|
Yfča se narodila přesně deset let po válce.
Trpí sklerózou, a tak už si přesně nevzpomíná, po které. Pouze si
matně vybavuje, že hnala Švéda z Karlova mostu. Živoří, tvoří a
prací se moří v Praze. Její tvorbu dramaticky poznamenalo několik
událostí: dva otřesy mozkovny, neuvážený sňatek a skutečnost, že
tento partnerský svazek trvá víc jak dvacet let. |
| |
 |
 |
 |
 |
Sbírka bláznivých veršů, které kdysi kdosi trefně
nazval šok-poezií. Ostatně, názvy některých básniček to
naznačují - Viagra, Piraňa, Tasemnice, Pitvám tiše
kanára, Seděla jsem na posteli hanbatá, Na schůzi spolku
padlých dívek… Jako prémie (pro přeživší čtenáře) jsou
připojeny dvě básničky z období
normal-poezie. | |
 |
 |
 |
 | |
|
 |
 |
 |
 |
PITBUL
Když jsem šla s kyblíkem odpadků, pitbul
se zahryz mi do zadku. A tak teď chtěla bych vědět, na
čem že dál budu sedět...
ZE ŽIVOTA Oslovil jsem
prostitutku, tvářila se nemile, neměla se k
sexyskutku, pravila: ”Zmiz, debile!”
Tvářila se
jako sova a mně bylo do pláče, když mi řekla: ”Přikvač
znova, až budeš mít doláče...”.
SANDOKAN Jednoho dne, časně zrána, potkala jsem
Sandokana. Z úst mi věta vyletěla: ”Ach, zmocni se mého
těla!”. Hořel jako vatra a pak mi sved
bratra...
OPILECKÁ Já jsem holka alkoholka,...(pokračování) | |
 |
 |
 |
 | |