 |
 |
 |
 |
P°edmluva k ΦeskΘmu vydßnφ
╚eskΘmu Φtenß°i se
dostßvß tato knφ₧ka do rukou s po°ßdn²m, opravdu
socialistick²m skluzem 13 a₧ 17 let. Kdy₧ jsem kdysi
bez·t∞Ün∞ pl²tval mn∞ na tomto sv∞t∞ vym∞°en²m Φasem v
tom, Φemu se °φkalo eufemisticky socialismus, vracela se
mi stßle Φi spφÜe m∞ pronßsledovala otßzka jak to dßme
jednou zase dohromady? Krßtce po odchodu do ciziny v
roce 1968 jsem se jako korespondenΦnφ student zajφmal na
jednΘ pa°φ₧skΘ Ükole o sprßvu a °φzenφ; zßv∞reΦnß prßce
byla vhodnou p°φle₧itostφ, abych se aspo≥ ΦßsteΦn∞
vyrovnal s mne stßle pronßsledujφcφ otßzkou. Napsal jsem
to öz hlavyö a dosti rychle, proto₧e jsem m∞l mßlo Φasu;
jen hrubß kostra byla Φesky, pokraΦoval jsem p°φmo
francouzsky, proto₧e mi to p°ipadalo jednoduÜÜφ a
rychlejÜφ. Text pak le₧el n∞kolik let doma, a₧ jsem
doÜel k nßzoru, ₧e by p°ece jen m∞l b²t uve°ejn∞n, k
Φemu₧ poslΘze doÜlo v roce 1976 v Pa°φ₧i. Moc se toho
neprodalo, snad takΘ proto₧e reklama byla velmi
nedostateΦnß a mimo to pat°ilo v tΘ dob∞ ve Francii v
kruzφch, kterΘ by mohla knφ₧ka zajφmat, k bontonu b²t
salonnφm komunistou HofmeisterovskΘho typu. Nabφzel jsem
a rozesφlal pak knφ₧ku n∞kter²m Φesk²m exilov²m
nakladatelstvφm, organisacφm a jednotlivc∙m, ale neusp∞l
jsem, nebyl ₧ßdn² zßjem, p°i Φem₧ rozhodn∞ svou roli
hrßlo, ₧e neexistoval Φesk² originßl Φi p°eklad, ale
vÜechno se tφm asi vysv∞tlit nedß. Tak tedy le₧ela
knφ₧ka zase asi 13 let doma, a₧ jsem se koneΦn∞ rozhodl
vydat ji takΘ Φesky. ╚tenß°, kter² si p°eΦetl titul a
knφ₧ku si koupil, rychle zjistφ, ₧e jsem asi dob°e
okoukl ökapitalistickΘö praktiky, nebo¥ knφ₧ka se
vztahuje z v∞tÜφ Φßsti na obdobφ 1948-68, co₧ z titulu
p°φmo nevypl²vß (poslednφ redakce textu pochßzφ z roku
1972). Dß se ale °φci, ₧e je ·pln∞ zastaralß? Zcela
·mysln∞ jsem se nepokouÜel knφ₧ku aktualisovat Φi
upravit, aby si ka₧d² na tuto otßzku mohl odpov∞d∞t sßm;
jß sßm mßm pocit, ₧e nap°. ΦφselnΘ ·daje se vzhledem k
inflaci pon∞kud zm∞nily, ale zßsadn∞ se nezm∞nilo nic Φi
jen velmi mßlo. Mal² p°φklad: 20. Φervence 1971
obdivoval denφk Lidovß demokracie t°ineckΘ hutnφky
vyvß₧ejφcφ ₧elezniΦnφ koleje do NSR; 30. listopadu 1988
referuje t²₧ denφk o rakouskΘ firm∞ Kurzweil, kterß chce
dovß₧et a prodßvat v ╚SR rozhlasovΘ p°ijφmaΦe,
magnetofony a magnetrony. öTato firma nßm pomßhß
vytvo°it devisovΘ prost°edky na nßkup t∞chto p°φstroj∙
tφm, ₧e u nßs kompensaΦnφm zp∙sobem nakupuje r∙znΘ
zbo₧φ, hlavn∞ pak betonß°skΘ ₧elezoö, tedy v²robek, v
n∞m₧ podφl lidskΘ prßce pln∞ odpovφdß rozmachu tv∙rΦφch
sil za socialismu.
Nem∞l jsem v CSR nikdy p°φstup k
tajn²m Φi d∙v∞rn²m informacφm a vlastn∞ jsem se o n∞
podobn∞ jako hostinsk² Palivec nikdy zvlßÜ¥ nezajφmal,
proto₧e to, co jsem vid∞l kolem sebe, mi ·pln∞ staΦilo.
Nejsem takΘ ani öp∙vodnφm povolßnφmö ekonom a moje
knφ₧ka je tedy spφÜe pohledem Φlov∞ka z ulice na
socialistick² ekonomick² systΘm: mohla by tedy, jak
doufßm, b²t p°φstupnß i ÜirÜφmu Φtenß°skΘmu okruhu.
Hlavn∞ by vÜak m∞la b²t signßlem ke spojenφ sil k
aktivnφ p°φprav∞ budoucnosti. Doma v ╚eskoslovensku je
pravd∞podobn∞ dost lidφ, kte°φ se tφm u₧ dlouho
zab²vajφ, aspo≥ v rozsahu svΘ p∙sobnosti, ale vzhledem k
politick²m pom∞r∙m nemohou svΘ myÜlenky p°edlo₧it
ve°ejnosti Φi spolupracovat s jin²mi. Budoucφ °eÜenφ
musφ vzφt ohled na celosv∞tov² v²voj, ale oni jsou v
podstat∞ od°φznuti od sv∞ta. Mohou mφt informace o
sv∞tovΘm v²voji, ale mezi öpapφrov²miö v∞domostmi a
zkuÜenostmi zφskan²mi na vlastnφ k∙₧i m∙₧e b²t n∞kdy
dost velk² rozdφl. Na zßpad∞ se nynφ usadila spousta
krajan∙ pracujφcφch ve vÜech mo₧n²ch oborech a majφcφch
praktickΘ, ve smyslu tΘto knφ₧ky ösystΘmovΘö zkuÜenosti
z obou stran ₧eleznΘ opony. Je pot°eba toho vyu₧φt a
zkoordinovat ·silφ lidφ doma i v cizin∞, proto₧e nikdo
za nßs nic neud∞lß, vÜechno se bude muset postavit znovu
jako to Nßrodnφ divadlo v 19. stoletφ.
A na konec
jeÜt∞ jedna technickß poznßmka: n∞kterΘ prameny citacφ
se mi nepoda°ilo u₧ najφt: neznamenß to, ₧e by citace
byly v∞cn∞ nesprßvnΘ, ale dvojφm p°ekladem do
francouzÜtiny a zp∞t do ΦeÜtiny nejsou u₧ absolutn∞
identickΘ s originßlem; p°φpadn∞ se proto m∙₧e
vyskytnout i chyba v datu Φi pramenu.
Autor
duben 1989 | |
|
 |
 |
 | |
|
 |
 |
 |
|
HISTORIE V▌VOJE HOSPOD┴╪SK╔HO SYST╔MU
Sledujeme-li
v²voj systΘmu v Φase, m∙₧eme rozeznat p°ibli₧n∞ 3 obdobφ.
Prvnφ by mohlo b²t nazvßno öposvφcenφmö, kdyby se
nejednalo o velmi vß₧nΘ v∞ci a kdyby toto obdobφ
nekoincidovalo s kulminujφcφm terorem. Znßrod≥ovßnφ a
kolektivisace se odehrßvaly velmi rychle bez ohledu na nßrodnφ
zßjmy a zßjmy jednotliv²ch obΦan∙. Zavφraly se tovßrny, m∞nily
se v²robnφ programy (zaΦφnaly zßvody ve zbrojenφ), nov²
hospodß°sk² systΘm byl budovßn s katastrofßlnφ nezodpov∞dnosti
provßzenou ohromnou nehospodßrnostφ. VÜechno bylo snadnΘ, a₧
p°φliÜ snadnΘ, bylo to obdobφ öporuΦφme v∞tru deÜtiö.
Kvalifikovanφ specialistΘ vÜeho druhu a vÜech ·rovnφ byli
vyhßzeni ze sv²ch mφst a nahrazeni novou stranickou kßdrovou
elitou, jejφ₧ ultrarychlΘ Ükolenφ a obecn∞ velmi omezenΘ
schopnosti neslibovaly v ₧ßdnΘm p°φpad∞ ekonomick² rozmach.
Vedenφ strany s uspokojenφm konstatovalo, ₧e novΘ kßdry se
osv∞dΦily a vÜechno jde dob°e. Hlavnφm d∙vodem bylo, ₧e
p°enßÜenφ rozkaz∙ shora dol∙ fungovalo bez obtφ₧φ, ostatn∞
politickß situace nep°ipouÜt∞la nßmitek. ...(pokraΦovßnφ) | |
|
 |
 |
 | |
zp∞t / hlavnφ
strßnka / kategorie
