Hßdanka 3

Poznßte naÜe dalÜφ zvφ°ßtko?

DalÜφ naÜe äneznßmΘ zvφ°ßtkoô je tak malΘ, ₧e by se veÜlo do dlan∞.
Pat°φ mezi oboj₧ivelnφky, v dosp∞losti mß Φty°i konΦetiny a chybφ mu ocßsek. Je velkΘ asi 5 cm, jeho t∞lo je zbarvenΘ na h°betnφ stran∞ zelen∞, na b°iÜnφ stran∞ b∞lav∞ a₧ ₧lut∞. Na bocφch se tßhne hn∞d² pruh, kter² odd∞luje h°betnφ a b°iÜnφ Φßst. ZaΦφnß u nozder, tßhne se p°es oΦi a bubφnky a₧ dozadu k zßkladu zadnφch konΦetin. 
Zbarvenφ h°betu nemusφ b²t v₧dy stejnΘ, naopak, naÜe zvφ°ßtko dovede m∞nit barvu podle podkladu, na kterΘm se prßv∞ nachßzφ. B∞hem krßtkΘ doby zm∞nφ barvu a dob°e splyne s okolφm, tak₧e se stane nenßpadn²m. Barva potom m∙₧e jφt od ΦernΘ, p°es r∙znΘ odstφny zelenΘ a₧ po okrovou. 
ZajφmavΘ jsou bambulkovitΘ p°φsavky na prstech, kterΘ slou₧φ ke Üplhßnφ po v∞tvφch. Z tohoto d∙vodu je i t∞lo mφrn∞ zploÜt∞lΘ a m∙₧e dokonale p°ilnout 
k podkladu. VyÜplhat na kolmΘ v∞tve pro n∞ nenφ ₧ßdn² problΘm. Vedle Üplhßnφ vÜak takΘ dob°e skßΦe. 
SameΦek je pon∞kud lehΦφ ne₧ samiΦka. Snadno ho rozeznßme podle sv∞tle ₧lutΘ svraskalΘ skvrny na hrdle. To je rezonßtor, kter² sameΦek nafukuje a pomocφ n∞ho₧ vydßvß sk°ehotavΘ zvuky (nap°. v dob∞ namlouvßnφ).
NßÜ neznßm² oboj₧ivelnφk je teplomiln², rßd se slunφ ve v∞tvφch ke°∙ nebo strom∙ (zvlßÜt∞ mladφ jedinci). Jeho p°φbuznφ Φasto ob²vajφ prßv∞ tropickΘ kraje. Äije ve vlhk²ch °φΦnφch ·dolφch, listnat²ch a smφÜen²ch lesφch, zahradßch apod., kde se v okolφ nachßzejφ vodnφ plochy - rybnφky, t∙n∞, ale i zahradnφ jezφrka atd. Nesetkßme se s nφm na horßch (pro jeho teplomilnost), vyskytuje se pouze v ni₧Üφch nadmo°sk²ch v²Ükßch. Äivφ se drobn²m hmyzem, pavouky a jin²mi bezobratl²mi.
V∞tÜinu ₧ivota s v²jimkou larvßlnφho stadia trßvφ na rostlinßch (pob°e₧nφ rostlinstvo, ke°e, stromy). 
Nep°φznivΘ obdobφ v zim∞ p°eΦkßvajφ zahrabßni v zemi - v blφzkosti vod nebo na such²ch mφstech. Toto obdobφ trvß p°ibli₧n∞ od konce zß°φ do konce b°ezna. Potom putujφ k vod∞. Zde si zaΦφnajφ sameΦkovΘ namlouvat samiΦky - oz²vajφ se 
z vody sk°ehotßnφm.
Na ja°e dochßzφ ve vodnφch nßdr₧φch k pß°enφ. V²voj probφhß ve vod∞ - samiΦka naklade do vody shluk vajφΦek o velikosti vlaÜskΘho o°echu. V n∞m se nachßzφ a₧ 1000 vajφΦek. Z nich se lφhnou tmavoÜed∞ zbarvenΘ zlat∞ teΦkovanΘ larvy. Postupn∞ jim dor∙stajφ zadnφ a p°ednφ konΦetiny, t∞lo se uvnit° p°ebuduje na jin² zp∙sob d²chßnφ (plφce) a zanikne ocßsek. V lΘt∞ je ji₧ dokonΦena p°em∞na t∞la, t∞lo se pak ji₧ tvarov∞ neliÜφ od dosp∞lΘho. ┌plnΘ dosp∞losti vÜak ₧ivoΦich dosßhne ve t°ech letech.
Jak se jmenuje ? Odpov∞∩ najdete a₧ v dalÜφm Φφsle jablka.

╪eÜenφ z minulΘho Φφsla:

Co je to? - KaΦena!

Tentokrßt jsme pro vßs vybrali jednoho zßstupce ptßk∙. Neznßm² ₧ivoΦich pat°φ mezi vodnφ ptßky a je b∞₧n²m obyvatelem naÜich stojat²ch i tekoucφch vod. 
U tohoto druhu se setkßvßme s velmi v²raznou pohlavnφ dvoutvßrnostφ, to znamenß, ₧e samice se od samce na prvnφ pohled v²razn∞ liÜφ. Samice mß po cel² rok nenßpadnΘ hn∞dΘ zbarvenφ. Samec je v dob∞ nßmluv vybarven pest°e. Mß krßsnΘ m∞≥avΘ zbarvenφ pe°φ na hlav∞ a na krku, kterΘ p°echßzφ ze zelenΘ do fialovΘ. Pod tφm je ·zk² bφl² älφmeΦekô a nßsleduje hn∞dΘ a ÜedΘ zbarvenφ t∞la. Po krßtk² Φas roku (od Φervna do podzimu) vypadß i samec nenßpadn∞, prozradφ ho vÜak ₧lut² zobßk, samice mß zobßk tmavÜφ. Samec i samice majφ na k°φdlech v²raznΘ polφΦko modrΘho zbarvenφ lemovanΘ bφlou barvou - takzvanΘ zrcßtko. 
Jako₧to ptßci, kte°φ plavou na vod∞, pot°ebujφ ochrßnit svΘ t∞lo p°ed chladem a promßΦenφm. To umo₧≥uje peΦlivΘ promaÜ¥ovßnφ pe°φ tukem ze specißlnφ ₧lßzy.
Hnφzdφ ji₧ brzy zjara - v b°eznu. Odtud takΘ pochßzφ mΘn∞ pou₧φvanΘ pojmenovßnφ. Hnφzdo b²vß dob°e ukrytΘ, n∞kdy daleko od vody (i v dutin∞ stromu). 
╚φm se ₧ivφ? V∞tÜinu potravy dosp∞l²ch ptßk∙ tvo°φ rostlinnß potrava (vodnφ a pob°e₧nφ rostliny, semena), ₧ivoΦiÜnß slo₧ka tvo°φ jen asi jednu desetinu a tvo°φ ji pl₧i, Φervi, pulci a ₧ßby. U mlß∩at je tomu vÜak tΘm∞° naopak, p°eva₧uje ₧ivoΦiÜnß potrava.
Dnes se ji₧ m∙₧eme setkat s tφmto druhem nejen ve volnΘ p°φrod∞, ale i ve m∞stech, nap°. na um∞l²ch jezφrkßch v parcφch. Je to ptßk ta₧n². P°esto₧e u nßs stßle Φast∞ji z∙stßvß po celou zimu, Φßst populace, zvlßÜt∞ v obdobφ siln²ch mraz∙, tßhne na jihozßpad.

EP