 |
V GalaktickΘm SpoleΦenstvφ Myslφcφch Bytostφ
se o niΦem jinΘm nemluvilo, ne₧li o vßlce.
Byla to podivnß
vßlka. Nikdo o nφ nic nev∞d∞l, jenom to, ₧e Gurroa, dosud
nejmocn∞jÜφ znßmß civilizace, stojφcφ mimo GalaktickΘ
SpoleΦenstvφ, velice nalΘhav∞ po₧ßdala o n∞kolik
termonukleßrnφch nßlo₧φ, prßv∞ t∞ch, kterΘ p°ed nedßvnem sama
doporuΦovala rozebrat jako nepot°ebnΘ. To ale znamenalo n∞co
chmurnΘho, kdy₧ civilizace, kterß v poslednφ skuteΦnΘ vßlce
zvφt∞zila bez jedinΘho v²st°elu a bez jedinΘ ob∞ti na stran∞
protivnφka, najednou nenachßzφ jinΘ v²chodisko, ne₧ atomov²
·der... Na koho vlastn∞?
ReportΘr Harry Ross (z Φasopisu
Galaxie a my, znßm² po SpoleΦenstvφ jako jedin², kdo v tomto
tisφciletφ po°φdil za svΘho krßtkΘho pobytu p°φmo v centru
tajemnΘ a nedostupnΘ hmyzφ civilizace ╪φÜe Glug jedineΦnΘ
snφmky jednΘ matky), na planet∞ Igysuo zastihl p°φtomnΘho
zßstupce civilizace Gurroa a pokusil se ho p°emluvit, aby mu
prozradil vφce podrobnostφ o souΦasnΘm konfliktu.
╗To jsi
ty, Harry?½ vzpomn∞la si Gurroova dφvenka, kterß na Igysuo
dohlφ₧ela na kompletaci nßlo₧φ atomov²ch torpΘd. ╗Moc Φasu
nemßm, ale ze starΘ znßmosti ti to neodep°u. Zatφm si tady
natoΦ co pot°ebujeÜ - jakΘpak s tφm tajnosti - a pak mi dej
v∞d∞t.½
Kdy₧ jφ pak p°iÜel oznßmit, ₧e je p°ipraven,
objevila se vedle n∞ho najednou s fialov²m zßbleskem dv∞ sotva
p∞tiletß d∞vΦßtka, objala ho z obou stran - a potΘ zmizela v
dalÜφm fialovΘm zßblesku i s reportΘrem.
Kdy₧ se Harry
vzpamatoval z nadprostorovΘho letu, kter² takov²mto zvlßÜtnφm
zp∙sobem (bez kosmickΘ lodi a dokonce i bez skafandru) vykonal
poprvΘ v ₧ivot∞ a jφm₧ byl ohluÜen, osln∞n a trochu i ot°esen,
uv∞domil si jen to, ₧e se nachßzφ na letφcφm hv∞zdoletu.
Poznal to nejen podle slabÜφ tφ₧e, dosahujφcφ sotva Φtvrtiny
pozemskΘ, ale takΘ proto, ₧e mu typ lodi nebyl neznßm². Nikde
tu nebyl jedin² nßpis, jedinΘ oznaΦenφ - co₧ prßv∞ tuto lo∩
urΦovalo. Jen Gurroa na sv²ch lodφch nikdy ₧ßdnΘ nßpisy
nepot°eboval.
Ob∞ Gurroovy holΦiΦky zmizely mnohem d°φve,
ne₧ se Harry vzpamatoval z ohluÜenφ, ale on u₧ jejich pomoc
nepot°eboval. Pamatoval si naÜt∞stφ uspo°ßdßnφ lodi z dob, kdy
se ·Φastnil mφrov²ch rozhovor∙ s ╪φÜφ Glug. Brzy si uv∞domil,
₧e se nachßzφ v p°edsφni hlavnφ °φdφcφ kabiny a hned si to
takΘ namφ°il do dve°φ.
K jeho nesmφrnΘmu p°ekvapenφ tam
bylo ₧ivo, i kdy₧ zcela jinak, ne₧ co oΦekßval. Z civilizace
Gurroa tam nebyl nikdo, zato tam bylo vφce ne₧ deset lidφ,
kte°φ sem v∙bec nepat°ili - a n∞kterΘ z nich Harry dokonce
poznal.
╗A hle∩me - mßme tu n∞jakou nßvÜt∞vu,½ uvφtala ho
u₧ ve dve°φch vysokß, Ütφhlß, Φernovlasß Bard₧anka. Harry Ross
se na ni podφval a zdßlo se mu, ₧e u₧ ji musel n∞kdy v ₧ivot∞
vid∞t - ale za nic na sv∞t∞ si nemohl vzpomenout, kde.
╗┴
- Harry Ross,½ usmßl se na n∞ho druh² Bard₧an. Toho Harry
naopak poznal ihned. Byl to Üedovlas² rektor lΘka°skΘ
univerzity v Cokrezu, pan Grou Sofonai.
╗Co vy tady
d∞lßte?½ podivil se Harry.
╗Co se dß,½ mßvl rukou
odevzdan∞ Sofonai.
╗Zaslechl jsem, ₧e vßs dnes shßn∞li na
univerzit∞,½ °ekl Harry. ╗M∞li tam nesmφrn∞ zajφmav² lΘka°sk²
p°φpad a velice litovali, ₧e Vßs nikde nemohou sehnat...½
╗Tady to bylo takΘ velice zajφmavΘ...½ odtuÜil pan Grou
Sofonai. ╗O co vlastn∞ v Cokrezu Ülo?½
╗Jedna studentka,
zaslechl jsem n∞jakß Hanele Weisovß ze Zem∞, tam nebyla
n∞kolik dnφ k probuzenφ, nebo tak n∞jak½, °ekl Harry nep°φliÜ
zasv∞cen∞. ╗Budili ji marn∞ i vyhlßÜenφ odbornφci z
univerzity, co₧ se mi zdß divnΘ, kdy₧ vφm, ₧e za pomoci
agisar∙ dovedete probudit i mrtvΘ... ale na takov²hle druh
zajφmavosti tam jela od naÜeho Φasopisu kolegyn∞ Linda, ta t∞m
lΘka°sk²m v∞cem rozumφ vφc.½
╗Nebyla k probuzenφ, °φkßte?½
zbyst°il pozornost Grou Sofonai - a spolu s nφm vÜichni
ostatnφ, kdo byli v °φdφcφ kabin∞. ╗To jmΘno si pamatuji,
Hanele Weisovß, velice nadanß dφvka - a docela hezkß, i kdy₧
mß p°φliÜ pozemsky bledou barvu pleti asi jako vy, pane
Harry... PoslyÜte, neprobudila se prßv∞ vΦera - a sama od
sebe?½
╗Jak to vφte?½ podivil se Harry. ╗Pokud vφm, teprve
to mß touhle dobou vyjφt... SlyÜel jsem, ₧e jakmile se ta
dφvka probudila, n∞kam si odskoΦila - a od tΘ doby ji u₧ nikdo
nevid∞l... Kolegyn∞ Linda m∞la sm∙lu, ₧e ji tam u₧ nestihla.
Napadlo ji dokonce zavolat si na tu zßhadu Strß₧ce, ale ti
prohlßsili, ₧e o nic nejde a vφc z nich nikdo nedostal.½
VÜichni v °φdφcφ kabin∞ se na sebe v²znamn∞ podφvali.
╗Myslφm, ₧e jsme doma,½ usmßl se jeden z lΘka°∙.
╗Tajn∙stkß° jeden,½ usmßla se i Bard₧anka.
╗Ale proΦ
to d∞lß na zap°enou?½ vrt∞l nev∞°φcn∞ hlavou pan Sofonai.
╗StaΦilo by mu, aby jen slovφΦko prohodil...½
╗To by nebyl
on,½ mßvla rukou Bard₧anka s ·sm∞vem pln²m pochopenφ. ╗V₧dy¥
vφte, jak on vÜude vystupuje nenßpadn∞, jak to jenom jde.½
╗Moment!½ opßΦil Harry. ╗Vßs u₧ m∙j p°φpad nezajφmß?½
╗Ale zajφmß,½ usmφvala se stßle Bard₧anka. ╗Jenom₧e nßm u₧
je jasnΘ oΦ jde. Hanele Weisovß nenφ obyΦejnΘ d∞vΦe. Kdyby Vßs
to zajφmalo, pane Ross, my vßm m∙₧eme na oplßtku prozradit,
kde se s nejv∞tÜφ pravd∞podobnostφ Hanele touhle dobou
nachßzφ.½
╗To p°ece nem∙₧ete v∞d∞t!½ vyhrkl Harry.
╗Te∩ nejspφÜ sedφ za °φzenφm jednoho k°i₧nφku Gurroovy
flotily,½ dokonΦila Bard₧anka.
╗Pak ovÜem ta Hanele je...
Gurroa?½ svitlo Harrymu.
╗Nerad bych se m²lil - ale bude
to tak,½ usmφval se pan Sofonai. ╗Hanele Weisovß... Kdopak by
to do nφ °ekl?½
╗Ale jak vφte, ₧e se probudila prßv∞
vΦera?½ sondoval rychle Harry.
╗Proto₧e ve stejn² okam₧ik
se nßm tu p°φmo pod rukama probudilo Üest set d∞tφ - a vÜechny
z civilizace Gurroa,½ °ekla Bard₧anka. ╗My se tu toti₧ n∞kolik
dnφ starßme prßv∞ o ty nejmladÜφ Gurroovy d∞ti...½
╗ProΦ?
Co je s nimi?½ vyhrkl Harry.
╗Ani my jsme je nemohli
probudit,½ °ekl Üedovlas² lΘka° Grou Sofonai. ╗Pane Harry, je
mi u₧ vφce ne₧ osm set let, v∞tÜinu tΘ doby jsem pro₧il jako
lΘka° - ale jeÜt∞ nikdy ve svΘm ₧ivot∞ jsem se nesetkal s tak
zvlßÜtnφm druhem spßnku. Vφme o n∞m jen to, ₧e to je jak²si
druh hypn≤zy, vyvolßvan² na dßlku.½
╗Na dßlku? To by mohlo
b²t. Gurroa je p°ece telepatickß bytost,½ p°ipomn∞l si Harry.
╗Prßv∞. A kdy₧ se te∩ chytil s vesmφrnou p°φÜerou, ona se
ho pokusila hypnoticky uspat,½ vysv∞tloval Harrymu Grou
Sofonai. ╗A to je velmi ÜpatnΘ. Dokud Gurroa bdφ, p°φÜera ho
uspat nem∙₧e, ale jakmile n∞kterß souΦßst jeho bytosti usne,
u₧ se neprobudφ. A jak je znßmo, Φlov∞k vydr₧φ bez spßnku jen
krßtce. Dokonce mnohem mΘn∞ ne₧ bez vody.½
╗A co kdy₧ usne
·pln∞?½ zeptal se Harry.
╗To by byla katastrofa,½
povzdechl si Sofonai. ╗Nßm u₧ vysv∞tloval, co by potom
nßsledovalo.½
A vysv∞tlil to n∞kolika slovy i Harrymu. Ten
p°i zmφnce, ₧e protivnφkem Gurroov²ch d∞tφ je obluda o
rozm∞rech planety, na kterou neplatφ ani drtφcφ GΘja-pole,
schopnΘ slisovat kamennou planetu o t°etinu, obluda, kterß se
p°ed n∞kolika dny nauΦila lΘtat nadprostorem, co₧ by jφ
umo₧nilo pohltit vÜechno ₧ivΘ na vÜech sv∞tech vesmφru, trochu
znejist∞l.
╗To jsem nev∞d∞l... O jakΘsi oblud∞ jsem n∞co
zaslechl, ale ve SpoleΦenstvφ nikdo nic konkrΘtnφho nevφ. Co
proti nφ m∙₧eme d∞lat my?½ vyhrkl.
╗Je jeÜt∞ nad∞je,½
°ekla Bard₧anka. ╗Kdy₧ pßr pozemsk²ch atomov²ch nßlo₧φ Gurroa
dopravφ do ch°tßnu tΘ obludy a nechß je tam vybuchnout.½
╗Pak je to vy°eÜenΘ,½ rozjasnil se Harry. ╗P°ed malou
chvφlφ jsem byl na planet∞ Igysuo. Odbornφci ze Zem∞ tam te∩
horeΦn∞ montujφ nßlo₧e, jakΘ m∞la pozemskß torpΘda sylvy! Za
pßr hodin jich bude postaveno p∞t - i kdyby n∞kterß z nich
selhala, dalÜφ urΦit∞ s tou obludou zatoΦφ.½
╗Jste si tφm
tak jist²?½ zeptala se Bard₧anka ustaran∞. ╗Pane Ross,
dovedete si p°edstavit ·Φinek takovΘho v²buchu?½
╗Nßhodou
dovedu,½ trochu trpce se usmßl. ╗B∞hem poslednφ vßlky jsem
vid∞l hned n∞kolik desφtek t∞ch v²buch∙, naÜt∞stφ jenom na
obrazovce a z dßlky. To kdy₧ jsme se my pozemÜ¥anΘ zoufale a
marn∞ pokouÜeli zastavit invaznφ flotily AgrφÜ∙ silou... Byla
to p°φÜernß bitva! KilometrovΘ bitevnφ lod∞ se tenkrßt narßz
rozpl²valy na prach! StraÜn² pohled! JeÜt∞ ₧e se do toho potom
vlo₧il Gurroa.½
╗VΦera jedna sylva vybuchla oblud∞ p°φmo
pod ko₧ichem. Dovedete si p°edstavit, ₧e to ta potvora p°e₧ila
a dokßzala se vzpamatovat?½ °ekla Bard₧anka potichu.
╗Ne,½
hlesl Harry ohromen∞. ╗To snad nenφ mo₧nΘ!½
╗P°i v²buchu
ta obluda na okam₧ik p°estala s hypn≤zou, tak₧e se vÜechny
Gurroovy d∞ti narßz probudily,½ pokraΦovala Bard₧anka. ╗Ale
hned se vzpamatovala a zaΦala hypnotizovat zase. Padesßt
Gurroov²ch d∞tφ, kterΘ vydr₧ely nespat cel²ch prvnφch p∞t dnφ,
te∩ spφ a nikdo z nßs je nem∙₧e probudit, aΦkoliv tu sßm vidφÜ
v²kv∞t Bard₧anskΘ lΘka°skΘ v∞dy. Krom∞ t∞ch padesßti spφ i
vÜechny malΘ d∞ti - od mal²ch mimin po mladÜφ batolata. Pane
Ross, uv∞domujete si, ₧e Gurroa nemß dost starÜφch, tak₧e na
jeho k°i₧nφcφch v tΘhle chvφli dr₧φ nep°etr₧itou slu₧bu i
batolata?½
╗Kdy₧ ale poÜle tΘ oblud∞ dalÜφ atomov²
pozdrav, tak se zase probudφ t∞ch padesßt, ne?½ °ekl s nad∞jφ.
╗A co kdy₧ se ta bestie u₧ nepolekß a nep°estane s tou
vra₧ednou hypn≤zou ani na okam₧ik?½
╗To by byl ovÜem
konec,½ hlesl Harry zniΦen∞.
╗A my proti tomu nem∙₧eme
v∙bec nic d∞lat,½ °ekla prßv∞ tak ztrßpen∞ Bard₧anka. ╗A krom∞
toho - s ka₧d²m torpΘdem zem°e jedno Gurroovo dφt∞. Musφ tam
pr² b²t a₧ do poslednφho okam₧iku kv∙li orientaci a
synchronizaci. Gurroa sice °φkal, ₧e se je pokusφ zachrßnit,
ale poprvΘ se mu to nepoda°ilo.½
Harry se zachv∞l mrazem,
kter² mu p°ejel po zßdech. LidΘ na Igysuo jist∞ d∞lajφ pravΘ
divy, ale jestli₧e s ka₧d²m jejich torpΘdem zem°e dφt∞...
V °φdφcφ kabin∞ se zabl²sklo. U dve°φ, za zßdy Harryho,
kter² se okam₧it∞ otoΦil, se objevila desetiletß dφvenka v
hn∞davΘ pracovnφ kombinΘze, celΘ ÜpinavΘ a od°enΘ.
╗Prosφm, p°ipravte se,½ °ekla potichu, ale srozumiteln∞,
nebo¥ v kabin∞ bylo rßzem ticho, ₧e by bylo mo₧nΘ padajφcφ
Üpendlφk najφt po zvuku.
╗Mßm p°ipravenΘ dalÜφ torpΘdo.
Postavili mi je Glugruzi ze skla. Mß dvojit² plßÜ¥, mezi prvnφ
a druhou vrstvou je p∙lmetrovß mezera plnß koncentrovanΘ
kyseliny dusiΦnΘ, siln∞ stlaΦenΘ rozpuÜt∞n²m vzduchem. A₧ se
tam ta bestie pro₧ere, snad ji aspo≥ ta kyselina zdr₧φ, abych
stihla vytßhnout ven Michala...Ten okam₧ik poznßm podle
tlakom∞ru... doufßm, ₧e vΦas... Od vßs pot°ebuji, abyste mi
pomohli probudit alespo≥ dvacet starÜφch, rozumφte?½
P°ik²vli a beze slova se vÜichni spoleΦn∞ odebrali do
mφstnostφ, kde byly ulo₧eny nejstarÜφ d∞ti.
╗JeÜt∞ mßme
chvilku Φas,½ °ekla dφvenka, kdy₧ vid∞la, ₧e jsou vÜichni
p°ipraveni. ╗Musφm dostat torpΘdo do evseje co mo₧nß t∞sn∞ k
blßn∞ GΘja-pole. Pak na okam₧ik blßnu zruÜφm a vzßp∞tφ ji
obnovφm o kilometr dßl. TorpΘdo tak bude uvnit° a ihned vyrazφ
na bestii - kde₧to ona nem∙₧e stihnout dostat ani molekulu svΘ
bytosti mimo bublinu.½
╗A jak pak dostaneÜ toho kluka
ven?½ vydechla Bard₧anka. V tΘ chvφli si Harry Ross uv∞domil,
odkud tu ₧enu znß! Byla to p°ece kosmonautka ZoidΘe Karasovß,
prvnφ z Bard₧ß, kdo se kdy setkal s lidmi Zem∞!
╗NaÜt∞stφ
to nebude v∙bec jednoduchΘ,½ °ekla dφvenka. ╗Kdyby bylo, asi
by mi tamtudy ta bestie unikla. V torpΘdu mßm synchronizßtor,
tak₧e jestli to bude jen trochu mo₧nΘ, dostanu Michala ven i
skrz GΘja.½
Nßhle se dφvenka viditeln∞ zachv∞la a
p°itiskla si ob∞ ruce k hlav∞.
╗Ne - to ne!½ vyk°ikla
potichu. Chvilinku se n∞m∞ dφvala a jejφ vyt°eÜt∞nΘ oΦi
nep°φtomn∞ hled∞ly skrz lidi.
╗Co se d∞je?½ byla u nφ v
okam₧iku ZoidΘe.
╗S tφmhle jsem nepoΦφtal,½ °ekla dφvenka
zara₧en∞. ╗Ale m∞lo m∞ to napadnout. Nenφ mo₧nΘ donekoneΦna
dr₧et hv∞zdu v bublin∞, ze kterΘ nem∙₧e ven ani hmota, ani
zß°enφ...½
╗Co se stalo, Pavlφku, mluv!½ °ekla ZoidΘe
nalΘhav∞. Jedinß v∞d∞la, ₧e se d∞je n∞co p°φÜernΘho, kdy₧
dφvenka Gurroovy civilizace zaΦne mluvit v mu₧skΘm rod∞ -
znamenalo to, ₧e je tato telepatickß bytost zaujatß n∞Φφm
mnohem d∙le₧it∞jÜφm, ne₧ aby se dokßzala kontrolovat i v
takov²ch maliΦkostech.
╗Ta hv∞zda se p°eh°ßla a vybuchla,½
°ekla dφvenka temn²m hlasem. ╗Nemohu ji udr₧et pouh²mi Üesti
k°i₧nφky, i kdy₧ se v nadprostoru evsej jejich sφla o n∞kolik
°ßd∙ nßsobφ... Ne, Üest k°i₧nφk∙ na supernovu nestaΦφ...
ZatlaΦuje mi je Φφm dßl rychleji.½
╗A co ta bestie
uvnit°?½ vyhrkl Harry.
╗Nadprostoru evsej se to bohu₧el
net²kß,½ °ekla dφvenka hn∞viv∞. ╗Tam na tu obludu plameny
nemohou. Dokud tam bude v klidu sed∞t, nic se jφ nem∙₧e stßt.
Naopak - te∩ bude mφt i v evseji prostoru, co bude chtφt!½
V tΘ₧e chvφli se zkroutila jakousi bolestφ, vychßzejφcφ
p°φmo z nφ. Tento stav trval jen krßtce a zase p°estal. Ale v
tΘ₧e chvφli se narßz probudily vÜechny d∞ti v mφstnosti, od
Φtrnßctilet²ch po nejstarÜφho dvacetiletΘho.
╗No slßva!½
zvolala ZoidΘe.
╗JeÜt∞ nejßsej,½ zarazil ji Gurroa a spolu
s ostatnφmi vyskoΦil z l∙₧ka. ╗Ta bestie m∞ sice p°estala
uspßvat, ale p°ed chvilinkou jsem od nφ dostal telepatickou
rßnu, a₧ mi vyrazila dech! Mo₧nß se jφ Üum∞nφ zdßlo mßlo
·ΦinnΘ, proto na m∞ zkouÜφ n∞co novΘho - a kdo vφ co horÜφho
vymyslela...½
VÜichni se zarazili.
╗VφÜ aspo≥, co se
tam uvnit° d∞je?½ zeptala se ZoidΘe.
╗Nevφm, kmot°iΦko,½
povzdechl si mladφk. Byl proti svΘ kmot°iΦce velmi drobnΘ
postavy, co₧ bylo dßno tφm, ₧e ona byla Bard₧anka a on
Aigu°an. ╗Jß tam te∩ nemohu dostat nejen torpΘdo, ale ani
sondu. Kdyby k°i₧nφky povolily t°eba na nepatrn² okam₧ik,
obßvßm se, ₧e by u₧ nedokßzaly blßnu op∞t spojit. Jß ji musφm
dr₧et, rozumφÜ? Ustupovat, ale dr₧et.½
╗A vydr₧φÜ to?½
zachv∞l se Harry.
╗Nevφm,½ zavrt∞l hlavou Gurroa. ╗S tφm
nemßm v∙bec ₧ßdnΘ zkuÜenosti, jeÜt∞ nikdy jsem se nepokouÜel
dr₧et vybuchujφcφ supernovu... Ta se za t∞ch pßr minut
roztßhla, je dvacetkrßt v∞tÜφ, ne₧ p∙vodnφ hv∞zda... A to ji
brzdφm, bez GΘja-pole by u₧ byla tisφckrßt v∞tÜφ...½
╗Co
budeÜ d∞lat?½ zeptal se Harry u₧ klidn∞ji.
╗Vyst°φdßm si
posßdky,½ pokrΦil rameny Gurroa. ╗Te∩ to vÜechno zßle₧φ na
n∞Φem jinΘm ne₧ p°ed chvφlφ. Kdyby se mi blßna GΘja-pole
protrhla, bude mφt bestie volno. Pot°eboval bych dostat
dovnit° torpΘdo, ale nemohu te∩ povolit ani na okam₧ik. A
jestli m∞ ta bestie zaΦne zase telepaticky niΦit d°φv, ne₧
bude vhodnß chvφle k poslßnφ torpΘda, bude to moc ÜpatnΘ...½
| |
|
zp∞t / hlavnφ
strßnka / kategorie
