 |
 |
 |
 |
PO ZAKOUPENÍ
DOSTANETE HESLO PRO STAŽENÍ PDF SOUBORU (6,5 MB) ZE
SERVERU.
Tato publikace vznikla na základě
stejnojmenného miniseriálu, který byl publikován v roce
1999 v časopise Chip. Tento miniseriál vzbudil poměrně
veliký ohlas, což mne přivedlo na myšlenku napsat tuto
publikaci ve které jsem se snažil populární formou
popsat relativně „novou“ vědeckou disciplínu – umělou
inteligenci. Na rozdíl od ostatních disciplín jako je
například astronomie, historie, a jiné, je umělá
inteligence disciplína velmi abstraktní a mnohdy ryze
matematická záležitost. Každý si umí představit planetu
či hvězdu, ale těžko hledání globálního extrému na
hyperdimenzionální ploše jehož nalezení garantuje
naučenou umělou neuronovou síť neboli ”mozek”.
Během
četby se čtenář seznámí s tzv. neuronovými sítěmi, kde
bude vysvětleno, jak lze simulovat základní pochody v
lidském mozku a využít je na řešení složitých problémů.
Dále se seznámí s fuzzy logikou a evolučními algoritmy,
které jsou napodobením darwinovských evolučních procesů
v přírodě. Po té bude vysvětleno, na jakých principech
funguje tzv. počítačové vidění a slyšení. Na konci
publikace se čtenář seznámí nejen s již existujícími a
fascinujícími případy aplikací umělé inteligence, ale
bude seznámen s perspektivami umělé inteligence včetně
jejího možného vysvětlení včetně vzniku tzv.
„metainteligence“.
Jestli se můj záměr napsat
publikaci, která by čtenáře pobavila a poučila povedl,
musí posoudit nakonec sám čtenář a mě nezbývá něž
doufat, že se mi to povedlo. Takže pokud jste se
rozhodli tuto publikaci přečíst, pak vítejte ve světě
umělé inteligence, která jak doufám, bude pro vás stejně
fascinující jako byla a je i pro
mne. | |
|
 |
 |
 | |
|
 |
 |
 |
|
Jestliže je nějaký stroj schopen dávat
přesné odpovědi na jakékoliv otázky, pak není
inteligentní
A Turning
Jestliže Bůh zná přesné
odpovědi na vše, pak je stroj a pokud je nezná, pak není
Bohem
Autor
…snaha člověka o vybudování strojů,
které by vykazovaly takový stupeň inteligence, že by jej mohli
zastoupit v jakékoliv práci, je v podstatě stará jako naše
civilizace. V dřívějších dobách nebylo pro takovéto služebníky
použito označení „stroj“, protože tento pojem ve středověku a
dříve nebyl znám či rozšířen, nicméně snahy o vybudování umělé
bytosti již existovaly. Tyto bytosti by se daly zahrnout pod
pojem „homunkulus“, na jehož výrobu existovalo mnoho různých
receptů. O výrobu homunkula se snažili zejména alchymisté,
kteří za vlády Rudolfa II. měli v tehdejší Praze učiněný ráj …
…snad nejznámějším homunkulem je pražský Golem, který
byl údajně zhotoven z hlíny pražským židovským rabínem jménem
Jehuda Löw ben Becalél. Po nějakou dobu prý plnil mnoho
komplikovaných příkazů, až byl podle legendy zničen (údajně r.
1593). Rabín Löw zemřel r. 1609 ve věku 93 roků, což na
tehdejší dobu byl neuvěřitelný věk. Legenda o Golemovi patří
bezesporu mezi jedny z nejhezčích. Podle legendy byl oživován
tzv. šémem (přesně „Šemhamforáž“, dnes bychom řekli
„hardwarovým klíčem“) za účelem ochrany pražského židovského
gheta proti tehdejším křesťanům. Slovo Golem znamená v
hebrejštině nedokonalost, neúplnost, atd., což dobře vystihuje
podstatu Golema...
…v tomto století vývoj robotů
samozřejmě pokračoval dál. Po první světové válce se objevily
první elektromechanické loutky, které dokázaly mluvit díky
zabudované gramofonové desce (TELEVOX, zkonstruován r. 1927
R.J. Wenslyem), dále dokázaly hýbat končetinami a ty
nejzdatnější dokázaly i připálit cigaretu. Za první vojenskou
aplikaci lze považovat výtvor Američana Whitmana, který
sestrojil robota jménem Occult, jenž měl za úkol likvidovat
ostnaté dráty a jiné překážky. V druhé polovině tohoto století
se k tomuto problému přistupuje s mnohem vědečtějším
přístupem. Jako příklad může posloužit snaha o vypěstování
lidského embrya mimo dělohu (D.A. Petrucci, 1967) nebo také
klonování ovce Dolly, které bylo zveřejněno v roce 1999. Lze
tedy říci, že vývoj robotů začal někdy v 16. století formou
jednoduchých hraček a pokračuje dodnes, nebýt jedné
výjimky…
…navíc jsou dělány pokusy o spojení
biologických buněk s křemíkovými tranzistory, takže je možné,
že budoucí technologie budou hybridní nebo čistě biologické,
přihlédneme-li k posledním úspěchům s klonováním. Tak jako ve
20. století dominovala fyzika, v 21. století bude dominovat
genetické inženýrství, což umožní tvorbu různých organizmů,
které mohou sloužit jako roboti. Rovněž jsou dělány pokusy o
spojení elektroniky a živých tvorů – je snaha vytvořit kyborgy
v pravém slova smyslu a pomalu se to daří.
Ať už to bude
jakkoliv, „uvnitř“ to bude vždy stejné. Vždy se bude „duše“
robota skládat z algoritmů, které se budou starat o
rozeznávání hlasu, obrazu, plánování, rozhodování, atd. O tom,
jak tyto algoritmy fungují, budou další kapitoly…
…tuto
možnost dokazují nedávné výsledky z Velké Británie, kde byly
ve firmě „Cyberlife“ (kybernetický život) v Cambridge
uskutečněny pokusy, jejichž výsledek by předčil i ty
nejbujnější sny středověkých alchymistů, kteří se také snažili
o výrobu umělé bytosti. Jako všechny převratné věci se i toto
stalo v podstatě náhodou. Ve zmíněné firmě se totiž podařilo
vyvinout počítačový model nejen fungujícího ekosystému, ale
také bytosti „Norny“, které navzdory své až šokující
jednoduchosti vykazují známky „inteligence“…
| |
|
 |
 |
 | |
zpět / hlavní
stránka / kategorie
