 |
 |
 |
 |
P°edmluva k
ΦeskΘmu vydßnφ
╚eskΘmu Φtenß°i se dostßvß tato
knφ₧ka do rukou s po°ßdn²m, opravdu socialistick²m
skluzem 13 a₧ 17 let. Kdy₧ jsem kdysi bez·t∞Ün∞ pl²tval
mn∞ na tomto sv∞t∞ vym∞°en²m Φasem v tom, Φemu se °φkalo
eufemisticky socialismus, vracela se mi stßle Φi spφÜe
m∞ pronßsledovala otßzka jak to dßme jednou zase
dohromady? Krßtce po odchodu do ciziny v roce 1968 jsem
se jako korespondenΦnφ student zajφmal na jednΘ pa°φ₧skΘ
Ükole o sprßvu a °φzenφ; zßv∞reΦnß prßce byla vhodnou
p°φle₧itostφ, abych se aspo≥ ΦßsteΦn∞ vyrovnal s mne
stßle pronßsledujφcφ otßzkou. Napsal jsem to öz hlavyö a
dosti rychle, proto₧e jsem m∞l mßlo Φasu; jen hrubß
kostra byla Φesky, pokraΦoval jsem p°φmo francouzsky,
proto₧e mi to p°ipadalo jednoduÜÜφ a rychlejÜφ. Text pak
le₧el n∞kolik let doma, a₧ jsem doÜel k nßzoru, ₧e by
p°ece jen m∞l b²t uve°ejn∞n, k Φemu₧ poslΘze doÜlo v
roce 1976 v Pa°φ₧i. Moc se toho neprodalo, snad takΘ
proto₧e reklama byla velmi nedostateΦnß a mimo to
pat°ilo v tΘ dob∞ ve Francii v kruzφch, kterΘ by mohla
knφ₧ka zajφmat, k bontonu b²t salonnφm komunistou
HofmeisterovskΘho typu. Nabφzel jsem a rozesφlal pak
knφ₧ku n∞kter²m Φesk²m exilov²m nakladatelstvφm,
organisacφm a jednotlivc∙m, ale neusp∞l jsem, nebyl
₧ßdn² zßjem, p°i Φem₧ rozhodn∞ svou roli hrßlo, ₧e
neexistoval Φesk² originßl Φi p°eklad, ale vÜechno se
tφm asi vysv∞tlit nedß. Tak tedy le₧ela knφ₧ka zase asi
13 let doma, a₧ jsem se koneΦn∞ rozhodl vydat ji takΘ
Φesky. ╚tenß°, kter² si p°eΦetl titul a knφ₧ku si
koupil, rychle zjistφ, ₧e jsem asi dob°e okoukl
ökapitalistickΘö praktiky, nebo¥ knφ₧ka se vztahuje z
v∞tÜφ Φßsti na obdobφ 1948-68, co₧ z titulu p°φmo
nevypl²vß (poslednφ redakce textu pochßzφ z roku 1972).
Dß se ale °φci, ₧e je ·pln∞ zastaralß? Zcela ·mysln∞
jsem se nepokouÜel knφ₧ku aktualisovat Φi upravit, aby
si ka₧d² na tuto otßzku mohl odpov∞d∞t sßm; jß sßm mßm
pocit, ₧e nap°. ΦφselnΘ ·daje se vzhledem k inflaci
pon∞kud zm∞nily, ale zßsadn∞ se nezm∞nilo nic Φi jen
velmi mßlo. Mal² p°φklad: 20. Φervence 1971 obdivoval
denφk Lidovß demokracie t°ineckΘ hutnφky vyvß₧ejφcφ
₧elezniΦnφ koleje do NSR; 30. listopadu 1988 referuje
t²₧ denφk o rakouskΘ firm∞ Kurzweil, kterß chce dovß₧et
a prodßvat v ╚SR rozhlasovΘ p°ijφmaΦe, magnetofony a
magnetrony. öTato firma nßm pomßhß vytvo°it devisovΘ
prost°edky na nßkup t∞chto p°φstroj∙ tφm, ₧e u nßs
kompensaΦnφm zp∙sobem nakupuje r∙znΘ zbo₧φ, hlavn∞ pak
betonß°skΘ ₧elezoö, tedy v²robek, v n∞m₧ podφl lidskΘ
prßce pln∞ odpovφdß rozmachu tv∙rΦφch sil za socialismu.
Nem∞l jsem v CSR nikdy p°φstup k tajn²m Φi d∙v∞rn²m
informacφm a vlastn∞ jsem se o n∞ podobn∞ jako hostinsk²
Palivec nikdy zvlßÜ¥ nezajφmal, proto₧e to, co jsem
vid∞l kolem sebe, mi ·pln∞ staΦilo. Nejsem takΘ ani
öp∙vodnφm povolßnφmö ekonom a moje knφ₧ka je tedy spφÜe
pohledem Φlov∞ka z ulice na socialistick² ekonomick²
systΘm: mohla by tedy, jak doufßm, b²t p°φstupnß i
ÜirÜφmu Φtenß°skΘmu okruhu. Hlavn∞ by vÜak m∞la b²t
signßlem ke spojenφ sil k aktivnφ p°φprav∞ budoucnosti.
Doma v ╚eskoslovensku je pravd∞podobn∞ dost lidφ, kte°φ
se tφm u₧ dlouho zab²vajφ, aspo≥ v rozsahu svΘ
p∙sobnosti, ale vzhledem k politick²m pom∞r∙m nemohou
svΘ myÜlenky p°edlo₧it ve°ejnosti Φi spolupracovat s
jin²mi. Budoucφ °eÜenφ musφ vzφt ohled na celosv∞tov²
v²voj, ale oni jsou v podstat∞ od°φznuti od sv∞ta. Mohou
mφt informace o sv∞tovΘm v²voji, ale mezi öpapφrov²miö
v∞domostmi a zkuÜenostmi zφskan²mi na vlastnφ k∙₧i m∙₧e
b²t n∞kdy dost velk² rozdφl. Na zßpad∞ se nynφ usadila
spousta krajan∙ pracujφcφch ve vÜech mo₧n²ch oborech a
majφcφch praktickΘ, ve smyslu tΘto knφ₧ky ösystΘmovΘö
zkuÜenosti z obou stran ₧eleznΘ opony. Je pot°eba toho
vyu₧φt a zkoordinovat ·silφ lidφ doma i v cizin∞,
proto₧e nikdo za nßs nic neud∞lß, vÜechno se bude muset
postavit znovu jako to Nßrodnφ divadlo v 19. stoletφ.
A na konec jeÜt∞ jedna technickß poznßmka: n∞kterΘ
prameny citacφ se mi nepoda°ilo u₧ najφt: neznamenß to,
₧e by citace byly v∞cn∞ nesprßvnΘ, ale dvojφm p°ekladem
do francouzÜtiny a zp∞t do ΦeÜtiny nejsou u₧ absolutn∞
identickΘ s originßlem; p°φpadn∞ se proto m∙₧e
vyskytnout i chyba v datu Φi pramenu.
Autor
duben 1989 | |
|
 |
 |
 | |
|
 |
 |
 |
|
HISTORIE V▌VOJE HOSPOD┴╪SK╔HO
SYST╔MU
Sledujeme-li v²voj systΘmu v Φase, m∙₧eme
rozeznat p°ibli₧n∞ 3 obdobφ.
Prvnφ by mohlo b²t nazvßno
öposvφcenφmö, kdyby se nejednalo o velmi vß₧nΘ v∞ci a kdyby
toto obdobφ nekoincidovalo s kulminujφcφm terorem.
Znßrod≥ovßnφ a kolektivisace se odehrßvaly velmi rychle bez
ohledu na nßrodnφ zßjmy a zßjmy jednotliv²ch obΦan∙. Zavφraly
se tovßrny, m∞nily se v²robnφ programy (zaΦφnaly zßvody ve
zbrojenφ), nov² hospodß°sk² systΘm byl budovßn s katastrofßlnφ
nezodpov∞dnosti provßzenou ohromnou nehospodßrnostφ. VÜechno
bylo snadnΘ, a₧ p°φliÜ snadnΘ, bylo to obdobφ öporuΦφme v∞tru
deÜtiö. Kvalifikovanφ specialistΘ vÜeho druhu a vÜech ·rovnφ
byli vyhßzeni ze sv²ch mφst a nahrazeni novou stranickou
kßdrovou elitou, jejφ₧ ultrarychlΘ Ükolenφ a obecn∞ velmi
omezenΘ schopnosti neslibovaly v ₧ßdnΘm p°φpad∞ ekonomick²
rozmach. Vedenφ strany s uspokojenφm konstatovalo, ₧e novΘ
kßdry se osv∞dΦily a vÜechno jde dob°e. Hlavnφm d∙vodem bylo,
₧e p°enßÜenφ rozkaz∙ shora dol∙ fungovalo bez obtφ₧φ, ostatn∞
politickß situace nep°ipouÜt∞la nßmitek.
Rubem tΘto
pochybnΘ medaile byla ödesinformaceö vedenφ strany. Vzhledem k
tomu, ₧e byly p°φpustnΘ jen ·sp∞chy, ₧ßdnß informace o velmi
ÜpatnΘ skuteΦnΘ situaci nedorazila a₧ nahoru.
Hodnocenφ
situace stranou bylo p°irozen∞ velmi lacinΘ a povrchnφ.
Vy°azenφ specialist∙, rozpad hierarchie a vy°azenφ trhu
jako₧to ekonomickΘho regulßtoru znamenß automaticky zastavenφ
veÜkerΘho technickΘho rozvoje, zb²vß jen setrvaΦnost:
nevyvφjejφ se u₧ novΘ v²robky, vyrßbφ se na zßklad∞ zastaralΘ
technickΘ dokumentace, v²roba se neracionalisuje, proto₧e k
tomu nenφ d∙vodu a nakonec ani mo₧nosti.
Hloubφ se solidnφ
zßklady budoucφ chronickΘ nemoci ne·Φinnost investic, jejich₧
cφlem je obecnΘ zv²Üenφ produktivity, ale kterΘ v sob∞staΦnΘm
systΘmu bez vlastnφho technickΘho rozvoje a s minimem kontakt∙
s vysp∞l²mi stßty se zaklßdajφ na stßle stejnΘ technickΘ
·rovni anebo spφÜe na stßle ni₧Üφ ·rovni vzhledem k rychlΘmu
·padku kvality prßce. R∙stu v²roby je dosahovßno prakticky
v²luΦn∞ extensivnφm nßborem pracovnφ sφly, jak²msi druhem
dob°e znßmΘho öTotaleinsatzuö. TechnickΘ zaostßvßnφ celΘho
hospodß°stvφ se stßvß neodd∞liteln²m znakem novΘho systΘmu. V
socißlnφm oboru je t°eba zaznamenat rychl² r∙st plat∙ (11)
zvlßÜt∞, co se t²Φe nekvalifikovan²ch pracovnφk∙; d∙vody pro
to byly hlavn∞ politickΘ. Toto öposvφcenskΘö obdobφ netrvalo
dlouho. Bylo p°φliÜ snadnΘ rozhßzet bohatstvφ nashromß₧d∞nΘ
pracovit²mi a trp∞liv²mi m∞Ü¥ßky, objevily se prvnφ p°φznaky
krise. M∙₧eme vzφt m∞novou reformu z Φervna 1953 jako datum,
kterΘ p°ibli₧n∞ vyznaΦuje zaΦßtek dalÜφho obdobφ p°esto, ₧e u₧
byly urΦitΘ p°φznaky p°ed nφm. Tato mimo°ßdn∞ drastickß
reforma
Uve∩me jejφ zßsady: pohledßvky .stßtu v∙Φi
soukromnφk∙m byly p°evedeny do novΘ m∞ny ze starΘ v pom∞ru
1:5, pohledßvky soukromnφk∙ v∙Φi stßtu v pom∞ru 1:50. Novß
m∞na byla vym∞≥ovßna za starou v pom∞ru 1:5 jen do velmi nφzkΘ
hranice. Nad touto hranicφ pom∞r rychle vzr∙stal (1:10) a to
jeÜt∞ jen pro penφze,
kterΘ byly v okam₧iku reformy
ulo₧eny ve spo°iteln∞. HotovΘ penφze nad zmφn∞nou hranici
nebyly v∙bec vym∞n∞ny. Oficißln∞ to byl ·der proti
spekulant∙m, ve skuteΦnosti byli tito jedinφ, kte°φ nebyli
zasa₧eni, nebo¥ o reform∞ kolovaly ji₧ urΦitou dobu v∞rohodnΘ
pov∞sti, co₧ umo₧nilo spekulant∙m öp°ijmout p°φsluÜnß
opat°enφö.
SkuteΦn²m cφlem reformy bylo p°enΘst na
öpracujφcφ lidö nßklady zp∙sobenΘ politicko-ekonomick²m
p°evratem a zßvody ve zbrojenφ. Mimoto umo₧nila reforma
provΘst lacino koneΦnou fßzi znßrodn∞nφ. P°φklad: obchodnφ sφ¥
nebyla znßrodn∞na bez odÜkodn∞nφ; nßrodnφ podniky na zaΦßtku
najaly obchody a platily urΦitΘ procento z hodnoty vybavenφ a
za°φzenφ. Dejme tomu, ₧e tato hodnota byla p°ed reformou
odhadnuta na 100000 korun. Po reform∞ se p°ikroΦilo nejprve k
novΘmu odhadu pro snφ₧enφ tΘto Φßstky (stßle ve starΘ m∞n∞),
dejme tomu na 70000 korun. Tato Φßstka byla koneΦn∞ p°evedena
do novΘ m∞ny v pom∞ru 1:50 a majiteli bylo vyplaceno 1400
korun, co₧ byla cena pßnskΘho obleku. Stßt takto ökoupilö
vÜechno özcela legßlnφmö zp∙sobem, abychom pou₧ili ₧argonu tΘ
doby. Co se t²Φe obecnΘho v²sledku reformy se te∩ konstatuje,
₧e reßlnΘ mzdy v∞tÜiny obyvatelstva poklesly (12). Je t∞₧kΘ
zjistit (pokud je to v∙bec mo₧nΘ), o kolik; bylo by to velmi
zajφmavΘ, nebo¥ snφ₧enφ o 25% umo₧nφ 8 let zlepÜovat ₧ivotnφ
·rove≥ o 3% roΦn∞, ne₧ se dorazφ na p∙vodnφ ·rove≥.
dovolila komunistickΘ stran∞ zaΦφt alespo≥ ve finanΦnφ
sfΘ°e s öΦist²m stolemö, pokles ₧ivotnφ ·rovn∞ usnadnil nßbor
₧en z domßcnosti do pr∙myslu a na druhΘ stran∞ reforma
definitivn∞ zbavila poslednφch ilusφ ty, kdo je jeÜt∞ m∞li a
p°isp∞la ke krystalisaci, Φi spφÜe k nelφtostnΘ polarisaci
partner∙ v hospodß°skΘm ₧ivot∞.
ZaΦφnß tedy druhΘ obdobφ,
obdobφ ΦßsteΦnΘho ekonomickΘho probuzenφ, obdobφ, kdy
pr∙myslovΘ, zem∞d∞lskΘ a obchodnφ fondy nejsou jeÜt∞ ·pln∞
amortisovßny nebo lΘpe °eΦeno projedeny. Situace se pon∞kud
stabilisovala: nezbylo u₧ nic k znßrod≥ovßnφ, politick² teror
pon∞kud povolil. Hospodß°skß situace ukazovala jasn∞, ₧e u₧
definitivn∞ uplynulo obdobφ, kdy se öporouΦelo v∞tru deÜtiö,
nicmΘn∞ nov² systΘm se u₧ dob°e zako°enil jak o tom sv∞dΦφ
chronickß önap∞tφ ve zdrojφchö. Po prudkΘm, bou°livΘm a
neuspo°ßdanΘm prvnφm obdobφ se strany zakopßvajφ ve sv²ch
posicφch; °φkßme jasn∞ strany (v mno₧nΘm Φφsle), proto₧e zßjmy
t∞ch, kter²m se poda°ilo vyÜplhat se a₧ nahoru a t∞m, kte°φ
z∙stali dole, se rozeÜly. Politick²m a hospodß°sk²m v²vojem se
objevujφ na scΘn∞ dva partne°i Φi spφÜe protivnφci, jejich₧
boj jeliko₧ trh je vy°azen se stßvß obsahem hospodß°skΘho
₧ivota. Z jednΘ strany centrum, kterΘ nynφ dob°e znß
nep°φznivou situaci v nßrodnφm hospodß°stvφ a kterΘ vyrß₧φ
klφn klφnem, p°iΦem₧ v∞dom∞ ignoruje z politick²ch d∙vod∙
skuteΦnΘ p°φΦiny, pokouÜφ se ₧dφmat podniky, aby dostalo vφc
nejen pro hospodß°stvφ, ale takΘ pro tajnΘ politickΘ cφle, na
druhΘ stran∞ podniky, jejich₧ za°φzenφ stßrnou, nebo¥ vÜechny
jejich jimi vytvo°enΘ prost°edky jsou jim centrem odnφmßny,
podniky, kterΘ v podstat∞ representujφ pracujφcφ lid. Tento
v²raz neznamenß d∞lnφky, ale vÜechny, kdo₧ pracujφ, ani₧ by
m∞li prßvo a mo₧nost v∞d∞t pro koho, jejich₧ v∞Φnß touha,
lidskß a ·pln∞ p°irozenß je jako ve vÜech zemφch a ve vÜech
systΘmech pracovat mΘn∞ za lepÜφ plat, zvlßÜt∞ proto, ₧e
zßsada vφce pen∞z za vφce prßce neplatφ. NicmΘn∞ situace nenφ
tak temnß a beznad∞jnß. Vzhledem k socialistickΘ racionalizaci
(=monopolisaci), trvalΘmu a ·plnΘmu nedostatku ve vÜech
oborech, neexistenci trhu a politick²m faktor∙m neexistuje
nebezpeΦφ likvidace podniku, a¥ u₧ je jak²koliv; zßkladna pro
boj je tedy dostateΦnß. Na Φem zßle₧φ, je obratnß politika,
kterß t∞₧φ ze systΘmu ukazatel∙: hlavn∞ skr²vat reservy a
vyjednat s centrem plßn, kter² se dß snadno splnit a kter²
nßsledkem toho umo₧≥uje vΘst pohodln² ₧ivot Nebo¥ jedinß
d∙le₧itß motivace, kterß platφ takΘ v novΘm systΘmu jsou
platy, a proto₧e tyto jsou zaruΦenΘ -zb²vajφ jen prΘmie. Oba
protivnφci centrum a podniky se vrhajφ do studia ukazatel∙.
Centrum se sna₧φ je neustßle zdokonalovat, zatφmco v zßsad∞
celß intelektußlnφ kapacita podniku se soust°e∩uje na jejich
slabΘ body a t∞ch je dost. KonkurenΦnφ boj zdegeneroval v
absurdnφ a tragikomickou fraÜku ke Ükod∞ zem∞.
Pro
ilustraci n∞kolik p°φklad∙:
Jednφm z hlavnφch ukazatel∙
byla od zaΦßtku hrubß v²roba, kterß sama o sob∞ nevyjad°uje
aspekty kvality. rentability apod., a proto se s nφ dß
libovoln∞ manipulovat. Hrubß v²roba zahrnuje nap°φklad takΘ
hodnotu v²robku subdodavatel∙ danΘho podniku. Je tedy ·ΦelnΘ
mφt v plßnu montß₧ nebo zpracovßnφ souΦßsti a polotovar∙
dodan²ch jin²mi podniky a nenφ vhodnΘ dßvat p°φliÜ pozor na
jejich ceny, nebo¥ vstupujφ bez potφ₧φ nejen do v²robku
podniku. ale takΘ do jeho ukazatele hrubΘ v²roby.
Jinou
metodou je zvolit velmi drahΘ suroviny a komplikovanΘ v²robnφ
postupy -nßklady na v²robu stoupnou, ale hrubß v²roba takΘ a o
to tady jde (mφsto, co by se n∞jakß souΦßst vyrobila
jednoduchou operacφ. t°eba lisovßnφm, je lΘpe ji vysoustru₧it
pokud mo₧no z nerezav∞jφcφ oceli, pon∞vad₧ to vynßÜφ). To
platφ i v obrßcenΘm sm∞ru: podnik, kter² by dokßzal vyrßb∞t
jednoduÜeji, nem∙₧e tak uΦinit p°φmo. pon∞vad₧ jeho hrubß
v²roba by klesla a to by byl smrteln² h°φch. Mimo to by to
uvedlo cel² systΘm do nesnßzφ, nebo¥ poklesy hrubΘ v²roby se
netrpφ. P°φklad ukazuje, jak vyÜÜφ ekonomickß jednotka m∙₧e
plnφc ·koly stanovenΘ stßtnφm plßnem uniknout skuteΦnΘ
odpov∞dnosti za zßsobovßnφ obyvatelstva a m∙₧e skr²t rozdφly
mezi pot°ebami obyvatelstva a plßny podniku (14):
Je
nemo₧nΘ sjednßvat s podniky smlouvu o jednotliv²ch v²robcφch,
ty se musφ seskupovat. M∙₧e se vyskytnout nßsledujφcφ situace:
obchod po₧aduje - podnik nabφzφ
v²robek A 4
miliony - 1 milion
v²robek B 1 milion - 4 miliony
celkem 5 milion∙ - 5 milion∙
Proto₧e v²robky A a B
figurujφ ve stßtnφm plßnu pod jednφm symbolem, podnik m∙₧e
klidn∞ p°ijmout plßn a splnit jej. Samoz°ejm∞ je mo₧nΘ, ₧e
d∞ti ve Ükole budou mφt nap°φklad hodn∞ tu₧ek a mßlo seÜit∙,
ale prΘmie jsou zajiÜt∞ny. (Osobnφ poznßmka autora: autorkou
tohoto Φlßnku je pravd∞podobn∞ dosti mladß ₧ena, jinak by se
nemohla rozΦilovat nad v∞cφ, kterß je ji₧ po lΘta souΦßstφ
abecedy ka₧dΘho socialistickΘho podniku. Triky tohoto druhu se
sv∞°ujφ zaΦßteΦnφk∙m). Ale ukazatele nejsou jen ve v²rob∞,
n²br₧ i v jinΘm d∙le₧itΘm oboru, toti₧ ve mzdßch. Jeden z
ukazatel∙, urΦen² ke kontrole mezd, stanovφ, ₧e se nesmφ
p°ekroΦit urΦit² mzdov² pr∙m∞r v n∞jakΘ jednotce, v dφln∞.
Hospodß°skß jednotka, kterß si zajistila p°φjemn² plßn a kterß
chce klidn∞ vyu₧φvat sv²ch reserv a zlepÜovat p°φjmy sv²ch
zam∞stnanc∙ (n∞kdy jen t∞ch privilegovan²ch), reaguje zcela
logick²m zp∙sobem: p°ijme n∞kolik zam∞stnanc∙, Φasto ₧en,
kter²m moc neplatφ, ale takΘ od nich nechce, aby hodn∞
pracovaly. Jsou tady, aby snφ₧ily mzdov² pr∙m∞r, v urΦitΘm
ohledu obdoba Gogolov²ch öMrtv²ch duÜφö. Toto °eÜenφ mß jeÜt∞
jinou v²hodu, ₧e je mo₧no se jich zbavit v okam₧iku, kdy
jednotka chce zlepÜit ukazatele produktivity prßce.
A na
konec jeden p°φklad ukazujφcφ, jak mohou zßviset spot°ebitelΘ
na ukazateli prΘmiφ nßkupΦφho obchodu (15). SystΘm chce nutit
nap°φklad nßkupΦφho konfekce, aby dob°e vybφral kvalitu a
mno₧stvφ toho, co nakupuje: 50% jeho prΘmiφ zßvisφ na skladb∞
zßsob. Musφ b²t takΘ zainteresovßn, aby se hodn∞ prodalo: 50%
jeho prΘmiφ zßvisφ na pln∞nφ maloobchodnφho obratu. Ale co se
stane, kdy₧ vidφ, ₧e nebude spln∞n plßn obratu? NßkupΦφ chce
zachrßnit sv²ch 50% prΘmiφ zßvisejφcφch na zßsobßch,. u₧
nenakupuje a je v∞cφ prodavaΦek, aby prodaly, co je
neprodejnΘ. P°φklad citovan² v Φlßnku:
Nenakupujφ se
dßmskΘ Üaty z Treviry, t°ebas jde o exportnφ soub∞h, kter² mß
vynikajφcφ vlastnosti a dobrou m≤dnost. NßkupΦφ vÜak °ekne: Jß
to bohu₧el nesmφm koupit, proto₧e mßm tolik pßnsk²ch zimnφk∙
nebo dßmsk²ch letnφch bavln∞n²ch Üat∙ bez rukßv∙, ₧e mßm
skladov² normativ napln∞n a nesmφm tento kvartßl nakupovat.
VÜechny uvedenΘ p°φklady jsou jen ukßzky, a to mo₧nß ne ty
nejd∙mysln∞jÜφ, ale umo₧≥ujφ si ud∞lat p°edstavu o tom, co
znamenß nahradit trh ukazateli.
Dßle jsou na °ad∞
politickΘ karty. V prvnφm obdobφ exklusivnφ zbra≥ centra se
dostßvß takΘ na druhou stranu barikßdy. ZvlßÜt∞ velkΘ podniky
um∞jφ obratn∞ mobilisovat mφstnφ a krajskΘ v²bory komunistickΘ
strany, kterΘ mohou mφt znaΦnou politickou vßhu a uplat≥ujφ
pomocφ ┌V komunistickΘ strany velk² tlak na centrum,
p°edstavovanΘ obvykle ministerstvem (tent²₧ princip se
uplat≥uje stejn∞ na ni₧Üφch ·rovnφch). ┌st°ednφ v²bor je
teoreticky na stran∞ ministerstva, ale jen nep°φmo. TechnickΘ
kßdry ministerstva jsou n∞kdy smφ°livΘ ve vyjednßvßnφ s
podniky, pon∞vad₧ znajφ dob°e absurditu systΘmu, nemajφ
prost°edk∙, aby mohli skuteΦn∞ zasßhnout a koneΦn∞ pracovali v
t∞chto podnicφch, ne₧ p°iÜli na ministerstvo a po p°φÜtφ
Φistce (nebo reorganisaci) nemohou prakticky jinde p°istßt,
ne₧ v n∞jakΘm podniku svΘho sektoru. Je z°ejmΘ, ₧e si nebudou
d∞lat zbyteΦnΘ nep°ßtele.
V tomto druhΘm obdobφ se
bumerang vr₧en² po roce 1948 do citlivΘho mechanismu nßrodnφho
hospodß°stvφ obrßtil proti centru. I kdy₧ existujφ dva druhy
obΦan∙, ΦlenovΘ komunistickΘ strany a ti ostatnφ, v boji za
prΘmie jsou sjednoceni, podniky tvo°φ solidnφ frontu proti
intervencφm centra a stßvajφ se stßle vφce imunnφ proti jeho
zßsah∙m. Podniky, kterΘ zajφmß jenom spln∞nφ plßnu, aby mohly
b²t vyplaceny prΘmie, vylepÜujφ protiukazatelovou obranu,
brßnφ se proti zm∞nßm ve v²rob∞, proti technickΘmu v²voji,
pon∞vad₧ to jen p°inßÜφ risiko v prΘmiφch a nutnost duÜevnφho
·silφ, zatφmco za normßlnφch podmφnek se po₧aduje ·silφ od
funkcionß°∙ podniku jen v obdobφ prov∞rky efektivnosti a
ömontß₧eö plßnu na p°φÜtφ rok, potom je mo₧no zase upadnout do
rutiny a ka₧dodennφ letargie nebo se v∞novat vlastnφm
konφΦk∙m. ReßlnΘ zvyÜovßnφ v²roby se d∞je tΘm∞° v²luΦn∞
sni₧ovßnφm kvality. Inovace, pokud jsou na n∞ v∙bec penφze a
zaklßdajφ-li se na vlastnφ technice, se realisujφ tak pomalu,
₧e v okam₧iku zahßjenφ provozu jsou novΘ tovßrny zastaralΘ a
rekonstrukce nebo modernisace (nov²ch tovßren!) jsou nezbytnΘ
dokonce jeÜt∞ p°ed zahßjenφm provozu.
Posice centra se od
zßkladu m∞nφ. Obdobφ öposvφcenφö, kdy byly likvidovßny Ükrtem
pera tovßrny, rozdßvßny penφze, manipulovßna a p°emis¥ovßna
pracovnφ sφla, pat°φ definitivn∞ minulosti. Centrum se ocitß v
defensiv∞ vlivem synergickΘho ·Φinku politickΘho a
hospodß°skΘho systΘmu. Dole nikdo nic nerozhodne, a¥ jde o
cokoli, vÜechno se postupuje vyÜÜφm orgßn∙m. Centrum je
p°etφ₧enΘ, z praktick²ch d∙vod∙ se nem∙₧e zab²vat ne₧ velmi
nalΘhav²mi p°φpady nenφ Φas °eÜit problΘmy p°i jejich zrodu,
kdy °eÜenφ je mo₧nΘ a ·ΦelnΘ. Tak se centrum stßvß dru₧stvem
hasiΦ∙, kterΘ b∞hß od jednoho po₧ßru k druhΘmu, ani₧ by mohlo
uhasit n∞jak² po₧ßr definitivn∞. Jde v₧dy jen o urΦitΘ
zmφrn∞nφ potφ₧φ, ale nikdy o opravdovΘ °eÜenφ a skoro v₧dycky
o finanΦnφ injekci na ·Φet celΘho hospodß°stvφ.
V tomto
obdobφ se stabilisuje celß °ada problΘm∙ (byty, zßsoby,
investice, zkrßtka celΘ hospodß°stvφ), kterΘ se centrum sna₧φ
vy°eÜit (v souΦasnΘ dob∞ u₧ asi 13-15 let) bez nejmenÜφho
·sp∞chu. Metoda mobilisovßnφ nßroda pro °eÜenφ
nejnalΘhav∞jÜφch problΘm∙ (öbitva o zrnoö) praktikovanß
zvlßÜt∞ v prvnφm obdobφ, upadß pomalu, ale jist∞, v zapomn∞nφ.
Nic ne°eÜφ, spφÜe naopak; dokonce i centrum to zaΦφnß chßpat.
Pan F. Castro to nedßvno prokßzal v praxi. Vrhnul cel²
nßrod do öbitvy o cukrö. OΦekßvan²ch v²sledk∙ se ani zdaleka
nedosßhlo, ale poda°ilo se p°ece jen zanedbat a vß₧n∞ ohrozit
produkci kßvy, tabßku aj. (16).
Hospodß°skΘ vztahy a
obecn∞ ovlßdßnφ systΘmu se stßvajφ stßle slo₧it∞jÜφmi, nebo¥
p°es vÜechno ·silφ nenφ mo₧no je udr₧et ve statickΘm stavu.
Pohyb mezinßrodnφho trhu, dovoz modernφch za°φzenφ, i
bezv²znamn² technick² v²voj se vymykajφ neustßle pravidl∙m
systΘmu, vedou k ödeformacφmö a prohlubujφ zmatek.
Nßrodnφ
hospodß°stvφ se stalo kolosßlnφm monstrem, kterΘ se pomalu
pohybuje a vybφrß si samo svou vlastnφ cestu. Jeho zvlßdnutφ
je velmi obtφ₧nΘ, ne-li nemo₧nΘ. V²sledky intervencφ se
projevujφ a₧ po relativn∞ dlouhΘm Φase a jsou Φasto
p°ekvapujφcφ, Φemu₧ nenφ mo₧no se divit vzhledem k labyrintu
tvo°enΘmu systΘmem a protich∙dn²mi hospodß°sk²mi a politick²mi
zßjmy r∙zn²ch vrstev a skupin obyvatelstva.
Velkß
öreorganisaceö roku 1958 nap°φklad byla zam²Ülena alespo≥
podle oficißlnφho tvrzenφ jako hospodß°skß reforma. NicmΘn∞
°adovφ obΦanΘ ji poci¥ovali jako pravidelnou Φistku, kterß
trochu p°ipomφnß pozd∞jÜφ Φφnskou kulturnφ revoluci. Akce
d∞lala dojem, ₧e cφlem bylo nahnat strach takΘ stranick²m
kßdr∙m, kterΘ özm∞Ü¥ßΦt∞lyö. Mo₧nß. ₧e vedenφ strany si
uv∞domilo öobklφΦenφö centra hospodß°sk²mi jednotkami dob°e
zakopan²mi v jejich posicφch a cht∞lo rozbφt neblah² dob°e
zab∞han² mechanismus. A¥ ji₧ je tomu jakkoliv, v²sledek byl
zcela obrßcen², ne₧ to, co se zam²Ülelo. ProblΘmy, o jejich₧
°eÜenφ se usilovalo, se staly jeÜt∞ obtφ₧n∞jÜφ.
T°etφ
obdobφ asi od zaΦßtku Üedesßt²ch let je obdobφm urΦitΘ
resignace. V∞tÜina v²robnφho za°φzenφ je odepsanß, byty, kterΘ
z∙staly lΘta bez ·dr₧by, se zaΦφnajφ hroutit, stejn∞ tak jako
dopravnφ sφ¥. Je to obdobφ, kdy se p°estßvß s hluΦn²m
vyhlaÜovßnφm p∞tilet²ch plßn∙, kterΘ se ukazujφ jako p°φliÜ
optimistickΘ dlouho p°ed uplynutφm lh∙ty. Od roku 1963-64 je
hospodß°stvφ °φzeno roΦnφmi öoperativnφmiö plßny, tento v²raz
ukazuje dob°e improvisaΦnφ charakter t∞chto plßn∙. ProblΘmy
dob°e zako°en∞nΘ b∞hem dvou p°edchßzejφcφch obdobφ, se stßle
prohlubujφ, p°iΦem₧ nejzßva₧n∞jÜφ je neefektivnost investic,
kterΘ pohlcujφ stßle vφce finanΦnφch prost°edk∙ s
katastrofßlnφmi v²sledky. MaterißlovΘ nßklady v²roby stßle
rostou. I z opatrn²ch oficißlnφch nßznak∙ vypl²vß, ₧e
pokraΦovat, znamenß vyrßb∞t, aby se vyrßb∞lo. NicmΘn∞ se
objevujφ i positivnφ prvky, nebo¥ toto obdobφ je obdobφm
probuzenφ i t∞ch, kte°φ v∞°ili. Nadßle je z°ejmΘ, co je ve h°e
a ₧e nenφ mo₧no pokraΦovat stejn²m zp∙sobem. Podniky se sna₧φ
zachrßnit, co se dß a znovu objevit skoro zapomenutΘ principy
podnikßnφ, ani₧ by ovÜem cht∞ly a mohly vy°eÜit internφ
problΘmy (disciplina, pracovnφ morßlka, vhodnß hierarchie).
University produkujφ absolventy v poΦtu poΦφtanΘm na rozvoj
hospodß°stvφ, ke kterΘmu nedoÜlo. Jejich ·rove≥ nenφ
homogennφ, je n∞kdy nφzkß. ale i slabφ absolventi p°evyÜujφ
·rove≥ ji₧ lΘta se bortφcφho hospodß°stvφ. Nenφ mo₧no se
vyhnout tlaku technickΘho rozvoje zßpadnφch zemφ, zaΦφnajφ se
se zpo₧d∞nφm dovß₧et prvnφ poΦφtaΦe.
Je snad typickΘ. ₧e
se u₧ od roku 1964 pou₧φvß poΦφtaΦe na d∞rnΘ Ütφtky pro
t°φd∞nφ a registraci stφ₧nostφ adresovan²ch presidentu
republiky.
I kdy₧ dovoz poΦφtaΦ∙ se d∞l velice p°ekvapiv²m
zp∙sobem na centralistick² a puntiΦkß°sky plßnovan² systΘm
(ka₧d² podnik dovß₧φ jinou znaΦku nebo aspo≥ jin² model) -v
roce 1970 bylo v provozu 235 poΦφtaΦ∙ v 45 typech, z toho 56
poΦφtaΦ∙ Minsk 22 dodan²ch prakticky bez software (17) i kdy₧
novΘ metody °φzenφ dlouho ₧ivo°φ v ·stranφch (Ükolßch,
v²zkumn²ch ·stavech), proto₧e jsou v∞tÜinou nesluΦitelnΘ se
systΘmem a chybφ jim solidnφ zßkladna a zßzemφ, i tento pomal²
a ost²chav² v²voj ukazuje dostateΦn∞ absurditu a zaostalost
systΘmu. Konstatuje se, ₧e nejen pr∙mysl je zastaral², ale i
oficißlnφ p°φstup k problΘm∙m nedßvß ₧ßdnou nad∞ji na p°φzniv²
obrat, proto₧e komunistickß strana odmφtß vzφt v ·vahu
skuteΦnou situaci.
ShrnuvÜe takto charakteristickΘ rysy a
historii systΘmu m∙₧eme se zab²vat jeho praktickou odezvou v
r∙zn²ch odv∞tvφch nßrodnφho hospodß°stvφ.
| |
|
 |
 |
 | |
zp∞t / hlavnφ
strßnka / kategorie
