|
Popis | Download | FAQ | P°evody | OnLine | Fyzici | Vzkazy | Autor |
|
|
|
Z historie metru |
|
|
|||||||
|
|
||||||
|
|||||||
|
Metr byl definovßn jako jedna desetimili≤ntina Φßsti zemskΘho
kvadrantu. Po zjiÜt∞nφ, ₧e dΘlka metru neodpovφdß vlastnφ
definici, nastalo v metrologick²ch kruzφch zd∞Üenφ. Zm∞nit dΘlku
metru podle nov²ch m∞°enφ zemskΘho kvadrantu, aby skuteΦn∞ odpovφdala
jeho desetimili≤ntΘ Φßsti neÜlo. A tak byla starß definice opuÜt∞na
a nahrazena novou, kterß umo₧≥uje p°esnou reprodukci prototypu metru ulo₧enΘho
v archφvu Mezinßrodnφho ·°adu pro vßhy a mφry v SΘvres. Tento
prototyp toti₧ slou₧il a slou₧φ jako vzor pro v²robu nßrodnφch kopiφ,
ze kter²ch se pak odvozujφ vÜechna vyrßb∞nß m∞°idla. Proto₧e je ulo₧en
v archφvu, °φkß se mu takΘ n∞kdy archivnφ metr. KoneΦnou
podobu zφskal prototyp metru roku 1889. Je to platinoiridiovß tyΦ s pr∙°ezem
ve tvaru H, na kterΘ je dv∞ma vrypy vyznaΦena vzdßlenost 1 m.
Od roku 1960 je metr definovßn jako: Metr je dΘlka rovnajφcφ se 1 650 763,73 nßsobku vlnovΘ dΘlky zß°enφ Üφ°φcφho se ve vakuu, kterß p°φsluÜφ p°echodu mezi energetick²mi hladinami 2p10 a 5d5 atomu kryptonu 86. Podle tΘto definice lze metr reprodukovat s p°esnostφ °ßdu na 10-9. To znamenß, ₧e dΘlka kopie a originßlu je stejnß jeÜt∞ na devßtΘm mφst∞ za desetinnou Φßrkou. Upraveno z knihy Augusta, P. - Kl∙na, J.: Tajemstvφ p°esnosti. Albatros, Praha 1983 |
|
Novinky | Popis | Download | FAQ | P°evody | OnLine | Fyzici | Vzkazy | Anketa | Autor |
|
|
|
Copyright (C) 2001 Ji°φ BureÜ |
Datum poslednφ ·pravy 01.10.2001 |
|
|