⌐PAN╠L⌐TINA

 

Server Typo p°inß╣φ pravidla sazby evropsk²ch jazyk∙.

⌐pan∞lskß abeceda

⌐pan∞lskß abeceda zahrnuje tato pφsmena abcdefghijlmnopqrstuvxyz. Pφsmen k a w se u╛φvß jen v cizφch slovech.
Pismena s charakteristick²mi znaky pro sazbu ╣pan∞l╣tiny jseu ß Θ φ ≤ · ⁿ. Diakritickß znamΘnka. Tilda nad n znamenß m∞kkΘ ≥: . ╚ßrka nad samohlßskou znamenß p°edev╣φm p°φzvuk: Embajada de la Rep·blica del Per· (p°φzvuk na druhΘ slabice od konce se neoznaΦuje; je to zßkladnφ poloha p°φzvuku). Ve slabice gu, nßsleduje-li e, se nad u pφ╣φ dv∞ teΦky: cigⁿea "Φßp" [sigue≥a], Camagⁿey (provincie na Kub∞) [kamaguej]; jinak se gue Φte ge (viz sp°e╛ky).

Sp°e╛ky

Sp°e╛ka ch oznaΦuje hlßsku Φ: muchacha "dφvka" [muΦßΦa]. Sp°e╛ka qu se pφ╣e jen ve slabikßch que, qui, vyslovuje se ke, ki, nap°. Don Quijote [don kichote]. Jinde se pφsmena q neu╛φvß, v²slovnost kv se vyznaΦuje cu: el cuello. Ca, co, cu se Φte ka, ko, ku, ale ce, ci se Φte se, si (v LatinskΘ Americe, kde╛to ve ⌐pan∞lsku jako angl. th, nap°. ve slov∞ thing). Pφsmeno j se Φte jako ch: Juan [chuan], el Jap≤n [ej chapon], Jamaica [chamajka]. Ga, go, gu se Φte jako ga, go, gu, ale ge, gi se Φte jako che, chi, tedy stejn∞ jako je, ji. Mß-li se zde vyslovit g, nutno u╛φt sp°e╛ky: gue, gui [ge, gi]: Che Guevara. ZdvojenΘ Ll znaΦφ m∞kkΘ l: Sevilla, Allende.

Apostrof

Apostrof ve ╣pan∞l╣tin∞ nenφ (na rozdφl od ital╣tiny a francouz╣tiny).

Verzßlky

Verzßlky se sßzejφ jako v Φe╣tin∞ na zaΦßtku v∞ty a ve vlastnφch jmΘnech. JmΘna nßrod∙ se na rozdφl od Φe╣tiny pφ╣φ zßsadn∞ s mal²mi pφsmeny: un checo "╚ech", una espaola "⌐pan∞lka". ┌°ady, ministerstva ap. se pφ╣φ s verzßlkami. Sklßdß-li se vlastnφ jmΘno instituce, Φasopisu, titul knihy z vφce slov, pφ╣φ se v╣ecka s velk²mi pφsmeny (krom∞ spojek a p°edlo╛ek), nap°. Central de Trabajadores de Cuba ("┌st°edφ pracujφcφch Kuby").

D∞lenφ slov:

1. podle slabik, a to: pa-sa-do, in-te-re-san-tas, ene-migo, algu-nas;
2. mezi dv∞ma souhlßskami (poΦφtaje v to i s + souhl.) : minis-terio, es-perando, sig-nificar, men-sual, produc-ci≤n;
3. mezi t°emi souhlßskami (poΦφtaje v to i s + souhl.) : pers-picar, cons-tar, ale nues-tro (tr je ned∞litelnΘ);
4. podle slo╛enφ slov: nos-otros, co-opera-tion, anti-imperialista, Checo-eslovaquia (╣pa≥.), Checo-slovaquia (Lat. Amer.).

Ned∞lφ se:
a) sp°e╛ky, zdvojenΘ r, ch, ll; gue, gui; que, qui;
b) dvojhlßsky iu, ui, ia, ai, au, ua, ie, ei, ue, eu, io, oi, uo, ou;
c) trojhlßsky iai, iei, uai, uei;
d) skupiny bl, br, cl, cr, gl, gr, pl, pr, tr

Zkratky

Zkratky se sßzejφ dvojφm zp∙sobem:
1. vysadφ se zaΦßtek slova (pop°. zaΦßtek a konec slova) a zkrßcenφ se oznaΦφ teΦkou;
2. vysadφ se zaΦßtek slova a p°ipojφ jeho konec, ale men╣φmi typy a nad °ßdku; tyto men╣φ typy se vyznaΦφ v °ßdce spojovnφkem. Nap°. por ejemplo "na p°φklad": por ej., p. ej.; n·mero "Φφslo": n·m. No. no. N░ n░.
InicißlovΘ zkratky se sßzejφ verzßlkami bez teΦek nebo s teΦkami (psanφ nenφ ustßleno, v²voj sm∞°uje ke psanφ bez teΦek). Nap°. Organizaci≤n de Naciones Unidas O. N. U. nebo ONU, Central de Trabajadores de Cuba CTC.

Spojovnφk

Spojovnφk (d°. spojovacφ Φßrka) neboli divis se sßzφ v╛dy t∞sn∞, nap°.: sub-tropical, Sud-Africana (i Sudafri-cana), Canada-Holanda-Madrid. PomlΦka se sßzφ t∞sn∞ ke slovu nebo k v∞t∞, uvozuje-li vsuvku.
Uvozovky se sßzejφ obvykle anglickΘ “” ale n∞kdy i francouzskΘ «». Proti Φe╣tin∞ jsou v²jimky: pou╛φvß se zaΦßteΦnφch uvozovek i inicißl. U del╣φch projev∙ b²vß uveden ka╛d² odstavec, u zvlß╣t d∙le╛it²ch dokument∙ dokonce ka╛dß °ßdka. KoncovΘ uvozovky jsou v╣ak a╛ za poslednφm slovem celΘho projevu.

Otaznφk a vyk°iΦnφk

Zvlß╣tnostφ ╣pan∞l╣tiny je, ╛e se otaznφk a vyk°iΦnφk sßzejφ nejen na konci tßzacφch, pop°. rozkazovacφch a zvolacφch v∞t, n²br╛ i na jejich zaΦßtku; na zaΦßtku se sßzφ otaznφk nebo vyk°iΦnφk otoΦen², nap°. Tienes t· mi libro? QuΘ dφa tan hermoso!

╚φslice

Tisφce a mili≤ny se odd∞lujφ teΦkou (⌐pan.) nebo Φßrkou (Lat. Amer.).
Desetinnß Φφsla se vyznaΦujφ Φßrkou dole (⌐pan.) nebo teΦkou dole (Lat. Amer.).
╪adovΘ Φφslovky - pokud jsou psßny Φφslicemi - se oznaΦujφ men╣φm typem nad °ßdkou a s divisem pod nφm nebo bez divisu. Nutno v╣ak rozli╣it gramatick² rod, tedy takto:
1 1 2 2 prv² druh² atd.
1 1 2 2 prvß druhß atd.

Procenta

Procenta se sßzejφ t∞sn∞ k Φφslu (Lat. Amer.)
nebo s mezerou (⌐pan.).
╚asto se v╣ak mφsto znaΦky % u╛φvß tohoto zp∙sobu: 10 por 100 (= 10 %).

Datum

V sazb∞ data je znaΦnß volnost. ╪adovou Φφslovku mß jen prvnφ den v m∞sφci, ostatnφ dny majφ Φφslovku zßkladnφ.

Mφry a vßhy

Mφry a vßhy se vypisujφ cel²mi slovy (kilos, kilometros) nebo zkratkou s teΦkou (kg., kms.).

Zdroj: Typografia 12/1974