«iv∞ si pamatuji okam╛ik, kdy jsem na╣el ve schrßnce prvnφ Φφslo leto╣nφho Φasopisu Respekt. ZaΦal jsem nahlas klφt a zbrkle listovat Φφslem, abych zjistil, komu mßm svΘ klenφ sm∞°ovat. JmΘno Ale╣e Najbrta jsem neΦekal. V╛dycky jsem si ho spojoval s extravagantnφ, barevnou, m∞kkou typografiφ plnou neΦekan²ch nßpad∙. A najednou se ujal ·pravy seri≤zn∞ se tvß°φcφho ΦernobφlΘho t²denφku na novinovΘm papφ°e. Myslel jsem si, ╛e si na tuto novou podobu nikdy nezvyknu, ╛e v╛dycky budu tou╛it po tom, aby se Respekt vrßtil ke svΘmu klasickΘmu vzhledu z let 1990—92*, jeliko╛ tak mi nejvφce utkv∞l v pam∞ti (mo╛nß i proto, ╛e jsem tehdy byl jeho kamelot). Od zm∞ny ale uplynulo u╛ vφce ne╛ p∙l roku a musφm p°iznat, ╛e jsem si rychle zvykl. V╣ichni jsme si nakonec zvykli.
Na prvnφ pohled byla nejpatrn∞j╣φ novinkou nßhrada p∙vodnφho °ezu Clearface za dv∞ novß pφsma: text je sßzen pφsmem New Century Schoolbook a titulky jsou z pφsma Franklin Gothic. Rozumφm d∙vod∙m, kterΘ hovo°ily pro zm∞nu: Clearface je pφsmo lehce historizujφcφ, velmi osobitΘ a v²raznΘ kresby, kde╛to Schoolbook je sice formßln∞ kultivovan², ale neosobnφ, pr∙m∞rn², nezapamatovateln² a— jak mi v rozhovoru Ale╣ Najbrt °ekl— nenφ tak tvarov∞ ambici≤znφ, tak╛e pr² vφce odpovφdß objektivnφmu konzervativnφmu t²denφku, jak si Respekt p°edstavuje redakce. Osobn∞ si ale myslφm, ╛e Clearface m∞l b²t zachovßn; je t∞sn∞ spjat s historiφ t²denφku od doby, kdy se vyvinul z InformaΦnφho servisu, je stejn∞ tak dob°e Φiteln² jako Schoolbook a navφc dokßzal okam╛it∞ odli╣it Respekt od jin²ch periodik, by╗ jste zahlΘdli jen v²st°i╛ek.
Upravenß vnit°nφ struktura t²denφku se ustßlila natolik, ╛e se Respekt stal (snad poprvΘ od doby svΘho vzniku) skuteΦn∞ p°ehledn². Novß grafickß ·prava nenechß nikoho na pochybßch, kde Φlßnek pokraΦuje Φi k jakΘmu textu se vztahuje ta kterß fotografie. Najbrt sjednotil nejenom velikosti v╣ech titulk∙, ale pevn∞ definoval i popisky k obrßzk∙m nebo dosud opomφjenΘ bibliografickΘ ·daje k recenzφm. Velmi milΘ je, ╛e se Φlßnky um∞le nenatahujφ tak, aby v╣echny sloupce byly stejn∞ dlouhΘ. Je-li t°eba, poslednφ sloupec m∙╛e z∙stat krat╣φ. Chvßlyhodn² je i p°φklon k pravidl∙m hladkΘ sazby, kterß v Respektu nebyla dosud nikdy p°φli╣ ct∞na. Zmatek, ale zato po°ßdn², p∙sobφ v t²denφku jedin∞ Φφslovßnφ stran v levΘm hornφm rohu ka╛dΘ strßnky, proto╛e se plete s po°adov²m Φφslem t²dne v pravΘm hornφm rohu.
ZnaΦn²ch ·prav, i kdy╛ ne na prvnφ pohled tak v²razn²ch, doznala obßlka. Hlavnφm motivem z∙stal i nadßle logotyp a kresba Pavla Reisenauera, ale nov∞ se zde objevuje obsah (lΘpe °eΦeno op∞t, proto╛e se v r∙zn²ch podobßch objevoval na titulnφ stran∞ u╛ tolikrßt...). V╣echny grafickΘ prvky jsou pevn∞ definovßny a nedßvajφ grafikovi Φφsla, Ivanu P°ibß≥ovi, p°φli╣ prostoru k improvizaci. Dokonce i Reisenauerovy kresby, na kter²ch si Respekt tolik zaklßdß, postrßdajφ leccos ze svΘ p∙vodnφ stylovΘ rozmanitosti a ukotvily v sice bravurnφ a vtipnΘ, ale stereotypnφ podob∞. Logotyp je umφst∞n v levΘm hornφm rohu a je podtr╛en tuΦnou Φernou linkou. Znßmß znaΦka Respektu ale nepot°ebuje b²t takto vylep╣ovßna, pokud by byla lΘpe vyu╛ita jejφ sφla. Najbrt sice podobnou variantu navrhl— velkΘ logo po celΘ ╣φ°ce hornφho okraje bez tuΦnΘ linky—, ale redakce tento jeho nßvrh, i kdy╛ vychßzφ z tradic Respektu, zamφtla.
Pozd∞ji jsem se od Ale╣e Najbrta dozv∞d∞l, v jak²ch mantinelech se musel pohybovat. Redakci bylo jasnΘ ╛e vzhled t²denφku pot°ebuje zm∞nu, nem∞la v╣ak jasno jakou. P∙vodn∞ cht∞la t²denφk roz╣φ°it o n∞kolik stran, nakonec po╛adovala jen minimßlnφ zm∞ny grafickΘ ·pravy, a to i p°esto, ╛e oslovila jednoho z nejosobit∞j╣φch Φesk²ch v²tvarnφk∙. Najbrt prosadil mnoho zm∞n, ale p°esto natolik ustoupil redakci v jejφ snaze o konzervativnost, ╛e vytvo°il sice vkusnΘ, ale ve srovnßnφ se sv∞tem naprosto b∞╛nΘ noviny. JednotlivΘ dvoustrany si jsou tolik podobnΘ, chybφ jakΘkoli nap∞tφ, kterΘ dokßzala vyvolat dßvnß Φφsla. Le╛φ-li na stole n∞kolik poslednφch v²tisk∙, nedokß╛i se orientovat po pam∞ti a musφm vyhledat datum, abych na╣el to nejnov∞j╣φ, pryΦ je individualita jednotliv²ch Φφsel Respektu. Ta ov╣em pramenila z n∞kdej╣φ redakΦnφ strategie: v∞novat v∞t╣φ Φßst Φφsla jednomu tΘmatu, kterΘ Φasto p°inß╣el Respekt z na╣φ medißlnφ scΘny jako prvnφ. Mφsto toho dnes p°evlßdla tendence k vyvß╛enosti pohled∙ pro a proti a k co nej╣ir╣φmu tematickΘmu zßb∞ru.
Ve sv²ch zaΦßtcφch byl Respekt v╛dy o n∞kolik krok∙ vp°ed, obsahem i v²raznou grafikou, ale Φasem zaΦal ustupovat vzad, ztratil ambici p°ichßzet s nov²mi odvß╛n²mi a nutn∞ i jednostrann²mi tΘmaty, a tak mφsto aby krßΦel vst°φc budoucnosti a urΦoval novΘ sm∞ry publicistiky i grafickΘ tvorby, tΘm∞° splynul s proudem doby, ve kterΘ prßv∞ ╛ijeme.
* Blφ╛e k tomuto obdobφ viz Φlßnek Ivy JanßkovΘ „Respekt ke grafickΘ ·prav∞“, Kritickß p°φloha Revolver Revue Φ. 1, Praha 1995 [Zp∞t]
DELEATUR 2/97
U Nßrodnφ galerie 483
156 00 Praha 5
Tel. 57921500
E-mail: alazar@didot.cz