφ₧nosti JUDr. V. R. p°eruÜil, a to z d∙vod∙ blφ₧e specifikovan²ch v citovan²ch usnesenφch. Nßvrh st∞₧ovatele JUDr. V. R. na zruÜenφ ustanovenφ º 73 odst. 2 zßkona Φ. 148/1998 Sb. ┌stavnφ soud usnesenφm ze dne 10. 1. 2001 sp. zn. I. ┌S 738/2000 z d∙vodu p°ekß₧ky litispendence odmφtl (º 35 odst. 2 zßkona Φ. 182/1993 Sb. ), nebo¥ v tΘto v∞ci ji₧ ┌stavnφ soud vzhledem k podßnφ nßvrhu Mgr. J. T. na zruÜenφ stejnΘho ustanovenφ jednß.
2. BIS ve svΘm vyjßd°enφ k nßvrhu Mgr. J. T. sice uvedla, ₧e tento st∞₧ovatel p°ed podßnφm ·stavnφ stφ₧nosti nevyΦerpal vÜechny procesnφ prost°edky k ochran∞ sv²ch prßv, proto₧e podal ·stavnφ stφ₧nost jeÜt∞ p°ed tφm, ne₧ bylo rozhodnuto o jeho propuÜt∞nφ, tato nßmitka vÜak nenφ d∙vodnß. V danΘm p°φpad∞ ·stavnφ stφ₧nost nesm∞°uje proti rozhodnutφ o propuÜt∞nφ ze slu₧ebnφho pom∞ru, n²br₧ proti rozhodnutφ o nevydßnφ osv∞dΦenφ ke styku s utajovan²mi skuteΦnostmi a proti rozhodnutφ, kter²m byla zamφtnuta stφ₧nost proti tomuto rozhodnutφ. P°esto₧e nelze p°ehlΘdnout, ₧e k rozhodnutφ o propuÜt∞nφ st∞₧ovatele ze slu₧ebnφho pom∞ru p°φsluÜnφka BIS mohlo fakticky dojφt v p°φΦinnΘ souvislosti s vydßnφm napaden²ch rozhodnutφ o nevydßnφ osv∞dΦenφ ke styku s utajovan²mi skuteΦnostmi, je nutno respektovat skuteΦnost, ₧e se jednß o dv∞ samostatnß °φzenφ. Jestli₧e st∞₧ovatel Mgr. J. T. podal ·stavnφ stφ₧nost proti rozhodnutφ, kterΘ ji₧ nebylo mo₧no napadnout ₧ßdn²mi procesnφmi prost°edky k ochran∞ jeho prßv, je tato ·stavnφ stφ₧nost podle zßkona Φ. 182/1993 Sb. p°φpustnß a nelze ·sp∞Ün∞ tvrdit, ₧e st∞₧ovatel vÜechny procesnφ prost°edky k ochran∞ sv²ch prßv nevyΦerpal, jestli₧e podal ·stavnφ stφ₧nost jeÜt∞ p°ed tφm, ne₧ bylo ukonΦeno druhΘ, de iure samostatnΘ, °φzenφ o propuÜt∞nφ ze slu₧ebnφho pom∞ru. Proto soudce zpravodaj ·stavnφ stφ₧nost Mgr. J. T. z uvedenΘho d∙vodu neodmφtl [º 43 odst. 1 pφsm. e) a contrario a º 75 odst. 1 zßkona Φ. 182/1993 Sb., ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙].
3. Oba nßvrhy na zruÜenφ citovan²ch ustanovenφ zßkona Φ. 148/1998 Sb. byly postoupeny plΘnu ┌stavnφho soudu k rozhodnutφ podle Φl. 87 odst. 1 pφsm. a) ┌stavy. Proto₧e se vÜak oba nßvrhy t²kajφ stejnΘho zßkona, a tedy spolu v∞cn∞ souvisejφ, shledal ┌stavnφ soud, ₧e v zßjmu hospodßrnosti °φzenφ je dßn d∙vod ke spojenφ obou v∞cφ podle º 112 odst. 1 obΦanskΘho soudnφho °ßdu (dßle jen "o. s. °. ") ve spojenφ s º 63 zßkona Φ. 182/1993 Sb. Proto usnesenφm ze dne 6. 2. 2001 sp. zn. Pl. ┌S 11/2000, Pl. ┌S 3/01 ob∞ v∞ci spojil ke spoleΦnΘmu °φzenφ a rozhodl, ₧e toto spoleΦnΘ °φzenφ bude nadßle vedeno pod sp. zn. Pl. ┌S 11/2000.
K nßvrhu na zruÜenφ citovan²ch ustanovenφ se vyjßd°ili ·Φastnφci °φzenφ, jimi₧ jsou podle º 69 odst. 1 zßkona Φ. 182/1993 Sb., ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, Poslaneckß sn∞movna a Senßt Parlamentu ╚eskΘ republiky.
Poslaneckß sn∞movna ve svΘm vyjßd°enφ k nßvrhu Mgr. J. T. uvedla, ₧e volbou demonstrativnφho v²Φtu mo₧n²ch bezpeΦnostnφch rizik se zßkonodßrce vypo°ßdal s nelehk²m ·kolem zobecnit mo₧nΘ formy Φinnostφ, kterΘ jsou bezpeΦnostn∞ rizikovΘ, "aby nebyly p°φliÜ kazuistickΘ a na druhΘ stran∞ p°φliÜ obecnΘ a neurΦitΘ". Jejich interpretace nßle₧φ p°φsluÜn²m orgßn∙m stßtnφ sprßvy. Lze pr² p°ipustit pochybnosti, ₧e tyto mo₧nosti interpretace jsou p°φliÜ ÜirokΘ, a proto takΘ ji₧ vznikl vlßdnφ a poslaneck² nßvrh novely zßkona Φ. 148/1998 Sb., kter² mimo jinΘ modifikuje i ustanovenφ º 23. Ohledn∞ ustanovenφ º 73 odst. 2 zßkona Φ. 148/1998 Sb. vÜak Poslaneckß sn∞movna s nßvrhem nesouhlasφ, nebo¥ soudnφ p°ezkum v t∞chto v∞cech nenφ mo₧n², proto₧e by "naboural celkov² smysl a koncepci zßkona v situaci, kdy₧ by v∞c tvo°φcφ utajovanou skuteΦnost, podlΘhajφcφ specißlnφmu re₧imu zachßzenφ, byla p°edm∞tem soudnφho jednßnφ". Podle d∙vodovΘ zprßvy k tomuto zßkonu se ustanovenφ sprßvnφho °ßdu vztahujφ pouze na °φzenφ o pokutßch, vΦetn∞ mo₧nosti soudnφho p°ezkumu. U ostatnφch opat°enφ a ·kon∙ se sprßvnφ °ßd a soudnφ p°ezkum vyluΦujφ s ohledem na skuteΦnost, ₧e na seznamovßnφ se s utajovan²mi skuteΦnostmi nenφ prßvnφ nßrok, a se z°etelem na bezpeΦnost stßtu.
K nßvrhu JUDr. V. R. na zruÜenφ t°etφ v∞ty ustanovenφ º 36 odst. 3 a ustanovenφ º 73 odst. 1 zßkona Φ. 148/1998 Sb. Poslaneckß sn∞movna uvedla, ₧e tvrzen² rozpor s Φl. 26 odst. 1 Listiny nenφ dßn, proto₧e podle odstavce 2 tΘho₧ Φlßnku zßkon m∙₧e stanovit podmφnky a omezenφ pro v²kon urΦit²ch povolßnφ nebo Φinnostφ. Proto₧e pr² v danΘm p°φpad∞ nebylo poruÜeno prßvo navrhovatele JUDr. V. R. na volbu povolßnφ, "nelze aplikovat zßkaz vylouΦenφ p°ezkoumßvßnφ rozhodnutφ, t²kajφcφho se zßkladnφch prßv a svobod podle Listiny". SkuteΦnost, ₧e sprßvnφ °ßd a soudnφ p°ezkum se vztahujφ toliko na °φzenφ o pokutßch, a nikoliv na ostatnφ opat°enφ a ·kony, je ·dajn∞ dßna tφm, ₧e na seznamovßnφ se s utajovan²mi skuteΦnostmi nenφ prßvnφ nßrok, a takΘ s ohledem na bezpeΦnost stßtu.
Zßkon Φ. 148/1998 Sb. byl schvßlen pot°ebnou v∞tÜinou poslanc∙ zßkonodßrnΘho sboru, zßkon byl podepsßn p°φsluÜn²mi ·stavnφmi Φiniteli a byl °ßdn∞ vyhlßÜen ve Sbφrce zßkon∙.
Zßv∞rem Poslaneckß sn∞movna uvßdφ, ₧e je na ┌stavnφm soudu, aby v souvislosti s podan²m nßvrhem na zruÜenφ citovan²ch ustanovenφ posoudil jejich ·stavnost a vydal o tom p°φsluÜnΘ rozhodnutφ.
Senßt ve svΘm vyjßd°enφ k nßvrhu Mgr. J. T. konstatoval, ₧e se p°edm∞tn²m zßkonem zab²val na svΘ 4. sch∙zi I. volebnφho obdobφ dne 11. 6. 1998, kdy₧ vlßda projevila zßjem na jeho rychlΘm p°ijetφ z d∙vodu spln∞nφ nezbytnΘ podmφnky pro realizaci v²m∞ny utajovan²ch skuteΦnostφ s partnery z NATO a EU. Na podporu p°ijetφ tohoto zßkona zßstupce vlßdy v Senßtu uvedl, ₧e "cena tohoto zßkona je vyÜÜφ ne₧ jeho dφlΦφ nedostatky". Konstrukce p°edm∞tnΘho zßkona ve v∞cech prov∞°ovßnφ a osv∞dΦovßnφ bezpeΦnostnφ spolehlivosti osob je pr² programov∞ zalo₧ena na principu, ₧e pochybnost sv∞dΦφ v neprosp∞ch kladnΘho prov∞°enφ osoby, a d∙vodnost rozhodnutφ v dan²ch v∞cech vΦetn∞ postupu, kter²m se k nim dospφvß, jsou utajeny. Seznamovßnφ se s utajovan²mi skuteΦnostmi ani v²kon funkce ve stßtnφ slu₧b∞ s tφm spojovan² ·dajn∞ nejsou prßvem osoby Φi specißln∞ prßvem na svobodnou volbu povolßnφ. K demonstrativnφmu v²Φtu bezpeΦnostnφch rizik podle ustanovenφ º 23 odst. 2 zßkona Φ. 148/1998 Sb. Senßt uvedl, ₧e ka₧dß dalÜφ nebezpeΦnß skuteΦnost zßkonem p°φmo nepojmenovanß nem∙₧e b²t uznßna za riziko jen na zßklad∞ "nßhody Φi libov∙le", jeliko₧ jejφ aplikace je "spoutßna pojmem bezpeΦnostnφho rizika", jeho₧ obsah je dovozovßn z v²slovn∞ uveden²ch druh∙ rizik.
K nßvrhu JUDr. V. R. na zruÜenφ t°etφ v∞ty ustanovenφ º 36 odst. 3 a º 73 odst. 1 prvnφ v∞ty zßkona Φ. 148/1998 Sb. Senßt dßle uvedl, ₧e d∙vodovß zprßva vlßdy k t∞mto ustanovenφm vychßzela z pozice, ₧e p°φstup k utajovan²m skuteΦnostem nenφ prßvem obΦana. Vykonßvßnφ povolßnφ nebo Φinnostφ vy₧adujφcφ seznamovßnφ se s utajovan²mi skuteΦnostmi je naopak mo₧nΘ zßkonem podmφnit zφskßnφm zvlßÜtnφho povolenφ, co₧ je dßno p°edevÜφm bezpeΦnostnφmi zßjmy stßtu. Z nich vychßzφ i vylouΦenφ obecn²ch pravidel sprßvnφho °φzenφ a vylouΦenφ soudnφho p°ezkumu. Tuto argumentaci pr² Senßt v rozprav∞ k v∞ci v∞tÜinov∞ akceptoval, nicmΘn∞ vyjßd°il takΘ obavu z mo₧nosti selhßnφ "utajenΘho" rozhodovßnφ. V souvislosti s projednßvßnφm novely zßkona Φ. 148/1998 Sb. v rozprav∞ opakovan∞ zazn∞l problΘm nedostateΦnΘ ochrany osob proti mo₧nosti chybnΘho (subjektivnφho, nep°im∞°enΘho, ovlivn∞nΘho) rozhodnutφ NB┌ o nevydßnφ osv∞dΦenφ, kterΘ pr² m∙₧e b²t dßno ji₧ samotn²m vymezenφm bezpeΦnostnφch rizik podle ustanovenφ º 23 zßkona Φ. 148/1998 Sb. Rozprava naznaΦovala, ₧e by °eÜenφ m∞lo spoΦφvat nikoliv v typickΘm soudnφm p°ezkumu, n²br₧ v "opravnΘ p∙sobnosti" zvlßÜtnφ nezßvislΘ komise (tribunßlu) "d∙v∞ryhodn²ch odbornφk∙, p°i souΦasnΘm zachovßnφ utajenΘho charakteru postupu a od∙vodn∞nφ danΘho rozhodnutφ". Senßt ve v∞ci novely zßkona Φ. 148/1998 Sb. p°ijal doprovodnΘ usnesenφ, v n∞m₧ ₧ßdß vlßdu, aby v budoucφ p°ipravovanΘ novele zßkona Φ. 148/1998 Sb. navrhla °eÜenφ problΘmu nedostateΦnΘ ochrany osob proti mo₧nosti vadnΘho rozhodnutφ NB┌ o nevydßnφ osv∞dΦenφ Φi potvrzenφ podmi≥ujφcφch oprßvn∞nφ seznamovat se s utajovan²mi skuteΦnostmi, resp. proti rozhodnutφ o zßniku platnosti tohoto osv∞dΦenφ proto, ₧e osoba p°estala spl≥ovat podmφnky pro jejich vydßnφ, "tzn. problΘmu neexistence mo₧nosti domoci se v danΘ v∞ci nßpravy odvolßnφm se k nezßvislΘ a nestrannΘ instituci". Toto usnesenφ bylo p°i ·Φasti 68 senßtor∙ p°ijato v∞tÜinou 59 hlas∙ pro a ₧ßdn² hlas nebyl proti. P°esto₧e pr² Senßt vracel PoslaneckΘ sn∞movn∞ jak nßvrh citovanΘho zßkona, tak i jeho novelu s pozm∞≥ovacφmi nßvrhy, "nezasßhl p°φmo do problΘmu nezßvislΘho p°ezkumu rozhodnutφ NB┌ s v∞domφm, ₧e jde o otßzku vy₧adujφcφ obsßhlejÜφ p°φpravu °eÜenφ, kterΘmu odpovφdajφ spφÜe nßstroje moci v²konnΘ".
Podle º 48 odst. 2 a º 49 odst. 1 zßkona Φ. 182/1993 Sb. po₧ßdal dßle ┌stavnφ soud o vyjßd°enφ k p°edm∞tnΘmu nßvrhu BIS, Ministerstvo vnitra a NB┌.
BIS ve svΘm vyjßd°enφ k nßvrhu p°edevÜφm uvedla, ₧e pou₧itφ slova "zejmΘna" v nßv∞tφ ustanovenφ º 23 odst. 2 zßkona Φ. 148/1998 Sb. p°edstavuje obecn∞jÜφ problΘm tkvφcφ v tom, zda zßkonnΘ ustanovenφ mß b²t natolik rigidnφ, "₧e nebude p°ipouÜt∞t ₧ßdn² v²klad" nebo bude natolik "volnΘ", ₧e s nφm aplikujφcφ orgßny budou moci pracovat, p°iΦem₧ je z°ejm∞ nutno najφt urΦit² kompromis. Pokud by pr² byl uveden² v²Φet rizik taxativnφ, "pak by nutn∞ musel b²t tΘm∞° bez konce a zcela jist∞ by praxe objevila dalÜφ rizika, kterß nebyla zßkonem podchycena". Tφm by zßkon ·dajn∞ ztratil sv∙j zßkladnφ smysl, tzn. p°estal by chrßnit utajovanΘ skuteΦnosti. Demonstrativnφ v²Φet bezpeΦnostnφch rizik pr² umo₧≥uje "oznaΦit za bezpeΦnostnφ riziko n∞co, na co by jinak zßkon zapomn∞l". Je proto nutno vychßzet z pojmu "bezpeΦnostnφ riziko", co₧ je stanovenφ mφry intenzity p∙sobenφ vn∞jÜφho nebo vnit°nφho prost°edφ vΦetn∞ jev∙ a proces∙ v n∞m probφhajφcφch, kter² v²znamn∞ negativn∞, reßln∞ nebo potencionßln∞ p∙sobφ na chrßn∞n² zßjem, a ten pak aplikovat na ka₧d² konkrΘtnφ p°φpad. Ten, kdo zßkon aplikuje, musφ mφt urΦitou volnost v posuzovßnφ, "kterß je ovÜem limitovßna duchem, pojetφm zßkona jako celkovΘ ·pravy jistΘ oblasti vztah∙". BIS dßle argumentuje tφm, ₧e pojem "zejmΘna" je v prßvnφm °ßdu ╚eskΘ republiky pojmem frekventovan²m a jeho vypuÜt∞nφ vÜude tam, kde se vyskytuje, by zp∙sobilo znaΦnΘ problΘmy.
K namφtanΘmu poruÜenφ Φl. 26 Listiny (prßva na svobodnou volbu povolßnφ) BIS uvßdφ, ₧e z tohoto prßva nevypl²vß, ₧e volba povolßnφ musφ b²t realizovßna se zaruΦen²m v²sledkem, n²br₧ pouze ₧e obΦan nesmφ b²t p°i v²b∞ru povolßnφ diskriminovßn. V ka₧dΘm p°φpad∞ vÜak nenφ poruÜenφm tohoto ustanovenφ Listiny, jestli₧e zßkon stanovφ pro urΦitΘ profese podmφnky, kterΘ musφ b²t spln∞ny; tak tomu je i u zßkona Φ. 148/1998 Sb., podle n∞ho₧ jsou pro urΦitß pracovnφ za°azenφ, ve kter²ch je nutno se st²kat s utajovan²mi skuteΦnostmi, stanoveny p°φsluÜnΘ podmφnky. V konkrΘtnφm p°φpad∞ si pr² st∞₧ovatel sice svobodn∞ vybral svΘ povolßnφ, nicmΘn∞ nesplnil zßkonnou podmφnku pro jeho v²kon.
Ohledn∞ p°φpadnΘho soudnφho p°ezkumu zastßvß BIS nßzor, ₧e jeho vylouΦenφm nenφ eliminovßno prßvo na svobodnou volbu povolßnφ, proto₧e ne v₧dy musφ mφt nevydßnφ osv∞dΦenφ ke styku s utajovanou skuteΦnostφ za nßsledek nemo₧nost v²konu konkrΘtnφho povolßnφ. Rozhodnutφm stßtnφho orgßnu pr² proto v danΘm p°φpad∞ nedochßzφ k poruÜenφ svobodnΘ volby povolßnφ, ale p°ijφmß se zßv∞r, ₧e danß osoba nespl≥uje zßkonnΘ podmφnky pro vydßnφ osv∞dΦenφ ke styku s utajovan²mi skuteΦnostmi, z Φeho₧ pak vypl²vß, ₧e nem∙₧e zastßvat povolßnφ, v n∞m₧ by se s utajovan²mi skuteΦnostmi nutn∞ musela seznamovat. VylouΦenφ soudnφho p°ezkumu vychßzφ z myÜlenky, ₧e chrßn∞n²m zßjmem je zßjem stßtu. Jedin∞ orgßn moci v²konnΘ proto ·dajn∞ m∙₧e rozhodnout o tom, koho osv∞dΦφ a urΦφ ke styku s tφm, co je v zßjmu stßtu chrßn∞no. Tφmto orgßnem nem∙₧e b²t nezßvisl² soud, kter² "nem∙₧e na°φdit stßtu, aby se fyzickß osoba musela seznamovat s utajovanou skuteΦnostφ, jestli₧e ten, koho se chrßn∞n² zßjem t²kß (stßt zastoupen² zde stßtnφm orgßnem moci v²konnΘ), nehodlß svß tajemstvφ takovΘ osob∞ zp°φstupnit". To by pr² odporovalo principu d∞lby moci. Soudnφ p°ezkum v t∞chto v∞cech by - z praktickΘho hlediska - mohl vΘst ke znaΦn∞ zdlouhavΘmu projednßvßnφ soudnφch spor∙ mezi zam∞stnancem a zam∞stnavatelem a takΘ k ned∙v∞°e spojenc∙ (nap°. v NATO), "v jejich₧ zßjmu jsme se jistß tajemstvφ zavßzali chrßnit", a v koneΦnΘm d∙sledku i k ohro₧enφ bezpeΦnosti stßtu. Proto se BIS domnφvß, ₧e k vylouΦenφ p°φpadnΘ zv∙le ze strany °editel∙ zpravodajsk²ch slu₧eb by pop°φpad∞ mohl slou₧it p°ezkum jejich rozhodnutφ zvlßÜtnφm orgßnem z°φzen²m u V²boru vlßdy pro zpravodajskou Φinnost nebo p°φmo tφmto V²borem, co₧ je ovÜem nßm∞t pro orgßny moci zßkonodßrnΘ.
BIS koneΦn∞ uvßdφ, ₧e st∞₧ovatel Mgr. J. T. podal ·stavnφ stφ₧nost a nevyΦerpal vÜechny procesnφ prost°edky k ochran∞ sv²ch prßv, jeliko₧ podal ·stavnφ stφ₧nost jeÜt∞ p°edtφm, ne₧ bylo rozhodnuto o jeho propuÜt∞nφ, k Φemu₧ doÜlo a₧ dne 13. 7. 2000.
Ministerstvo vnitra ve svΘm vyjßd°enφ konstatuje, ₧e v pr∙b∞hu p°ipomφnkovΘho °φzenφ k nßvrhu zßkona o ochran∞ utajovan²ch skuteΦnostφ uplat≥ovalo p°ipomφnky i v tom smyslu, ₧e podmφnky bezpeΦnostnφ spolehlivosti musφ b²t stanoveny taxativn∞, jednoznaΦn∞ a diferencovan∞ v zßvislosti na stupni bezpeΦnostnφ prov∞rky, nebo¥ kv∙li po₧adavku prßvnφ jistoty by m∞la b²t prov∞°ovanß osoba oznaΦena za bezpeΦnostn∞ nespolehlivou pouze ze zßkonem stanovenΘho d∙vodu. Rovn∞₧ byl pr² vysloven nesouhlas s vylouΦenφm soudnφho p°ezkumu. K t∞mto p°ipomφnkßm NB┌ sd∞lil, ₧e budou uplatn∞ny a₧ p°i zpracovßnφ tzv. "velkΘ" novely zßkona v roce 2000.
NB┌ k nßvrhu Mgr. J. T. uvedl, ₧e nyn∞jÜφ zn∞nφ ustanovenφ º 23 zßkona Φ. 148/1998 Sb. nenφ v rozporu s Φl. 26 odst. 2 Listiny. Svobodn² p°φstup k volb∞ povolßnφ je toti₧ mo₧no prßvnφm p°edpisem omezit a v praxi se tak d∞je u celΘ °ady profesφ, p°iΦem₧ konkrΘtnφ provedenφ i vyhodnocenφ odbornΘ zp∙sobilosti musφ b²t provßd∞no p°φsluÜn²m orgßnem. V danΘm p°φpad∞ se pr² vÜak p°i vydßnφ Φi nevydßnφ osv∞dΦenφ nejednß o vztah srovnateln² se vztahem zam∞stnance a zam∞stnavatele, proto₧e BIS v t∞chto p°φpadech postupuje podle lex specialis, a nikoliv podle ustanovenφ º 22 zßkona Φ. 154/1994 Sb., o BezpeΦnostnφ informaΦnφ slu₧b∞. O vztah podlΘhajφcφ p°edpis∙m t²kajφcφm se slu₧ebnφho pom∞ru p∙jde a₧ tehdy, kdy₧ zpravodajskß slu₧ba vyhodnotφ v²sledek p°edchozφho hodnotφcφho procesu. Samotnß bezpeΦnostnφ prov∞rka spoΦφvß v konkrΘtnφm vyhodnocenφ skutkov²ch zjiÜt∞nφ o urΦitΘ osob∞ z hlediska rizik ohro₧ujφcφch zßjmy ╚eskΘ republiky a zßjmy cizφch mocφ, k n∞mu₧ se ╚eskß republika zavßzala, a to v₧dy s ohledem na konkrΘtnφ pracovnφ Φi slu₧ebnφ za°azenφ a okruh utajovan²ch skuteΦnostφ, s nimi₧ by tato osoba m∞la p°ichßzet do styku. Prßv∞ z hlediska t∞chto rizik je pr² nutnß jejich demonstrativnφ a nikoliv taxativnφ ·prava.
K nßvrhu na zruÜenφ ustanovenφ º 73 odst. 2 zßkona Φ. 148/1998 Sb. NB┌ uvßdφ, ₧e jedinou mo₧nostφ p°φpadnΘho soudnφho p°ezkumu by byl postup podle Φßsti pßtΘ o. s. °., tzn. v rßmci sprßvnφho soudnictvφ (º 244 odst. 3 a º 245 odst. 2 o. s. °.). Jednalo by se pr² o "ΦßsteΦnou" p°ezkoumatelnost, kdy by soud hodnotil, zda konkrΘtnφ rozhodnutφ orgßn∙ stßtnφ sprßvy nevyboΦilo z mezφ a hledisek stanoven²ch zßkonem. TakovΘ rozhodnutφ by bylo mo₧no napadnout pouze pro poruÜenφ zßsady materißlnφ pravdy uklßdajφcφ sprßvnφmu orgßnu zjistit p°esn∞ a ·pln∞ skuteΦn² stav v∞ci, tak₧e by bylo ·kolem soudu i zkoumat, zda si sprßvnφ orgßn opat°il pro rozhodnutφ nßle₧itΘ podklady. Soudnφ kontrola by v danΘ oblasti nem∞la zasahovat do v∞cnΘ sprßvnosti aktu, nebo¥ "nenφ a nem∙₧e b²t v∞cφ soudu, aby rozhodl ve v∞ci samΘ, toti₧ ₧e dotyΦnß osoba je, Φi nenφ oprßvn∞na ke styku s utajovan²mi skuteΦnostmi v konkrΘtnφm stupni utajenφ". Soudnφ p°ezkum by se proto omezil pouze na zjiÜt∞nφ, zda skutkov² stav v∞ci je ·pln² a pravdiv², p°iΦem₧ "samotnΘ zhodnocenφ bezpeΦnostnφch rizik ji₧ justici nepodlΘhß".
Na poskytnutφ p°φstupu k utajovan²m skuteΦnostem (tzn. na vydßnφ p°φsluÜnΘho osv∞dΦenφ) nem∙₧e b²t prßvnφ nßrok. O stanovenφ osobnφ kvalifikace musφ rozhodovat zam∞stnavatel a objektivnost tohoto posouzenφ je pr² zabezpeΦena i postupem podle ustanovenφ º 75 zßkona Φ. 148/1998 Sb.
NB┌ dßle upozor≥uje na skuteΦnost, ₧e skutkovß zjiÜt∞nφ, kterß jsou podkladem pro vydßnφ Φi nevydßnφ osv∞dΦenφ, mohou sama o sob∞ obsahovat utajovanΘ skuteΦnosti a takΘ ·daje p°φsn∞ osobnφ povahy, a to i o t°etφch osobßch. "Soudnφm p°ezkumem toho, zda tyto nashromß₧d∞nΘ ·daje mohou b²t pova₧ovßny za dostateΦn² podklad pro rozhodnutφ o vydßnφ Φi nevydßnφ osv∞dΦenφ, by byla prßva a prßvem chrßn∞nΘ zßjmy t∞chto t°etφch osob nenapraviteln∞ poruÜeny. " V p°φpad∞ soudnφho p°ezkumu by soud musel zkoumat i postup zpravodajsk²ch slu₧eb a metod, kterΘ samy o sob∞ podlΘhajφ urΦit²m stup≥∙m utajenφ. Tφm by pr² op∞t doÜlo k ne₧ßdoucφmu zve°ejn∞nφ, a tedy i ohro₧enφ zdroj∙ informacφ, vyzrazenφ forem a metod prßce zpravodajskΘ slu₧by, Φφm₧ by mohlo dojφt k nenapravitelnΘmu poruÜenφ prßv t°etφch osob, a to zejmΘna v t∞ch p°φpadech, kdy nevydßnφ osv∞dΦenφ dotΦenΘ osob∞ p°φmo souvisφ se zjiÜt∞n²mi poznatky k tΘto t°etφ osob∞. Proto₧e by p°edm∞tem soudnφho p°ezkumu byly skuteΦnosti r∙znΘho stupn∞ utajenφ, musel by pr² eventußlnφ prßvnφ zßstupce p°ed projednßnφm v∞ci soudem b²t sßm subjektem bezpeΦnostnφ prov∞rky, pokud by se nejednalo o osobu, na ni₧ se tato povinnost podle zßkona nevztahuje.
NB┌ se domnφvß, ₧e p°φpadn² soudnφ p°ezkum by v tΘto oblasti byl samo·Φeln², proto₧e by nevedl k ochran∞ zßjm∙ dotΦenΘ osoby. Jestli₧e jφ toti₧ nebylo vydßno osv∞dΦenφ, nem∙₧e b²t za°azena na p°φsluÜnΘ pracovnφ Φi slu₧ebnφ mφsto a v koneΦnΘm d∙sledku nem∙₧e vykonßvat ani konkrΘtnφ povolßnφ, pop°. musφ b²t p°e°azena na jinou prßci. Tato situace ·dajn∞ p°edstavuje zcela legßlnφ instrument stßtu k ochran∞ utajovan²ch skuteΦnostφ a nem∙₧e b²t pova₧ovßna za poruÜenφ ┌stavy Φi Listiny. P°φpadn² soudnφ p°ezkum m∙₧e vΘst pouze k novΘmu provedenφ bezpeΦnostnφ prov∞rky, jejφ₧ v²sledek je znaΦn∞ nejist² a "nem∙₧e poskytnout ₧ßdnou jistotu p°edchozφho anebo po₧adovanΘho zam∞stnßnφ Φi pracovnφ pozice nebo slu₧ebnφ funkce". SamotnΘ osv∞dΦenφ toti₧ nelze odd∞lit od urΦenφ dotΦenΘ osoby, kterΘ provßdφ statutßrnφ orgßn p°φsluÜnΘ instituce, a nikoliv orgßn provßd∞jφcφ bezpeΦnostnφ prov∞rku.
NB┌ koneΦn∞ uvßdφ, ₧e p°φstup k utajovan²m skuteΦnostem nelze pova₧ovat za zßkladnφ lidskΘ prßvo a nep°ipuÜt∞nφ soudnφho p°ezkumu v t∞chto p°φpadech sice "m∙₧e b²t pova₧ovßno za p°ekroΦenφ rßmce danΘho ustanovenφm º 248 odst. 1 a 2, zejmΘna pφsm. h) o. s. °., takov² exces je vÜak d∙vodn² a po₧adovan²", nebo¥ prioritou zßkona je ochrana p°φsluÜn²ch utajovan²ch informacφ, co₧ mß v²znam jak v oblasti nßrodnφ, tak i mezinßrodnφ.
K nßvrhu JUDr. V. R. na zruÜenφ t°etφ v∞ty ustanovenφ º 36 odst. 3 zßkona Φ. 148/1998 Sb. NB┌ uvedl, ₧e p°i posuzovßnφ toho, zda ₧adateli bude, Φi nebude vydßno osv∞dΦenφ, se jednß o konkrΘtnφ hodnocenφ v∞ci na zßklad∞ skutkov²ch zjiÜt∞nφ o konkrΘtnφ hodnocenΘ osob∞ (pop°. osobßch blφzk²ch) a takΘ o prost°edφ, v n∞m₧ se pohybuje. Vyhodnocenφ zφskan²ch poznatk∙ se provßdφ s ohledem na konkrΘtnφ pracovnφ Φi slu₧ebnφ za°azenφ a konkrΘtnφ okruh utajovan²ch skuteΦnostφ, s nimi₧ tato osoba mß p°ijφt do styku, p°iΦem₧ prioritou p°i vyhodnocenφ musφ b²t ochrana bezpeΦnosti. Riziko ohro₧enφ bezpeΦnosti existuje i v p°φpad∞ pochyb o bezpeΦnostnφ spolehlivosti prov∞°ovanΘ osoby, kterΘ ·dajn∞ mohou vyplynout nap°. z nedostateΦnΘ otev°enosti, ned∙v∞ryhodnosti apod. tΘto osoby p°i poskytovßnφ ·daj∙. V takovΘm p°φpad∞ pr² musφ b²t rozhodujφcφ uvß₧enφ orgßnu provßd∞jφcφho bezpeΦnostnφ prov∞rku. NB┌ poukazuje rovn∞₧ na skuteΦnost, ₧e i samotnß konkrΘtnφ skutkovß zjiÜt∞nφ, je₧ jsou podkladem pro rozhodnutφ v tΘto v∞ci, mohou obsahovat utajovanΘ skuteΦnosti Φi ·daje osobnφ povahy, a to i o t°etφch osobßch, a p°i uvedenφ d∙vod∙ nevydßnφ osv∞dΦenφ by proto mohlo dojφt k vß₧nΘmu zßsahu do jejich prßv. Navφc konkrΘtnφ zjiÜt∞nφ je Φasto v²sledkem postup∙ zpravodajsk²ch slu₧eb a zpravodajsk²ch metod, kterΘ samy o sob∞ podlΘhajφ urΦit²m stup≥∙m utajenφ, a nelze proto p°ipustit ohro₧enφ zdroj∙ informacφ a vyzrazenφ forem a metod prßce zpravodajsk²ch slu₧eb. Proto se NB┌ domnφvß, ₧e uvedenΘ ustanovenφ zßkona Φ. 148/1998 Sb. nenφ proti·stavnφ a p°edstavuje "zcela zßkonnou souΦßst prßvnφch nßstroj∙, kterΘ slou₧φ k zabezpeΦenφ ochrany utajovan²ch skuteΦnostφ, a tφm i k zajiÜt∞nφ bezpeΦnosti stßtu".
K nßvrhu JUDr. V. R. na zruÜenφ v∞ty prvnφ ustanovenφ º 73 odst. 1 zßkona Φ. 148/1998 Sb. NB┌ uvedl, ₧e prßvnφ °ßd ╚eskΘ republiky znß °adu p°φpad∙, kdy zvlßÜtnφ zßkon vyluΦuje pou₧itφ sprßvnφho °ßdu a celß °ada postup∙ orgßn∙ ve°ejnΘ sprßvy stojφ mimo ·pravu obsa₧enou ve sprßvnφm °ßdu. "D∙vodem jsou zejmΘna takovΘ jejich zvlßÜtnosti, podmφn∞nΘ projednßvan²mi v∞cmi, kterΘ zabra≥ujφ vychßzet ze sprßvnφho °ßdu jako celku". Oblast ochrany utajovan²ch skuteΦnostφ pr² je specifickou problematikou - s ohledem na prioritu tΘto ochrany - a tuto skuteΦnost je pr² nutno respektovat.
JeÜt∞ p°edtφm, ne₧ se ┌stavnφ soud zab²val podan²m nßvrhem meritorn∞, zam∞°il se na otßzku, zda jsou pro takovΘ projednßnφ dßny vÜechny p°edpoklady formßlnφ.
┌stavnφ soud shledal, ₧e v danΘm p°φpad∞ d∙vod k zahßjenφ °φzenφ o tzv. konkrΘtnφ kontrole norem podle ustanovenφ º 64 odst. 1 pφsm. d) ve spojenφ s ustanovenφm º 74 zßkona Φ. 182/1993 Sb. dßn byl, nebo¥ napadenß zßkonnß ustanovenφ byla v souzen²ch v∞cech p°φsluÜn²mi orgßny stßtnφ moci skuteΦn∞ aplikovßna, tedy jejich uplatn∞nφm nastala skuteΦnost, kterß je p°edm∞tem obou ·stavnφch stφ₧nostφ.
┌stavnφ soud se dßle zab²val otßzkou, zda zßkon Φ. 148/1998 Sb. byl p°ijat a vydßn v mezφch ┌stavou stanovenΘ kompetence a ·stavn∞ p°edepsan²m zp∙sobem podle ustanovenφ º 68 odst. 2 zßkona Φ. 182/1993 Sb. V tomto sm∞ru z t∞snopiseckΘ zprßvy o sch∙zi PoslaneckΘ sn∞movny (2. volebnφ obdobφ, sv. 25, 2. dφl, str. 572) zjistil, ₧e Poslaneckß sn∞movna zßkon Φ. 148/1998 Sb. schvßlila na svΘ sch∙zi konanΘ dne 20. 5. 1998, kdy₧ ze 174 p°φtomn²ch poslanc∙ se pro schvßlenφ nßvrhu vyslovilo 140 poslanc∙ a 33 hlasovalo proti. Z t∞snopiseckΘ zprßvy ze 4. sch∙ze Senßtu konanΘ ve dnech 11., 12. a 18. 6. 1998 bylo dßle prokßzßno, ₧e zßkon Φ. 148/1998 Sb. byl schvßlen v∞tÜinou hlas∙ 51 senßtor∙ (pro) a 5 senßtor∙ hlasovalo proti jeho p°ijetφ za p°φtomnosti 73 senßtor∙.
┌stavnφ soud proto konstatuje, ₧e zßkon Φ. 148/1998 Sb. byl °ßdn∞ p°ijat a vydßn Parlamentem ╚eskΘ republiky v mezφch jeho ┌stavou stanovenΘ kompetence a ·stavn∞ p°edepsan²m zp∙sobem podle º 68 odst. 2 zßkona Φ. 182/1993 Sb. Po p°ijetφ byl zßkon Φ. 148/1998 Sb. podepsßn prezidentem republiky a °ßdn∞ publikovßn v Φßstce 52 Sbφrky zßkon∙ ze dne 2. 7. 1998. Tento zßkon nabyl ·Φinnosti prvnφm dnem ΦtvrtΘho kalendß°nφho m∞sφce po dni jeho vyhlßÜenφ, tzn. dnem 1. 11. 1998.
┌stavnφ soud dßle shledal, ₧e po podßnφ ·stavnφch stφ₧nostφ spojen²ch s nßvrhy na zruÜenφ n∞kter²ch ustanovenφ zßkona Φ. 148/1998 Sb. byl tento zßkon zm∞n∞n zßkony Φ. 363/2000 Sb. a Φ. 60/2001 Sb. (poznßmka: d°φv∞jÜφ novely, kterΘ nabyly ·Φinnosti jeÜt∞ p°ed podßnφm ·stavnφ stφ₧nosti, jsou citovßny v zßhlavφ). Proto₧e se vÜak tato zm∞na napaden²ch ustanovenφ zßkona Φ. 148/1998 Sb. nedotkla, nepozbyla (napadenß ustanovenφ) p°ed skonΦenφm °φzenφ u ┌stavnφho soudu platnost, tak₧e nebyl dßn d∙vod pro zastavenφ °φzenφ podle º 67 zßkona Φ. 182/1993 Sb.
P°i ·vahßch, zda napadenß ustanovenφ zßkona Φ. 148/1998 Sb. jsou ·stavn∞ konformnφ, vychßzel ┌stavnφ soud p°edevÜφm z nßsledujφcφch myÜlenek obecn∞jÜφ povahy.
| A. | ┌Φelem zßkona Φ. 148/1998 Sb. je vymezenφ skuteΦnostφ, kterΘ je nutno v zßjmu ╚eskΘ republiky utajovat, zp∙sob jejich ochrany, p∙sobnost a pravomoc orgßn∙ stßtu p°i v²konu stßtnφ sprßvy v oblasti ochrany utajovan²ch skuteΦnostφ, povinnostφ orgßn∙ stßtu, prßva a povinnosti fyzick²ch a prßvnick²ch osob a odpov∞dnost za poruÜenφ zßkonem stanoven²ch povinnostφ (º 1). To znamenß, ₧e i p°i posuzovßnφ jednotliv²ch ustanovenφ a prßvnφch institut∙ v tomto zßkon∞ obsa₧en²ch je nutno respektovat jejich ·Φel a v²znam z hlediska ·Φelu a smyslu tohoto zßkona jako celku, nikoliv jen izolovan∞. |
| B. | V n∞kter²ch sv²ch d°φv∞jÜφch rozhodnutφch ┌stavnφ soud opakovan∞ judikoval, ₧e jednotlivß zßkladnφ prßva je - v obecnΘ rovin∞ - zapot°ebφ hodnotit podle principu vyvß₧enosti, jeliko₧ v konkrΘtnφm p°φpad∞ by absolutizacφ jednoho zßkladnφho prßva mohlo zßrove≥ dojφt k souΦasnΘmu poruÜenφ zßkladnφho prßva jinΘho (typicky nap°. vztah mezi prßvem na ochranu osobnosti a prßvem na svobodu projevu). Princip vzßjemnΘ vyvß₧enosti n∞kter²ch zßkladnφch prßv a svobod je odrazem nutnΘ vyvß₧enosti jednotliv²ch individußlnφch a kolektivnφch zßjm∙, mezi kter²mi existuje (Φi m∙₧e existovat) potencionßlnφ Φi otev°enΘ nap∞tφ a jeho₧ projevem m∙₧e b²t akcentovßnφ ochrany jednoho Φi druhΘho zßkladnφho prßva. V danΘm p°φpad∞ ┌stavnφ soud rovn∞₧ shledal, ₧e existuje vztah jistΘ tense mezi zßjmem jednotlivce na stran∞ jednΘ (nap°. mezi jeho prßvem na ochranu p°ed neoprßvn∞n²m zasahovßnφm do soukromΘho a rodinnΘho ₧ivota a prßvem na ochranu p°ed neoprßvn∞n²m shroma₧∩ovßnφm, zve°ej≥ovßnφm nebo jin²m zneu₧φvßnφm ·daj∙ o jeho osob∞ podle Φl. 10 odst. 2 a 3 Listiny) a zßjmem stßtu na stran∞ druhΘ. Tento zßjem ╚eskΘ republiky je definovßn v ustanovenφ º 2 odst. 1 zßkona Φ. 148/1998 Sb. jako "zachovßnφ ·stavnosti, svrchovanosti, ·zemnφ celist-vosti, zajiÜt∞nφ obrany stßtu, ve°ejnΘ bezpeΦnosti, ochrana d∙le₧it²ch ekonomick²ch a politick²ch zßjm∙, prßv a svobod fyzick²ch a prßvnick²ch osob a ochrana ₧ivota nebo zdravφ fyzick²ch osob". |
| C. | ┌stavnφ soud zastßvß nßzor, ₧e p°i st°etu uveden²ch dvou hodnot nelze p°irozen∞ abstrahovat od bezpeΦnostnφch zßjm∙ stßtu, kterΘ je t°eba respektovat. Je toti₧ z°ejmΘ, ₧e v²Üe definovan² stßtnφ zßjem p°edstavuje zßjem existenΦnφ, kter² legitimizuje urΦitΘ omezenφ privßtnφ sfΘry jedince; ostatn∞ ve svΘm d∙sledku je to stßt, jen₧ postavenφ jedince chrßnφ. Jestli₧e ┌stavnφ soud judikoval, ₧e ·stava modernφho demokratickΘho prßvnφho stßtu p°edstavuje spoleΦenskou smlouvu, zalo₧enou na minimßlnφm hodnotovΘm a institucionßlnφm konsensu (srov. nßlez sp. zn. Pl. ┌S 33/97, ┌stavnφ soud ╚eskΘ republiky: Sbφrka nßlez∙ a usnesenφ, sv. 9, str. 407), lze pod tφmto pojmem mimo jinΘ chßpat jak zßjem stßtu, tak i jφm chrßn∞n²ch osob na jeho vlastnφ bezpeΦnΘ existenci; k ochran∞ tohoto zßjmu musφ stßt disponovat p°φsluÜn²mi nßstroji. Jednφm z nich je i oblast ochrany utajovan²ch skuteΦnostφ. |
| D. | Z uvedenΘ myÜlenky, ₧e je t°eba respektovat bezpeΦnostnφ zßjmy stßtu, nelze ovÜem dovozovat, ₧e se stßt v∙Φi sv²m obΦan∙m m∙₧e chovat svΘvoln∞ a ₧e m∙₧e p°istupovat k omezovßnφ zßkladnφch prßv nad nezbytn∞ nutnou mφru. I zde toti₧ platφ obecnΘ principy zakotvenΘ v Listin∞, ₧e ka₧d² m∙₧e Φinit, co nenφ zßkonem zakßzßno, a nikdo nesmφ b²t nucen Φinit, co zßkon neuklßdß (Φl. 2 odst. 3), ₧e p°i poruÜovßnφ ustanovenφ o mezφch zßkladnφch prßv a svobod musφ b²t Üet°eno jejich podstaty a smyslu a ₧e takovß omezenφ nesm∞jφ b²t zneu₧φvßna k jin²m ·Φel∙m, ne₧ pro kterΘ byla stanovena (Φl. 4 odst. 4). To znamenß, ₧e p°i omezenφ zßkladnφch prßv a svobod musφ stßt respektovat jak formßlnφ podmφnky omezenφ (tzn. "zßkonem"), tak takΘ podmφnky materißlnφ (tzn. podstatu a smysl zßkladnφch prßv). |
| E. | Koncepce zßkona Φ. 148/1998 Sb. je zalo₧ena na principu, ₧e s utajovan²mi skuteΦnostmi se m∙₧e seznamovat pouze fyzickß osoba, kterß je nezbytn∞ nutn∞ pot°ebuje k v²konu svΘ Φinnosti a bylo jφ vydßno osv∞dΦenφ nebo bezpeΦnostnφ oprßvn∞nφ (pokud tento zßkon nestanovφ jinak) a je urΦenou osobu. Spln∞nφ t∞chto podmφnek je p°edpokladem pro v²kon povolßnφ, kde je nezbytnΘ seznamovat se s utajovan²mi skuteΦnostmi (º 17). To znamenß, ₧e p°φstup k utajovan²m skuteΦnostem stßt umo₧≥uje pouze velmi omezenΘmu okruhu osob, a to v₧dy podle funkΦnφho kritΘria, to znamenß pouze tehdy, jestli₧e to p°φsluÜnß osoba pot°ebuje k v²konu svΘ Φinnosti. S ohledem na d∙le₧itost utajovan²ch skuteΦnostφ je proto p°irozenΘ, ₧e zßkon na tyto osoby klade urΦitΘ po₧adavky, kterΘ musφ spl≥ovat. Jinak °eΦeno, omezenφm p°φstupu k utajovan²m skuteΦnostem pouze na osoby, kterΘ spl≥ujφ zßkonem stanovenΘ podmφnky, se stßt sna₧φ (a musφ sna₧it) o ochranu sv²ch v²Üe definovan²ch zßjm∙. Tento cφl poklßdß ┌stavnφ soud za pln∞ legitimnφ. |
| F. | Lze tedy zajistΘ dovozovat, ₧e samotnΘ stanovenφ p°im∞°en²ch zßkonn²ch po₧adavk∙ na osoby, kterΘ majφ k utajovan²m skuteΦnostem p°φstup, nelze pova₧ovat za proti·stavnφ. Jak toti₧ nap°. judikoval - v pon∞kud jinΘ souvislosti - i Evropsk² soud pro lidskß prßva (dßle jen "Soud"), zam∞stnanci stßtu jsou dr₧iteli Φßsti suverenity stßtu, kter² mß "legitimnφ zßjem vy₧adovat od t∞chto zam∞stnanc∙ zvlßÜtnφ pouto d∙v∞ry a loajality". Proto takΘ podle nßzoru Soudu jsou z pole p∙sobnosti Φl. 6 odst. 1 ┌mluvy vylouΦeny spory zam∞stnanc∙ stßtu, "jejich₧ zam∞stnßnφ je charakteristickΘ specifick²mi Φinnostmi ve°ejnΘ sprßvy v mφ°e, v jakΘ tato sprßva jednß jako dr₧itelka ve°ejnΘ moci pov∞°enΘ ochranou obecn²ch zßjm∙ stßtu nebo jin²ch ve°ejn²ch spoleΦenstvφ. Zjevn² p°φklad takov²ch Φinnostφ p°edstavujφ ozbrojenΘ sφly a policie" (srov. Pellegrin proti Francii, P°ehled rozsudk∙ EvropskΘho soudu pro lidskß prßva Φ. 1/2000, str. 7 a nßsl.). |
| G. | Soud vÜak rovn∞₧ opakovan∞ judikoval, ₧e vnitrostßtnφ prßvo musφ poskytovat urΦitou ochranu proti svΘvoln²m zßsah∙m stßtnφch orgßn∙, p°iΦem₧ nebezpeΦφ svΘvolnosti vyvstßvß obzvlßÜ¥ jasn∞ tam, kde je n∞jakß pravomoc v²konnΘ moci vykonßvßna tajn∞. "Zßkon by sm∞°oval proti v²sadnφmu postavenφ prßva, kdyby posuzovacφ pravomoc poskytnutß v²konnΘ moci neznala mezφ. Proto musφ zßkon definovat rozsah a podmφnky v²konu takovΘ pravomoci dostateΦn∞ jasn∞, s ohledem na sledovan² legitimnφ cφl, aby jednotlivci poskytl adekvßtnφ ochranu proti svΘvoli" (viz rozsudek Malone proti SpojenΘmu krßlovstvφ, citovßno podle rozsudku Rotaru proti Rumunsku, P°ehled rozsudk∙ EvropskΘho soudu pro lidskß prßva Φ. 5/2000, str. 211; Amann proti èv²carsku, tamtΘ₧, Φ. 3/2000, str. 128). |
| H. | P°i v²kladu Φl. 26 Listiny, jeho₧ poruÜenφ se navrhovatelΘ p°edevÜφm dovolßvajφ, je nutno mφt na z°eteli, ₧e podle Φl. 41 odst. 1 Listiny je mo₧no se prßv zakotven²ch v Φl. 26 domßhat "pouze v mezφch zßkon∙, kterΘ tato ustanovenφ provßd∞jφ". Zßkonodßrce mß proto relativn∞ Üirokou dispozici pro konkrΘtnφ vymezenφ obsahu a zp∙sobu realizace tohoto Φlßnku. NicmΘn∞ i v tomto p°φpad∞ je vßzßn ·stavnφmi maximami, z nich₧ hlavnφ v tomto smyslu p°edstavuje Φl. 4 odst. 4 Listiny, podle n∞ho₧ "P°i pou₧φvßnφ ustanovenφ o mezφch zßkladnφch prßv a svobod musφ b²t Üet°eno jejich podstaty a smyslu. Takovß omezenφ nesm∞jφ b²t zneu₧φvßna k jin²m ·Φel∙m, ne₧ pro kterΘ byla stanovena.". Jinak °eΦeno, ani zmφn∞nß relativnφ volnost zßkonodßrce vypl²vajφcφ z Φl. 41 odst. 1 nem∙₧e vΘst k tomu, aby formou zßkona poruÜil podstatu a smysl Φl. 26 Listiny zaruΦujφcφho v odstavci 1 ka₧dΘmu prßvo na svobodnou volbu povolßnφ a p°φpravu k n∞mu, jako₧ i prßvo podnikat a provozovat jinou hospodß°skou Φinnost. |
Zmφn∞n²mi obecn∞jÜφmi ·vahami byl ┌stavnφ soud veden takΘ p°i hodnocenφ ·stavnosti napaden²ch ustanovenφ zßkona Φ. 148/1998 Sb.
K nßvrhu Mgr. J. T. na zruÜenφ Φßsti ustanovenφ º 23 odst. 2 zßkona Φ. 148/1998 Sb. ve slov∞ "zejmΘna" ┌stavnφ soud uvßdφ nßsledujφcφ:
1. Text ustanovenφ º 23 odst. 2, ve zn∞nφ platnΘm v dob∞ vydßnφ napaden²ch rozhodnutφ, znφ:
"Za bezpeΦnostnφ riziko se pova₧uje zejmΘna
| a) | Φinnost proti zßjm∙m ╚eskΘ republiky a proti zßjm∙m, k jejich₧ ochran∞ se ╚eskß republika zavßzala, |
| b) | Φinnost sm∞°ujφcφ k potlaΦovßnφ lidsk²ch prßv nebo svobod, p°φpadn∞ podpora takovΘ Φinnosti, |
| c) | styk s osobou, kterß po 1. lednu 1990 vyvφjela nebo vyvφjφ Φinnost proti zßjm∙m ╚eskΘ republiky, p°φpadn∞ se pohybuje v prost°edφ osob, kterΘ takovou Φinnost vyvφjejφ, |
| d) | chovßnφ a zp∙sob ₧ivota, kter² m∙₧e mφt vliv na ovlivnitelnost, d∙v∞ryhodnost nebo schopnost utajovat skuteΦnosti, |
| e) | skuteΦnost, kterß m∙₧e vΘst k vydφratelnosti, |
| f) | pravomocnΘ odsouzenφ neuvedenΘ ve v²pisu z evidence Rejst°φku trest∙, |
| g) | probφhajφcφ trestnφ stφhßnφ, nebo |
| h) | u₧φvßnφ jinΘ identity." |
Text ustanovenφ º 23 odst. 2, ve zn∞nφ zßkona Φ. 363/2000 Sb., znφ:
"Za bezpeΦnostnφ riziko se pova₧uje zejmΘna
| a) | Φinnost proti zßjm∙m ╚eskΘ republiky a proti zßjm∙m, k jejich₧ ochran∞ se ╚eskß republika zavßzala, |
| b) | Φinnost sm∞°ujφcφ k potlaΦovßnφ lidsk²ch prßv nebo svobod, p°φpadn∞ podpora takovΘ Φinnosti, |
| c) | styk s osobou, kterß po 1. lednu 1990 vyvφjela nebo vyvφjφ Φinnost proti zßjm∙m ╚eskΘ republiky, p°φpadn∞ se pohybuje v prost°edφ osob, kterΘ takovou Φinnost vyvφjejφ, |
| d) | chovßnφ a zp∙sob ₧ivota, kter² m∙₧e mφt vliv na ovlivnitelnost, d∙v∞ryhodnost nebo schopnost utajovat skuteΦnosti, |
| e) | skuteΦnost, kterß m∙₧e vΘst k vydφratelnosti, nebo |
| f) | u₧φvßnφ jinΘ identity." |
2. Z uvedenΘho je z°ejmΘ, ₧e citovanß novela zßkona o ochran∞ utajovan²ch skuteΦnostφ napadenΘ slovo "zejmΘna" v ustanovenφ º 23 odst. 2 zßkona Φ. 148/1998 Sb. nijak nezm∞nila a ₧e k zßsadnφ zm∞n∞ nedoÜlo ani z hlediska obsahu tohoto ustanovenφ, ani z hlediska jeho kontextu. Podstatou citovanΘho ustanovenφ je toti₧ v²Φet jednotliv²ch bezpeΦnostnφch rizik. V²znam slova "zejmΘna" v nßv∞tφ tohoto ustanovenφ zjevn∞ znamenß, ₧e v²Φet jednotliv²ch bezpeΦnostnφch rizik nenφ taxativnφ, n²br₧ demonstrativnφ. St∞₧ovatel Mgr. J. T. proto namφtß, ₧e s ohledem na toto slovo zßkon v²slovn∞ p°edpoklßdß existenci dalÜφch podmφnek, kterΘ nejsou v zßkon∞ v²slovn∞ zakotveny.
3. ┌stavnφ soud konstatuje, ₧e jednφm ze zßkladnφch princip∙, kter² musφ zßkonodßrstvφ v demokratickΘm prßvnφm stßtu podle Φl. 1 ┌stavy spl≥ovat, je princip p°edvφdatelnosti zßkona. Jinak °eΦeno, pouze zßkon, jeho₧ d∙sledky jsou jasn∞ p°edvφdatelnΘ, spl≥uje podmφnky kladenΘ na fungovßnφ materißln∞ chßpanΘho demokratickΘho prßvnφho stßtu. V souzenΘm p°φpad∞ vÜak tomu tak nenφ.
┌stavnφ soud si je v∞dom toho, ₧e s ohledem na danou situaci m∞l zßkonodßrce nelehk² ·kol zobecnit mo₧nΘ formy Φinnostφ, kterΘ jsou bezpeΦnostn∞ rizikovΘ tak, aby na jednΘ stran∞ nebyly p°φliÜ kazuistickΘ, leΦ aby na druhΘ stran∞ nebyly p°φliÜ obecnΘ a neurΦitΘ (srov. citovanΘ vyjßd°enφ PoslaneckΘ sn∞movny a do urΦitΘ mφry i vyjßd°enφ BIS). ZßkonnΘ vymezenφ bezpeΦnostnφch rizik proto nesporn∞ musφ b²t natolik obecnΘ, aby umo₧≥ovalo nßle₧itΘ uvß₧enφ p°φsluÜnΘho stßtnφho orgßnu a p°edevÜφm p°φpadnΘ pod°azenφ konkrΘtnφho p°φpadu pod urΦitΘ bezpeΦnostnφ riziko. Oproti tomu vÜak nelze opomenout ani skuteΦnost, ₧e smyslem bezpeΦnostnφ prov∞rky je prßv∞ zjiÜ¥ovßnφ, zda se u prov∞°ovanΘ osoby n∞kterΘ z bezpeΦnostnφch rizik skuteΦn∞ nevyskytuje. Je proto z°ejmΘ, ₧e vymezenφ bezpeΦnostnφch rizik bezprost°edn∞ souvisφ i se zam∞°enφm bezpeΦnostnφ prov∞rky a p°edevÜφm s jejφm rozsahem, p°iΦem₧ jejφ samotnΘ provedenφ p°edstavuje zßsah do osobnostnφch prßv podle Φl. 10 Listiny. Nenφ proto mo₧nΘ akceptovat takovou zßkonnou ·pravu, kterß umo₧≥uje prov∞rku existence jakΘhokoliv, i domn∞lΘho, a nikoliv reßlnΘho bezpeΦnostnφho rizika, kterΘ nenφ v zßkon∞ uvedeno.
┌stavnφ soud respektuje skuteΦnost, ₧e vymezenφ bezpeΦnostnφch rizik musφ b²t znaΦn∞ obecnΘ, nebo¥ je z°ejmΘ, ₧e v²znam jednotliv²ch konkrΘtnφch bezpeΦnostnφch rizik se Φasem m∙₧e m∞nit a ₧e je dokonce myslitelnΘ, ₧e n∞kterß bezpeΦnostnφ rizika se objevφ zcela nov∞ a naopak n∞kterß sv²m v²znamem ustoupφ do pozadφ. Zßkonodßrce tuto urΦitou dynamiku zmφn∞n²ch proces∙ musφ brßt v ·vahu a obecnost vymezenφ bezpeΦnostnφch rizik je proto pln∞ namφst∞ a v souladu se zmφn∞n²m zßjmem stßtu. Zßrove≥ vÜak tento zßjem stßtu nem∙₧e sahat tak daleko, ₧e by legitimizoval vytvo°enφ prostoru pro bezpeΦnostnφ rizika, je₧ by konstituovala nikoliv zßkonodßrnß moc, n²br₧ toliko p°φsluÜnΘ stßtnφ orgßny spadajφcφ svojφ povahou do moci exekutivnφ. Jinak °eΦeno, ·stavn∞ p°φpustnΘ je pouze zßkonnΘ obecnΘ vymezenφ bezpeΦnostnφch rizik, v jeho₧ ÜirÜφm rßmci bude ponechßn dostateΦn² prostor pro uvß₧enφ p°φsluÜn²ch orgßn∙, nikoliv vÜak zßkonnΘ poskytnutφ prostoru pro vytvß°enφ bezpeΦnostnφch rizik zcela nov²ch, kterΘ zßkonodßrce nesankcionoval. Nep°edvφdatelnostφ d∙sledk∙ citovanΘho zßkona ve sledovanΘm smyslu se otevφrajφ mo₧nosti pro potencionßlnφ svΘvoli p°φsluÜn²ch orgßn∙, co₧ je v demokratickΘm prßvnφm stßtu nep°φpustnΘ.
Jestli₧e tedy NB┌ ve svΘm vyjßd°enφ k nßvrhu tvrdφ, ₧e posuzovßnφ mφry bezpeΦnostnφch rizik musφ odpovφdat r∙znorodosti rizik u jednotliv²ch osob v zßvislosti na jejich funkci, Φi jestli₧e BIS ve svΘm vyjßd°enφ uvßdφ, ₧e p°φpadn² taxativnφ v²Φet bezpeΦnostnφch rizik "by nutn∞ musel b²t tΘm∞° bez konce" (nebo¥ praxe by pr² neustßle objevovala dalÜφ bezpeΦnostnφ rizika), lze podle nßzoru ┌stavnφho soudu dovozovat, ₧e nßle₧itou individualizaci hodnocenφ bezpeΦnostnφch rizik m∙₧e p°ijateln∞ zajistit ji₧ jejich obecnΘ zßkonnΘ vymezenφ, nikoliv vÜak pouze jejich demonstrativnφ v²Φet, kter² odporuje principu p°edvφdatelnosti a urΦitosti zßkona.
┌stavnφ soud proto usuzuje, ₧e Φßst ustanovenφ º 23 odst. 2 zßkona Φ. 148/1998 Sb. ve slovu "zejmΘna" je v rozporu s ustanovenφm Φl. 1 ┌stavy.
4. ┌stavnφ soud vÜak p°edevÜφm poukazuje na to, ₧e napadenΘ ustanovenφ je ve slovu "zejmΘna" - z obdobn²ch d∙vod∙, jak je uvedeno v²Üe - v rozporu s Φl. 26 odst. 2 Listiny. Podle tohoto ustanovenφ toti₧ zßkon m∙₧e stanovit podmφnky a omezenφ pro v²kon urΦit²ch povolßnφ nebo Φinnostφ. Smysl tohoto ustanovenφ tedy spoΦφvß zejmΘna v tom, ₧e umo₧≥uje zßkonodßrci v²kon urΦit²ch povolßnφ nebo Φinnostφ omezit, pop°. podmφnit, a to formou zßkona. P°itom je vÜak z°ejmΘ, ₧e zßkonnΘ podmφn∞nφ Φi omezenφ v²konu urΦit²ch povolßnφ nebo Φinnostφ musφ b²t stanoveno jednoznaΦn∞ a p°edvφdateln∞ a ₧e nem∙₧e poskytovat prostor pro p°φpadnou svΘvoli ze strany stßtnφho orgßnu, kter² by mohl stanovit dalÜφ, zßkonem v²slovn∞ neuvedenΘ podmφnky Φi omezenφ. Nutnost vymezenφ transparentnφch a p°edvφdateln²ch podmφnek pro v²kon urΦit²ch povolßnφ ji₧ v zßkon∞ je dßna p°edevÜφm tφm, ₧e citovan² Φlßnek Listiny jednoznaΦn∞ zmoc≥uje toliko zßkonodßrce - nikoliv jinΘ stßtnφ orgßny - ke stanovenφ bli₧Üφch podmφnek a omezenφ urΦit²ch povolßnφ nebo Φinnostφ. V danΘm p°φpad∞ vÜak zßkonodßrce demonstrativnφm v²Φtem bezpeΦnostnφch rizik otev°el prostor pro stanovenφ omezenφ dalÜφch, a delegoval tak de facto prßvo urΦenφ dalÜφch podmφnek moci exekutivnφ, co₧ je zjevn∞ v rozporu s podstatou citovanΘho Φlßnku. ┌stavnφ soud proto shledal, ₧e napaden²m ustanovenφm stanoven² demonstrativnφ v²Φet bezpeΦnostnφch rizik - a to za situace, kdy existence bezpeΦnostnφho rizika ve sv²ch d∙sledcφch m∙₧e znamenat nemo₧nost v²konu urΦitΘho povolßnφ nebo funkce - vytvo°il prostor pro (mo₧nΘ) svΘvolnΘ, a nikoliv p°edem jasn∞ stanovenΘ omezenφ v²konu urΦit²ch povolßnφ a Φinnostφ, co₧ odporuje podstat∞ a smyslu Φl. 26 odst. 2 Listiny.
Pro ·plnost ┌stavnφ soud upozor≥uje i na Φl. 1 odst. 2 EvropskΘ socißlnφ charty, podle n∞ho₧ se smluvnφ strany zavazujφ ·Φinn∞ chrßnit prßvo pracovnφka vyd∞lßvat si na svΘ ₧ivobytφ ve svobodn∞ zvolenΘm zam∞stnßnφ, na Φl. 15 odst. 1 Charty zßkladnφch prßv EvropskΘ unie ("Ka₧d² mß prßvo zam∞stnat se a vykonßvat povolßnφ, kterΘ si svobodn∞ vybral nebo p°ijal.") a na jejφ Φl. 52 odst. 1 ("Ka₧dΘ omezenφ vyu₧φvßnφ prßv a svobod deklarovan²ch v tΘto Chart∞ musφ vychßzet jen ze zßkona, kter² respektuje jßdro t∞chto svobod a prßv. P°i respektovßnφ zßsady proporcionality mohou b²t zmφn∞nß omezenφ provedena jen tehdy, jsou-li nezbytnß a odpovφdajφ-li opravdu obecnΘmu zßjmu Unie nebo vypl²vajφ-li z nutnosti ochrany prßv a svobod jin²ch osob."). Z citovan²ch ustanovenφ je z°ejmΘ, ₧e garance svobodnΘ volby zam∞stnßnφ je nejen souΦßstφ vnitrostßtnφho katalogu lidsk²ch prßv, n²br₧ ₧e je siln∞ reflektovßna i na ·rovni mezinßrodnφho prßva.
K nßvrhu JUDr. V. R. na zruÜenφ t°etφ v∞ty ustanovenφ º 36 odst. 3 zßkona Φ. 148/1998 Sb. ┌stavnφ soud uvßdφ nßsledujφcφ:
1. Text celΘho ustanovenφ º 36 odst. 3 znφ:
"V p°φpad∞, ₧e ┌°ad bezpeΦnostnφ prov∞rkou ov∞°φ, ₧e navrhovanß osoba nespl≥uje n∞kterou z podmφnek uveden²ch v º 18 odst. 2, osv∞dΦenφ nevydß a tento v²sledek navrhovanΘ osob∞ oznßmφ. Nespl≥uje-li navrhovanß osoba podmφnky pro vydßnφ osv∞dΦenφ pro po₧adovan² stupe≥ utajenφ, vydß ┌°ad osv∞dΦenφ pro takov² stupe≥ utajenφ, pro kter² navrhovanß osoba spl≥uje podmφnky. D∙vody nevydßnφ osv∞dΦenφ ┌°ad v oznßmenφ neuvßdφ."
2. NapadenΘ ustanovenφ upravuje p°φpady, kdy ┌°ad na zßklad∞ provedenΘ bezpeΦnostnφ prov∞rky dosp∞je k zßv∞ru, ₧e prov∞°ovanß osoba nespl≥uje n∞kterou z podmφnek uveden²ch v º 18 odst. 2 zßkona Φ. 148/1998 Sb., z toho d∙vodu navrhovanΘ osob∞ nevydß osv∞dΦenφ a tento v²sledek jφ oznßmφ. St∞₧ovatel napadß t°etφ v∞tu citovanΘho ustanovenφ, podle nφ₧ d∙vody nevydßnφ osv∞dΦenφ ┌°ad v oznßmenφ neuvßdφ.
Podle ustanovenφ º 18 odst. 2 zßkona Φ. 148/1998 Sb. podmφnky pro vydßnφ osv∞dΦenφ navrhovanΘ osob∞ pro stupn∞ utajenφ "D∙v∞rnΘ", "TajnΘ" nebo "P°φsn∞ tajnΘ" spl≥uje osoba, kterß spl≥uje kumulativnφ podmφnky podle odstavce 1; tzn. je stßtnφm obΦanem ╚eskΘ republiky, je zp∙sobilß k prßvnφm ·kon∙m, dosßhla po₧adovanΘho v∞ku a je bez·honnß (spln∞nφ podmφnek podle citovanΘho odstavce 1 postaΦujφ pro stupe≥ utajenφ "VyhrazenΘ"); pro vydßnφ osv∞dΦenφ pro stupn∞ utajenφ podle odstavce 2 citovanΘho ustanovenφ (tj. stupe≥ "D∙v∞rnΘ", "TajnΘ", "P°φsn∞ tajnΘ") je dßle nutno, aby byla osoba osobnostn∞ zp∙sobilß a bezpeΦnostn∞ spolehlivß. Je tedy z°ejmΘ, ₧e v p°φpad∞ nespln∞nφ n∞kterΘ z uveden²ch podmφnek podle nyn∞jÜφ ·pravy nem∙₧e b²t navrhovanΘ osob∞ vydßno osv∞dΦenφ, p°iΦem₧ v oznßmenφ o nevydßnφ osv∞dΦenφ jφ nejsou d∙vody tohoto rozhodnutφ sd∞leny.
3. Jak ji₧ vypl²vß z p°edchßzejφcφch ·vah, ┌stavnφ soud v souzenΘ v∞ci pln∞ respektuje nutnost zachovßnφ vyvß₧enosti mezi ochranou zßkladnφch prßv a svobod obΦan∙ na stran∞ jednΘ a mezi zßjmy ╚eskΘ republiky (vymezen²mi zßkonem Φ. 148/1998 Sb.) na stran∞ druhΘ. ┌stavnφ soud si je rovn∞₧ pln∞ v∞dom toho, ₧e °ßdnΘ a podrobnΘ od∙vodn∞nφ oznßmenφ o nevydßnφ osv∞dΦenφ by v n∞kter²ch p°φpadech mohlo stßtnφ zßjmy, pop°φpad∞ zßjmy t°etφch osob vß₧n²m zp∙sobem ohrozit. NicmΘn∞ ani v tomto - znaΦn∞ specifickΘm - p°φpad∞ nelze na ochranu zßkladnφch prßv jednotlivce rezignovat. Nyn∞jÜφ dikce napadenΘho ustanovenφ toti₧ ve sv²ch d∙sledcφch vede i k tomu, ₧e d∙vody nevydßnφ osv∞dΦenφ nejsou navrhovanΘ osob∞ sd∞lovßny v ₧ßdnΘm p°φpad∞, a to ani tehdy, jestli₧e by tφm zjevn∞ nebyly poÜkozeny ani d∙le₧itΘ zßjmy stßtu, ani zßjmy t°etφch osob. D∙vodem nevydßnφ osv∞dΦenφ podle citovanΘho zßkonnΘho ustanovenφ m∙₧e toti₧ b²t nap°. skuteΦnost, ₧e navrhovanß osoba nenφ stßtnφm obΦanem ╚eskΘ republiky, nenφ zp∙sobilß k prßvnφm ·kon∙m, nedosßhla po₧adovanΘho v∞ku nebo nenφ bez·honnß, co₧ zjevn∞ nejsou informace, je₧ by bylo opodstatn∞nΘ (p°ed navrhovanou osobou) zatajovat. Ostatn∞ podle nßzoru ┌stavnφho soudu nenφ v₧dy namφst∞ navrhovanΘ osob∞ nesd∞lovat ani d∙vody, proΦ nebyla shledßna osobou osobnostn∞ nezp∙sobilou nebo bezpeΦnostn∞ nespolehlivou, jeliko₧ ne v₧dy - z povahy v∞ci dokonce spφÜe v²jimeΦn∞ - sd∞lenφ t∞chto d∙vod∙ m∙₧e vΘst ke skuteΦnΘmu ohro₧enφ zmφn∞n²ch zßjm∙ (srov. nap°. osobnostnφ zp∙sobilost podle ustanovenφ º 22, spoΦφvajφcφ v psychologickΘm vyÜet°enφ navrhovanΘ osoby, a v n∞kter²ch p°φpadech i bezpeΦnostnφ spolehlivost podle ustanovenφ º 23 zßkona Φ. 148/1998 Sb.). Nelze toti₧ p°ehlΘdnout ani skuteΦnost, ₧e v d∙sledku nyn∞jÜφ zßkonnΘ ·pravy je navrhovanΘ osob∞ prakticky znemo₧n∞no odstranit d∙vody, pro kterΘ jφ nebylo vydßno osv∞dΦenφ, a to i v t∞ch p°φpadech, kdy by je odstranit mohla a kdy by jejich oznßmenφ ani zßjmy stßtu, ani zßjmy t°etφch osob neohrozilo. P°itom je z°ejmΘ, ₧e d∙sledky nevydßnφ osv∞dΦenφ se v osobnostnφ sfΘ°e navrhovanΘ osoby projevφ velmi citeln∞, a to jak z hlediska prßvnφho (nap°. odvolßnφ z funkce, v²pov∞dnφ d∙vod atp.), tak i faktickΘho (nap°. negativnφ reakce spolupracovnφk∙ a osob blφzk²ch).
Jak ji₧ toti₧ uvedl ┌stavnφ soud v²Üe, jednφm ze zßkladnφch princip∙ materißlnφho prßvnφho stßtu musφ b²t respektovßnφ zßsady p°edvφdatelnosti zßkona a vylouΦenφ prostoru pro p°φpadnou svΘvoli ze strany exekutivnφ moci. Podle Φl. 26 odst. 2 Listiny sice zßkon m∙₧e stanovit podmφnky a omezenφ pro v²kon urΦit²ch povolßnφ nebo Φinnostφ, avÜak je z°ejmΘ, ₧e rovn∞₧ tyto podmφnky a omezenφ musφ b²t transparentnφ a p°edvφdatelnΘ a ₧e ka₧d², o jeho₧ prßvech je rozhodovßno, by m∞l mφt mo₧nost se proti zßsah∙m do sv²ch prßv nßle₧it∞ brßnit. Pokud vÜak podle napadenΘho ustanovenφ zßkona exekutivnφ sprßvnφ orgßn (tzn. ┌°ad) nikdy neuvßdφ d∙vody nevydßnφ osv∞dΦenφ, a navrhovanß osoba tedy v∙bec nemusφ v∞d∞t Φi dokonce ani tuÜit, zda a proΦ byla nap°. shledßna osobou osobnostn∞ nezp∙sobilou nebo osobou bezpeΦnostn∞ nezp∙sobilou, a to navφc za situace, kdy zßkonnß formulace bezpeΦnostnφch rizik i nadßle (tzn. i po zruÜenφ Φßsti ustanovenφ º 23 odst. 2 zßkona Φ. 148/1998 Sb. ┌stavnφm soudem) z∙stßvß znaΦn∞ obecnß, musel ┌stavnφ soud dosp∞t k zßv∞ru, ₧e napadenΘ ustanovenφ je se zmφn∞n²mi principy materißlnφho prßvnφho stßtu a tedy i s Φl. 1 ┌stavy a s Φl. 26 odst. 2 Listiny v rozporu. Ze vÜech t∞chto d∙vod∙ tedy nelze p°ipustit - co₧ stanovφ dneÜnφ zßkon - absolutnφ a bezv²jimeΦn² zßkaz uvßd∞nφ d∙vod∙ v oznßmenφ o nevydßnφ osv∞dΦenφ. Na druhΘ stran∞ je p°irozen∞ t°eba reflektovat legitimnφ ve°ejn² zßjem na ochran∞ utajovan²ch skuteΦnostφ a neuvßd∞t (do oznßmenφ o nevydßnφ osv∞dΦenφ) zejmΘna takovΘ d∙vody, jejich₧ zve°ejn∞nφ by takov² zßjem ohro₧ovalo, pop°. by se dot²kalo oprßvn∞n²ch zßjm∙ t°etφch osob. Je na zßkonodßrci, aby - se z°etelem na tyto ·vahy - v novΘ zßkonnΘ ·prav∞ naÜel vhodnou cestu, kterß by ·stavn∞ konformnφm zp∙sobem soukrom² zßjem (₧adatele) i zßjem ve°ejn² reflektovala a sladila.
K nßvrhu JUDr. V. R. na zruÜenφ v∞ty prvnφ ustanovenφ º 73 odst. 1 zßkona Φ. 148/1998 Sb. ┌stavnφ soud uvßdφ:
1. Text ustanovenφ º 73 odst. 1 znφ:
"Na rozhodovßnφ podle tohoto zßkona se nevztahuje zßkon Φ. 71/1967 Sb., o sprßvnφm °φzenφ (sprßvnφ °ßd), s v²jimkou rozhodovßnφ o pokutßch podle º 71 a 72. Na rozhodovßnφ o pokutßch se nevztahujφ ustanovenφ Φßsti ΦtvrtΘ oddφl dva a t°i a Φßsti pßtΘ zßkona Φ. 71/1967 Sb."
2. Navrhovatel JUDr. V. R. se domnφvß, ₧e napadenΘ ustanovenφ vyluΦujφcφ rozhodovßnφ podle zßkona Φ. 148/1998 Sb. z p∙sobnosti sprßvnφho °ßdu je v rozporu s Φl. 26 odst. 2, s Φl. 36 Listiny a s Φl. 6 odst. 1 ┌mluvy. To proto, ₧e za danΘ situace pr² dochßzφ k odn∞tφ mo₧nosti (navrhovateli) vykonßvat svΘ povolßnφ, a proto₧e bezpeΦnostnφ prov∞rka je podmφnkou v²konu n∞kter²ch povolßnφ, musφ b²t navrhovanΘ osob∞ poskytnut ·Φinn² prostor pro obranu jejφch prßv.
3. K tomu ┌stavnφ soud uvßdφ, ₧e v oblasti sprßvnφho prßva procesnφho existuje °ada p°φpad∙, na n∞₧ sprßvnφ °ßd nedopadß, co₧ ve svΘm vyjßd°enφ sprßvn∞ uvßdφ i NB┌. Sprßvnφ °ßd toti₧ p°edstavuje obecn² procesn∞ prßvnφ p°edpis, kter² svojφ povahou nemusφ odpovφdat vÜem formßm sprßvnφch °φzenφ; v konkrΘtnφm p°φpad∞ se proto m∙₧e jevit - podle povahy v∞ci - jako u₧iteΦnΘ upravit n∞kterΘ typy sprßvnφch °φzenφ zvlßÜtnφm zp∙sobem. ┌stavnφ soud p°itom konstatuje, ₧e - z ·stavn∞prßvnφho hlediska - je zßsadn∞ v dispozici zßkonodßrce, kterΘ z forem sprßvnφch °φzenφ ponechß ·prav∞ podle sprßvnφho °ßdu a kterß sprßvnφ °φzenφ bude regulovat zp∙sobem specifick²m. ┌kolem ┌stavnφho soudu toti₧ nenφ hodnotit vhodnost Φi ·Φelnost zvolenΘ prßvnφ ·pravy, n²br₧ toliko jejφ ·stavnost.
Rovn∞₧ v souzenΘ v∞ci ┌stavnφ soud shledal, ₧e zp∙sob provedenφ bezpeΦnostnφ prov∞rky fyzick²ch osob a takΘ jinß °φzenφ podle zßkona Φ. 148/1998 Sb. jsou ze z°ejm²ch d∙vod∙ upravena specifick²m zp∙sobem a ₧e se na n∞ proto - vyjma rozhodovßnφ o pokutßch podle ustanovenφ º 71 a 72 zßkona Φ. 148/1998 Sb. - sprßvnφ °ßd nevztahuje. V p°φpad∞ bezpeΦnostnφ prov∞rky fyzickΘ osoby je procesnφ ·prava provedena takov²m zp∙sobem, ₧e ┌°ad navrhovanΘ osob∞ bu∩ doruΦφ osv∞dΦenφ (º 36 odst. 1) nebo jφ vydß oznßmenφ o tom, ₧e nespl≥uje n∞kterou z podmφnek podle º 18 zßkona (º 36 odst. 3). Toto oznßmenφ p°edstavuje zvlßÜtnφ druh sprßvnφho rozhodnutφ, kterΘ m∙₧e navrhovanß osoba ve lh∙t∞ 15 dn∙ napadnout formou pφsemnΘ stφ₧nosti k °editeli ┌°adu, kter² ji p°ezkoumß a bu∩ stφ₧nosti vyhovφ nebo ji zamφtne. Toto rozhodnutφ °editele ┌°adu se st∞₧ovateli rovn∞₧ oznßmφ pφsemn∞ (viz º 75 odst. 1 a nßsl. zßkona). Podle ustßlenΘ judikatury ┌stavnφho soudu toti₧ nenφ rozhodujφcφ, jak je p°φsluÜnΘ rozhodnutφ oznaΦeno, n²br₧ zda reßln∞ zasahuje do prßvnφ sfΘry jedince. OznaΦenφ "rozhodnutφ" je oznaΦenφm technick²m, a p°edpokladem na°φkatelnosti proto nenφ forma, ale jeho obsah (srov. nap°. usnesenφ sp. zn. III. ┌S 16/96, ┌stavnφ soud ╚eskΘ republiky: Sbφrka nßlez∙ a usnesenφ, sv. 7, str. 327 - 328; obdobn∞ rovn∞₧ BureÜ/Drßpal/Mazanec, ObΦansk² soudnφ °ßd - komentß°, 5. vyd., C. H. Beck 2001, str. 1041 - 1042).
Je z°ejmΘ, ₧e zßkon Φ. 148/1998 Sb. stanovφ v p°φpad∞ provßd∞nφ bezpeΦnostnφch prov∞rek fyzick²ch osob (co₧ byl p°φpad obou navrhovatel∙) zvlßÜtnφ ·pravu sprßvnφho °φzenφ, kterß se odliÜuje od °φzenφ upravenΘho v obecnΘm sprßvnφm °ßdu. Jak vÜak vypl²vß ji₧ z uveden²ch ·vah, samotnΘ vyn∞tφ tohoto typu sprßvnφho °φzenφ z obecnΘ ·pravy podle sprßvnφho °ßdu nelze pova₧ovat za rozpornΘ s citovan²mi ·stavnφmi kautelami, nebo¥ za urΦujφcφ - z ·stavn∞prßvnφho hlediska - je nutno poklßdat toliko to, zda toto zvlßÜtnφ °φzenφ Üet°φ ·stavn∞ zaruΦenß zßkladnφ prßva dotΦen²ch osob, Φi nikoliv. Prßv∞ v tomto sm∞ru vÜak ┌stavnφ soud neshledal nßmitky navrhovatele JUDr. V. R. d∙vodn²mi, nebo¥ vyn∞tφ tohoto typu °φzenφ z obecnΘ procesnφ ·pravy prßvu na spravedliv² proces, prßvu na svobodn² v²b∞r povolßnφ, pop°. jin²m ·stavnφm princip∙m neodporuje. Pokud by toti₧ ┌stavnφ soud dosp∞l k zßv∞ru opaΦnΘmu, musel by vychßzet ze stanoviska - ve sv²ch d∙sledcφch zjevn∞ absurdnφho - ₧e jakßkoliv ·prava sprßvnφho °φzenφ vyboΦujφcφ z p∙sobnosti sprßvnφho °ßdu je ji₧ z tohoto d∙vodu proti·stavnφ. Rovn∞₧ rozpor s Φl. 26 odst. 2 Listiny v danΘm p°φpad∞ nem∙₧e b²t dßn, proto₧e napadenΘ ustanovenφ upravuje "toliko" vyn∞tφ re₧imu °φzenφ podle zßkona Φ. 148/1998 Sb. z p∙sobnosti sprßvnφho °ßdu, zatφmco Φl. 26 odst. 2 Listiny stanovφ, ₧e zßkon m∙₧e stanovit podmφnky a omezenφ pro v²kon urΦit²ch povolßnφ nebo Φinnostφ. Je zjevnΘ, ₧e mezi ob∞ma ustanovenφmi neexistuje p°φmß obsahovß nßvaznost a ₧e tedy ji₧ z tohoto d∙vodu mezi nimi nem∙₧e existovat - navrhovatelem JUDr. V. R. tvrzen² - rozpor.
K nßvrhu Mgr. J. T. i JUDr. V. R. na zruÜenφ ustanovenφ º 73 odst. 2 zßkona Φ. 148/1998 Sb. ┌stavnφ soud uvßdφ:
1. Text napadenΘho ustanovenφ znφ:
"Rozhodnutφ, opat°enφ a jinΘ ·kony podle tohoto zßkona nepodlΘhajφ soudnφmu p°ezkumu, s v²jimkou rozhodnutφ o pokutßch."
2. St∞₧ovatelΘ se domnφvajφ, ₧e citovanΘ ustanovenφ je v rozporu s Φl. 26 a s Φl. 36 odst. 2 Listiny, s Φl. 4 ┌stavy a s Φl. 6 odst. 1 ┌mluvy. Podle Φl. 26 odst. 1 Listiny mß ka₧d² prßvo na svobodnou volbu povolßnφ a p°φpravu k n∞mu, jako₧ i prßvo podnikat a provozovat jinou hospodß°skou Φinnost. Odstavec 2 stejnΘho Φlßnku stanovφ, ₧e zßkon m∙₧e stanovit podmφnky a omezenφ pro v²kon urΦit²ch povolßnφ nebo Φinnostφ (odstavce 3 a 4 na p°φpad st∞₧ovatel∙ zjevn∞ nedopadajφ). Podle Φl. 36 odst. 2 Listiny se m∙₧e ten, kdo tvrdφ, ₧e byl na sv²ch prßvech zkrßcen rozhodnutφm orgßnu ve°ejnΘ sprßvy, obrßtit na soud, aby p°ezkoumal zßkonnost takovΘho rozhodnutφ, nestanovφ-li zßkon jinak. Z pravomoci soudu vÜak nesmφ b²t vylouΦeno p°ezkoumßvßnφ rozhodnutφ t²kajφcφch se zßkladnφch prßv a svobod podle Listiny. Podle Φl. 4 ┌stavy jsou zßkladnφ prßva a svobody pod ochranou soudnφ moci. Do stejnΘ oblasti sm∞°uje i Φl. 6 odst. 1 ┌mluvy zaruΦujφcφ prßvo ka₧dΘho, aby jeho zßle₧itost byla spravedliv∞, ve°ejn∞ a v p°im∞°enΘ lh∙t∞ projednßna nezßvisl²m a nestrann²m tribunßlem z°φzen²m zßkonem, kter² rozhodne o jeho obΦansk²ch prßvech nebo zßvazcφch nebo o oprßvn∞nosti jakΘhokoli trestnφho obvin∞nφ proti n∞mu.
3. ┌stavnφ soud v prvnφ °ad∞ konstatuje, ₧e Φl. 36 odst. 2 Listiny (a obdobn∞ rovn∞₧ Φl. 6 odst. 1 ┌mluvy) p°edstavuje obecnou garanci prßva na spravedliv² proces, a tedy i soudnφho p°ezkumu rozhodnutφ orgßn∙ ve°ejnΘ sprßvy, leΦ zßrove≥ poskytuje zßkonodßrci prostor, aby soudnφ p°ezkum zßkonnosti rozhodnutφ orgßnu ve°ejnΘ sprßvy zßkonem vylouΦil. Ani formou zßkona vÜak nenφ mo₧no vylouΦit p°ezkoumßvßnφ rozhodnutφ t²kajφcφ se zßkladnφch prßv a svobod podle Listiny. Rovn∞₧ Φl. 4 ┌stavy se vztahuje k zßkladnφm prßv∙m a svobodßm, a to v tom smyslu, ₧e garantuje jejich ochranu soudnφ mocφ.
┌stavnφ soud proto shledal, ₧e podstata souzenΘ v∞ci spoΦφvß v tom, zda rozhodnutφ o vydßnφ Φi nevydßnφ osv∞dΦenφ ke styku s utajovan²mi skuteΦnostmi je rozhodnutφm t²kajφcφm se zßkladnφch prßv a svobod podle Listiny, Φi nikoliv. ┌stavn∞ konformnφ je toti₧ pouze takovß zßkonnß ·prava, je₧ vylouΦφ soudnφ p°ezkum rozhodnutφ ve°ejnΘ sprßvy, kterß svojφ povahou do oblasti zßkladnφch prßv a svobod podle Listiny nespadajφ. Jestli₧e by zßkon vylouΦil soudnφ p°ezkum i u t∞ch rozhodnutφ, kterß do ·stavn∞ zaruΦen²ch zßkladnφch prßv nebo svobod zasahujφ, z°eteln∞ by ji₧ hranice ·stavnosti p°ekroΦil.
4. NavrhovatelΘ tvrdφ, ₧e v d∙sledku napaden²ch rozhodnutφ ztratili mo₧nost dßle vykonßvat svß d°φv∞jÜφ povolßnφ a ₧e rozhodovßnφ o vydßnφ Φi nevydßnφ bezpeΦnostnφho osv∞dΦenφ je souΦasn∞ rozhodovßnφm o p°φstupu k v²konu urΦitΘho povolßnφ, kterΘ by nem∞lo b²t vylouΦeno ze soudnφho p°ezkumu. Z obsahu obou nßvrh∙ je tedy z°ejmΘ, ₧e za zßkladnφ prßvo, kterΘ by podle Φl. 36 odst. 2 Listiny nem∞lo b²t vylouΦeno ze soudnφho p°ezkumu, pova₧ujφ st∞₧ovatelΘ Φl. 26 odst. 1 Listiny, podle n∞ho₧ mß ka₧d² prßvo na svobodnou volbu povolßnφ a p°φpravu k n∞mu, jako₧ i prßvo podnikat a provozovat jinou hospodß°skou Φinnost.
SkuteΦnost, ₧e nevydßnφ bezpeΦnostnφho osv∞dΦenφ m∙₧e vΘst a₧ ke ztrßt∞ urΦitΘho povolßnφ, vypl²vß z ustanovenφ º 17 odst. 2 zßkona Φ. 148/1998 Sb., z n∞ho₧ je z°ejmΘ, ₧e p°edpokladem pro v²kon povolßnφ, kde je nezbytnΘ seznamovat se s utajovan²mi skuteΦnostmi, je vydßnφ osv∞dΦenφ nebo bezpeΦnostnφho oprßvn∞nφ. Jestli₧e p°φsluÜnΘ osob∞ osv∞dΦenφ nebo bezpeΦnostnφ oprßvn∞nφ vydßno nenφ, je z povahy v∞ci zjevnΘ, ₧e ji₧ nadßle nem∙₧e svΘ p∙vodnφ povolßnφ vykonßvat a ₧e m∙₧e dojφt nap°. k p°e°azenφ tΘto osoby na jinΘ mφsto (pokud to je mo₧nΘ), k odvolßnφ z funkce nebo nap°. i k jejφmu propuÜt∞nφ ze slu₧ebnφho pom∞ru Φi k ukonΦenφ pracovnφho vztahu. Je proto nasnad∞, ₧e rozhodnutφ o nevydßnφ osv∞dΦenφ ke styku s utajovan²mi skuteΦnostmi p°edstavuje citeln² zßsah do p°φsluÜnΘho pracovnφho (pop°. slu₧ebnφho) pom∞ru, a tedy - ve sv²ch d∙sledcφch - i do zßkladnφho prßva na svobodnou volbu povolßnφ podle Φl. 26 odst. 1 a 2 Listiny. Podle odstavce 2 citovanΘho ustanovenφ zßkon m∙₧e stanovit podmφnky a omezenφ pro v²kon urΦit²ch povolßnφ nebo Φinnostφ. Prßv∞ takovou podmφnkou a zßrove≥ i omezenφm ve v²konu urΦit²ch povolßnφ je nutnost bezpeΦnostnφ prov∞rky, tak₧e je proto z°ejmΘ, ₧e i tato - znaΦn∞ specifickß - oblast pod garance prßva na spravedliv² proces spadß (srov. Φl. 36 odst. 1 a 2 Listiny).
5. Podle p°esv∞dΦenφ ┌stavnφho soudu (a v souladu s v²Üe uveden²mi obecn∞jÜφmi v²chodisky) sice p°edstavuje ochrana utajovan²ch skuteΦnostφ a podmφnky kladenΘ na osoby, je₧ s t∞mito skuteΦnostmi budou naklßdat, natolik specifickou oblast, ₧e ani z ·stavn∞prßvnφho hlediska nenφ mo₧nΘ garantovat vÜechna procesnφ prßva t∞chto osob v takovΘ mφ°e, jako tomu je u profesφ jin²ch a u pracovnφch spor∙ jejich zam∞stnanc∙. Na druhΘ stran∞ vÜak ani specifika ochrany utajovan²ch skuteΦnostφ nemohou vΘst k v∞domΘ rezignaci na ·stavnφ ochranu prßv prov∞°ovan²ch osob. Jestli₧e tedy Φl. 36 odst. 1 a 2 Listiny a Φl. 6 odst. 1 ┌mluvy zaruΦujφ ka₧dΘmu zßkladnφ prßvo na spravedliv² proces a jestli₧e ze soudnφho p°ezkumu nesmφ b²t vylouΦen p°ezkum rozhodnutφ t²kajφcφch se zßkladnφch prßv a svobod podle Listiny, musφ zßkonodßrce i v tomto p°φpad∞ garantovat p°ezkum sprßvnφch rozhodnutφ nezßvisl²m soudnφm orgßnem, by¥ nelze vylouΦit nikoli b∞₧n² typ °φzenφ, kter² bude jednotlivΘ p°φpady dostateΦn∞ diferencovat. ┌stavnφ soud se domnφvß, ₧e tyto p°φpady je z°ejm∞ t°eba °eÜit zvlßÜtnφ procesnφ ·pravou, jeliko₧ specifik∙m danΘ v∞ci zjevn∞ nekoresponduje obecnß procesnφ ·prava provedenß ve stßvajφcφm obΦanskΘm soudnφm °ßdu, pop°φpad∞ ve sprßvnφm °ßdu.
6. Nyn∞jÜφ prßvnφ ·prava toti₧ ve sv²ch d∙sledcφch znamenß, ₧e v procesu provßd∞nφ bezpeΦnostnφ prov∞rky dochßzφ ke znaΦnΘ koncentraci moci u jedinΘho orgßnu exekutivy, p°iΦem₧ jeho rozhodnutφ m∙₧e citeln∞ zasßhnout do individußlnφ sfΘry prov∞°ovanΘ osoby. ┌°ad provßd∞jφcφ bezpeΦnostnφ prov∞rku, jeho₧ ·kolem je ov∞°enφ podmφnek pro vydßnφ osv∞dΦenφ - a kter² tedy v tomto sm∞ru realizuje urΦitou "slu₧bu" stßtu a jednoznaΦn∞ reprezentuje jeho zßjmy - toti₧ zßrove≥ rozhoduje o vydßnφ sprßvnφho rozhodnutφ i o opravnΘm prost°edku proti n∞mu. Za situace, kdy neexistuje p°ezkum nezßvisl²m a nestrann²m orgßnem, je prov∞°ovanß osoba prakticky podrobena v∙li jedinΘ instituce, kterou ji₧ z povahy v∞ci nelze pova₧ovat za nezßvislou Φi nestrannou (srov. tΘ₧ nap°. ustanovenφ º 7 odst. 2 a 3 zßkona Φ. 148/1998 Sb.). Je proto z°ejmΘ, ₧e napadenß zßkonnß ·prava (tj. º 73 odst. 2 zßkona Φ. 148/1998 Sb.) v zßsad∞ odporuje samotnΘmu smyslu Φl. 36 odst. 2 Listiny (a ostatn∞ i Φl. 6 odst. 1 ┌mluvy a Φl. 4 ┌stavy), jen₧ spoΦφvß v tom, ₧e rozhodovßnφ o zßsadnφch otßzkßch t²kajφcφch se individußlnφ sfΘry jedince, provßd∞nΘ sprßvnφm orgßnem, musφ b²t podrobeno p°ezkumu nezßvisl²m a nestrann²m orgßnem, kter²m je zpravidla soud. ┌stavnφ soud se proto nem∙₧e - v obecnΘ poloze - ztoto₧nit s prßvnφm nßzorem BIS obsa₧en²m v jejφm vyjßd°enφ k nßvrhu, podle n∞ho₧ by p°φpadn² soudnφ p°ezkum v tΘto oblasti byl v rozporu s principem d∞lby moci. Podle mφn∞nφ ┌stavnφho soudu je toti₧ zapot°ebφ peΦliv∞ odliÜovat mezi rozhodovßnφm o tom, kdo bude osv∞dΦen a urΦen ke styku s utajovan²mi informacemi, co₧ skuteΦn∞ p°φsluÜφ moci exekutivnφ, a mezi p°φpadnou soudnφ kontrolou tohoto procesu, co₧ - z ·stavn∞prßvnφho hlediska - m∙₧e vykonßvat toliko nezßvislß moc soudnφ. ┌stavnφ soud respektuje skuteΦnost, ₧e s ohledem na specifika a v²znam rozhodovßnφ ve v∞cech utajovan²ch skuteΦnostφ, kdy je velmi z°eteln² bezpeΦnostnφ zßjem stßtu, nenφ mo₧nΘ v₧dy garantovat vÜechny b∞₧nΘ procesnφ zßruky spravedlivΘho procesu (nap°. ve°ejnost jednßnφ). NicmΘn∞ i v tomto typu °φzenφ je ·kolem zßkonodßrce umo₧nit zßkonnou formou realizaci p°im∞°en²ch zßruk na ochranu soudem (Φi jin²m nezßvisl²m a nestrann²m tribunßlem ve smyslu Φl. 6 odst. 1 ┌mluvy) by¥ - podle povahy v∞ci a s p°ihlΘdnutφm k charakteru p°φsluÜnΘ funkce - na ochranu i znaΦn∞ zvlßÜtnφ a diferencovanou.
┌stavnφ soud p°i posouzenφ ·stavnosti vylouΦenφ soudnφho p°ezkumu podle napadenΘho ustanovenφ nemohl p°ehlΘdnout ani celkov² kontext zßkona Φ. 148/1998 Sb. To znamenß, ₧e vylouΦenφ soudnφho p°ezkumu je nutno z ·stavn∞prßvnφho hlediska vnφmat jeÜt∞ citliv∞ji za existujφcφ prßvnφ situace, kdy rozhodovßnφ o vydßnφ osv∞dΦenφ je upraveno specifick²m nestandardnφm procesnφm zp∙sobem, ne₧ kdyby dotΦenß fyzickß osoba m∞la i jinΘ mo₧nosti ochrany sv²ch prßv.
7. Proto ┌stavnφ soud dospφvß k zßv∞ru, ₧e vylouΦenφ soudnφho p°ezkumu vÜech rozhodnutφ podle zßkona Φ. 148/1998 Sb. odporuje Φl. 36 odst. 2 Listiny, Φl. 4 ┌stavy a Φl. 6 odst. 1 ┌mluvy.
┌stavnφ soud - souhrnn∞ - k problematice zruÜenφ ustanovenφ º 36 odst. 3 t°etφ v∞ty zßkona Φ. 148/1998 Sb. ("D∙vody ... ┌°ad ... neuvßdφ") a ustanovenφ º 73 odst. 2 zßkona Φ. 148/1998 Sb. ("Rozhodnutφ ... nepodlΘhajφ soudnφmu p°ezkumu ...") dodßvß:
Podle Φl. 88 odst. 2 ┌stavy soudci ┌stavnφho soudu jsou p°i svΘm rozhodovßnφ vßzßni pouze ·stavnφmi zßkony a mezinßrodnφmi smlouvami podle Φl. 10 ┌stavy a zßkonem podle odstavce 1. Tφm se rozumφ zßkon Φ. 182/1993 Sb., o ┌stavnφm soudu. Z toho plyne, ₧e ┌stavnφ soud je v principu vßzßn i jednotliv²mi druhy v²rok∙, kterΘ zßkon Φ. 182/1993 Sb. upravuje. (Nßvrh zamφtne Φi zßkon, pop°. jeho jednotlivΘ ustanovenφ zruÜφ - º 70 odst. 1 a 2 zßkona Φ. 182/1993 Sb. ). V souzenΘ v∞ci ┌stavnφmu soudu nezbylo, ne₧ ustanovenφ º 36 odst. 3 t°etφ v∞ty a ustanovenφ º 73 odst. 2 zßkona Φ. 148/1998 Sb. zruÜit. Vzdor tomu vÜak ┌stavnφ soud upozor≥uje na to, ₧e p°i p°φprav∞ novΘ zßkonnΘ ·pravy bude z°ejm∞ nutnΘ - podle povahy v∞ci a se z°etelem na zastßvanou funkci obΦana - rozliÜovat p°φpady, na n∞₧ zruÜenφ citovan²ch ustanovenφ dopadß, od jin²ch, by¥ v²jimeΦn²ch p°φpad∙, u nich₧ lze vylouΦenφ soudnφho p°ezkumu (pop°. neuvedenφ d∙vod∙ nevydßnφ osv∞dΦenφ) i nadßle pova₧ovat za ·stavn∞ konformnφ (nap°. u pracovnφk∙ n∞kter²ch specifick²ch kategoriφ v ozbrojen²ch silßch, u urΦit²ch p°φsluÜnφk∙ zpravodajsk²ch slu₧eb).
┌stavnφ soud - nad rßmec uvedenΘho textu - dodßvß, ₧e v²hrady lze mφt proti zßkonu Φ. 148/1998 Sb., o ochran∞ utajovan²ch skuteΦnostφ a o zm∞n∞ n∞kter²ch zßkon∙, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, jako celku. V tomto sm∞ru vÜak p°φsluÜn² nßvrh podßn nebyl. ┌stavnφ soud nicmΘn∞ p°edpoklßdß, ₧e se Parlament ╚eskΘ republiky bude zab²vat zßkonem Φ. 148/1998 Sb., ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, komplexn∞, a nikoli pouze napaden²mi ustanovenφmi, je₧ tento nßlez zruÜuje.
┌stavnφ soud usuzuje, ₧e okam₧it²m zruÜenφm n∞kter²ch napaden²ch ustanovenφ zßkona Φ. 148/1998 Sb. by potencißlnφ v²hody z toho plynoucφ mohly b²t zastφn∞ny jeho nev²hodami, zejmΘna s p°ihlΘdnutφm k bezpeΦnostnφm zßjm∙m stßtu blφ₧e specifikovan²m v p°edm∞tnΘm zßkonu. K novΘ zßkonnΘ ·prav∞ je toti₧ t°eba poskytnout pot°ebn² Φasov² prostor, zejmΘna s ohledem na jejφ nßroΦnost. Proto ┌stavnφ soud vyu₧φvß mo₧nosti, kterou mu nabφzφ ustanovenφ º 58 odst. 1 a º 70 odst. 1 zßkona Φ. 182/1993 Sb. a odklßdß vykonatelnost tohoto nßlezu ke dni 30. 6. 2002.
| A. | Ze vÜech uveden²ch d∙vod∙ ┌stavnφ soud v zßkon∞ Φ. 148/1998 Sb., o ochran∞ utajovan²ch skuteΦnostφ a o zm∞n∞ n∞kter²ch zßkon∙, ve zn∞nφ pozd∞jÜφch p°edpis∙, zruÜil dnem 30. 6. 2002: |
| ustanovenφ º 23 odst. 2 ve slov∞ "zejmΘna" | |
| ustanovenφ t°etφ v∞ty º 36 odst. 3 | |
| ustanovenφ º 73 odst. 2. |
| B. | Nßvrh na zruÜenφ v∞ty prvnφ ustanovenφ º 73 odst. 1 zßkona Φ. 148/1998 Sb. ┌stavnφ soud zamφtl. |
P°edseda ┌stavnφho soudu:
JUDr. Kessler v. r.