|
|
Ji°φ Peterka je nezßvisl²m konzultantem a
publicistou. V∞nuje se takΘ pedagogickΘ Φinnosti na MFF UK, kde
p°ednßÜφ problematiku poΦφtaΦov²ch sφtφ a komunikacφ. Archiv jeho
Φlßnk∙, p°ednßÜek a tutorißl∙ se nachßzφ na adrese
http://archiv.czech.net.
Z mΘho ₧ivotopisu
Sv∞tlo sv∞ta
jsem poprvΘ spat°il v porodnici v Praze-Motole. Bylo to u₧ docela
dßvno, v roce 1958, a tak si z tΘ doby moc nepamatuji. Jistou dobu
jsem pak s rodiΦi ₧il mimo republiku (v Libyi, kterß byla tehdy
jeÜt∞ krßlovstvφm), a navÜt∞voval tamnφ zßkladnφ Ükoly - t°i roku
italskou, rok americkou. Teprve pozd∞ji jsem nßle₧it∞ docenil, jak²
to byl dar do ₧ivota, ₧e jsem se mohl docela bezbolestn∞ a snadno
nauΦit cizφm °eΦem, a poznat i n∞co z cizokrajn²ch kultur a obyΦej∙.
M∞l jsem v mlßdφ takΘ velkΘ Üt∞stφ na dobrΘ uΦitele, a¥ ji₧
v italskΘ cφrkevnφ Ükole °ßdu Salezißn∙, tak i poslΘze doma na
devφtiletce. Prßv∞ zde mne p°itßhli k matematice a fyzice, co₧ mi
vydr₧elo i do dalÜφch let. Kdy₧ jsem se po gymnßziu rozhodoval kam
dßl, vßhal jsem mezi technikou a matfyzem. Nakonec zvφt∞zil pra₧sk²
matfyz, kam jsem se p°ihlßsil na studijnφ obor s honosn²m nßzvem
öTeoretickß kybernetika a matematickß informatikaö. Ve skuteΦnosti
Ülo o poΦφtaΦe, kterΘ jsem za celΘ p∞tiletΘ studium vid∞l snad jen
na obrßzku, a bylo v tom hodn∞ a hodn∞ matematiky a dalÜφch
teoretick²ch p°edm∞t∙ (ale ₧ßdnß fyzika).
Po skonΦenφ
studia, a po nezbytnΘ jednoroΦnφ vojn∞ (v roce 1983), jsem se na
Matematicko-fyzikßlnφ fakultu vrßtil znovu, tentokrßte do internφ
aspirantury. Stßle mne to vÜak tßhlo i k techniΦt∞jÜφm v∞cem, k
otßzkßm stojφcφm na pomezφ mezi softwarem a hardwarem (tedy mj. k
architektu°e poΦφtaΦ∙, k tehdy zaΦφnajφcφm mikroprocesor∙m, k
mikroprogramovßnφ). TakovΘto v∞ci se na tehdejÜφ MFF p°φliÜ
nep∞stovaly, a tak jsem m∞l o d∙vod vφce k tomu, abych se znovu
pokusil uskuteΦnit jeden sv∙j d°φv∞jÜφ sen - studium na pra₧skΘ
technice. Znovu proto, ₧e jsem se o dßlkovΘ studium na FEL ╚VUT
uchßzel ji₧ po druhΘm roΦnφku na MFF. Tehdy jsem ale nebyl p°ijat s
od∙vodn∞nφm, ₧e jako student Vè nespl≥uji podmφnky pro vysokoÜkolskΘ
studium (jak jsem se alespo≥ ex-post dozv∞d∞l, do dßlkovΘho studia
bylo nutnΘ mφt za sebou vojnu). NapodruhΘ se to ale poda°ilo, a tak
jsem vedle internφ aspirantury zaΦal v roce 1983 studovat obor
öElektronickΘ poΦφtaΦeö na pra₧skΘm FEL-u.
Po internφ
aspirantu°e jsem na Matematicko-fyzikßnφ fakult∞ z∙stal, jako
odborn² pracovnφk, na kated°e kybernetiky, informatiky a operaΦnφho
v²zkumu (p°ezdφvanΘ ökatedra s dlouh²m jmΘnemö). Zde, na akademickΘ
p∙d∞ a mezi studenty, jsem takΘ pro₧il bßjeΦn² listopad 1989, se
vÜemi zm∞nami, kterΘ sametovß revoluce p°inesla. Pro mne bylo
d∙le₧itΘ takΘ to, ₧e s naÜφm postupn²m otevφrßnφm se sv∞tu se k nßm
zaΦaly dostßvat takΘ prvnφ skuteΦnΘ poΦφtaΦovΘ sφt∞, nejprve EARN a
pak i Internet, a jß jsem se postupn∞ zaΦal p°eorientovßvat prßv∞ na
problematiku poΦφtaΦov²ch sφtφ a komunikacφ. Za₧il jsem velmi
zblφzka skromnΘ zaΦßtky ösφ¥ovßnφö v ╚echßch, prvnφ uzly EARNu,
prvnφ pokusy s Internetem i budovßnφ pra₧skΘ akademickΘ sφt∞ PASNET.
Tak jako mnoho lidφ ve Ükolstvφ, i jß jsem si vÜelijak
p°ivyd∞lßval - p°ed revolucφ pracφ na r∙zn²ch projektech VH╚
(neboli: vedlejÜφ hospodß°skΘ Φinnosti), a po revoluci nejprve
p°eklßdßnφm odborn²ch poΦφtaΦov²ch text∙ pro tehdy zaΦφnajφcφ
poΦφtaΦovΘ Φasopisy (zejmΘna pro Φesk² Computerworld). ╚asem mne ale
omrzelo p°eklßdat zahraniΦnφ Φlßnky, kterΘ nebyly v₧dy jen
mistrovsk²m dφlem (abych to °ekl diplomaticky). Zajφmav²m °φzenφm
osudu (podrobn∞ji viz zde) jsem se dostal k psanφ vlastnφch Φlßnk∙,
co₧ mi vydr₧elo dodnes, a pozd∞ji se dokonce stalo m²m hlavnφm
zdrojem ob₧ivy.
Mezitφm se ale zm∞nilo i mΘ p∙sobenφ na
fakult∞. ZaΦal jsem toti₧ pracovat v nov∞ vzniklΘ konzultaΦnφ firm∞
DCIT, kterou zalo₧ila Univerzita Karlova spolu s norskou firmou NIT
(p∙vodn∞ jako v²kladnφ sk°φ≥ pro norskΘ informaΦnφ technologie,
exportovanΘ do ╚R, poslΘze jako b∞₧nou konzultaΦnφ firmu s Φist∞
tuzemsk²m personßlnφm obsazenφm, rekrutujφcφm se p°evß₧n∞ ze
zam∞stnanc∙, doktorand∙ a student∙ MFF). Pro firmu DCIT jsem
pracoval jako konzultant pro oblast sφtφ a Internetu, nejprve öna
vedlejÜßkö, pozd∞ji na pln² ·vazek (a na fakult∞ jsem z∙stal jen na
poloviΦnφ ·vazek). Krom∞ toho jsem stßle dost psal, pro
Computerworld a Computer Echo.
PoΦßtkem roku 1995 jsem
p°ijal nabφdku nov∞ vzniklΘho poΦφtaΦovΘho t²denφku CHIPweek, kter²
mi nabφdnul rozsßhlejÜφ mo₧nost spoluprßce ne₧ Computerworld - m∞l
jsem zde t°i pravidelnΘ t²dennφ rubriky, a psal jsem i dalÜφ
p°φle₧itostnΘ Φlßnky. P°itom jsem stßle pracoval na pln² ·vazek ve
firm∞ DCIT, jeÜt∞ na poloviΦnφ na fakult∞, a to se nedalo dlouhodob∞
stφhat. Jeliko₧ mne psanφ bavilo ze vÜeho nejvφce, dal jsem mu
nakonec p°ednost. S koncem roku 1995 jsem odeÜel z firmy DCIT a stal
se Φlov∞kem na volnΘ noze, kter² se ₧ivφ hlavn∞ psanφm Φlßnk∙
(formßln∞ tzv. voln²m novinß°em). Nadßle jsem si ale podr₧el
poloviΦnφ ·vazek na fakult∞ (a s nφm i svou v²uku). P°φle₧itostn∞ se
₧ivφm i p°ednßÜenφm na r∙zn²ch seminß°φch, kurzech Φi konferencφch,
a podle mo₧nostφ a zßjmu zßkaznφk∙ se takΘ jeÜt∞ v∞nuji konzultaΦnφ
Φinnosti, jako nezßvisl² konzultant v oblasti poΦφtaΦov²ch sφtφ a
Internetu.
A abych nezapomn∞l: v roce 1986 jsem se o₧enil, a
se ₧enou Irenou mßme dv∞ d∞ti, Jirku a EviΦku. |
|
| |
 |
 |
 |
 |
| SΘrie Φlßnk∙ v∞novan²ch problematice p°enos∙ dat v
mobilnφch sφtφch GSM. Zab²vß se obecn²mi vlastnostmi GSM
sφtφ z hlediska jejich vyu₧itelnosti pro p°enos dat
(proΦ je nap°. standardnφ p°enosovß rychlost 9,6 kbps,
jak je realizovßna rychlost 14,4 kbps). Dßle je
probφrßna otßzka mobilnφho p°ipojenφ k Internetu a
°eÜenφ umo₧≥ujφcφ dosahovat vyÜÜφch rychlostφ ve
stßvajφcφch sφtφch: HSCSD, GPRS a EDGE. Popisovßny jsou
i mechanismy SMS a USSD, a dßle aplikaΦnφ protokoly WAP
a MeXe. na zßv∞r je diskutovßna i koncepce mobilnφch
sφtφ 3. generace, oznaΦovan²ch tΘ₧ zkratkou UMTS.
Publikovßno jako Cover Story m∞sφΦnφku SoftwarovΘ noviny
Φ. 7/2000. | |
|
 |
 |
 | |
|
 |
 |
 |
|
Celulßrnφ (bu≥kov²) princip
Mobilnφ sφt∞ vyu₧φvajφ ke
svΘmu fungovßnφ rßdiovΘ vlny. OvÜem frekvence, kterΘ jsou pro
n∞ dostupnΘ, jsou striktn∞ omezenΘ a ka₧d² mobilnφ operßtor
jich zφskßvß jen velmi omezen² poΦet. Dostßvß je p°id∞lenΘ v
rßmci svΘ licence, a to od stßtnφho orgßnu pov∞°enΘho sprßvou
frekvenΦnφho spektra (u nßs jde o ╚esk² telekomunikaΦnφ ·°ad).
Rozsahy frekvencφ, p°id∞lenΘ konkrΘtnφm operßtor∙m, se
sice mohou i v²znamn∞ji liÜit, ale nikdy nemohou postaΦovat na
to, aby operßtor mohl p°id∞lit ka₧dΘmu probφhajφcφmu hovoru ve
svΘ sφti samostatn² komunikaΦnφ kanßl (tj. samostatn² rozsah
frekvencφ, övy°φznut²ö z celkovΘho p°φd∞lu kter² operßtor
dostal k dispozici). Jedin²m °eÜenφm, kterΘ p°i takovΘmto
nedostatku frekvencφ p°ipadß v ·vahu, je vφcenßsobnΘ pou₧itφ
stejn²ch frekvencφ, neboli to aby r∙znΘ hovory pou₧φvaly
stejnΘ frekvence. Samoz°ejm∞ je p°itom nutnΘ zajistit, aby se
r∙znΘ hovory vyu₧φvajφcφ stejnΘ frekvence vzßjemn∞
neovliv≥ovaly - k tomu se dnes vyu₧φvß tzv. bu≥kov² (anglicky:
celulßrnφ) princip. Jeho podstatou je rozd∞lenφ geografickΘho
terit≤ria, na kterΘm p°φsluÜn² operßtor poskytuje svΘ slu₧by,
na vhodnΘ velkΘ Φßsti (oznaΦovanΘ jako bu≥ky), uspo°ßdanΘ tak,
₧e kdy₧ v jednΘ Φßsti (bu≥ce) jsou pou₧φvßny urΦitΘ konkrΘtnφ
frekvence, ₧ßdnß z bezprost°edn∞ sousedφcφch Φßstφ (bun∞k) ji₧
tyto frekvence nepou₧φvß (resp. pou₧φvß jinΘ frekvence). V
praxi se nejΦast∞ji pou₧φvß uspo°ßdßnφ se Üestihrann²mi
bu≥kami uspo°ßdan²mi do vzoru kter² p°ipomφnß plßstve medu
(viz obrßzek Φ. 1). Jak lze snadno nahlΘdnout, lze vystaΦit
ji₧ se t°emi r∙zn²mi druhy takov²chto bun∞k (na obrßzku
rozliÜen²ch pomocφ barev, ve skuteΦnosti vyu₧φvajφ r∙znΘ
rozsahy frekvencφ), a p°itom öpokr²tö libovoln∞ velkΘ ·zemφ
jejich opakovßnφm - samoz°ejm∞ za cenu toho, ₧e v ka₧dΘ bu≥ce
je poΦet soub∞₧n²ch hovor∙ v₧dy shora omezen (tφm, kolik
frekvencφ mß danß bu≥ka k dispozici). Eventuelnφ pot°ebu
zv²Üit poΦet soub∞₧n²ch hovor∙ je nutnΘ °eÜit hust∞jÜφ sφtφ
bun∞k. ...(pokraΦovßnφ) | |
|
 |
 |
 | |
zp∞t / hlavnφ
strßnka / kategorie
