Oblast: Soudní a rozhodčí řízení

Anotace:

• Řízení před Evropským soudem pro lidská práva (dále jen Soud) probíhá podle jednacího řádu Soudu a je řízením sporným. Během řízení Soud vyžaduje od stran písemná a ústní vyjádření ke skutkové a právní stránce případu a klade konkrétní otázky týkající se aplikace a interpretace Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Zástupci státu tedy potřebují dostatek kvalitních informací, zejména od těch vnitrostátních orgánů, které jsou stížností přímo dotčeny.
  Zástupci státu museli dříve formálně žádat dotčené vnitrostátní orgány a očekávat, zda jim budou relevantní informace a podklady dobrovolně poskytnuty.
  Účelem nové právní úpravy je tento nedostatek odstranit a zajistit, aby všechny dotčené orgány měly zákonem stanovenou povinnost potřebné informace poskytnout.
• Státní orgány (popřípadě úřední osoby), jejichž součinnost je nezbytná k objasnění skutkové a právní stránky případu, jsou tedy ze zákona povinny poskytovat pro účely řízení před Soudem ve věcech týkajících se jejich působnosti, bezúplatně úplné, přesné a objektivní informace a další součinnost. Povinnosti poskytnout informace a další součinnost podle tohoto zákona platí obdobně i pro účely řízení před Výborem OSN pro lidská práva. Povinnost úředních osob trvá i v případě, že v době řízení před Soudem již příslušnou funkci nevykonávají.
• Zákon dále vymezuje, co se rozumí pojmy poskytování informací a další součinností.
• Informace a další součinnost se poskytuje na základě žádosti Ministerstva spravedlnosti (dále ministerstvo) ve lhůtě ministerstvem stanovené.
• Zákon upravuje také kontrolu ministerstva v rámci dohledu nad plněním rozsudků Soudu (dotčené orgány musí na žádost ministerstva písemně sdělit jaká individuální nebo všeobecná opatření byla přijata).

Související platný předpis:

• Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, vyhlášená pod č. 209/1992 Sb. a č. 243/1998 Sb.