|
|
|
|
PO ZAKOUPEN═
DOSTANETE HESLO PRO STAÄEN═ PDF SOUBORU (6,5 MB) ZE
SERVERU.
Tato publikace vznikla na zßklad∞
stejnojmennΘho miniserißlu, kter² byl publikovßn v roce
1999 v Φasopise Chip. Tento miniserißl vzbudil pom∞rn∞
velik² ohlas, co₧ mne p°ivedlo na myÜlenku napsat tuto
publikaci ve kterΘ jsem se sna₧il populßrnφ formou
popsat relativn∞ änovouô v∞deckou disciplφnu û um∞lou
inteligenci. Na rozdφl od ostatnφch disciplφn jako je
nap°φklad astronomie, historie, a jinΘ, je um∞lß
inteligence disciplφna velmi abstraktnφ a mnohdy ryze
matematickß zßle₧itost. Ka₧d² si umφ p°edstavit planetu
Φi hv∞zdu, ale t∞₧ko hledßnφ globßlnφho extrΘmu na
hyperdimenzionßlnφ ploÜe jeho₧ nalezenφ garantuje
nauΦenou um∞lou neuronovou sφ¥ neboli ömozekö. B∞hem
Φetby se Φtenß° seznßmφ s tzv. neuronov²mi sφt∞mi, kde
bude vysv∞tleno, jak lze simulovat zßkladnφ pochody v
lidskΘm mozku a vyu₧φt je na °eÜenφ slo₧it²ch problΘm∙.
Dßle se seznßmφ s fuzzy logikou a evoluΦnφmi algoritmy,
kterΘ jsou napodobenφm darwinovsk²ch evoluΦnφch proces∙
v p°φrod∞. Po tΘ bude vysv∞tleno, na jak²ch principech
funguje tzv. poΦφtaΦovΘ vid∞nφ a slyÜenφ. Na konci
publikace se Φtenß° seznßmφ nejen s ji₧ existujφcφmi a
fascinujφcφmi p°φpady aplikacφ um∞lΘ inteligence, ale
bude seznßmen s perspektivami um∞lΘ inteligence vΦetn∞
jejφho mo₧nΘho vysv∞tlenφ vΦetn∞ vzniku tzv.
ämetainteligenceô. Jestli se m∙j zßm∞r napsat
publikaci, kterß by Φtenß°e pobavila a pouΦila povedl,
musφ posoudit nakonec sßm Φtenß° a m∞ nezb²vß n∞₧
doufat, ₧e se mi to povedlo. Tak₧e pokud jste se
rozhodli tuto publikaci p°eΦφst, pak vφtejte ve sv∞t∞
um∞lΘ inteligence, kterß jak doufßm, bude pro vßs stejn∞
fascinujφcφ jako byla a je i pro
mne. | |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
Jestli₧e je n∞jak² stroj schopen dßvat
p°esnΘ odpov∞di na jakΘkoliv otßzky, pak nenφ
inteligentnφ A Turning
Jestli₧e B∙h znß p°esnΘ
odpov∞di na vÜe, pak je stroj a pokud je neznß, pak nenφ
Bohem Autor
àsnaha Φlov∞ka o vybudovßnφ stroj∙,
kterΘ by vykazovaly takov² stupe≥ inteligence, ₧e by jej mohli
zastoupit v jakΘkoliv prßci, je v podstat∞ starß jako naÜe
civilizace. V d°φv∞jÜφch dobßch nebylo pro takovΘto slu₧ebnφky
pou₧ito oznaΦenφ ästrojô, proto₧e tento pojem ve st°edov∞ku a
d°φve nebyl znßm Φi rozÜφ°en, nicmΘn∞ snahy o vybudovßnφ um∞lΘ
bytosti ji₧ existovaly. Tyto bytosti by se daly zahrnout pod
pojem ähomunkulusô, na jeho₧ v²robu existovalo mnoho r∙zn²ch
recept∙. O v²robu homunkula se sna₧ili zejmΘna alchymistΘ,
kte°φ za vlßdy Rudolfa II. m∞li v tehdejÜφ Praze uΦin∞n² rßj à
àsnad nejznßm∞jÜφm homunkulem je pra₧sk² Golem, kter²
byl ·dajn∞ zhotoven z hlφny pra₧sk²m ₧idovsk²m rabφnem jmΘnem
Jehuda L÷w ben BecalΘl. Po n∞jakou dobu pr² plnil mnoho
komplikovan²ch p°φkaz∙, a₧ byl podle legendy zniΦen (·dajn∞ r.
1593). Rabφn L÷w zem°el r. 1609 ve v∞ku 93 rok∙, co₧ na
tehdejÜφ dobu byl neuv∞°iteln² v∞k. Legenda o Golemovi pat°φ
bezesporu mezi jedny z nejhezΦφch. Podle legendy byl o₧ivovßn
tzv. ÜΘmem (p°esn∞ äèemhamforß₧ô, dnes bychom °ekli
ähardwarov²m klφΦemô) za ·Φelem ochrany pra₧skΘho ₧idovskΘho
gheta proti tehdejÜφm k°es¥an∙m. Slovo Golem znamenß v
hebrejÜtin∞ nedokonalost, ne·plnost, atd., co₧ dob°e vystihuje
podstatu Golema...
àv tomto stoletφ v²voj robot∙
samoz°ejm∞ pokraΦoval dßl. Po prvnφ sv∞tovΘ vßlce se objevily
prvnφ elektromechanickΘ loutky, kterΘ dokßzaly mluvit dφky
zabudovanΘ gramofonovΘ desce (TELEVOX, zkonstruovßn r. 1927
R.J. Wenslyem), dßle dokßzaly h²bat konΦetinami a ty
nejzdatn∞jÜφ dokßzaly i p°ipßlit cigaretu. Za prvnφ vojenskou
aplikaci lze pova₧ovat v²tvor AmeriΦana Whitmana, kter²
sestrojil robota jmΘnem Occult, jen₧ m∞l za ·kol likvidovat
ostnatΘ drßty a jinΘ p°ekß₧ky. V druhΘ polovin∞ tohoto stoletφ
se k tomuto problΘmu p°istupuje s mnohem v∞deΦt∞jÜφm
p°φstupem. Jako p°φklad m∙₧e poslou₧it snaha o vyp∞stovßnφ
lidskΘho embrya mimo d∞lohu (D.A. Petrucci, 1967) nebo takΘ
klonovßnφ ovce Dolly, kterΘ bylo zve°ejn∞no v roce 1999. Lze
tedy °φci, ₧e v²voj robot∙ zaΦal n∞kdy v 16. stoletφ formou
jednoduch²ch hraΦek a pokraΦuje dodnes, neb²t jednΘ
v²jimkyà
ànavφc jsou d∞lßny pokusy o spojenφ
biologick²ch bun∞k s k°emφkov²mi tranzistory, tak₧e je mo₧nΘ,
₧e budoucφ technologie budou hybridnφ nebo Φist∞ biologickΘ,
p°ihlΘdneme-li k poslednφm ·sp∞ch∙m s klonovßnφm. Tak jako ve
20. stoletφ dominovala fyzika, v 21. stoletφ bude dominovat
genetickΘ in₧en²rstvφ, co₧ umo₧nφ tvorbu r∙zn²ch organizm∙,
kterΘ mohou slou₧it jako roboti. Rovn∞₧ jsou d∞lßny pokusy o
spojenφ elektroniky a ₧iv²ch tvor∙ û je snaha vytvo°it kyborgy
v pravΘm slova smyslu a pomalu se to da°φ. A¥ u₧ to bude
jakkoliv, äuvnit°ô to bude v₧dy stejnΘ. V₧dy se bude äduÜeô
robota sklßdat z algoritm∙, kterΘ se budou starat o
rozeznßvßnφ hlasu, obrazu, plßnovßnφ, rozhodovßnφ, atd. O tom,
jak tyto algoritmy fungujφ, budou dalÜφ kapitolyà
àtuto
mo₧nost dokazujφ nedßvnΘ v²sledky z VelkΘ Britßnie, kde byly
ve firm∞ äCyberlifeô (kybernetick² ₧ivot) v Cambridge
uskuteΦn∞ny pokusy, jejich₧ v²sledek by p°edΦil i ty
nejbujn∞jÜφ sny st°edov∞k²ch alchymist∙, kte°φ se takΘ sna₧ili
o v²robu um∞lΘ bytosti. Jako vÜechny p°evratnΘ v∞ci se i toto
stalo v podstat∞ nßhodou. Ve zmφn∞nΘ firm∞ se toti₧ poda°ilo
vyvinout poΦφtaΦov² model nejen fungujφcφho ekosystΘmu, ale
takΘ bytosti äNornyô, kterΘ navzdory svΘ a₧ Üokujφcφ
jednoduchosti vykazujφ znßmky äinteligenceôà
| |
|
|
|
| |