V poslední době se přeci začalo vyrábět o něco
freewarových sportovních her, než tomu bylo dříve a troufám si
tvrdit, že se zlepšila i jejich kvalita (Také si myslím – pozn.
Dvaid). Místa bezduchých a primitivních gamesek se tedy
rozšiřují graficky dost dobře zpracovaná díla často i s velice
dobrou hratelností. O Virtual Strattonu si dovoluji říci, že právě k
takovým hrám patří a po dohrání i tvrdím, že patří k velice zábavným
a chytlavým hrám.
V poslední době freeware-snowboardových her hodně přibylo.
Zjistil jsem, že sportovních her s motivem snowboardu je skutečně
hodně. Obliba tohoto sportu vzrůstá každým rokem a můžu se přiznat,
že i já jsem si „prkno“ zamiloval. Není tedy divu, že jsem s radostí
přijal fakt, že tato hra k nám do Čech zatím nepronikla, a že čest
seznámit vás s ní bude patřit mě.
Poté, co spustíte startovací soubor hry, otevře se malé okénko,
které vás upozorní na to, abyste doladili nastavení obrazovky –
zvolili rozlišení a 3D kartu, kterou vlastníte. Pokud budete s
nastavením spokojeni, nic vám nebrání pustit se do hry. Před tím se
ale ještě budete moci podívat na demo jízdy několika frajerů a
vyplnit jméno, pod kterým budete páchat rekordy a překračovat
všechny možné hranice.
Menu gamesky je, dá se říci, poměrně dobře a
efektivně zpracované. Kromě položky Start a Quit zde můžete najít
funkci, pomocí které si pustíte videozáznam vaší jízdy, podíváte se
na trasu, kterou absolvujete pohledem z letedla, či si navolíte
několik maličkostí v optionsu. Třeba počasí. Na výběr máte slunečné,
sněžné, zatažené nebo schované pod mrakem. Dále se můžete podívat na
podrobnosti o volbách zvuku či zobrazení. Až projdete tyto položky,
již vám nic nebrání hrát.
Ještě před samotným startem se vám objeví kratičké info o trase,
kterou hodláte projet. V několika větách vám budou vysvětlena celá
charakteristika trati, jaké je tam výškové převýšení a kolik bodů
byste měli získat. Stisknutím libovolné klávesy vám už začnou
odpočítávat start. První trať je celkem lehká. Máte jí sjet za
čtyřicet sekund a během své jízdy nasbírat co nejvíce bodů na
skokáncích, které se nacházejí vždy uprostřed dvou tyček. Za dobrý
skok dostanete sto bodů, za horší jen padesát. Hlavně s sebou při
dopadu moc nemelte, nemuselo by to dopadnout dobře. Pokud spadnete,
hra končí a musíte danou trať opakovat nebo to vzdát. Druhé kolo již
je podstatně těžší. Máte předvádět slalomovou jízdu a v pětapadesáti
sekundách si poradit s takřka čtvrtkilometrovým převýšením.
Obtížnost se stále stupňuje, a tak se nedivte, že to nebude po
několika kolech žádný med. A to ani v nejmenším.
Prostředí, ve kterém hrajete, je velice pěkně
udělané. Nejdřív jezdíte na svazích vysekaných v lese. Později se
ocitnete v aleji a nakonec vás čeká onen půlkruhový a nesmírně
smekavý sněžný kanál. Jinak vše je velice dobře vykreslené a
zpracované. Stromky jsou nádherně obtěžkány přílivem prašanu, domky
se doslova obsypávají sněhem a atmosféra je doslova kouzelná, až
tomu nebudete moci věřit. Efektů ve hře najdete víc než dost a
všechny jsou na velice vysoké úrovni a co se hratelnosti týče, tak o
té se dají říci jen a jen dobré věci. Hudba a zvuky jsou
propracovány dost dobře, ale k dokonalosti jim přeci jen maličko
schází, stejně jako celé hře.
Hra rozhodně není dokonalá, ale přesto jí považuji za jednu z
nejlepších freeware her, které jsem kdy vůbec měl možnost hrát, a
protože nepatří mezi nějaké downloadové giganty, doporučuji i vám
její stažení.
Virtual Stratton – jezdi jako
ďábel! |
|
Sys. požadavky: |
Pentium 500,
64 MB RAM, 3D karta |
Platforma: |
Windows |
Homepage: |
Stratton | |
|