ŠPANĚLŠTINA

 

Server Typo přináší pravidla sazby evropských jazyků.

Španělská abeceda

Španělská abeceda zahrnuje tato písmena abcdefghijlmnñopqrstuvxyz. Písmen k a w se užívá jen v cizích slovech.
Pismena s charakteristickými znaky pro sazbu španělštiny jseu á é í ñ ó ú ü. Diakritická znaménka. Tilda nad n znamená měkké ň: ñ Ñ. Čárka nad samohláskou znamená především přízvuk: Embajada de la República del Perú (přízvuk na druhé slabice od konce se neoznačuje; je to základní poloha přízvuku). Ve slabice gu, následuje-li e, se nad u píší dvě tečky: cigüeña "čáp" [sigueňa], Camagüey (provincie na Kubě) [kamaguej]; jinak se gue čte ge (viz spřežky).

Spřežky

Spřežka ch označuje hlásku č: muchacha "dívka" [mučáča]. Spřežka qu se píše jen ve slabikách que, qui, vyslovuje se ke, ki, např. Don Quijote [don kichote]. Jinde se písmena q neužívá, výslovnost kv se vyznačuje cu: el cuello. Ca, co, cu se čte ka, ko, ku, ale ce, ci se čte se, si (v Latinské Americe, kdežto ve Španělsku jako angl. th, např. ve slově thing). Písmeno j se čte jako ch: Juan [chuan], el Japón [ej chapon], Jamaica [chamajka]. Ga, go, gu se čte jako ga, go, gu, ale ge, gi se čte jako che, chi, tedy stejně jako je, ji. Má-li se zde vyslovit g, nutno užít spřežky: gue, gui [ge, gi]: Che Guevara. Zdvojené Ll značí měkké l: Sevilla, Allende.

Apostrof

Apostrof ve španělštině není (na rozdíl od italštiny a francouzštiny).

Verzálky

Verzálky se sázejí jako v češtině na začátku věty a ve vlastních jménech. Jména národů se na rozdíl od češtiny píší zásadně s malými písmeny: un checo „Čech“, una española „Španělka“. Úřady, ministerstva ap. se píší s verzálkami. Skládá-li se vlastní jméno instituce, časopisu, titul knihy z více slov, píší se všecka s velkými písmeny (kromě spojek a předložek), např. Central de Trabajadores de Cuba („Ústředí pracujících Kuby“).

Dělení slov:

1. podle slabik, a to: pa-sa-do, in-te-re-san-tas, ene-migo, algu-nas;
2. mezi dvěma souhláskami (počítaje v to i s + souhl.) : minis-terio, es-perando, sig-nificar, men-sual, produc-ción;
3. mezi třemi souhláskami (počítaje v to i s + souhl.) : pers-picar, cons-tar, ale nues-tro (tr je nedělitelné);
4. podle složení slov: nos-otros, co-opera-tion, anti-imperialista, Checo-eslovaquia (špaň.), Checo-slovaquia (Lat. Amer.).

Nedělí se:
a) spřežky, zdvojené r, ch, ll; gue, gui; que, qui;
b) dvojhlásky iu, ui, ia, ai, au, ua, ie, ei, ue, eu, io, oi, uo, ou;
c) trojhlásky iai, iei, uai, uei;
d) skupiny bl, br, cl, cr, gl, gr, pl, pr, tr

Zkratky

Zkratky se sázejí dvojím způsobem:
1. vysadí se začátek slova (popř. začátek a konec slova) a zkrácení se označí tečkou;
2. vysadí se začátek slova a připojí jeho konec, ale menšími typy a nad řádku; tyto menší typy se vyznačí v řádce spojovníkem. Např. por ejemplo „na příklad“: por ej., p. ej.; número „číslo“: núm. No. no. N° n°.
Iniciálové zkratky se sázejí verzálkami bez teček nebo s tečkami (psaní není ustáleno, vývoj směřuje ke psaní bez teček). Např. Organización de Naciones Unidas O. N. U. nebo ONU, Central de Trabajadores de Cuba CTC.

Spojovník

Spojovník (dř. spojovací čárka) neboli divis se sází vždy těsně, např.: sub-tropical, Sud-Africana (i Sudafri-cana), Canada-Holanda-Madrid. Pomlčka se sází těsně ke slovu nebo k větě, uvozuje-li vsuvku.
Uvozovky se sázejí obvykle anglické “ ” ale někdy i francouzské « ». Proti češtině jsou výjimky: používá se začátečních uvozovek i iniciál. U delších projevů bývá uveden každý odstavec, u zvlášt důležitých dokumentů dokonce každá řádka. Koncové uvozovky jsou však až za posledním slovem celého projevu.

Otazník a vykřičník

Zvláštností španělštiny je, že se otazník a vykřičník sázejí nejen na konci tázacích, popř. rozkazovacích a zvolacích vět, nýbrž i na jejich začátku; na začátku se sází otazník nebo vykřičník otočený, např. ¿Tienes tú mi libro? ¡Qué día tan hermoso!

Číslice

Tisíce a milióny se oddělují tečkou (Špan.) nebo čárkou (Lat. Amer.).
Desetinná čísla se vyznačují čárkou dole (Špan.) nebo tečkou dole (Lat. Amer.).
Řadové číslovky – pokud jsou psány číslicemi – se označují menším typem nad řádkou a s divisem pod ním nebo bez divisu. Nutno však rozlišit gramatický rod, tedy takto:
1 1 2 2 prv├╜ druh├╜ atd.
1 1 2 2 prvá druhá atd.

Procenta

Procenta se sázejí těsně k číslu (Lat. Amer.)
nebo s mezerou (Špan.).
Často se však místo značky % užívá tohoto způsobu: 10 por 100 (= 10 %).

Datum

V sazbě data je značná volnost. Řadovou číslovku má jen první den v měsíci, ostatní dny mají číslovku základní.

Míry a váhy

Míry a váhy se vypisují celými slovy (kilos, kilometros) nebo zkratkou s tečkou (kg., kms.).

Zdroj: Typografia 12/1974