Richarde, dob°e znßÜ ΦeskΘho um∞lce Vojt∞cha Preissiga. I kdy₧ jeho antikva byla prvnφm Φesk²m pφsmem oficißln∞ vydan²m komerΦnφ pφsmolijnou, jeho pφsma nebyla nikdy b∞₧n∞ u₧φvßna. N∞kdo °φkß, ₧e jsou p°φliÜ divnß nebo dekorativnφ, jin² ₧e jsou neΦitelnß. Ty jsi digitalizoval dv∞ jeho pφsma. Co si o tom myslφÜ?

P°es dekorativnφ povahu Preissigov²ch typ∙ jsou jeho abecedy ve srovnßnφ s dneÜnφm standardem ärozpadl²chô pφsem stßle vysoce Φitelnß, ale ve 20. a 30. letech 20. stoletφ, kdy pφsma vytvß°el, se mohly zdßt velmi divnΘ.

Strßnka z katalogu pφsem firmy P22.

PoΦet font∙ den ze dne nar∙stß. Na internetu je mo₧nΘ nalΘzt stovky mal²ch Φi nezßvisl²ch pφsmolijen z celΘho sv∞ta. MyslφÜ si, ₧e trvß zßjem o novß pφsma? Jakß pφsma po₧adujφ tvφ klienti? Jak² mßÜ nßzor na v²voj trhu s pφsmy v p°φÜtφch deseti letech?

P22 te₧φ z rostoucφho u₧φvßnφ pφsem ve°ejnostφ. Dalo by se °φci, ₧e je ÜpatnΘ, ₧e typografii a design m∙₧e d∞lat kdokoli sáp°φstupem k poΦφtaΦi, ale myslφm si, ₧e v delÜφ perspektiv∞ dojde k v∞tÜφmu zßjmu o pφsma a stßle vφce lidφ bude chtφt mφt jedineΦn² v²raz. Bude vφce tv∙rc∙ pφsem, i t∞ch, kdo je kupujφ.

V∞tÜina zßpadnφch pφsmolijen vytvß°φ fonty pouze v zßpadoevropskΘm k≤dovßnφ. MenÜinovΘ jazyky, jako ΦeÜtina nebo slovenÜtina nemohou t∞₧it z nov²ch nßvrh∙ pφsem. Myslel jsi n∞kdy na vytvß°enφ tv²ch nejpopulßrn∞jÜφch pφsem ve st°edoevropskΘm k≤dovßnφ?

Tuto otßzku jsme probφrali, ale problΘm je v tom, ₧e v Evrop∞ mßme velmi mßlo zßkaznφk∙. NaÜe pφsma obsahujφ diakritickß znamΘnka, kterß mohou b²t ruΦn∞ posunuta nad pφsmena, kam pat°φ. Vzhledem k tomu, ₧e v∞tÜina naÜich pφsma je urΦena pro nadpisy Φi cedule, obvykle to nenφ problΘm. OpenType tento problΘm zcela odstranφ, proto₧e bude obsahovat ka₧d² znak obsa₧en² v r∙zn²ch k≤dovßnφch.

Co si myslφÜ o pφsmech OpenType? ChystßÜ se p°evΘzt vaÜi knihovnu pφsem do tohoto formßtu? Co je podle tebe nejv∞tÜφ v²hoda OpenType pφsem?

P°evod pφsem do formßtu OpenType nßs velmi zajφmß. Mo₧nost zahrnout jak zßpadoevropskΘ, tak v²chodoevropskΘ znaky stejn∞ jako specißlnφ pφsmena dalÜφch jazyk∙ ud∞lß naÜe pφsma pou₧itelnß pro daleko v∞tÜφ poΦet lidφ. Z pohledu designΘra to bude o mnoho vφce prßce, ale otev°enΘ mo₧nosti, kterΘ formßt nabφzφ, jsou skuteΦn∞ ·₧asnΘ. Bohu₧el dokud se OpenType nestane standardem zaΦlen∞n²m do vÜech poΦφtaΦov²ch program∙, bude mφt jen omezenΘ u₧itφ.

P°ed n∞kolika dny ses v Praze setkal s typografem FrantiÜkem ètormem, co si myslφÜ o jeho pφsmech? JakΘ °ezy se ti z jeho TypoKatalogu lφbφ nejvφc?

Jeho pφsma a katalog m∞ usadily. Je to opravdu nadan² typograf. P°edevÜφm dφky mΘmu zßjmu o Preissiga m∞ zaujala zejmΘna jeho verze Preissigovy antikvy.

Z·Φastnil jsi se konference AtypI konanΘ v Lipsku toto zß°φ. M∙₧eÜ n∞kolika v∞tami popsat sv∙j dojem, nejzajφmav∞jÜφ tΘmata, o kter²ch se diskutovalo?

Velmi u₧iteΦnΘ pro tv∙rce font∙ a nßvrhß°e pφsem, kte°φ se zajφmajφ o technologii, byly informace o formßtu OpenType. V muzeu, kde se konaly n∞kterΘ prezentace, bylo ·chvatnΘ vid∞t v chodu za°φzenφ pro odlΘvßnφ pφsem a knihtisk. Jak se d°φve vytvß°ela pφsma a jak se tisklo, to by m∞li vid∞t ti designΘ°i, kte°φ si zoufajφ nad äpracφô na poΦφtaΦi. Velmi p∙sobivΘ a zajφmavΘ!

D∞kuji ti mockrßt za odpov∞di.

Rßdo se stalo.

Filip Bla₧ek