K dispozici mßme Φty°i mo₧nosti, jak se souborovΘho viru zbavit:
...nejvφce drastickß metoda...
...tuto metodu vyu₧φvajφ p°edevÜφm
tzv. "jedno·ΦelovΘ antiviry" (=jeden antivirus dokß₧e obvykle vylΘΦit pouze jeden konkrΘtnφ virus).
V podstat∞ jde o to, ₧e antivirus dokonale dan² virus znß. Proces lΘΦenφ vypadß p°ibli₧n∞ nßsledovn∞:
antivirus si zapamatuje ·daje, kterΘ si virus uschoval (p∙vodnφ ·daje z hlaviΦky apod.), odma₧e t∞lo viru,
obsah souboru "zformuje" do p∙vodnφ podoby, obnovφ ·daje, kterΘ si zapamatoval a dopoΦφtß zb²vajφcφ
nßle₧itosti v hlaviΦce souboru. Soubor je pak zcela toto₧n² jako p°ed infekcφ. OvÜem v p°φpad∞ n∞kter²ch vir∙
pro Windows to nelze zaruΦit. T²kß se to p°edevÜφm "mezerov²ch vir∙", kterΘ "vyteΦou" do takov²ch mφst souboru, kde
byl p°edtφm pouze nepot°ebn² "bordel". Aby vypadal soubor stejn∞ jako p°ed infekcφ, musel by antivirus znßt p°esnou strukturu
tohoto virem p°emazanΘho "bordelu". Kde ji vÜak vzφt, ₧e ? NΘ ₧e by ta drobnß odliÜnost ve struktu°e souboru n∞jak vadila provozu,
ovÜem n∞kterΘ programy kontroluji sami sebe a pokud naleznou i sebemenÜφ zm∞nu, nedovolφ se spustit.
Bli₧Üφ informace jsou uvedeny v Φlßnku SouborovΘ viry pro Windows - detaily a SouborovΘ viry pro DOS - detaily.
...tato metoda v dneÜnφ dob∞ prakticky vymyzela. Nejvφce toho za₧ila v dob∞ operaΦnφho systΘmu MS-DOS. Tehdy ji pou₧φval antivirus TBAV a tuzemsk² antivirus AVG. Jak znßmo, heuristickß anal²za dokß₧e odhalit i dosud neznßmΘ viry a co vφc, dokß₧e je i odstranit (tj. soubor "vylΘΦit"). VÜe zßvisφ na tom, zda se heuristickß anal²za "proemuluje" a₧ k mφstu, kde virus obnovuje p∙vodnφ hlaviΦku souboru. Tφm zφska heuristika prvnφ d∙le₧itou v∞c, ·daje z p∙vodnφ hlaviΦky souboru. Pak u₧ nezb²vß moc k tomu, aby se soubor poda°ilo ·sp∞Ün∞ odlΘΦit. HeuristickΘ lΘΦenφ je vÜak daleko mΘn∞ p°esnΘ a tak se Φasto v lepÜφm p°φpad∞ stßvß (v horÜφm nefunguje "vylΘΦen²" soubor v∙bec) ₧e vnit°nφ struktura souboru po vylΘΦenφ nenφ toto₧nß se strukturou p°ed infekcφ virem.
...n∞kterΘ antiviry si uschovßvajφ b∞hem testu integrity (metoda detekce vir∙) ·daje o vÜech v²znamn²ch souborech na pevnΘm disku. Mezi t∞mito ·daji lze mimo jinΘ najφt: dΘlku souboru, kontrolnφ souΦet souboru, hlaviΦku souboru apod. Na zßklad∞ t∞chto informacφ lze bezpeΦn∞ vylΘΦit tΘm∞r 100% parazitick²ch vir∙ a to vΦetn∞ neznßm²ch. Jistou nev²hodou je, ₧e ·daje musφ b²t zφskßny u₧ v dob∞ p°ed infekcφ a to nejlΘpe zßrove≥ t∞sn∞ p°ed nφ. StarΘ ·daje, podobn∞ jako ·daje o ji₧ zavirovan²ch souborech nßm toti₧ jsou k niΦemu.