|
ELIèKA JINDROV┴ (* 1947 v ╚esk²ch
Bud∞jovicφch)
P∙vodnφm povolßnφm novinß°ka, od r. 1990
redaktorka t²denφku Nov² ₧ivot (╚eskΘ Bud∞jovice). Od roku 1991
podnikß v oblasti reklamy. Publikovala v °ad∞ Φasopis∙ doma i v
zahraniΦφ (nap°. ve èvΘdsku); ve èvΘdsku zφskala ocen∞nφ za poezii
(1990).
Autorka knih: Recepty pro ₧ivot mΘ dcery (1991),
Pßrty s firmou Pekast (1998), Von∞lo tvΘ t∞lo po ovoci (sbφrka
verÜ∙, 1999), Antonφn BaudyÜ - astrolog ╚eskΘ republiky (p°ipraveno
k vydßnφ). V souΦasnΘ dob∞ pracuje na historickΘm romßnu Tajnß lßska
Jakuba KrΦφna.
Spolu se sv²m mu₧em Jaromφrem napsala knihy:
Lidov² kalendß° 2000 (vyd. 1999), Konec sv∞ta nebude (vyd. 1999) a
Nashledanou za 100 let (dokonΦen rukopis).
JAROM═R JINDRA (*
1949 v ╚esk²ch Bud∞jovicφch)
P∙vodnφm povolßnφm novinß°, od
roku 1990 zßstupce ÜΘfredaktora t²denφku Nov² ₧ivot (╚eskΘ
Bud∞jovice). Od roku 1994 podnikß v oblasti reklamy. Publikoval v
°ad∞ denφk∙, t²denφk∙ i Φasopis∙ doma i v zahraniΦφ (nap°. Jednota -
Daruvar, Chorvatsko).
Autor knih: D∞jiny zßpalky (1970),
Malß filumenistickß univerzita (1975), JihoΦeskΘ sirka°stvφ
1850-1933 (1975), Sto Φty°icet let ΦeskΘho sirka°stvφ (1977),
Pr∙vodce zaΦφnajφcφho filumenisty (1989), Stopy z budoucnosti -
MimozemÜ¥anΘ u kolΘbky lidstva? (1993), Sen o hv∞zdn²ch sv∞tech
(₧ivotopisn² romßn o Janu Keplerovi, dokonΦen 1999, v rukopise) a
n∞kolika desφtek specializovan²ch katalog∙. V souΦasnΘ dob∞ pracuje
na Seversk²ch pohßdkßch (pro ╚esk² rozhlas Praha).
Spolu se
svou ₧enou EliÜkou napsal knihy: Lidov² kalendß° 2000 (vyd. 1999),
Konec sv∞ta nebude (vyd. 1999) a Nashledanou za 100 let (r. 1999 v
rukopise). |
| |
|
|
|
|
Kdo by netou₧il poodhalit rouÜku tajemstvφ ₧ivota a
smrti? Snad takΘ proto mezi nßmi ₧ije mnoho lidφ, kte°φ
podstoupili tzv. regresi, Φili nßvrat do n∞kterΘho ze
sv²ch minul²ch ₧ivot∙. Jejich p°φb∞hy vyprßvφ velice
Φtiv∞ a sugestivn∞ dvojice Φeskobud∞jovick²ch
autor∙. | |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
öJakpak bych nev∞d∞l?!ö ot°el si ·sta h°betem ruky. öTady
to vφ vlastn∞ ka₧d²... Starß MareΦkovß, tedy matka, zavezla
Kamila n∞kam k P°φbrami, kde ta ₧enskß, co ho jako m∞la
vylΘΦit, bydlela. Jß tomu nerozumφm, ale p°edstavte si, s Φφm
se nakonec vrßtili!ö
TuÜila jsem, ₧e teprve te∩ p°ijde
vysv∞tlenφ, proΦ Kamil∙v ₧ivot skonΦil tak, jak
skonΦil.
öNebyly to snad ani dva dny, co se s Kamilem
vrßtili, kdy₧ jsem MareΦkovou potkal na h°bitov∞. Postßvala
tam u hrobu sv²ch rodiΦ∙ o moc d²l, ne₧ to mφvßvala ve zvyku.
Kdy₧ odchßzela, za°φdil jsem si to tak, ₧e musela jφt okolo
mn∞ a tak jsem se jφ ptal, ₧e jako jestli jim to dob°e
dopadlo. Chvφli jen tak stßla, dφvala se na mn∞ jako by mn∞
vid∞la poprvΘ v ₧ivot∞, a₧ mßvla rukou a povφdß:...(pokraΦovßnφ) | |
|
|
|
|
|
|
|
|
EliÜka a Jaromφr Jindrovi KONEC SV╠TA
NEBUDE ╚eÜtφ astrologovΘ, kartß°ky, v∞Ütci a
jasnovidci p°edpovφdajφ udßlosti roku 2000 nejen u nßs
doma, ale i ve sv∞t∞. V literßrnφ Φßsti knihy si budete
moci p°eΦφst i n∞kterΘ historickΘ p°φb∞hy, jejich₧
spoleΦn²m jmenovatelem jsou napln∞nΘ v∞Ütby. P°eΦtete si
nap°φklad o Nostradamovi, pochybujφcφm o smyslu jeho
p°edpov∞dφ, skryt²ch do nejr∙zn∞jÜφch jinotaj∙, o
husitskΘm kn∞zi Korandovi, svßd∞jφcφm vnit°nφ zßpas s
realitou nenapln∞nφ vize o konci sv∞ta nebo o
Albrechtovi z ValdÜtejna, jen₧ n∞kolik hodin p°ed svou
smrtφ konfrontuje horoskop od Jana Keplera (p°esn² do
vÜech podrobnostφ) se sv²m skuteΦn²m ₧ivotem. O
p°ekvapenφ v tΘto knize rozhodn∞ nenφ
nouze! | |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
VΦera krßtce p°ed soumrakem jsem poprvΘ poklekl p°ed
kn∞₧nou LibuÜφ. Byla mimo°ßdn∞ krßsnß a sv∞₧e dφvΦφ. Dlouh²
bφl² voln∞ spl²vav² Üat obepφnal jejφ ÜtφhlΘ t∞lo a p∙sobil
drß₧div∞ na mΘ smysly. Snad poprvΘ bych dokßzal poruÜit zßsadu
·Φastnφk∙ turistick²ch cest do minulosti, kterou je
nevm∞Üovßnφ se do udßlostφ, jejich₧ jsme sv∞dky. TakΘ jsem v
tΘ chvφli zßvid∞l urostlΘmu mu₧i, jeho₧ se za polednφho slunce
stala ₧enou. Stßl jsem v davu, kter² provolßval
svatebΦan∙m slßvu a souΦasn∞ tak vzdßval hold novΘmu knφ₧eti.
P°emysl OrßΦ. Sebev∞dom², jiskrnΘho oka - nep∙sobil na mne
dojmem obyΦejnΘho rolnφka. U₧ ve chvφli, kdy sesedal z b∞louÜe
p°ed hradbou VyÜehradu, z n∞ho vyza°ovala jistota, inteligence
a pevnß v∙le. Budoucφ zakladatel prvnφ ΦeskΘ historickΘ
knφ₧ecφ dynastie... Jeho ·d∞lem je z∙stat jeÜt∞ jednφm z °ady
bßjn²ch knφ₧at, ale jeho jmΘno ponesou mnohem pozd∞ji prvnφ
ΦeÜtφ krßlovΘ. Ano, zßvidφm mu. Nejen jeho historick² ·d∞l,
ale p°edevÜφm tu krßsnou ₧enu, kterou zφskal tak podivuhodn²m
zp∙sobem. Kn∞₧na vyslala kon∞, aby jφ naÜel ₧enicha......(pokraΦovßnφ) | |
|
|
|
|
|
|
|
|
Jaromφr Jindra SEN O HV╠ZDN▌CH SV╠TECH Znßte
z°ejm∞ nejstarÜφ Φeskou sci-fi öSenö? Napsal ji
matematik, astronom a astrolog v jednΘ osob∞ Jan Kepler.
V naÜem ₧ivotopisnΘm romßnu najdete z tΘto sci-fi takΘ
ukßzku. SpoleΦn∞ se vydßme za tajemstvφm Keplerov²ch
astrologick²ch p°edpov∞dφ, kterΘ se beze zbytku
naplnily, budeme bojovat za ₧ivot jeho matky, obvin∞nΘ z
Φarod∞jnictvφ, za₧ijeme na vlastnφ k∙₧i prvnφ lΘta
t°icetiletΘ vßlkyà | |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
Uplynulo n∞kolik m∞sφc∙, ve kter²ch jednu znepokojivou
zprßvu st°φdala zprßva Üpatnß, aby ji pak nahradila zprßva
plnß d∞su a hr∙zy. Evropa se zmφtala ve vßleΦnΘm Üφlenstvφ.
K°es¥anΘ vra₧dili k°es¥any. Oba tßbory volaly na pomoc
stejnΘho Boha. Katolickß i protestantskß strana prohlaÜovala,
₧e B∙h je na jejich stran∞, nebo¥ na jejich stran∞ je pravda.
A ve jmΘnu tΘto pravdy a tohoto Boha pßlili, loupili,
znßsil≥ovali ₧eny a vra₧dili. Marn∞ jsem prosil hv∞zdy, aby mi
vyjevily obraz mφru. V tΘ dob∞, kterou mnozφ chßpali jako
poΦßtek Apokalypsy, dostal jsem dopis od jednoho z p°ßtel ve
Wⁿrtemberku. ...(pokraΦovßnφ) | |
|
|
|
|
|
|
|
|
Jaromφr Jindra STOPY Z BUDOUCNOSTI mohou mφt
podobu nejr∙zn∞jÜφch indiciφ. Kdo postavil cihlovou ze∩
v karbonu? JakΘmu ·Φelu m∞l slou₧it podzemnφ labyrint v
Ekvßdoru, jeho₧ n∞kolik set kilometr∙ mohl t∞₧ko vytesat
Φlov∞k, u₧φvajφcφ pouze pazourkovΘ p°edm∞ty? Jak²
mimo°ßdn² fenomΘn zp∙sobil, ₧e se v rodin∞ Homo erectus
objevila samiΦka Homo sapiens? ProΦ SumerovΘ udßvajφ
svou historii ve statisφcφch let, zatφmco archeologovΘ
nehovo°φ o vφce, ne₧ t°ech tisφciletφch? Jak si
vysv∞tlit, ₧e p°φroda necφtila pot°ebu vytvo°it Φlov∞ka
v NovΘm sv∞t∞ a spokojila se pouze se Star²m sv∞tem?
Pokud ₧ili na Zemi n∞kdy v minulosti ob°i, byli to cizφ
kosmonautΘ? M∞l pravdu Hans H÷rbiger, tvrdφcφ, ₧e kdysi
krou₧ily kolem naÜφ planety Φty°i m∞sφce? To jsou jen
n∞kterΘ z otßzek, na n∞₧ hledßme
odpov∞∩. | |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
Tak₧e v sumersk²ch d∞jinßch n∞co nehraje. Jejich kn∞₧φ,
bßsnφci i uΦenci shodn∞ tvrdφ, ₧e rozkv∞t, jakΘho dosßhli v
Mezopotßmii, je jen pokraΦovßnφm nesmφrn∞ dßvnΘ minulosti.
Podobn²m zprßvßm bychom se mohli snad i zasmßt, kdyby... Kdyby
jejich pravd∞podobnost nep°φmo nepotvrzoval jin² fakt; tφm je
v∞deck² poznatek sumersk²ch astronom∙, podle n∞ho₧ pomal²
pohyb nebeskΘ klenby se uzavφrß v cyklu dlouhΘm 25 920 let.
Jak k tomuto v²sledku (mimochodem sprßvnΘmu) doÜli? Byl to
d∙sledek vlastnφho pozorovßnφ? VypoΦφtali to? Nebo snad ·daj
p°evzali od n∞koho jinΘho? A jak² praktick² smysl m∞la pro
Sumery jeho znalost?...(pokraΦovßnφ) | |
|
|
|
|
|
|
|
|
Lidov² kalendß° pro rok 2000 je typick²m Φtenφm pro
volnΘ chvφle. Najdete v n∞m krimi, p°φb∞hy ze ₧ivota,
nejr∙zn∞jÜφ zßhady (nap°φklad o dolo₧enΘm °ßd∞nφ upφr∙ v
╚echßch nebo o tom, jak autor Sherlocka Holmese sir
Arthur Conan Doyle osobn∞ pßtral po existenci BφlΘ panφ
ro₧mberskΘ), horoskopy nebo povφdßnφ o poΦasφ, jak ho
pro₧φvali naÜi p°edkovΘ. Zßjemci o naÜi minulost v n∞m
takΘ najdou ·daje o tom, co p°ineslo 20. stoletφ ╚eskΘ
republice. | |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
öPoslouchßÜ mne v∙bec?ö zaslechla jeÜt∞ Sandru, kterß s nφ
zaΦala t°ßst. öZase myslφÜ na kluky, co?ö
öVφÜ, co mi
m∙₧ou?ö odpov∞d∞la a vztekle kopla do borovΘ ÜiÜky. Kde se
tady asi vzala, kdy₧ les je smrkov²? öVφÜ co?ö obrßtila se k
p°φtelkyni. öPoj∩ se projφt. Omrkneme to tady - a¥ vφme, co
nßs Φekß...ö A Üly. Toulaly se lesem, sem tam se sehnuly pro
hrst bor∙vek, ochutnaly maliny; houby moc neznaly, a tak je
nechaly pro zkuÜen∞jÜφ houba°e. Najednou les konΦil a stßly na
louce. Von∞la sluncem, barevn²mi kv∞ty a cvrΦkovΘ na nφ
vyhrßvali, doslova jako o zßvod. Romana se smφchem sklouzla do
vysokΘ trßvy a v m₧iku se nad nφ houpaly vysokΘ stonky
öslziΦekö, na tvß°i jφ pohladil blankytn² zvoneΦek. öTady je
krßsn∞,ö zaÜeptala. öTaky slyÜφÜ ten klid?ö Sandra n∞co
nesrozumitelnΘho zahuΦela a usedla vedle Romany. Ksakru,
poslednφ prßzdniny, a jß si je zkazφm s touhle nßnou, kterß si
°φkß kamarßdka......(pokraΦovßnφ) | |
|
|
|
| |