|
Popis | Download | FAQ | Převody | OnLine | Fyzici | Vzkazy | Autor |
|
|
|
Z historie metru |
|
|
|||||||
|
|
||||||
|
|||||||
|
Metr byl definován jako jedna desetimilióntina části zemského
kvadrantu. Po zjištění, že délka metru neodpovídá vlastní
definici, nastalo v metrologických kruzích zděšení. Změnit délku
metru podle nových měření zemského kvadrantu, aby skutečně odpovídala
jeho desetimiliónté části nešlo. A tak byla stará definice opuštěna
a nahrazena novou, která umožňuje přesnou reprodukci prototypu metru uloženého
v archívu Mezinárodního úřadu pro váhy a míry v Sévres. Tento
prototyp totiž sloužil a slouží jako vzor pro výrobu národních kopií,
ze kterých se pak odvozují všechna vyráběná měřidla. Protože je uložen
v archívu, říká se mu také někdy archivní metr. Konečnou
podobu získal prototyp metru roku 1889. Je to platinoiridiová tyč s průřezem
ve tvaru H, na které je dvěma vrypy vyznačena vzdálenost 1 m.
Od roku 1960 je metr definován jako: Metr je délka rovnající se 1 650 763,73 násobku vlnové délky záření šířícího se ve vakuu, která přísluší přechodu mezi energetickými hladinami 2p10 a 5d5 atomu kryptonu 86. Podle této definice lze metr reprodukovat s přesností řádu na 10-9. To znamená, že délka kopie a originálu je stejná ještě na devátém místě za desetinnou čárkou. Upraveno z knihy Augusta, P. - Klůna, J.: Tajemství přesnosti. Albatros, Praha 1983 |
|
Novinky | Popis | Download | FAQ | Převody | OnLine | Fyzici | Vzkazy | Anketa | Autor |
|
|
|
Copyright (C) 2001 Jiří Bureš |
Datum poslední úpravy 01.10.2001 |
|
|