P°ejeme vßm p°φjemnΘ odpoledne. Dnes je ned∞le 10.6.2001 a svßtek mß Gita. Do konce Ükolnφho roku zb²vß 20 dnφ.

Gymnßzium D∞Φφn

┌vod

  Na sklonku 19. stoletφ p°edstavovaly ╚echy s pouh²mi t°emi procenty analfabet∙ mezi obyvatelstvem starÜφm deseti let zemi s nejvyÜÜφ gramotnostφ v monarchii.
  Vzd∞lanost m∞la v ╚echßch svΘ ko°eny hluboko v minulosti, ale a₧ liberalizace ₧ivota po r. 1848 a zejmΘna poslednφ Ükolskß reforma z let 1868 - 1869 podstatn∞ p°isp∞ly k jejφmu vzestupu. Spolu s uvol≥ovßnφm obecn²ch pom∞r∙ a s hospodß°sk²m rozvojem se od Üedesßt²ch let stol. zaΦala rychle rozÜi°ovat vÜeobecnß orientace obyvatelstva. Stßle Φast∞ji nebrali lidΘ do rukou jen modlitebnφ knφ₧ky a pracovnφ nßvody, ale i kalendß°e, noviny, Φasopisy a n∞kdy i knihy. Rostl poΦet zßkladnφch i st°ednφch Ükol.
  Tak jako v jin²ch oblastech pohraniΦφ, spl²valo zprvu ΦeskΘ obyvatelstvo na D∞Φφnsku s n∞meck²m prost°edφm. zφskßvajφc vzd∞lßnφ pouze v n∞meck²ch Ükolßch. V dob∞ koexistence Φesky a n∞mecky mluvφcφho obyvatelstva se nßrodnostnφ sounßle₧itost projevovala spφÜe v socißlnφm rozvrstvenφ spoleΦnosti a v mφ°e vzd∞lanosti, ne₧ v pou₧φvßnφ jazyka. SpoleΦenstvφ dvou r∙zn²ch etnik sjednocovala zemskß p°inßle₧itost.
  M∞Ü¥anΘ v n∞meckΘm prost°edφ byli obecn∞ vzd∞lan∞jÜφ ne₧ v prost°edφ ryze ΦeskΘm - m∞li lepÜφ zßkladnφ a poslΘze i odbornΘ vzd∞lßnφ a m∞li k dispozici spolky, knihovny i mφstnφ tisk. M∞sto D∞Φφn s p°evahou n∞meckΘho obyvatelstva potvrzuje tuto skuteΦnost ji₧ od poloviny 19. stol.
Na rozvoj m∞sta od 2. pol. 19. stol. p∙sobila novß skuteΦnost - s industrializacφ a s Φil²m dopravnφm a obchodnφm ruchem v d∞ΦφnskΘm regionu zaΦalo vedle D∞Φφna vyr∙stat modernφ pr∙myslovΘ m∞sto Podmokly, kde bylo siln∞ji ne₧ v D∞Φφn∞ zastoupeno ΦeskΘ obyvatelstvo. Ob∞ m∞sta se rozvφjela samostatn∞ a pom∞rn∞ odliÜn∞ a₧ do r. 1938. resp. 1942, kdy byla administrativn∞ slouΦena v jeden m∞stsk² sprßvnφ celek.
Mezitφm vÜak d∞jinn² v²voj p°inesl namφsto demokratickΘho rozvoje nßrod∙ v jejich koexistenci vzßjemnΘ odcizovßnφ, intoleranci a nßsilφ. Byla-li po prvnφ sv∞tovΘ vßlce jeÜt∞ mo₧nost obnovit v novΘm stßt∞ pokojnΘ Φesko-n∞meckΘ sou₧itφ. druhß sv∞tovß vßlka p°edznamenala jeho konec.

PoΦßtky snahy o st°ednφ Ükolu v D∞Φφn∞

V  ÜeobecnΘ emancipaΦnφ snahy, rozvφjejφcφ se po polovin∞ 19. sto]., vy₧adovaly sm∞lejÜφ a sebev∞dom∞jÜφ vystupovßnφ. Sev°enß lokßlnφ m∞stskß spoleΦnost se pot°ebovala vymanit z hmotnΘ a duchovnφ pr∙m∞rnosti a₧ podpr∙m∞rnosti. aby mohla p°ekonßvat dobovΘ stereotypy a realizovat velkorysejÜφ projekty. Na Ükolßch, v m∞stskΘ rad∞ i ve spolcφch bylo zapot°ebφ iniciativnφch, schopn²ch a ob∞tav²ch jedinc∙, otev°en²ch ve°ejnΘmu d∞nφ a ₧ivotu. Byli to vlivnφ a majetnφ ·°ednφci a advokßti, lΘka°i, uΦitelΘ i n∞kte°φ velkopodnikatelΘ, kte°φ se zaΦali v²razn∞ji uplat≥ovat v obecn∞ prosp∞Ün²ch zßle₧itostech a stali se spoleΦensk²mi protagonisty v ₧ivot∞ m∞sta. Tito aktivnφ prominentnφ lidΘ p°edstavovali pro jeho rozvoj hybnou a progresivnφ sφlu, kterß znamenala takΘ z°izovßnφ a financovßnφ Ükol.
O rozvoj Ükolstvφ v D∞Φφn∞. Podmoklech a v okolnφch obcφch se v²znamnou m∞rou zaslou₧il FrantiÜek Antonφn hrab∞ Thun (1786 - 1873), znßm² p°edevÜφm jako spoluzakladatel zem∞d∞lskΘ Ükoly v Libverd∞ u D∞Φφna (1850). Thun usiloval o to, aby mo₧nosti vzd∞lßnφ odpovφdaly hospodß°skΘmu a populaΦnφmu r∙stu m∞sta i p°φm∞stsk²ch obcφ.
  V r. 1858 vznikla za Thunovy vydatnΘ finanΦnφ a organizaΦnφ ·Φasti iniciativa, kterß sm∞°ovala ke z°φzenφ reßlnΘ Ükoly, je₧ m∞la vedle vÜeobecnΘho vzd∞lßnφ poskytovat hlavn∞ obchodnφ a ₧ivnostenskΘ odbornΘ vzd∞lßnφ, pot°ebnΘ pro hospodß°skΘ, pr∙myslovΘ a obchodnφ podnikßnφ. èestiletΘ (·d r. 1868 sedmiletΘ) reßlky, na nich₧ se vzd∞lßvali ₧ßci od deseti let, odpovφdaly zßjmu o technickß studia, kter² rostl s tφm, jak se prohlubovala specializace jednotliv²ch hospodß°sk²ch obor∙. ReßlnΘ Ükoly p°ipravovaly budoucφ posluchaΦe techniky a vyÜÜφch Ükol v∙bec.
FinanΦnφ prost°edky pro z°φzenφ reßlky v D∞Φφn∞ byly shroma₧∩ovßny jak prost°ednictvφm nadacφ a sbφrek, tak i z v²nos∙ nejr∙zn∞jÜφch dobroΦinn²ch a spo1eΦensk²ch akcφ- nap°. z divadelnφch p°edstavenφ Φi oblφben²ch v²stav kv∞tin v zßmeckΘ zahrad∞.
  Mφsto pro Ükolu bylo vybrßno stranou centra m∞sta, v sousedstvφ kaple sv. Anny (na dneÜnφm KomenskΘho nßm∞stφ). Zßkladnφ kßmen byl polo₧en v letech 1866, ale vlastnφ stavba se uskuteΦnila a₧ v letech 1869 - 1870. Budovu postavil stavitel Josef Perthen z P°φpe°e podle plßn∙ d∞ΦφnskΘho architekta C. H÷niga z let 1866 - 1867.
  Mezitφm vÜak byla Ükolnφmi zßkony z r. 1868 a 1869 zavedena stßtnφ Ükolskß sprßva, reprezentovanß okresnφmi Ükolnφmi inspektory, a provedena reforma zßkladnφho Ükolstvφ, kterß z°φzenφ reßlky znemo₧nila. Zßkony toti₧ stanovily povinnou osmiletou Ükolnφ dochßzku a celkov∞ rozÜφ°ily v²uku - zßkladnφ vzd∞lßnφ zprost°edkovßvaly p∞tit°φdnφ obecnΘ Ükoly, na n∞₧ navazovaly ve m∞stech t°φletΘ m∞Ü¥anskΘ Ükoly s nßroΦn∞jÜφ osnovou a s pom∞rn∞ znaΦn²m d∙razem na p°φrodov∞dnΘ a praktickΘ p°edm∞ty. M∞Ü¥anskΘ Ükoly slou₧ily p°φprav∞ budoucφch °emeslnφk∙, ₧ivnostnφk∙ a drobn²ch obchodnφk∙. Nadan∞jÜφ ₧ßci nenavÜt∞vovali t°φdy m∞Ü¥anskΘ Ükoly, ale odchßzeli ji₧ z obecnΘ Ükoly na Ükoly st°ednφ. Nejbli₧Üφ mo₧nosti gymnazißlnφho nebo reßln∞ gymnazißlnφho studia byly v ┌stφ n L., v ╚eskΘ Lφp∞ a v Litom∞°icφch.
  Tak byla v novΘ Ükolnφ budov∞ otev°ena r. 1871 mφsto p°ipravovanΘ reßlky, kterß m∞la nΘst Thunovo jmΘno, Ükola m∞Ü¥anskß, resp. chlapeckΘ Ükoly - obecnß a m∞Ü¥anskß. Od r. 1873 sφdlily v budov∞ takΘ dφvΦφ Ükoly obecnß a m∞Ü¥anskß.
  Proto₧e hospodß°sk² rozmach a technick² pokrok vy₧adovaly stßle v∞tÜφ odbornost vzd∞lßnφ a pr∙pravy, bylo v sedmdesßt²ch letech v D∞Φφn∞ a v Podmoklech z°φzeno n∞kolik odborn²ch pokraΦovacφch Ükol (srovnateln²ch se soudob²mi uΦiliÜti) a v r. 1893 byla zalo₧ena stßtnφ °emeslnickß Ükola.
  Se stoupajφcφm poΦtem obyvatelstva a s obecn²m vzr∙stem ekonomickΘ, kulturnφ i politickΘ aktivity na konci stoletφ se zßjem o vzd∞lßnφ stßle vφce rozÜi°oval. V D∞Φφn∞ o₧ily snahy o zalo₧enφ st°ednφ Ükoly, kterΘ se brzy setkaly s ·sp∞chem.