1655 odcestoval do Paříže.

1656 - objevil Titan (měsíc planety Saturn).

16. 6. 1657 dostal patent na kyvadlové hodiny.

1658 - spis Horologium.

1659 - spis, ve kterém vykládá existenci Saturnových prstenců. Při studiu kruhového pohybu objevil vztah pro dostředivé zrychlení a = v2/r (O odstředivé síle), na jehož základě propočítával Newton zrychlení vyvolané Zemí ve vzdálenosti Měsíce a tím určoval i zakřivení jeho dráhy.

Roku 1660 opět odcestoval do Paříže.

Christian Huygens se hlavně zabýval vlnovou teorií světla. V roce 1678 vydal Pojednání o světle. Z představy podélného vlnění odvodil pomocí konstrukce vlnoploch přímočaré šíření světla a zákon odrazu a lomu světla, a to nejen pro izotropní tělesa, ale i pro islandský vápenec, jehož dvojlom vysvětloval působením dvou vlnoploch, z nichž je jedna koulí jako v izotropických tělesech, druhá rotačním elipsoidem.

1673 - podrobný fyzikální rozbor činnosti kyvadla ve spisu Kyvadlové hodiny.

1690 - Traktát o světle rozpracoval myšlenku o šíření vln ze zdroje přidáním obálky elementárních vlnoploch.

Christian Huygens zemřel 8. července 1695 v Haagu.