Oblast: Občanské právo

Důvod úpravy:

Dosavadní právní úprava zástavního práva neumožňovala plně využít tohoto zajišťovacího institutu zejména u movitých věcí. Problematické bylo např. zastavení těch movitých věcí, které dlužník potřeboval trvale ke své činnosti (např. automobil, zboží, počítače) a nebylo tudíž možné je fyzicky předat zástavnímu věřiteli nebo třetí osobě do úschovy. Novela by měla přinést rovněž administrativní zjednodušení.

Anotace:

• Klíčovou změnou je vznik Rejstříku zástav, který slouží k tomu, aby

  -	takový předmět zástavy, který se nepředává zástavnímu věřiteli nebo do úschovy třetí osobě ani se nezapisuje do katastru nemovitostí (např. rozestavěné stavby), byl prokazatelně zastaven jen ve prospěch jediného věřitele,
  -	každý, kdo prokáže oprávněný zájem, mohl získat z rejstříku informaci o tom, že v něm určitá věc není evidována jako zástava.

  Tím dojde k posílení právní jistoty věřitelů (pozn.: Ke stejnému cíli směřovala novela občanského zákoníku provedená zákonem č. 367/2000 Sb., kde bylo stanoveno, že: "... místo odevzdání věci vzniká zástavní právo k movitým věcem též jeho vyznačením v listině, která osvědčuje vlastnictví věci a bez níž nelze s věcí nakládat nebo ji používat, anebo viditelným označením movité věci, které musí trvat po dobu zástavního práva, provedeným za účasti zástavního věřitele; z tohoto označení musí být zřejmé, že věc je zastavena a kdo je zástavním věřitelem." Tato úprava se však v praxi příliš neosvědčila).

• Rejstřík zástav je veden Notářskou komorou České republiky s tím, že

  -	notář, který sepsal zástavní smlouvu (§ 552 občanského zákoníku) formou notářského zápisu, provede elektronickou cestou bezodkladný zápis zástavního práva do rejstříku,
  -	zanikne-li zástavní právo zapsané v rejstříku, provede kterýkoliv notář jeho výmaz, požádá-li o něj zástavní věřitel nebo bude-li mu zánik zástavního práva prokázán,
  -	podrobnosti k vedení Rejstříku zástav jsou obsaženy v notářském řádu (viz SPECIALIZOVANÉ ČINNOSTI).

• Vedle zpřesnění režimů vzniku zástavního práva, uspokojení ze zástavy a zániku zástavního práva spočívají důležité změny v tom, že

  -	zástavou může nově být také podnik (viz § 5 obchodního zákoníku) nebo jiná věc hromadná (pozn.: věcí hromadnou se podle § 302 Obecného zákoníku občanského rozuměl "úhrn několika věcí jednotlivých, který se za věc jednu považuje a bývá označován společným jménem"; může jít např. o sbírku, stádo, knihovny),
  -	zástavní režim nemovitých věcí se podle novely vztahuje zpravidla také na byty a nebytové prostory ve vlastnictví podle zvláštního zákona (např. podle zákona o vlastnictví bytů).

K tomuto zákonu viz též SOUDNÍ A ROZHODČÍ ŘÍZENÍ a SPECIALIZOVANÉ ČINNOSTI.

Novelizovaný předpis:

• Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákonů č. 58/1969 Sb., č. 131/1982 Sb., č. 94/1988 Sb., č. 188/1988 Sb., č. 87/1990 Sb., č. 105/1990 Sb., č. 116/1990 Sb., č. 87/1991 Sb., č. 509/1991 Sb., č. 264/1992 Sb., č. 267/1994 Sb., č. 104/1995 Sb., č. 118/1995 Sb., č. 89/1996 Sb., č. 94/1996 Sb., č. 227/1997 Sb., č. 91/1998 Sb., č. 165/1998 Sb., č. 159/1999 Sb., č. 363/1999 Sb., č. 27/2000 Sb., č. 103/2000 Sb., č. 227/2000 Sb., č. 367/2000 Sb. a č. 229/2001 Sb.