 |
 |
 |
 |
V naÜφ prodejnφ
nabφdce se objevuje publikace ö╚tenφ (nejen) o
·Φetnictvφ a prßvuö, jejφ₧ autorem je Jan HuleÜ. Tento
titul obsahuje v uspo°ßdßnφ podle jednotliv²ch rok∙
v²b∞r zahraniΦnφch i domßcφch udßlostφ a v²b∞r Φlßnk∙ z
Φasopisu é┌Φetnictvφæ i jin²ch periodik, v₧dy opat°enΘ
aktußlnφmi glosami. Jde o svΘho druhu öv²roΦenkuö,
bilancujφcφ uplynul²ch vφce ne₧ tucet let autorovy
publikaΦnφ Φinnosti.
Uvßd∞nΘ dφlo nenφ pouze
mechanicky sestaven²m souborem, ale skuteΦn²m Φtenφm,
p°i kterΘm Φtenß° m∙₧e nejen zφskat zajφmavΘ informace o
danΘm tΘmatu pobavit, ale takΘ se pobavit. Jak sßm nßzev
publikace napovφdß, hlavnφm a jednotφcφm motivem je
vzßjemn² vztah ·Φetnictvφ a prßva, nahlφ₧en² autorem z
r∙zn²ch ·hl∙.
Pokud jde o v²b∞r zahraniΦnφch a
zejmΘna domßcφch udßlostφ v jednotliv²ch letech, lze
tento oznaΦit za netradiΦnφ a₧ subjektivnφ v dobrΘm. Tak
nap°φklad ze zahraniΦφ v roce 1990 je uveden live
projekt öTHE WALLö britskΘ skupiny PINK FLOYD k 1.
v²roΦφ pßdu BerlφnskΘ zdi, nebo v roce 2000 skuteΦnost,
₧e problΘm öY2Kö se nekonal a p°echod poΦφtaΦ∙ na nov²
letopoΦet prob∞hl hladce; z domova v roce 1991 informace
o öR┘ÄOV╔M TANKUö na Smφchov∞ v Praze (sov∞tsk² tank Φ.
23 nat°en na r∙₧ovo Davidem ╚ern²m, v²tvarnφkem a
socha°em), nebo v roce 1996 informace o ·mrtφ pana
FrantiÜka PlßniΦky, slavnΘho fotbalovΘho brankß°e.
Samoz°ejm∞, ₧e v tomto v²b∞ru nalezneme i klasickΘ
informace z politiky, ekonomiky, kultury i
sportu.
Naopak v²b∞r Φlßnk∙ od roku 1988 a₧ do
letoÜnφho roku je mo₧nΘ charakterizovat jako
reprezentativnφ. TΘmaticky je v²b∞r zam∞°en, dß se °φci,
na zßsadnφ otßzky vztahu ·Φetnictvφ a prßva. V ukßzkßch
za prvnφ t°i roky se lze seznßmit i se stylem psanφ z
obdobφ totality. V roce 1992 je za°azen éStruΦn²
komentß° k zßkonu o ·Φetnictvφæ, dnes ji₧ klasick²
pon∞vad₧ zachycujφcφ p∙vodnφ nezkreslen² v²znam
ustanovenφ zßkona. V letech 1993 a 1994 jsou to Φlßnky,
kterΘ se ji₧ v∞nujφ ·Φetnictvφ a jednotliv²m skupinßm
·Φetnφch jednotek (pojiÜ¥ovny, banky, podnikatelΘ). V
roce 1995 jde o st∞₧ejnφ Φlßnek éK jednomu nßlezu
┌stavnφho soudu ╚Ræ, kter² se zab²vß otßzkou, co ₧e je
prßvnφm p°edpisem resp. pramenem prßva. V letech 1996 a₧
1999 jsou to Φlßnky, kterΘ rozebφrajφ n∞kterΘ d∙le₧itß
hlediska zßkonnΘ ·pravy ·Φetnictvφ (pou₧itφ cizφch
jazyk∙, pojmoslovφ, ·Φetnφ zßv∞rka), problΘmy
harmonizace ve vztahu k prßvu Evropsk²ch spoleΦenstvφ,
nebo Φlßnky o p°ipravovanΘ novelizaci zßkona o
·Φetnictvφ. Tφmto tΘmatem pokraΦuje soubor i v roce 2000
a 2001 vΦetn∞ reakce na zamφtnutφ dvou vlßdnφch nßvrh∙
novely, jako₧ i prvnφ reakcφ na schvßlenφ poslaneckΘho
nßvrhu novely zßkona o ·Φetnictvφ v Φervenci
2001.
Jak ji₧ uvedeno, vÜechny roky a v nich za°azenΘ
p°φsp∞vky jsou opat°eny aktußlnφmi glosami, spφÜe
kritick²mi, n∞kdy mohou i pobavit, jindy nutφ Φtenß°e k
zamyÜlenφ. Je zde pou₧ito i citacφ z literatury,
konkrΘtn∞ éOsud∙ dobrΘho vojßka èvejka za sv∞tovΘ vßlkyæ
od Jaroslava HaÜka, a to ji₧ i v mottu v²roΦenky, nebo v
roce 1997 v souvislosti s tzv. sarajevsk²m atentßtem
(pßd druhΘ vlßdy Vßclava Klause), nebo citßt∙ z jin²ch
d∞l Φi v²roky osobnostφ (nap°. v letech 1989, 1996 nebo
2001). Za vÜechny a na zßv∞r je to v²rok, kter²
nalezneme v roce 1998 a znφ öSmßt se je ovÜem snazÜφ ne₧
n∞co ud∞lat, to je pochopitelnΘ, ale nenφ to
trestuhodnΘ.ö od Jana Wericha.
Z publikaΦnφch d∙vod∙
- zasφlßnφ neknihy jako jednoho souboru - je Φφslovßnφ
poznßmek pod Φarou pr∙b∞₧nΘ a tφm se liÜφ od p∙vodnφch
text∙ v Φasopisech. | |
|
 |
 |
 | |
|
 |
 |
 |
|
Rozvod danφ s ·Φetnictvφm
(EURO
4/2001)
Vß₧enß redakce,
pova₧uji za vhodnΘ vyjßd°it se k
n∞kter²m problΘm∙m t²kajφcφm se ·Φetnictvφ a auditu,
uve°ejn∞n²m ve zmφn∞nΘm rozhovoru s nßm∞stkem ministra
financφ; v∞°φm, ₧e je to v demokratickΘ spoleΦnosti mo₧nΘ, ale
i pot°ebnΘ.
Prvnφ poznßmka se t²kß samotnΘho zßkona Φ.
563/1991 Sb., o ·Φetnictvφ. Nemyslφm si, ₧e jsem prßvnφ
purista nebo dogmatik, jak jsou nynφ s oblibou oznaΦovßni ti,
kte°φ pouze zastßvajφ nßzor, ₧e zßkony se majφ dodr₧ovat (i ty
ÜpatnΘ, kterΘ je mo₧no legßlnφ cestou zm∞nit), ale neznßm
pojem öunitßrnφ zßkonö uveden² v rozhovoru (patrn∞ v
nadsßzce). Paradoxn∞ zßkon o ·Φetnictvφ vznikl na ·rovni
federace (poznamenßvßm, ₧e tou b²valΘ ╚eskoslovensko bylo v
letech 1969 a₧ 1992). Tehdy bylo takΘ rozhodnuto, ₧e p∙jde o
jeden obecn² zßkon o ·Φetnictvφ. P°ipomφnßm, ₧e u jeho vzniku
stßly jeÜt∞ dnes uznßvanφ odbornφci ekonomiΦtφ (nap°. Ing.
FrantiÜek Havel, b²val² °editel odboru ·Φetnictvφ FMF/MF,
kter² ji₧, bohu₧el, nenφ mezi nßmi) i odbornφci prßvnφ (nap°.
JUDr. Pavel Rychetsk², tehdejÜφ i nyn∞jÜφ p°edseda
Legislativnφ rady vlßdy). Neskr²vßm, ₧e jsem p°φvr₧encem
jednoho obecnΘho zßkona, kter² by do budoucna mohl mφt podobu
kodifikace ä·Φetnφ materieô vyt∞₧enΘ i z toho, co dosud bylo a
doufßm, ₧e jeÜt∞ bude vytvo°eno v tΘto oblasti (viz
dßle).
Novinkou pro m∞ je, ₧e mßme vφce ne₧ jedno
·Φetnictvφ. Podle mΘho nßzoru existuje jen jedno ·Φetnictvφ
(jako ekonomickß disciplφna), kterΘ je charakterizovßno sv²m
p°edm∞tem, metodou, oce≥ovßnφm, jako₧ i obecn²mi (spoleΦn²mi)
principy. Tato charakteristika ·Φetnictvφ se pouze r∙zn∞
projevuje p°edevÜφm v zßvislosti na charakteru Φinnosti
jednotliv²ch skupin subjekt∙ (·Φetnφch jednotek); odtud tedy
·Φetnictvφ podnikatel∙, ·Φetnictvφ bank, ·Φetnictvφ
pojiÜ¥oven, ·Φetnictvφ organizaΦnφch slo₧ek stßtu apod. Tak je
tomu i v dosavadnφch opat°enφch vydßvan²ch ministerstvem
financφ na zßklad∞ jednoho obecnΘho zßkona o ·Φetnictvφ. Tato
opat°enφ majφ b²t p°i novele zßkona (viz dßle) nahrazeny
provßd∞cφmi vyhlßÜkami a Φesk²mi ·Φetnφmi standardy. V
rozhovoru uveden²ch ävφce ·Φetnictvφô (a zvlßÜtnφch zßkon∙)
zjevn∞ vyjad°uje u₧ivatelskΘ hledisko, kterΘ se navφc spφÜe
t²kß ·Φetnφ zßv∞rky. K takovΘ äreform∞ô nevidφm d∙vod. Jak je
vid∞t, dosavadnφ zßkon o ·Φetnictvφ uplatn∞nφ zmφn∞nΘho
hlediska nebrßnφ, a nebude brßnit ani do budoucna.
UvedenΘ
se t²kß i principu true and fair view (z angl.), v rozhovoru
nevhodn∞ oznaΦenΘho za äv∞rn² a pravdiv²ô, nebo¥ ob∞ slova
jsou v podstat∞ synonyma vyjad°ujφcφ objektivnφ strßnku
zobrazenφ. Termφn öv∞rn²ö byl doporuΦen prßv∞ p°i vzniku
zßkona o ·Φetnictvφ, kv∙li mj. nezam∞nitelnosti s termφnem
äpravdiv²ô - kategoriφ filozofickou Φi trestn∞prßvnφ. Anglick²
nßzev principu naopak vyjad°uje jak strßnku objektivnφ v²razem
ötrueö (=takΘ v∞rn², odpovφdajφcφ skuteΦnosti), tak strßnku
subjektivnφ v²razem öfairö (=takΘ poctiv²), co₧ je v
·Φetnictvφ n∞co podobnΘho poctivΘmu obchodnφmu styku nebo
dobr²m mrav∙m v obΦansko-obchodn∞ prßvnφ ·prav∞. ╚esky tedy
lΘpe öv∞rn² a poctiv²ö obraz. O toto formßlnφ (p°ekladovΘ)
hledisko vÜak ve skuteΦnosti v∙bec nejde. Podstatn² je toti₧ u
tohoto principu jeho obsah, kter² je o zobrazenφ reality,
jeÜt∞ k tomu ekonomickΘ. A z hlediska tohoto obsahu si dovolφm
tvrdit, ₧e v∞rn² a poctiv² obraz existuje i v ·Φetnφ zßv∞rce
nap°φklad organizaΦnφch slo₧ek stßtu, ·zemnφch samosprßvn²ch
celk∙ apod., nebo¥ jist∞ nelze p°ipustit, ₧e by tyto ·Φetnφ
jednotky vykazovaly ·daje, kterΘ by neodpovφdaly skuteΦnosti
nebo ·daje dokonce fiktivnφ! V dob∞, kdy i do ·Φetnictvφ
t∞chto jednotek pronikajφ v mezinßrodnφm m∞°φtku tr₧nφ prvky
bych za nevhodnΘ pova₧oval, kdyby jejich ·Φetnictvφ v ╚R bylo
op∞t degradovßno jen na jakousi evidenci pln∞nφ ve°ejn²ch
rozpoΦt∙. Podle mΘho nßzoru je naopak t°eba uveden² ·Φetnφ
princip uΦinit univerzßln∞jÜφm a srozumiteln²m pro ÜirÜφ ne₧
jen ·Φetnφ a auditorskou obec a v ₧ßdnΘm p°φpad∞ tento
neprosazovat nad Φi proti zßkonu (prßvnφm p°edpis∙m), jak se
to n∞kdy tak°ka d∞je ji₧ dnes, zejmΘna ze strany velk²ch
auditorsk²ch spoleΦnostφ (viz dßle).
Tφm se dostßvßm k
jinΘmu problΘmu rozhovoru, kter²m je p°φpadnΘ pou₧itφ
mezinßrodnφch ·Φetnφch standard∙ (IAS) v ╚eskΘ republice.
P°edn∞ uvßdφm, ₧e tyto standardy nejsou prßvnφmi p°edpisy, ale
jen metodick²mi doporuΦenφmi pou₧φvan²mi primßrn∞ v procesu
konsolidace ·Φetnφ zßv∞rky, a to jeÜt∞ jen v souvislosti s
mezinßrodnφmi finanΦnφmi a kapitßlov²mi trhy. Z prßvnφho
hlediska je nutnΘ v rozhovoru vysloven² zßm∞r o p°φmΘm pou₧itφ
IAS namφsto Φesk²ch ·Φetnφch p°edpis∙, snad dokonce i v tzv.
individußlnφ ·Φetnφ zßv∞rce, oznaΦit za sporn² p°edevÜφm i
politicky, nebo¥ jeho realizace by vlastn∞ znamenala
p°ipuÜt∞nφ pouh²ch metodick²ch doporuΦenφ do ΦeskΘho prßvnφho
°ßdu (to se tΘm∞° rovnß övypuÜt∞nφ D₧ina z lahveö). A to
nemluvφm o ekonomick²ch podmφnkßch, kdy p°i äskomφrajφcφmô
ΦeskΘm finanΦnφm a kapitßlovΘm trhu Φlov∞k by pomalu na
prstech rukou spoΦφtal, kolika vlastn∞ ·Φetnφch jednotek by se
pou₧itφ IAS t²kalo. Pou₧itφ IAS samo o sob∞ znamenß prakticky
odd∞lenφ ·Φetnictvφ od danφ, s tφmto ärozvodemô nemohu
nesouhlasit. Nejde vÜak o ₧ßdn² vynßlez, ale ji₧ d°φve znßmou
skuteΦnost. Evropskß unie sice rozhodla o tom, ₧e IAS budou
pou₧φvßny v jejφch Φlensk²ch stßtech po roce 2005, a by¥ o tom
nemßm podrobnΘ informace, jen t∞₧ko si dovedu p°edstavit, ₧e
by nap°φklad Francie nebo N∞mecko, bez ohledu na mezinßrodnφ
urΦenφ a souvislosti zmφn∞nΘ v²Üe, na°φdily nebo dovolily
öp°φmΘö pou₧itφ IAS namφsto sv²ch nßrodnφch ·Φetnφch
p°edpis∙.
P°ipomφnßm jeÜt∞, ₧e pou₧itφ mezinßrodnφch
·Φetnφch standard∙ v ╚R prßv∞ s ohledem na jejich mezinßrodnφ
urΦenφ a souvislosti, °eÜφ nßvrh novely zßkona o ·Φetnictvφ,
kterß jako celek vÜak nebyla (z d∙vod∙ velkΘho lobbyingu, a
malΘ politickΘ podpory) ji₧ dvakrßt p°ijata PSP ╚R. P°itom
tato novela je nezbytn²m krokem dalÜφho rozvoje ·Φetnictvφ a
jeho prßvnφ ·pravy.
Pokud je m∞ znßmo, poradnφ komise
ministra financφ se nemß zab²vat reformou ·Φetnictvφ. O tu
toti₧ nejde. Mß jφt jen o dalÜφ rozvoj ·Φetnictvφ, nebo¥ jeho
regulace z hlediska prßvnφho je dßna (je z°ejmΘ, co je prßvnφm
p°edpisem), ale ne tak z hlediska ekonomickΘho. Jde-li o
poradnφ orgßn, z prßvnφho hlediska nemß a nem∙₧e mφt
rozhodovacφ pravomoc a takΘ nemß a nem∙₧e nahrazovat
legislativnφ proces (v²stupem prßce komise tak jen t∞₧ko m∙₧e
b²t plßn legislativnφch pracφ; ten p°φsluÜφ vlßd∞ ╚R!) Naopak
m∙₧e a mß dßvat doporuΦenφ ve v∞cech ·Φetnictvφ a auditu a
smyslem Φinnosti tΘto komise by takΘ m∞lo b²t, ₧e jejφ
nevlßdnφ Φi nestßtnφ ΦlenovΘ (nap°. Bankovnφ asociace, ╚eskß
asociace pojiÜ¥oven, Komora auditor∙, Komora da≥ov²ch poradc∙)
by poznali a snad i pochopili, ₧e nez°φdka jejich p°ipomφnky,
kterΘ p°edklßdajφ v legislativnφm procesu v rßmci
p°ipomφnkovΘho °φzenφ, jsou z hlediska ve°ejnΘho zßjmu,
reprezentovanΘho ministerstvem financφ, a₧ absurdnφ a
politicky nepr∙chodnΘ (necht∞jφ-li se uch²lit k lobbyingu, viz
v²Üe). Nelze toti₧ pominout, ₧e odpov∞dnost za prosazenφ
ve°ejnΘho zßjmu v dan²ch oblastech nakonec nesou äjenô
·°ednφci, ministerstvo a vlßda ╚R.
Rovn∞₧ tak nemß velk²
smysl vΘst nikdy nekonΦφcφ diskuse nap°φklad o postavenφ a
Φinnosti auditor∙. Neprospφvß jim ani naÜφ ekonomice to, ₧e
svou nezßvislost podle zßkona dost Φasto oni sami vydßvajφ a₧
za absolutnφ. Prßv∞ ve zmi≥ovan²ch USA staΦilo pßr ₧alob na
auditory a v jejich odpov∞dnosti zaΦalo b²t jasno. V ╚R se k
takovΘ ₧alob∞ zatφm, bohu₧el, nikdo neodhodlal. D∙vody by se
naÜly. Mφrn∞ °eΦeno faktem z∙stßvß, ₧e se audito°i (zejmΘna
velkΘ auditorskΘ spoleΦnosti) nedob°e äpodepsaliô na auditu
nap°φklad dosud zkrachoval²ch 17 bank (za vÜechny jmenuji
poslednφ Φty°i û Pragobanka, Universal banka, Moravia Banka a
IPB banka). A v∙bec p°itom neÜlo o n∞jakΘ äp°edpovφdßnφ
budoucnostiô, ale jak se vzßp∞tφ ukßzalo v∞tÜinou Ülo tΘ₧ o
trestnou Φinnost zam∞stnanc∙ nebo managementu t∞chto bank.
Jako klient jednΘ z nich a malΘ banky to znßm z vlastnφ
zkuÜenosti. Bezpochyby, takovou äsituaci z minulostiô auditor
m∞l alespo≥ signalizovat - zßporn²m v²rokem nebo odmφtnutφm
v²roku û v∙Φi bankovnφmu dohledu, ne-li orgßn∙m Φinn²m v
trestnφm °φzenφ. PokraΦovat, myslφm, net°eba.
JAN
HULEè,
Praha
EURO Φ. 8/2001, s. 6 a 7.
| |
|
 |
 |
 | |
zp∞t / hlavnφ
strßnka / kategorie
