TURE╚TINA

 

Server Typo p°inß╣φ pravidla sazby evropsk²ch jazyk∙.

Tureckß abeceda

TureΦtina u╛φvala v²hradn∞ pφsma arabskΘho a╛ do roku 1928. Toho roku bylo na popud Kemala Atatⁿrka zavedeno pφsmo latinskΘ.

Tureckß abeceda mß tato pφsmena: a A b B c C d D e E f F g G h H I i k K l L m M n N o O ÷ ╓ p P r R s S t T u U ⁿ ▄ v V y Y z Z. Pφsmena j, q, x, w se pφ╣φ jen v cizφch vlastnφch jmΘnech; j tΘ╛ v n∞kter²ch odborn²ch slovech.

Pφsmena se znaky charakteristick²mi pro sazbu tureΦtiny jsou: ÷ ╓ ⁿ ▄ .
Slitk∙ se nepou╛φvß, a to ani slitk∙ v latince obvykl²ch: , .

Diakritickß znamΘnka

oznaΦujφ dlouhΘ a, dlouhΘ i, dlouhΘ u. U╛φvß se jich ned∙sledn∞ a jen ve slovech cizφho p∙vodu, hlavn∞ ve v²p∙jΦkßch z arab╣tiny. V domßcφch slovech kvantita se neoznaΦuje.

oznaΦuje hlßsku Φ, nap°. ekmek "tßhnouti"

oznaΦuje hlßsku ╣, nap°. ie "lßhev";

oznaΦuje ve slovech s vokßly p°ednφmi (e, i, ÷, ⁿ) hlßsku j, nap°. deil [dejil], "nenφ"; ve slovech s vokßly zadnφmi (a, o, u) se nevyslovuje, nap°. kou [kou╣], "·tulek", da [dß], "hora";

÷ ⁿ se vyslovujφ se zaokrouhlen²mi rty, tedy jako v n∞mΦin∞ nebo v mad'ar╣tin∞.

Krom toho je t°eba p°ipomenout, ╛e se rozli╣uje I (jako i bez teΦky) s v²slovnostφ blφzkou ruskΘmu y, tedy jako i zadnφ, a p°ednφ i (s teΦkami) jako i na╣e. Verzßlka tohoto i p°ednφho se pφ╣e takΘ s teΦkou, nap°. stanbul.
HßΦek nad nemφvß tak ostrou ╣piΦku, jako mß hßΦek v na╣em pφsmu, v∞t╣inou se mφsto hßΦku pφ╣e oblouΦek.

V²slovnost

Pφsmena bez diakritick²ch znamΘnek se Φtou v∞t╣inou jako v Φe╣tin∞. Tedy k se Φte v╛dy jako k, g jako g, s se Φte v╛dy jako s (tedy i mezi samohlßskami), z jako z.
Rozdφl je pouze v t∞chto p°φpadech :
c se Φte jako d╛, nap°. Cemal [D╛emal];
y se Φte jako j; nap°. yayla "letnφ pastvina", [jajla];
j se Φte jako ╛, nap°. japon [Gapon], psikoloji "psychologie", [psikolo╛i]. Pφsmeno j se v╣ak objevuje jen v cizφch vlastnφch jmΘnech a ve slovech p°ejat²ch.
Mφsto ypsilonu v odborn²ch slovech °eckΘho p∙vodu se pφ╣e i, nap°. fizik, psikoloji. Dvojhlßsky: TureΦtina dvojhlßsky nemß. Sejdou-li se dv∞ samohlßsky, nespojujφ se v dvojhlßsku.
ZdvojenΘ souhlßsky se vyslovujφ zdlou╛en∞. Nap°. attan "s kon∞".

Apostrof

oznaΦuje ╣ev mezi slovem (jeho kmenem) a p°φponou. Nap°. stanbul'a "do Istanbulu", Ankara'ya "do Ankary", stanbul'dan "z Istanbulu". Apostrof se v╣ak pφ╣e v∞t╣inou jen u vlastnφch jmen.

Sp°e╛ky

nejsou (tureΦtina mß pravopis diakritick²). Nenφ ani ch; tureΦtina nemß hlßsku tomu odpovφdajφcφ, mß sice nezn∞lΘ h, ale to je bli╛╣φ na╣emu zn∞lΘmu h a takΘ se jako h pφ╣e. V odborn²ch slovech °eckΘho p∙vodu mφsto ch je k, nap°. psikoloji. Ve slovech °eckΘho p∙vodu se nepφ╣e th ani ph: teori, fizik.

Verzßlky

se pφ╣φ vcelku jako v Φe╣tin∞. Pφ╣φ se i ve jmΘnech nßrod∙, nap°. Tⁿrk "Turek", ek "╚ech". Ve vφceslovn²ch vlastnφch jmΘnech se pφ╣φ verzßlky u ka╛dΘho slova, nap°. Tⁿrkiye Cumhuriyeti "Tureckß republika", vysl. Tⁿrkije D╛umhurijeti.

D∞lenφ slov

Slova se d∞lφ po slabikßch, nap°. bu-gⁿn "dnes", gidi-yorum "jdu", ky-met "hodmota", ol-duu, mⁿm-kⁿn, teek-kⁿr.

Zkratky

jako v Φe╣tin∞, s teΦkou na konci, nap°. B. (bej "pan"), Bf. (bejefendi). Psanφ inicißlov²ch zkratek nenφ je╣t∞ ustßleno, pφ╣φ se s teΦkami po jednotliv²ch pφsmenech anebo bez nich.

Interpunkce

se sßzφ jako v Φe╣tin∞; rovn∞╛ uvozovky se sßzejφ v∞t╣inou «francouzskΘ», tj. hroty ven, a sßzejφ se t∞sn∞ k p°φslu╣nΘmu slovu; tΘ╛ se pou╛φvß uvozovek - “zaman„.
V pod°ad∞nΘ sazb∞ se pou╛φvß t∞chto uvozovek: » nebo ".
Vedle na╣ich ustßlen²ch t°φ teΦek pφ╣φ se tΘ╛ dv∞ teΦky nebo i Φty°i.
Je-li jmΘno, t°ebas i vφceslovnΘ, uvedeno v uvozovkßch nebo v zßvorkßch,je uvedeno jen ve svΘ zßkladnφ podob∞, kde╛to p°φpony se sßzejφ vn∞ zßvorek nebo uvozovek. Srov.
«Secilmis Hikayeler Dergisi»nim
(jmΘno Φasopisu) (p°φpona oznaΦujφcφ na╣i platnost 2. pßdu).
VyznaΦujφcφm pφsmem je hlavn∞ kurzφva; titulky (v novinßch ap.) se sßzejφ zpravidla bez teΦky na konci.

╚φslice

Vφcemφstnß Φφsla se odd∞lujφ Φßrkami, nap°. : 2,468,999, 44,666,888. - Desetinnß mφsta se odd∞lujφ teΦkou dole: 6.60. - ObyΦejnΘ zlomky se sßzejφ jako v Φe╣tin∞. TakΘ °adovΘ Φφslovky se sßzejφ jako v Φe╣tin∞, tj. s teΦkou: 1., 2., 3. Rovn∞╛ odstavce se obdobn∞ Φφslujφ - nebo se sßzejφ takto - 1 ), 2), 3) Φi 1-, 2,- 3-. Procento se sßzφ jako v Φe╣tin∞, a to %.

Datum

JmΘno m∞sφce se sßzφ velk²m pφsmenem, oznaΦenφ dne bez teΦky, nap°φklad stanbul, 1 Eylⁿl 1975.

M∞novΘ jednotky

1 tureckß lira = 100 kuru╣∙.

Zdroj: Typografia 4/1976