Jeho prßce je spojena s Kanadou a Anglii, hlavn∞ s Cavendishovou laborato°φ v Cambridge, kterou od roku 1907 vedl. Cavendishova laborato° se pod jeho vedenφm stala nejv²znamn∞jÜφm st°ediskem jadernΘho v²zkumu.

Jeho v∞deckß drßha ·zce souvisφ s objevovßnφm vlastnostφ mikrosv∞ta, projevujφcφch se v makrosv∞t∞ radioaktivnφm zß°enφm a p°em∞nami prvk∙.

1894 - anglick² pobyt zahßjil jako stipendista v Cavendishov∞ laborato°i.

1898 - odjel do Kanady, kde jako profesor vedl katedru fyziky na univerzit∞ v Montrealu.

V poslednφm roce 19. stoletφ objevil radon, plyn vznikajφcφ radioaktivnφm rozpadem radia.

1900 - o₧enil se s Mary Newtonovou a m∞l s nφ jedinou dceru.

1907 - nßvrat do Anglie na univerzitu v Manchesteru.

1908 - Nobelova cena za chemii.

1911 - p°iÜel na vysv∞tlenφ rozptylu paprsk∙ alfa ve hmot∞. Atom obsahuje jßdro, kterΘ je obklopeno planetßrnφ soustavou elektron∙. Pohyb elektron∙ se d∞je kolem jßdra spojitou °adou drah.

1914 - ud∞len rytφ°sk² titul.

1919 - Rutherford experimentßln∞ dokßzal ost°elovßnφm Φßsticemi dusφku zφskat radioaktivnφ vodφk (oza°oval dusφk Φßsticemi alfa a zφskal protony s velk²m doletem). Spolu s Chadwickem (pozd∞ji objevil neutron) objasnil dvanßct dalÜφch mo₧n²ch p°em∞n.

Rutherford stanul i v Φele KrßlovskΘ spoleΦnosti.

Ernest Rutherford zem°el 19. °φjna 1937 v Cambridge ve v∞ku 66 let.