 |
 |
 |
 |
Předmluva k českému vydání
Českému čtenáři se
dostává tato knížka do rukou s pořádným, opravdu
socialistickým skluzem 13 až 17 let. Když jsem kdysi
bezútěšně plýtval mně na tomto světě vyměřeným časem v
tom, čemu se říkalo eufemisticky socialismus, vracela se
mi stále či spíše mě pronásledovala otázka jak to dáme
jednou zase dohromady? Krátce po odchodu do ciziny v
roce 1968 jsem se jako korespondenční student zajímal na
jedné pařížské škole o správu a řízení; závěrečná práce
byla vhodnou příležitostí, abych se aspoň částečně
vyrovnal s mne stále pronásledující otázkou. Napsal jsem
to ”z hlavy” a dosti rychle, protože jsem měl málo času;
jen hrubá kostra byla česky, pokračoval jsem přímo
francouzsky, protože mi to připadalo jednodušší a
rychlejší. Text pak ležel několik let doma, až jsem
došel k názoru, že by přece jen měl být uveřejněn, k
čemuž posléze došlo v roce 1976 v Paříži. Moc se toho
neprodalo, snad také protože reklama byla velmi
nedostatečná a mimo to patřilo v té době ve Francii v
kruzích, které by mohla knížka zajímat, k bontonu být
salonním komunistou Hofmeisterovského typu. Nabízel jsem
a rozesílal pak knížku některým českým exilovým
nakladatelstvím, organisacím a jednotlivcům, ale neuspěl
jsem, nebyl žádný zájem, při čemž rozhodně svou roli
hrálo, že neexistoval český originál či překlad, ale
všechno se tím asi vysvětlit nedá. Tak tedy ležela
knížka zase asi 13 let doma, až jsem se konečně rozhodl
vydat ji také česky. Čtenář, který si přečetl titul a
knížku si koupil, rychle zjistí, že jsem asi dobře
okoukl ”kapitalistické” praktiky, neboť knížka se
vztahuje z větší části na období 1948-68, což z titulu
přímo nevyplývá (poslední redakce textu pochází z roku
1972). Dá se ale říci, že je úplně zastaralá? Zcela
úmyslně jsem se nepokoušel knížku aktualisovat či
upravit, aby si každý na tuto otázku mohl odpovědět sám;
já sám mám pocit, že např. číselné údaje se vzhledem k
inflaci poněkud změnily, ale zásadně se nezměnilo nic či
jen velmi málo. Malý příklad: 20. července 1971
obdivoval deník Lidová demokracie třinecké hutníky
vyvážející železniční koleje do NSR; 30. listopadu 1988
referuje týž deník o rakouské firmě Kurzweil, která chce
dovážet a prodávat v ČSR rozhlasové přijímače,
magnetofony a magnetrony. ”Tato firma nám pomáhá
vytvořit devisové prostředky na nákup těchto přístrojů
tím, že u nás kompensačním způsobem nakupuje různé
zboží, hlavně pak betonářské železo”, tedy výrobek, v
němž podíl lidské práce plně odpovídá rozmachu tvůrčích
sil za socialismu.
Neměl jsem v CSR nikdy přístup k
tajným či důvěrným informacím a vlastně jsem se o ně
podobně jako hostinský Palivec nikdy zvlášť nezajímal,
protože to, co jsem viděl kolem sebe, mi úplně stačilo.
Nejsem také ani ”původním povoláním” ekonom a moje
knížka je tedy spíše pohledem člověka z ulice na
socialistický ekonomický systém: mohla by tedy, jak
doufám, být přístupná i širšímu čtenářskému okruhu.
Hlavně by však měla být signálem ke spojení sil k
aktivní přípravě budoucnosti. Doma v Československu je
pravděpodobně dost lidí, kteří se tím už dlouho
zabývají, aspoň v rozsahu své působnosti, ale vzhledem k
politickým poměrům nemohou své myšlenky předložit
veřejnosti či spolupracovat s jinými. Budoucí řešení
musí vzít ohled na celosvětový vývoj, ale oni jsou v
podstatě odříznuti od světa. Mohou mít informace o
světovém vývoji, ale mezi ”papírovými” vědomostmi a
zkušenostmi získanými na vlastní kůži může být někdy
dost velký rozdíl. Na západě se nyní usadila spousta
krajanů pracujících ve všech možných oborech a majících
praktické, ve smyslu této knížky ”systémové” zkušenosti
z obou stran železné opony. Je potřeba toho využít a
zkoordinovat úsilí lidí doma i v cizině, protože nikdo
za nás nic neudělá, všechno se bude muset postavit znovu
jako to Národní divadlo v 19. století.
A na konec
ještě jedna technická poznámka: některé prameny citací
se mi nepodařilo už najít: neznamená to, že by citace
byly věcně nesprávné, ale dvojím překladem do
francouzštiny a zpět do češtiny nejsou už absolutně
identické s originálem; případně se proto může
vyskytnout i chyba v datu či pramenu.
Autor
duben 1989 | |
|
 |
 |
 | |
|
 |
 |
 |
|
HISTORIE VÝVOJE HOSPODÁŘSKÉHO SYSTÉMU
Sledujeme-li
vývoj systému v čase, můžeme rozeznat přibližně 3 období.
První by mohlo být nazváno ”posvícením”, kdyby se
nejednalo o velmi vážné věci a kdyby toto období
nekoincidovalo s kulminujícím terorem. Znárodňování a
kolektivisace se odehrávaly velmi rychle bez ohledu na národní
zájmy a zájmy jednotlivých občanů. Zavíraly se továrny, měnily
se výrobní programy (začínaly závody ve zbrojení), nový
hospodářský systém byl budován s katastrofální nezodpovědnosti
provázenou ohromnou nehospodárností. Všechno bylo snadné, až
příliš snadné, bylo to období ”poručíme větru dešti”.
Kvalifikovaní specialisté všeho druhu a všech úrovní byli
vyházeni ze svých míst a nahrazeni novou stranickou kádrovou
elitou, jejíž ultrarychlé školení a obecně velmi omezené
schopnosti neslibovaly v žádném případě ekonomický rozmach.
Vedení strany s uspokojením konstatovalo, že nové kádry se
osvědčily a všechno jde dobře. Hlavním důvodem bylo, že
přenášení rozkazů shora dolů fungovalo bez obtíží, ostatně
politická situace nepřipouštěla námitek. ...(pokračování) | |
|
 |
 |
 | |
zpět / hlavní
stránka / kategorie
