Německý fyzik Albert Einstein se narodil v roce 1879. Studoval matematiku a fyziku na polytechnice v Curychu, pracoval v patentovém úřadě v Bernu. V roce 1911 pracoval na německé univerzitě v Praze.

Ve svých úvodních pracích položil základy současné statistické fyziky a termodynamiky. Deset let hledal řešení pro nejasnosti kolem základů teorie elektromagnetického pole a objevil je ve speciální teorii relativity, jejímž nejdůležitějším závěrem je vztah mezi energií a hmotností, známý jako E = mc². Světový význam získal Einstein pracemi v kvantové teorii světla, objasněním fotoelektrického efektu, teorií Brownova pohybu a speciální teorií relativity (toto převratné dílo vytvořil ve svých 26 letech).

V roce 1916 dokončil A. Einstein práci na všeobecné teorii relativity, která představovala velký zvrat v klasické, newtonovské fyzice. Všeobecnou teorii relativity, ve které objasnil souvislost mezi gravitací a geometrickými vlastnostmi prostoru a času, potvrdila astronomická měření, a Einsteinovy se tak podařilo pochopit vesmír jako celek. Po nástupu nacismu v Německu Einstein emigroval do USA, kde působil ve Fyzikálním ústavu v Princetonu.

Po druhé světové válce se stal předsedou sdružení amerických fyziků, které se postavilo proti zneužívání jaderné energie pro válečné účely. Ke konci života pracoval na jednotné teorii pole.