Johannes Kepler se narodil 27. prosince 1571 v městečku Weil der Stadt nedaleko Württenburgu. Jeho otec byl žoldnéř, matka byla dcerou hostinského. Johannes byl jejich první dítě. Svého otce viděl naposledy, když mu bylo 5 let - otec zemřel ve válce. Kepler prožil dětství s matkou v dědově hostinci. Kepler chodil do místní školy a nedalekého semináře a později se zapsal na univerzitu v Tübingenu. Zde studoval astronomii u významného astronoma té doby Michaela Maestlina (1550 - 1631).

Celý svůj život byl Kepler velmi nábožensky založený. Ve svých dílech se často odvolává na Boha.

V roce 1601 zaujal po smrti Tycho de Brahe pozici královského matematika v Praze. Na základě dat získaných Brahem určil elipsovitou dráhu planety Mars.

1609 - ve spisu Astronomia Nova publikoval své první 2 zákony, kterými se řídí pohyb planet.

První Keplerův zákon: Planety se pohybují kolem Slunce po elipsách, které jsou málo odlišné od kružnic, v jejichž společném ohnisku je Slunce.
Druhý Keplerův zákon: Obsahy ploch opsaných průvodičem planety za jednotku času jsou konstantní.

1612 opouští Prahu a přesouvá se do Lince. Jeho žena a dva synové umírají. Znovu se žení, ale pronásledují ho osobní a finanční problémy. Umírají mu dvě malé dcery. Vrací se do Würtemburgu.

1619 - ve spisu Harmonices Mundi publikuje svůj třetí zákon.

Třetí Keplerův zákon (1619): Poměr druhých mocnin oběžných dob dvou planet se rovná poměru třetích mocnin hlavních poloos jejich trajektorií.

T₁2/T₂2 = a₁3/a₂3

kde a₁, a₂ jsou délky hlavních poloos a T₁, T₂ jsou jejich oběžné doby kolem Slunce.

Keplerovy zákony lze použít i pro popis dalších těles, které se pohybují v gravitačním poli Slunce, např. umělých družic.

1621 - sedmisvazkový Epitome Astronomiae, ve kterém probírá heliocentrickou astronomii.

Kepler nepovažoval Slunce za jednu z mnoha stálic.

Kepler zemřel po krátké nemoci 15. ledna 1630 v Regensburgu.