Ulice v sob∞ odrß╛ejφ mnoho ze sv²ch obyvatel. U╛ nejsou mφstem, kde se mohou lidΘ v klidu zastavit, popovφdat si, posed∞t. Doba si vynutila pohyb, a tak se ulice stala mφstem p°esunu lidφ v prostoru. Symbolem tΘto skuteΦnosti se stal v╣udyp°φtomn² automobil. Ulice jsou pro chodce Φφm dßl mΘn∞ bezpeΦnΘ, chodnφky zaΦφnajφ plnit funkci parkovi╣╗ a mßlokdo vßm dß p°ednost p°i p°echßzenφ na zeb°e. Ulice jsou ov╣em i mφstem obchod∙, bank, provozoven slu╛eb atd. Ka╛d² podnik chce oslovit a zφskat prßv∞ vßs, a tak se vyzdobuje, co nejvφce vyΦnφvß do chodnφku vysφcφmi cedulemi, aby tak zmßtl nevidomΘ, p°e°vßvß okolnφ hluk stßle t²mi╛ zahraniΦnφmi interprety a ve v²loze ukazuje co mo╛nß nejvφce ze svΘ nabφdky. Opodßl huΦφ kompresor u narychlo postavenΘ ohrady, kolem projφ╛dφ reklamnφ tramvaj, chodci uskakujφ, uh²bajφ houkajφcφ sanitce a bezosty╣nΘmu taxikß°i, kter² ji bleskurychle nßsleduje. RozhlΘdnete se kolem a ze v╣ech stran na vßs promlouvajφ v²v∞snφ ╣tφty, sm∞rovΘ cedule, zßkazy, informaΦnφ panely, nßzvy ulic...
Nejstar╣φ pφsemnΘ projevy do dne╣nφho vzhledu ulic p°φli╣ nezasßhly, a╛ teprve baroko zaΦφnß vφce u╛φvat pφsma. Podstavce soch byly popisovßny latinsk²mi nßpisy proveden²mi vφce Φi mΘn∞ zda°il²mi variacemi °φmskΘ kapitßly a na domech se sporadicky objevilo pßr slov ve ╣tuku Φi v kameni. V²znamn² zßsah do„nepopsan²ch“ ulic p°i╣el a╛ v polovin∞ minulΘho stoletφ nejen v souvislosti s rozmachem podnikßnφ a pr∙myslu, ale i se stoupajφcφ gramotnostφ obyvatelstva. V masovΘm m∞°φtku se zaΦφnajφ objevovat v²v∞snφ ╣tφty obchod∙ Φi hospod, klasickΘ d°ev∞nΘ v²kladce se sklen∞nou v²lohou a nßpisem s nßzvem ╛ivnosti a se jmΘnem obchodnφka na celou ╣φ°ku obchodu, z nich╛ se n∞kterΘ zachovaly v tΘm∞° p∙vodnφ podob∞. JmΘna dom∙ nebo obchod∙ se objevujφ na domech i ze ╣tuku nebo namalovanΘ na omφtce. Rozvoj kapitalismu s sebou p°inesl i nevφdanΘ roz╣φ°enφ reklamy. Tisφce poutaΦ∙ malovan²ch na plechu Φi na d°ev∞ cht∞ necht∞ zaplavily Φeskß m∞sta. Reklamnφ smaltovanΘ cedule, dnes tolik vyhledßvanΘ sb∞rateli, jsou v╣ude a ka╛dΘmu na oΦφch. P°etrvaly dodnes jen ve form∞ nßzv∙ ulic a domovnφch Φφsel v n∞kter²ch m∞stech. Pφsmo pou╛φvanΘ na t∞chto cedulφch pochßzφ z minulΘho stoletφ a pro svou dobrou Φitelnost se jen s mal²mi obm∞nami stßle pou╛φvß.
V dob∞ secese se objevuje novß forma reklamy— barevn² plakßt. Do tΘ doby °emesln² v²robek se prom∞nil ve svΘbytn² um∞leck² druh. Kombinace velkΘho mno╛stvφ r∙zn²ch °ez∙ pφsma a ornament∙, jak je znßme z plakßt∙ na prvnφ p°edstavenφ v Nßrodnφm divadle, ustoupila v²tvarnΘmu pojetφ. Prvnφ Φesk² barevn² plakßt byl dφlem Vojt∞cha Hynaise a zval na V╣eobecnou zemskou v²stavu v Praze v roce 1891. (1. plakßtovacφ sloup byl patentovßn v Lond²n∞ roku 1824.) Za poslednφch sto let k plakßt∙m je╣t∞ p°ibyly billboardy, sv∞telnΘ noviny, poutaΦe, reklamy na dopravnφch prost°edcφch a grafitti.
Tvorba grafitti je podivn²m fenomΘnem souΦasnosti. SprejovanΘ klikihßky na vag≤nech metra, ╣edΘm betonu p°edm∞stsk²ch sφdli╣╗, ale i na pamßtkßch nejsou Φasto niΦφm jin²m ne╛ za╣ifrovan²mi logotypy vlastnφho jmΘna nebo p°ezdφvky. AΦ se jejich auto°i prezentujφ jako„um∞lci“, svou ne·ctou k hodnotßm druh²ch se °adφ spφ╣e po bok vandal∙m, jak o tom sv∞dΦφ nap°. zniΦenΘ ╛ulovΘ oblo╛enφ st∞n NovΘ scΘny Nßrodnφho divadla. Pφsmo vychßzejφcφ z esetetiky komiks∙ se vyznaΦuje maximßlnφ mφrou stylizovanosti, propojenφ a zjednodu╣enφ jednotliv²ch liter vedoucφ k jeho naprostΘ neΦitelnosti. Myslφm si, ╛e se jednß o pomφjiv² jev ve vztahu k pφsmu, na kter² se brzy zapomene stejn∞ jako na deformaci pφsma tak oblφbenou v secesi.
Gigantick²m zahraniΦnφm, ale i tuzemsk²m firmßm mßlo zßle╛φ, jestli se jejich reklama hodφ do prostoru, kde bude umφst∞na. Stejn² poutaΦ na McDonald's najdeme po celΘm sv∞t∞ bez ohledu na to, ╛e zrovna pra╛skou VodiΦkovu ulici hyzdφ, odpudivß„retro“ reklama na pracφ prß╣ek Persil, kterß stra╣φ na M∙stku, d∞lß hlavnφmu m∞stu ostudu ji╛ n∞kolik let. P°emφra billboard∙ a reklamy ji╛ zp∙sobila, ╛e si jφ p°φli╣ nev╣φmßme. Obßvßm se ale, ╛e si reklamnφ stratΘgovΘ vymyslφ dal╣φ zp∙sob jak oblbnout zßkaznφka, aby koupil jejich zbo╛φ, kter² bude k okolnφmu prost°edφ je╣t∞ mΘn∞ citliv² ne╛ billboardy na historick²ch domech p°ekr²vajφcφ jejich krßsnΘ fasßdy.
Nevhodn∞ zvolen² °ez nebo kombinace °ez∙
Je jeden z nejv∞t╣φch ne╣var∙ souΦasnΘ typografie. ╚asto se vyskytujφ na jednΘ tabuli Φi na jednom plakßtu najednou pφsma tak podobnß, jako je nap°. Avantgarde, Futura a Helvetica, nebo se pφsma navzßjem nevkusn∞ kombinujφ. Paradoxnφ je obliba pφsem na ╣tφt obchodu naprosto nevhodn²ch, jako jsou„ruΦn∞“ psanΘ pφsma typu Brush Script, secesisujφcφ Arnold B÷cklin nebo ╣vabachov² Fette Fraktur ad. Tyto °ezy vynikajφ nφzkou mφrou Φitelnosti, a proto je t°eba pou╛φvat je opatrn∞ (nebo rad∞ji v∙bec...). V nabφdkßch firem vyrßb∞jφcφch nßpisy prßv∞ takovß a dal╣φ velmi stylizovanß pφsma zaujφmajφ znaΦnou Φßst, a proto ani nep°ekvapφ postmodernφ °ez pφsma pou╛it² na baroknφm dom∞ nebo„secesnφ“ ╣tφt na panelßku.
Nevhodnß berevnost
Barevnost obchodu o jeho zam∞°enφ leccos napovφ. Nenφ tak dßvno, kdy v╣echny prodejny ovoce a zeleniny byly ╛lutozelenΘ, zatφmco maso a uzeniny tmav∞ ΦervenΘ. Nynφ se na ulicφch Φφm dßl Φast∞ji objevujφ k°iklavΘ nebo reflexnφ barvy. PochopitelnΘ jsou na silnicφch, kde mohou pomoci snφ╛it nebezpeΦφ plynoucφ ze stßle se zvy╣ujφcφho provozu.„TradiΦnφ“ jsou na obchodech, kterΘ nabφzejφ v²jimeΦnou slevu nebo avizujφ novou slu╛bu. Ale pro prodejnu potravin Φi trafiku jsou naprosto nevhodnΘ.
Parter nejen historick²ch dom∙ se za poslednφ roky v²razn∞ zm∞nil. V²lohy obchod∙ s potravinami se zbarvily do ruda, aby prodaly vφce Coca-coly, symbolem trafiky se stal velbloud, v╣ude vlajφ praporky s reklamou na ╛v²kaΦky Wrigley?s nebo zmrzlinu Algida. Dve°e do obchod∙ jsou polepenΘ barevn²mi samolepkami, interiΘry jsou plnΘ plakßt∙. Agresivnφ barevnost m∞la upoutat kolemjdoucφ, ale zaΦφnß pomalu otravovat. A tak se zase pomalouΦku vracφ vkusnΘ obchody s jednoduch²mi, ale naprosto sd∞ln²mi ╣tφty.
Nevhodnß velikost
Bez ohledu na okolφ se mnozφ obchodnφci sna╛φ mφt svΘ oznaΦenφ co nejv∞t╣φ. Fasßdy dom∙ znehodnocujφ tφm, ╛e nerespektujφ architektonickΘ Φlen∞nφ. VelkΘ hranatΘ sv∞telnΘ tabule, tak oblφbenΘ na╣imi podnikateli, ublφ╛ujφ snad ka╛dΘ fasßd∞. SamotnΘ nßzvy n∞kter²ch obchod∙ dokonce ustupujφ logotyp∙m firem, jejich╛ zbo╛φ prodßvajφ. Ji╛ zdßlky m∙╛eme spat°it Φerven² symbol Marlboro, ale nßpis tabßk najdeme a╛ p°i pohledu zblφzka.
Je pro dne╣nφ dobu typickΘ. Nßpisy nad obchody se po n∞kolika letech odlupujφ, jsou ╣pinavΘ, neΦitelnΘ. Samolepicφ f≤lie sice umo╛≥ujφ rychlou v²robu cedule, ale zam∞stnanci firem, kterΘ je nabφzejφ, majφ v∞t╣inou minimßlnφ grafickΘ vzd∞lßnφ a nφzkou ·rov∞≥ znalosti pravopisu, mj. proto se Φasto doΦteme o„autech pro va╣φ rodinu“ nebo o fyrmßch s ypsilon.
Pφsmomalφ°i na sklo Φi na omφtku majφ obvykle v∞t╣φ zßsobu pφsem i barev, ale v porovnßnφ s f≤liemi jim prßce trvß dΘle a nenφ tak p°esnß p°i reprodukci logotyp∙.
Bezcitnost k okolφ
Jako jedin² p°φklad uvedu cukrßrnu Amadeus a sousednφ prodejnu potravin na Nßrodnφ t°φd∞ v Praze na vrcholn∞ secesnφm dom∞, kter² pat°φ mezi turisty nejfotografovan∞j╣φ objekty v Praze. V osmdesßt²ch letech citliv∞ vytvo°en² portikus z m∞d∞nΘho plechu byl polepen Φerven²mi samolepkami inzerujφcφ prodßvanΘ zbo╛φ, na kterΘ je je╣t∞ k°φdou psanß aktußlnφ nabφdka. Nßpisy jsou provedeny uboh²mi pφsmy, kterß nemajφ ani s obchody, nato╛ s prost°edφm nic spoleΦnΘho. V t∞snΘ blφzkosti tepan²ch vrat do znßmΘ kavßrny Viola svφtφ logo pivovaru a vlajφ reklamnφ praporky a skla v²loh jsou orßmovßna modr²mi pruhy s logem Pepsi. To v╣e v centru m∞sta na jednom z nejkrßsn∞j╣φch pra╛sk²ch dom∙.
Kam bude sm∞°ovat dal╣φ v²voj? Mo╛nß se ve ╣kolßch p°i v²tvarnΘ v²chov∞ bude klßst v∞t╣φ d∙raz na pφsmo a jeho zßkonitosti, mo╛nß majitelΘ obchod∙ sv∞°φ jejich vzhled do rukou odbornφk∙, mo╛nß n∞kolik krßsn²ch v²v∞snφch ╣tφt∙ rozpoutß vlnu nov²ch vkusn²ch nßpis∙, mo╛nß si lidΘ uv∞domφ hodnotu historick²ch fasßd, mo╛nß... v╣e je╣t∞ dlouho z∙stane tak, jak je.
TYPOGRAFIA 1/97
Hßlkova 2
120 00 Praha 2
Tel. 02/24 23 58 06