Jednφm z kulturnφch projev∙ Φlov∞ka, do jeho╛ existence dnes v²razn∞ zasahuje technika, je pφsmo. Trvalo n∞kolik tisφc let, ne╛ pφsmo dosp∞lo k abeced∞ v podob∞, v jakΘ ji znßme dnes. Mnohß z pφsem, kterß dnes b∞╛n∞ pou╛φvßme, jako je nap°. Garamond, Baskerville nebo Bodoni, vznikla za poslednφ Φty°i stoletφ. Ale mohutn² rozmach p°i╣el teprve v 19. stoletφ, kdy zaΦφnajφ dφky technicky zjednodu╣enΘ v²rob∞ vznikat velkΘ firmy distribuujφcφ sady pφsem bu∩ nov∞ vytvo°en²ch nebo upraven²ch podle osv∞dΦen²ch vzor∙ star²ch mistr∙.
PoΦßtkem 20. stoletφ z∙stßvß pφsmo stßle zajatcem velikosti, v jakΘ bylo odlito nebo vy°ezßno. Kni╛nφ pφsma jsou dostupnß jen v mal²ch °ezech, zato jsou odstup≥ovßna po velmi jemn²ch stupnφch; v∞t╣φ stupn∞, ne╛ jakΘ se u╛φvajφ pro b∞╛n² text, jsou obvykle vytvo°eny jen v tuΦnΘm °ezu danΘho pφsma. Naproti tomu t°eba plakßtovß pφsma existujφ jen v pom∞rn∞ velk²ch variantßch. Pφsma tφm byla pro svΘ pou╛itφ p°edurΦena. Navφc pro sazbu platila pom∞rn∞ p°φsnß pravidla— nikdo nemohl knihu vysßzet t°eba kurzφvou. V prvnφ polovin∞ 20. stoletφ se siln∞ prosazujφ °ezy bez patek, jako je nap°. p∙vabn² Gill nebo chladn∞ konstruovanß Futura i pφsma egyptienkovß, kterß se pou╛φvajφ tΘ╛ k sazb∞ b∞╛n²ch text∙. Objevujφ se tΘ╛ mnohΘ varianty stejnojmenn²ch historick²ch pφsem, jeliko╛ ka╛dß pφsmolijna chce mφt tyto tradiΦnφ typografickΘ klenoty ve svΘ nabφdce.
S nßstupem fotosazby dochßzφ k tomu, ╛e je technicky mo╛nΘ pou╛φt °ez p∙vodn∞ urΦen² na titulky k sazb∞ knih a naopak. Tuto schopnost pak k dokonalosti p°ivedly poΦφtaΦe dφky technologii matematickΘho zßpisu obrys∙ pφsmene tak, aby jej bylo mo╛nΘ pou╛φt v jakΘkoliv velikosti. Tφm v╣ak pφsmo zahubily, jeliko╛ jej p°ipravily o jeho fyzickou existenci. Pφsmena u╛ nejsou obrazem na kart≤nu nebo d°ev∞n²m ╣toΦkem, ale mrtv²m abstraktnφm vzorcem. MarnΘ jsou snahy o o╛ivenφ pφsma rozt°esenφm jeho okraj∙ nebo jin²mi zßsahy, kterΘ majφ napodobit patinu. Proto╛e„nic (...) nenahradφ v°elost knihtisku, nebo╗ nerovnosti se pravideln∞ opakujφ,“ jak °φkß souΦasn² Φesk² typograf Franti╣ek ⌐torm.
PoΦφtaΦovφ magnßti„znßrodnili“ typografii— dali lidem k dispozici lacinΘ programy, jejich╛ pomocφ mohou pom∞rn∞ rychle vytvß°et to, co pat°ilo po dlouhß lΘta do rukou pouze vy╣kolen²m odbornφk∙m. Kdy╛ k tomu p°iΦtu mimo°ßdn∞ nφzkou v²tvarnou ·rove≥ p°eu╛φvan²ch °ez∙ pφsem Times New Roman a Arial, kterΘ jsou distribuovßny jako souΦßst nejpou╛φvan∞j╣φho software u nßs, jist∞ si dovedete p°edstavit, a urΦit∞ jste si staΦili v╣imnout, jakß je ·rove≥ inzerßt∙, plakßtk∙ Φi firemnφch ╣tφt∙ u nßs. PoΦφtaΦe p°inesly n∞kolik nov²ch fenomΘn∙ spjat²ch s pφsmem:
Plynulß zm∞na velikosti umo╛≥uje sice vyu╛φt krßsu kni╛nφch pφsem v plakßtov²ch velikostech, ale ve svΘm d∙sledku vede ke ztrßt∞ smyslu pro vhodn² °ez pφsma p°i konkrΘtnφ p°φle╛itosti. Lety ozkou╣enΘ °ezy, urΦenΘ pro snadnΘ a rychlΘ Φtenφ knih, jsou Φasto nahrazovßny p°ezdoben²mi nebo naopak p°φli╣ stroh²mi tvary, kterΘ Φtenφ rozhodn∞ nezp°φjem≥ujφ. Neschopnost souΦasn²ch Φesk²ch„grafik∙“ zvolit vhodnΘ pφsmo skv∞le demonstrujφ billboardy, kter²mi reklamnφ agentury znehodnocujφ vzhled na╣ich m∞st a venkova.
Snadn² p°φstup k typografickΘmu pφsmu urΦit∞ vytlaΦuje neum∞le napsanΘ inzerßty soukrom²ch osob nebo ╛ivnostnφk∙, vede ke zkvalitn∞nφ korespondence, kterß tak m∙╛e p∙sobit lΘpe ne╛ dopis napsan² psacφm strojem atd. Jen╛e tφm, ╛e u╛ivatelΘ poΦφtaΦ∙ suplujφ roli grafika, dochßzφ k ·padku celΘho °emesla jako takovΘho. Vkus je poklesl² a nenφ divu, kdy╛ ho diktuje tak zoufale graficky upraven² denφk, jako je ten nejΦten∞j╣φ u nßs— Mladß fronta Dnes. V∞t╣ina vydavatel∙ pak nemß pot°ebu nechat si knihu nebo Φasopis graficky upravit a vysßzet jin²m pφsmem ne╛ Timesem. NaΦ by zbyteΦn∞ zvedali cenu.
Obrovskß nabφdka rozmanit²ch typ∙ pφsma m∙╛e b²t vhodnß jen pro dobrΘho grafika, kter² se dokß╛e v zßplav∞ asi 20 000 r∙zn²ch °ez∙ alespo≥ trochu orientovat. (I kdy╛ v∞°φm, ╛e v∞t╣ina by si vystaΦila i s mΘn∞ ne╛ deseti...) B∞╛nΘmu u╛ivateli z toho jde hlava kolem a z∙stane-li u svΘho oblφbenΘho Timesu, tolik toho nezkazφ. ╚asto ale neomyln∞ sßhne po tom nejhor╣φm, co je u nßs k mßnφ: po r∙zn² skriptech, ╣vabachu apod. a zaΦne kombinovat. ╚φm vφce druh∙ a velikostφ na jednΘ strßnce, tφm lΘpe.
Zßm∞rnΘ deformace pφsma byly d°φve nemyslitelnΘ. SouΦasnß technologie v╣ak umo╛≥uje znaky libovoln∞ zu╛ovat, roz╣i°ovat, naklßn∞t, celß slova mohou b²t v╣elijak kroucena Φi natahovßna. V naprostΘ v∞t╣in∞ p°φpad∙ tyto kutilskΘ ·pravy pφsmo zneΦitel≥ujφ a naru╣ujφ jeho estetickou hodnotu. Deformace jsou typick²m projevem amatΘr∙ nepouΦen²ch o v²voji a struktu°e pφsma a sv∞dΦφ o celkovΘ pokleslosti oboru.
Pou╛itφm nov²ch materißl∙ dostalo pφsmo dal╣φ rßnu. Ot°esnΘ nßpisy vy°ezanΘ za samolepicφch f≤liφ doslova oblepily na╣i republiku. Na v²v∞snφch ╣tφtech se objevujφ pφsma naprosto nevhodnß, a to nejen pro svou neΦitelnost, ale zejmΘna pro naprostou ignoranci okolnφho prost°edφ. Nßpisy na domech se objevujφ i v dal╣φch modernφch provedenφch: prosv∞tlenΘ tabule, kovovß pφsmena, nßpisy v dla╛b∞, gravφrovanΘ cedulky ad., ale opakujφ stßle stejnΘ chyby. MajitelΘ firem, kterΘ tyto slu╛by poskytujφ, nebo jejich zam∞stnanci toti╛ mßlokdy znajφ alespo≥ zßklady pravidel kompozice nebo typografie.
DigitalizovanΘ pφsmo v╣ak v²razn∞ domokratizovalo pou╛itφ nßdhern²ch °ez∙, kterΘ za poslednφ staletφ vznikly, nebo╗ ka╛d² si je m∙╛e za nevelk² penφz koupit, a nejsou u╛ vyhra╛eny jen pro profesionßly. Tato technologie umo╛≥uje zku╣en²m typograf∙m, ale i amatΘr∙m, aby si za vφkend vytvo°ili vlastnφ abecedu nebo upravili existujφcφ. Matematick² zßpis tvar∙ pφsmen p∙sobφ sice dokonale, ale strojov∞ chladn∞. ╚etba knihy ti╣t∞nΘ souΦasnou technikou ofsetu, kterß k reprodukci pφsma vyu╛φvß digitßlnφ technologie, postrßdß kouzlo knihtisku, kdy jednotlivΘ litery byly do papφru hmatateln∞ vyra╛eny a ka╛dΘ pφsmenko p°i bli╛╣φm ohledßnφ m∞lo svΘ drobnΘ chybiΦky. Svou malou historii. PoΦφtaΦovΘ pφsmo historii nemß. Je stßle stejnΘ. MrtvΘ.
P∙vodn∞ psßno pro Zlat² °ez. Redakce v╣ak tento Φlßnek neotiskla mj. proto, ╛e je „p°φli╣ kritick²“! D∞kuji Typografii, ╛e se nebojφ kritizovat!
Filip Bla╛ek
TYPOGRAFIA 1/97
Hßlkova 2
120 00 Praha 2
Tel. 02/24 23 58 06