Anglický fyzik. Narodil se 22. září 1791 nedaleko Londýna v chudé rodině kováře. Velkou pílí se stal z knihařského učně laborantem tehdy slavného fyzika Davyho (1778 - 1829) v Královském ústavu v Londýně.

Od roku 1810 prováděl své první pokusy v oboru elektřiny.

Ve 33 letech se stal členem Londýnské královské společnosti (a to bez systematického a oficiálního vzdělání).

Roku 1831 objevil magnetickou indukci. Zjistil, že magnetické působení proudů je provázeno zpětným působením na proudy. Ovinul železný prsten dvěma drátěnými cívkami. Pustil-li první cívkou proud, nastal při jeho zapnutí proudový náraz v druhé cívce. Když proud přerušil, vznikl proudový náraz opačný.

Měřením produktů rozkladu při elektrolýze dospěl roku 1834 Faraday k zákonům elektrolýzy.

V roce 1843 Faraday dokázal větu o zachování elektřiny.

V roce 1845 objevil magnetické stáčení polarizační roviny.

Zemřel 24. srpna 1867.